Antonín Beránek z cesty na Mister International

Publikováno: 17.11.2013 12:03 | Jiří Hofbauer

Vystoupím z taxíku na pražském letišti Václava Havla a pořád mi nedochází, že za několik hodin už budu někde úplně jinde. Tohle není jak z Brna do Prahy za dvě hodiny. Přiznávám, nejdál jsem byl v Itálii. Teď musím sednout na let do Dubaje a pak dál trefit spoj do indonéské Jakarty. Všichni mi přejí štěstí a říkají, že na to mám. Popravdě i já si docela věřím. Na finále Mister International jsem se připravoval od září. Ale teď nevnímám skoro nic. Jsem na cestě do velkého a dalekého neznáma. Trochu mě to děsí, trochu se bojím ale nejvíc se těším.

Celá cesta trvala nekonečných 21 hodin, slovy JEDNADVACET. A k tomu hodinové čekání ve frontě na imigračním. Vlastně to bylo docela vtipné. Lidi co si vyběhali vízum předem čekali ve frontě, která končila někde v nedohlednu, ale přede mnou bylo asi deset lidí. Nedá se říct, že by cesta byla špatná. Ale ani dobrá. Je to neutuchající stav, kdy jste pořád ve střehu.

Jak letiště v Dubaji bylo hektické, tak Jakarta mě málem semlela. Že jste jinde poznáte už na první nadechnutí. Horko, neskutečné vedro, šílená vlhkost a hrozně moc lidí na neskutečně malém prostoru. Napadá vás jak se sem všichni ti lidé můžou vejít. Najednou chápu co znamená nebezpečné tempo populačního růstu. Máte pocit, že tady nefunguje žádný řád. A taky že nefunguje. Nebo já ho alespoň nepochopil. Přesto se zdálo, že město tepalo v jakémsi pravidelném rytmu.

Myslel jsem jen na to, až se ten kolotoč zastaví a já zase budu na pevné zemi. Když jsme dorazili na hotel, chtěl jsem s sebou plácnout na postel a spát. Asi nikdy v životě jsem nebyl takhle unavený. Ani během trénincích před soutěží. Naprosto by mě nenapadlo, že celý den strávený sezením na zadku může být takhle vyčerpávající. Sotva jsem si vybalil, do skříně vyrovnal saka a veškeré předepsané oblečení museli jsme si znovu zabalit a stěhovali nás do jiného hotelu. Pravdou je, že největší strach jsem měl o národní kostým tedy kroj, který musíme povinně mít. Ten můj je navíc více jak padesát let starý a nevím co bych dělal, kdyby se s ním něco stalo. Naštěstí přežil. Ve finále se mi podařilo spát slabé čtyři hodiny.

Pořád se s někým fotíme. Všichni se všema a mám pocit, že pořád dokola. Místní jsou sice hrozně milí, ale neznají význam slov jako ne, už stačilo nebo chci soukromí. Focení se s Evropanama tady mají jako neoficiální národní sport. Nedají pokoj dokud nemají nafocené všechny a všechno. Už nevím jestli se ještě usmívám, nebo je to trvalý stav strnulosti, který mi už zůstane. Jediný čas co mám pro sebe jsou ty čtyři hodiny, které prospím.

Přiznám se, že ve středu to všechno na mě nějak dopadlo. Musím zatnout zuby a makat dál. Hned další den jsme jeli na safari. Byla to neskutečná vzpruha. Navíc jsme zažili takovou tu správnou bouřku v pralese. Neskutečně mi to všechno dodalo energii. Přesně tohle jsem potřeboval!

Je šest ráno, zase balím a letíme do města Jogjakarta, což je jediné místo v Indonésii, kde stále ještě vládne skutečný sultán. Nějakým zázrakem máme hodinu k dobru a můžeme jít na místní vyhlášenou pláž. Taky trochu adrenalinu když lezeme po skalách. Jo, blbneme. Ale je to poprvé po dlouhé době.

Velká pecka byla návštěva největšího buddhistického klášterního komplexu Borobudur. Musím přiznat, že to místo má neskutečnou atmosféru. Cítíte tam zvláštní vibrace, ale současně vás to místo dokáže uklidnit. Musím přemýšlet jaké mám štěstí, že jsem dostal tuhle šanci se sem podívat. Je to neuvěřitelné.

Dnes večer se však se nám dostane velké pocty. Jsme pozvaní na recepci do paláce sultána Hamengkubuwono. Musím se štípnout aby se ujistil, že nespím. Ne. Tohle je skutečně realita.

tony_1

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_2

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_3

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_4

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_5

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_6

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_7

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_8

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_10

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_11

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_12

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_13

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_14

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_15

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_16

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

tony_17

Zdroj: Fotografie použity s laskavým svolením Antonína Beránka.

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!