273 dnů Lukáše Lindnera

Publikováno: 28.10.2015 12:45 | Aktualizace: 05.12.2015 08:00 | Jiří Hofbauer

Naši první schůzku posouvá o půl hodiny. Potkáváme se u něj v ateliéru na Vinohradech. V místě, kde se rodí všechny úžasné modely, kde tvoří jejich první aranžmá, probíhají první fittingy a schůzky s klienty. Do jisté míry je to jeho soukromá módní svatyně. Chráněné území. Na štendrech visí první kusy z nové kolekce, které se za několik měsíců objeví na mole v rámci MBPFW. Znovu se omlouvá, že posunul čas schůzky. Měl jednání s klientem. Pro Lukáše Lindnera je spokojený zákazník je prvním místě.

„Naučil jsem se brát spoustu lidí s rezervou. Často totiž poznám, že jsou absolutně odlišní v tom, jak se prezentují a jak se chovají na veřejnosti. Kolikrát se skutečnost absolutně rozchází s tím, jakou si vytváří všeobecnou image. Spousta lidí si udělala z přetvářky ohromný, super byznys.“

lukas_v2_1

Zdroj: Lucie Kryštofová

Všechno je to o látkách

Začátkem ledna si Lukáš od italského dodavatele přivezl kůže, které objevil ve fabrice vyrábějící materiály pro Fendi, Pradu, Dolce & Gabbana nebo Herm?s. V tuhle chvíli ještě nikdo, ani on sám, netuší, co z nich bude. Ale za pár měsíců se z nich zrodí absolutně ikonické kousky jeho letní kolekce. Tohle je pro neznalé trochu úsměvný moment. Je leden 2015, ale návrháři už přemýšlí o kolekci na léto 2016. „Já jsem kolem těch kůží chodil dlouho, protože mě lákalo s nimi pracovat. A i když musím myslet ekonomicky, tak jsem věděl, že ty kůže musím mít.“ Právě materiály jsou pro něj zcela zásadní. Výchozí. Během našich dalších setkání se k nim ještě budeme mnohokrát vracet. Okamžitě přejde ke krejčovské panně, kde jsou naaranžované šaty, bere do rukou jemnou látku a hraje si s ní mezi prsty. „Třeba o tomhle hedvábí vím, že se určitě objeví v letní kolekci. Dodavatelka mi ukazovala nové materiály – a tohle hedvábí mě okamžitě zaujalo. Tak jsem koupil všechno, co měla. Byl jsem si jistý, že ho jednou použiji.“

Únor a plesová sezóna. Lukášovou silnou stránkou je fantazie, velký smysl pro světový styl a to, jak dobře cítí ženské linie. Mít šaty od Lindnera pro ženu něco znamená. Pokud žena takové šaty obleče, je jasné, že neunikne pozornosti jiných žen, ale ani mužů. Zatímco Lukáš hbitými pohyby na panně špendlí šaty, které za pár dnů obleče Renata Langmannová na prominentní ples v Opeře, skrz špendlíky, které svírá mezi rty, mluví o podstatě vysoké krejčoviny. „To je důvod, proč couture a haute couture modely jsou tak drahé. Nejen proto, že jsou jedinečné a exkluzivní v tom, že jsou šité v ruce, ale hlavně proto, že jsou aranžované. U klasických kusů oblečení se udělá střih, která se přiloží na látku, ořeže a sešívá. Je jasně daná šablona, míry, linie. Při aranžování se kus látky podle citu špendlí přímo na pannu.“ Takový módní aranžmá se následně musí sejmout a přešít, aby zůstalo v takový podobě, v jaký ho designér naaranžoval, včetně veškerých detailů.

lukas_v2_2

Zdroj: Lucie Kryštofová

V ateliéru jsem trochu postrádal módní skici. Doufal jsem, že se budou povalovat všude. Jenže Lukáš příliš neskicuje a mnohem více spoléhá na svou mysl. „Kresba, která zachycuje módní návrh, je stylizovaná a absolutně nereálná. Nohy jsou přehnaně dlouhé, pas neskutečně úzký, celý tvar těla je deformovaný. Ano, s výsledným modelem je to pak podobné, ale nijak to neodráží skutečnost. Je to prostě jen efektní,“ vysvětluje Lindner. Právě ony módní skici jsem u Lukáše v ateliéru postrádal. Ty úžasné módní kresby, které jsou na hraně abstraktní malby. „Třeba Lagerfeld dělá skici absolutně prosté, které do jistý míry působí až... Neumělecky! Nedají se ani zdaleka použít jako návod, jak konkrétní věc ušít. Člověk z nich naprosto nemá šanci pochopit, co na nich vlastně je. Ani špičková švadlena, která má praxi padesát let, nepozná, že ten kabátek měl mít kapsy takhle. Kresba je důležitá jen pro designéra. Aby on si do ní ukryl nějakou náladu, nebo pocit, který by měl výsledný model vyzařovat. Ale pro realizační tým to nemá smysl. Já si to skutečně umím představit. Vidím látky, třeba béžový hedvábí, a už se mi v hlavě formuje, co z toho bude. Takže to není o tom, že bych tím opovrhoval, ale u mě je zásadní fitting, kde se to upraví a ušije 'na hotovo'. Pro mě je hrozně důležitý to zkoušet na člověku, živé postavě. Model vypadá úplně jinak naskicovaný, na panně, jinak na ramínku a úplně jinak na živém člověku.“

lukas_v2_3

Zdroj: Lucie Kryštofová

Módní skici mu do jisté míry suplují karty se vzorky látek, které kombinuje. Lukáš doslova schraňuje nejrůznější druhy materiálů. Od prvního dne, kdy si je přinese, je podvědomě skládá; mnohdy přitom ani neví, co z výsledné kombinace bude. „Ono je hezké si něco naskicovat a vymyslet si úžasnou látku. Ale v Čechách se nedá běžně vyrobit látka podle návrhu. Česká produkce je natolik malá, že se nevyplatí, aby český návrháři jeli do Milána a nechali si udělat deset tisíc metrů oblekovky. Světové módní domy – jako Dior nebo Versace – fungují tak, že designér se svým týmem vymyslí kolekci a následně si v továrně nechá vyrobit vysněný materiály. Já to dělám obráceně. Vybírám si látky a skládám si je do ucelených kolekcí. Když objevím úžasný vlněný žoržet, tak mě hned napadne, že by z něj byly super palazzo kalhoty, ale finální kolekce vzniká, až mám kompletní látky.“ Absolutně nechápu, jak je možné, že dokáže v hlavě vymyslet daný model a pak ho tam udržet, včetně všech detailů. „Já zase nepochopím lidi, co udrží v hlavě třeba IT data. Pamatuji si materiály, looky, střihy. Kontinuálně něco vymýšlím. Ty nápady pořád přichází. A když se setká vhodná doba, nápad, materiál, tak kolikrát vznikne něco absolutně neplánovaného.“

lukas_v2_4

Zdroj: Lucie Kryštofová

Zásady krejčoviny

Koncem května vzniká černobílá kampaň kolekce s modelem Dávidem Vysokým. Lukáš kolekci vy tvořil především proto, že byl fascinován jejím stěžejním materiálem. Kůží. Celá kolekce se prodává během tří dnů. Přesně tehdy se zrodila myšlenka, že v další kolekci dá kůži mnohem větší prostor. „Asi je to trochu byznysový tah. Na druhou stranu... Přijít s něčím novým a neobvyklým je hrozný risk, protože to lidi často nechápou. A paradoxně pro to nemají pochopení ani lidi z módního světa. A těch pár cool týpků, kteří by si to oblékli, a opravdu se jim to líbí, na to zase nemá,“ posteskne si.

Chtěl jsem z Lukáše dostat přesné datum, kdy začne vytvářet novou kolekci. Odpověď na to je jednoduchá – materiály. To je to slovo. Materiály Lukáše fascinují. Takže podle toho, jaké látky sežene, jak je zkombinuje, vznikne nová kolekce. „Nedělám to tak, že bych si teď sedl a vytvořil kolekci na jedno téma. Za ty roky, co tuhle práci dělám, už mám nějakou vizi. V návaznosti na to nakupuji materiály do zásoby. To, že se mi teď nějaká látka nehodí, ale současně je úžasná, mě neodradí od nákupu. Raději ji schovám do šuplíku, než bych si ji nechal utéct. Mám tak i pět let staré látky a jen čekám, kdy přijde jejich čas.“

lukas_v2_5

Zdroj: Lucie Kryštofová

Řada modelů vzniká hlavně na základě materiálů. Proto pokud Lukáš nějaký model vymyslí, v průběhu ho už jen zřídka mění. Sám říká, že absolutní nezbytností je znát vlastnosti látek, osahat si je, zjistit, jak se s nimi pracuje a jak se chovají. Podle Lukáše by se právě materiálům mělo věnovat mnohem víc pozornosti než skicování. „Já si radši vezmu látku a našpendlím si ji na pannu. V Čechách designéři mluví o vysoké krejčovině, ale na druhou stranu nerozumí materiálům. Už jsem mnohokrát viděl naskicovaný krásný věci, které ve finále nefungovaly. I když je super návrh a super materiál, ve finále to spojení nemusí být zas tak super. I laik pozná, že to nebyla správná cesta.“ Aranžování tak dává přímou možnost zkoušet módní teorii a vizi v přímé praxi. Na druhou stranu přiznává, že všechno se aranžovat nedá. „Třeba u pánského saka to nejde, ale večerní róbu musím aranžovat. A proto jsou všechny tyhle artistické modely tak jedinečné. Protože nikdy to neuděláš stejně.“

lukas_v2_6

Zdroj: Lucie Kryštofová

I když značka nese jeho jméno, rozhodně za vším nestojí sám. Vše vzniká v několika dílnách. Lukáš věnuje pozornost – i pro řadu jiných designérů – podřadným detailům jak během vzniku, tak při realizaci kolekce. Tohle je moment, kdy ho člověk musí obdivovat. Současně děkovat Bohu, že pod ním nemusí pracovat. „Tohle nemůžeš dělat sám. To není o tom, že dvakrát za rok vyplodím nějakou kolekci. Kromě věcí, který jsou veřejně vidět, a focení kampaně, mám dál svoje klienty. Musím krom sebe uživit celý tým lidí. Mám dílny na Moravě, kde se šije těžká konfekce, kalhoty, saka. Pak mám paní, která se věnuje jemným materiálům a ručním pracím. Ví se, že moje maminka je moje pravá ruka. A to je ta pověstná stará škola! Ona je schopná nad výšivkou sedět tři dny. Takoví lidé jsou dnes vzácní.“

3 2 1 MBPFW

Je konec srpna a v ateliéru finišují přípravy na Mercedes-Benz Prague Fashion Week. Modely, které ještě před pár dny byly jen z papíru nebo plastu, se teď znovu šijí, tentokrát už z látky. Tzv. sample se nejprve sešije a zkouší na modelech a modelkách. Ladí se detaily jako záhyby, délka, obšití. Lukáš si dělá další kávu a zamyšleně zkoumá každý steh na látce.

lukas_v2_7

Zdroj: Lucie Kryštofová

„Ať se kolekce plánuje, nebo ne, tak mě pořád něco napadá. Za ty roky už svůj rukopis mám, ale pořád se mi formuje. Ale lidi poznají, že tohle je Lindner. Já mám rád ženský siluety a linie, který zdůrazňují ženskost. Na chlapech se mi líbí široký ramena, tvarovaný hrudník, tedy to, co dělá chlapa. Spousta designérů skutečně týdny sedí a fakt přemýšlí, co vytvořit. Já to neumím a nechci se to učit. Nebaví mě to. Pro mě je pak zásadní samotný proces v dílnách, který je i nejvíc kreativní. Naaranžuji to na tu pannu a krejčové to z ní pak stáhnou a sešijí v ruce, připraví na zkoušku, kdy přijde modelka a zkouší se to.“

Lukáš má vystudovanou technologii a konstrukci střihu. Není tak jen módní teoretik, ale módní konstruktér a technolog. A právě výrobní proces, akutní nápady, prudká kreativita a vytváření možností je to, co ho na práci naplňuje ze všeho nejvíc. „Svým způsobem mě baví pravidla a kritéria. To je stejné, jako když stavíš domy nebo děláš auta. Stejně tak pánský sako má nějaké zásady. Zatímco jiný nejraději skicují, mě baví šití. Fakt. Měřit, stříhat a šít. A to jsou základní věci, který by měl designér umět. Jedni to neuměj a další to dělat nechtěj.“ Dnešní doba se kromě gentlemanství vrací i k tradičním řemeslům. Krejčovina je jedním z nich. Podle Lukáše chce řada návrhářů prezentovat kvalitní krejčovinou, ale neznají zásadní pravidla střihu. „To nevidím jen já, ale i další designéři. A poznají to i obyčejní lidé. Zákazníci. Nebavím se o designu a kreativitě, ale o podstatě krejčoviny.“

lukas_v2_8

Zdroj: Lucie Kryštofová

V některých momentech Lukáš nešetří kritikou. Cokoliv ale řekne, okamžitě doloží konstruktivním vysvětlením. „Teď jsou v trendu volné, oversized věci. Dělá to spousta designérů, protože si myslí, že je to jednoduchý. Naopak to je mnohem složitější než střihnout projmutý formy. I oversized sako není jen o tom ho roztáhnout velikostně, ale pořád musí mít nějaká pravidla. Hlavně by ten oděv neměl deformovat postavu. I módní úlet musí mít krejčovská pravidla. A to mi chybí u českých designérů.“

Podmínkou pro účast na pražském týdnu módy bylo připravit si minimálně 15 outfitů. Lukáš se svým týmem zvládl 18. V průběhu zkoušek a šití kolekce ale přibývají další modely. Na mole se nakonec objeví 23 modelů. „Během procesu tvorby nějak vykrystalizovaly a absolutně skvěle doplnily kolekci.“

lukas_v2_9

Zdroj: Lucie Kryštofová

Lukášova kolekce přichází na řadu až třetí den přehlídek – v neděli 6. září. Před Zibou, kde se přehlídka koná, se objevují Lukášovy zákaznice a múzy jako Dara Rolins, Mahulena Bočanová nebo Renata Langmannová. Hned po přehlídce Lukáš dává několik rozhovorů. Snad není novinář, který by mu nepoložil otázku, kterou on tak nenávidí. „Nesnáším otázku: Kde bereš inspiraci? Pořád se mě na ni někdo ptá. Každý ví, že na umělce působí všechno, co se kolem něj děje. Pokud vyjedeš někam a necháš se ovlivnit architekturou nebo nějakým místním folklorem, to je věc druhá. Málokdo ti přizná, že se inspiruje i u jiných návrhářů. Třeba ne vědomě, ale to, co se ti líbí, ti podvědomě v hlavě zůstává.“

V backstage se Lukáš opět podílí na všem, co je potřeba. Rozhodně to není ten druh návrháře, který by tam přišel až jako poslední a všem vytkl, co udělali špatně. Na poslední chvíli se ještě mění některé outfity a přehazuje pořadí modelů. Těsně před startem show pokorně čeká s ostatními lidmi z týmu v zákulisí na začátek show. Lukáš tohle všechno bere neskutečně vážně, ale neprožívá to zbytečně citově expresivně. „Deset let zpátky jsem z toho byl hodně nervózní. Ale... Je to o zvyku. Při tom defilé, tak nějaké obličeje vnímáš, ale.... Já to prošel. Nervozita bývala velká. Lhal bych, že ne, ale teď už vůbec. Dokonce se na to teď i těším.“

lukas_v2_10

Zdroj: MBPFW

Show is over

Znovu se s Lukášem potkávám po fashion weeku. Na tabletu si pročítá první reakce na svou kolekci. Občas se usměje. Lindnerův půvab a smysl pro elegantní, ale zároveň zajímavou módu... Absolutně geniálním kusem byly kožené vesty, které nedají spát žádnému z návštěvníků přehlídky... Lindner obléká ženy, umí podtrhnout jejich přednosti, odhalit jejich jemnou i sexy stránku zároveň, dát vyniknout jednoduchosti. Ukazuje, že ne vždy je třeba být za každou cenu extravagantní, abyste tvořili skvělou módu a zavděčili se publiku...

Kromě recenzí své vlastní kolekce se Lukáš probírá i dalšími (ne)odbornými články a prohlíží kolekce dalších designérů. „Jasně, že čtu recenze svých kolekcí. Myslím, že není nikdo, kdo by je nečetl. Čte je každý. Ale nezatěžuje mě to. Design a móda jsou tak subjektivní věci... Čeští kritici a módní novináři jsou dost neobjektivní. Z textů jde hodně poznat, kdo koho rád má, kdo koho ne. Ale v tom případě to není o té kolekci, jako spíš o vztazích.“

lukas_v2_11

Zdroj: Lucie Kryštofová

Z ateliéru, který byl ještě před pár dny plný modelů, je najednou prázdný prostor. První věci mají své nové majitele, další si už rozebrali stylisté na focení. Je to definitivní konec jedné etapy. Je to sentimentální? „Jistě, že sentimentální chvíle jsou. Protože to jsou třeba tři měsíce, kdy jsi v nějakém šíleném kruhu, se všemi těmi lidmi. Přehlídka mě na tom baví asi nejvíc. Na něčem makáte a ta přehlídka je takové to velké finále naší práce. Jakoby tím potvrzením, že jsme skutečně něco vytvořili. Tím, že nás práce těší, se nedá říct, že jsme rádi, že už to skončilo. Takže jo, je tam melancholie, protože s tou kolekcí všichni žijeme... A najednou je to pryč.“ Lukáš mnohokrát během rozhovoru používá slova jako tým a společná práce.

„Tihle 'moji lidé' jsou pro mě jednou z nejdůležitějších věcí při mojí práci. Pro mě je nesmírně důležitý mít takové lidi vedle sebe. Je to taková moje rodina, kterou se vší pokorou miluji. Ať je to model Dávid Vysoký, který musí snášet moje nároky na to, jakou má mít zrovna figuru (formu), stejně jako modelka Renata Langmannová. Ta armáda švadlen, můj grafik Matuš, kterému dvacetkrát měním zadání, nebo asistent Miroslav, kterému jsem schopen volat ještě ve 2 hodiny ráno a v 6 hodin už zase, a řešit s ním přípravu kolekce, přehlídky nebo focení. Stejně tak moji nejbližší, kteří poslouchají 3 měsíce v kuse pořád dokola řeči o tom, jak nic nestíháme, ale jak to bude vlastně všechno úžasné. Všichni tihle lidé jsou mojí osobní inspirací.“ Přichází další z momentů, kdy se Lukáš mírně rozlítí. „Proto jsem nechápal některé moje kolegy, který říkali, že podle některých návrhářů je na fashion weeku nejlepší jeho konec. To přece není tak, že ženská porodí dítě, a pak se z toho půl roku vzpamatovává. Normálně ženská porodí a je ráda, že ho má, protože ho chtěla, ale žije dál. Pro řadu lidí je to jen show. Ale málokdo vidí tu práci v pozadí. Spíš nikdo.“

lukas_v2_12

Zdroj: Lucie Kryštofová

Lukáš má velikou představivost. Rozhodně neuvažuje v malých možnostech. Spíš naopak. Má hlavu plnou nápadů. Na jednu stranu je to neskutečně kreativní člověk, umělec, který je naprosto pohlcen svou prací a dokáže hodiny mluvit o snových modelech, současně je i velkým realistou. „Nejde jen o to vymyslet a ušít šílený módní úlet. Důležitý je ty věci následně i prodat. A není to o tom je jen dostat do časopisů, aby se v těch věcech celebrity jednou prošly po červeném koberci, ale aby se ty kusy skutečně dostaly k lidem. Já miluji umění. Ale fashion week nemá být neprodejní výstavou.“

lukas_v2_13

Zdroj: Lucie Kryštofová

Lukáš je svou prací naprosto pohlcen. Během rozhovoru často utíká od otázky a explikuje svoje vlastní postoje a myšlenky. I když jsme povětšinou seděli, byl to neustálý poklus a já měl co dělat, abych mu stačil. Lukáš Lindner v rámci MBPFW předvedl kolekci, která spoustu lidí zvedla ze židlí a druhou půlku posadila na zadek. Patří k jedněm z mála tuzemským designérů, o kterých se netvrdí, že jsou český Galliano, Gaultier, Dior. Lindner má svůj jedinečný, nepřirovnatelný rukopis. Nahlédnout do jeho hlavy by musel být svým způsobem adrenalinový zážitek. Někdy jsem měl pocit, že Lukáš je na své okolí až zbytečně tvrdý. Pravdou je, že nejpřísnější je především sám na sebe.

Zdá se, že tenhle rozhovor by mohl být nekonečný. Sotva Lukáš dokončí jeden z rozdělaných úkolů, okamžitě se vrhá na jiný. Soustavně tak pracuje na několika projektech současně. Rozhovor končíme v polovině října, kdy vrcholí přípravy na focení kampaně a Lukáš řeší svou účast na březnovém MBPFW. Nemůžu se nezeptat, kdy začne s chystáním kolekce na příští podzim a zimu 2016/2017? „Kdy? Už přesně vím, jaká ta kolekce bude.“

lukas_v2_14

Zdroj: Lucie Kryštofová

Hodnocení článku:



Komentáře

Jak pečovat o kvalitní kožené boty Jak pečovat o kvalitní kožené boty Milujeme kvalitu. Milujeme tradici. Milujeme, když cena odpovídá užitku. Obzvlášť se tyto vlastnosti snoubí v případě rámových bot.... Předchozí článek Festival sportu, tance a zábavy na brněnském výstavišti – tři dny aktivit pro zdraví a zábavy Festival sportu, tance a zábavy na brněnském výstavišti – tři dny aktivit pro zdraví a zábavy Již za 14 dní, konkrétně ve dnech 6. až 8. listopadu, opět proběhne veletrh pro všechny sportovní nadšence a příznivce volnočasových... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!