Bear Grylls: Člověk zvládne mnohem víc, než si sám myslí

Publikováno: 03.08.2015 20:23 | Jiří Hofbauer

Jako nejmladší člověk v historii ve třiadvaceti letech pokořil nejvyšší horu světa, Mount Everest. Sloužil jako výsadkář u britské speciální jednotky Special Air Service, kde se naučil, jak přežít ve skutečně extrémních podmínkách. Při dramatickém pádu v jižní Africe si zlomil tři obratle a doktoři ho začali připravovat na možnost, že zůstane ochrnutý. Po nekonečné osmnácti měsíční rehabilitaci se ale znovu postavil na nohy. V posledních letech se proslavil především televizními pořady jako Man vs. Wild, Escape from Hell nebo Running Wild with Bear Grylls. V těchto pořadech šokoval diváky po celé světě nejen nesmírnou odvahou pouštět se do extrémních situací, ale i tím, že před televizními kamerami jedl obří červy, pavouky, maso ze zdechliny zebry, tuk z velbloudí zdechliny, kozlí varlata, syrové vejce se zárodkem a pil vlastní moč nebo vodu ze žaludku velblouda. Mezi jeho skutečné mistrovské kousky patří přelet Himalájí na paraglidu nebo výprava na jeden z nejodlehlejších vrcholů Antarktidy. Bear Grylls je ženatý a má tři děti, ale ani tenhle fakt, nebo četná zranění jej, nedokázaly zkrotit.

bear_grylls_10

Zdroj: Archiv Beara Gryllse

Bear Grylls není Vaše skutečné jméno. Kde se to vzalo?

Jsem pokřtěný jako Edward, z kterého se stal Teddy a od něj už to bylo jen kousek k Bearovi. Asi jste čekal nějakou akční historku, že? Není to úplně mužné, ale tak to je. Přiznám se, že jako malý jsem se za to trochu styděl, ale mohlo to být horší. Ale na druhou stranu si mě alespoň vždycky všichni rychle pamatovali. Od učitelů na základní škole, po vrchní seržanty v armádě.

Co Vám dala armáda?

V armádě jsem se kromě jiného naučil hlavně skutečné sebedisciplíně a průprava u 21. pluku britské speciální jednotky Special Air Service mi dala sebejistotu, že se o sebe zvládnu postarat, když všechno ostatní možnosti selžou. Tréninky a ta samotná příprava byly nejen enormně fyzicky náročné, ale hlavně byly zaměřené na schopnost vynalézavosti, postoj a vytrvalost. Jít přes hory za každého počasí, ve dne, v noci, unést ohromnou zátěž na dlouhých vzdálenostech, a během toho stále myslet operativně dokud nebyla mise u konce. Není to tedy jen aerobní cvičení a zkouška dobré kondice, ale hodně se toho odehrává v hlavě. Je to o psychickém odhodlání a je to skutečná zkouška vašeho ducha.

bear_grylls_3

Zdroj: Archiv Beara Gryllse

Jaká byla nejnebezpečnější situace, ve které jste se ocitl?

Asi když jsem létal v malém motorovém kluzáku nad Mount Everest. To je rozhodně nejnebezpečnější věc, kterou jsem kdy udělal. Teprve až když jsem si tu akci pak zpětně procházel, pořádně jsem si uvědomil, že tam byla celá řada věcí, co se mohla pokazit. Včetně toho motoru připevněného na mých zádech. Když jsem vystoupal na 8990 metrů byl to naprosto pokořující pocit. Ale současně něco nádherně děsivého. Jen díky důkladné přípravě a skutečně připravenému týmu se to všechno podařilo.

Jaké tři věci si nikdy nezapomenete zabalit s sebou na cesty?

Zásobu pozitivity, vynalézavosti a samozřejmě odvahu. Přístup k věci a možným situacím vždycky vyhraje nad výbavou.

Jaká vlastnost je nejdůležitější v extrémní situaci?

Přežití není jen o znalostech a dovednostech. Svou roli hraje celá řada klíčových vlastností jako pozitivní a klidné myšlení, umění se rychle a dobře rozhodnou, vynalézavost.

A odvaha.

Určitě odvaha.

bear_grylls_13

Zdroj: Archiv Beara Gryllse

Během výprav často kvůli přežití musíte pozřít nejrůznější věci. Jedl jste živého hada, červy, nebo mrtvou zebru. Bylo něco u čeho jste se nepřemohl?

Já si tu hranici pořád tak nějak posouvám, ale... Myslím, že to nejodpornější byly syrová kozlí varlata. Přiznám se, že jsem pozvracel okamžitě po tom co jsem si je dal do pusy. To opravdu nešlo...

Co jí televizní štáb, který tu cestu musí absolvovat s Vámi?

Armádní přídělové balíčky. A proteinové a energetické tyčinky, které si samozřejmě nesou s sebou. Rozhodně je to zátěžová situace pro celý televizní štáb.

Měl jste někdy strach o členy štábu? Přece jen většina kameramanů nemá ani z daleka takovou průpravu jako Vy.

Štáb při natáčení v terénu je hodně jiný. Primárně už v tom, že jsou to lidi, kteří ví do čeho jdou a chtějí do toho jít. Jsme pro sebe něco jako druhá rodina. S některýma lidma dělám už víc jak deset let, což je pro mě neskutečná výsada. A výhoda. Pracujeme úžasným dynamickým způsobem, s ohromnou mírou důvěry, kterou si navzájem dodáváme. Řekl bych, že jsou to skuteční bojovníci, vždy maximálně soustředění, neskuteční hnáči adrenalinu se smyslem pro týmovou práci. V mých očích jsou skuteční hrdinové. Absolvují se mnou celou cestu. Navíc nesou kvanta techniky, s kterou musí v těch situacích zvládat pracovat. A často zády k tomu neznámu.

bear_grylls_2

Zdroj: Archiv Beara Gryllse

Jsou nějaká místa kam byste se chtěl znovu vrátit?

Grónsko. Rozhodně bych se znovu vrátil do Grónska a chtěl ho víc prozkoumat. Je to nekonečná divočina plná prakticky nepokořitelných hor. Absolutně dechberoucí krajina.

Měl jste nějaké vážné zranění?

V roce 1996 se mi při parašutistickém seskoku ve výšce 4900 metrů v jižní Africe roztrhl padák a já padal volným pádem. Zlomil jsem si osmý, desátý a dvanáctý hrudní obratel. Řeknu vám, že to léčení bylo nekonečné. Vystřídal jsem snad všechny možné trupové ortézy, bederní pásy a korzety. Ležíte a nevíte co bude. A neumíte to ovlivnit. Ale měl jsem ohromné štěstí, že jsem se dostal do péče vojenského rehabilitační centrum Headley Court. Díky nim a jejich péči jsem se zase dostal do skvělé formy.

Co je na tom, co děláte nejděsivější?

Realita přežití je to, co je nejděsivější. Z natáčení jsem se naučil, že člověk je schopen zvládnout mnohem víc, než si sám myslí. Víte, člověk je jako hrozen vína, když je mačkán a drcen, tak teprve až tehdy poznáme co v nás skutečně je.

bear_grylls_6

Zdroj: Archiv Beara Gryllse

Jste jako skutečný akční hrdina. Je něco čeho se skutečně bojíte?

Děkuju za poklonu. Asi to bude znít šíleně, ale řeknu vám, že skutečně nesvůj jsem na koktejl párty. Vážně! Pro mě jsou to situace, kde úplně nevím jak se chovat a připadám si hrozně nejistě.

Máte nějaký speciální tréninkový plán?

Každý den začínám některým z mých tréninkových programů, tedy krátké cviky s prudkou intenzitou. Snažím se každý den odcvičit 30 minut podle mého tréninkového programu BG Body Weight, který se zaměřuje na cvičení se svou vlastní vahou. Rozhodně nejoblíbenější mám program BG EPIC Training workouts, který se zaměřuje na zlepšení rovnováhy, koordinace pohybů těla, celkovou síly, kapacitu plic, svalovou sílu a vytrvalost. Smyslem není mít co největší svaly, nebo trávit hodiny ve fitku, ale aby se člověk udržel v dobré fyzické i psychické kondici. Určitě koukněte na moje stránky BG EPIC Training, kde se dozvíte víc o jednotlivých programech.

Je nějaké místo, kam se pravidelně vracíte?

Je to tak trochu srdeční záležitost. Vracím se tam tak často, jak jen to jde. Je to malý ostrov u pobřeží Severního Walesu. Nemá ani kilometr čtvereční. A je na něm jen jeden domek, kde není ani elektřina nebo vodovod. Ale je to útočiště naší rodiny.

bear_grylls_9

Zdroj: Archiv Beara Gryllse

Co byste doporučil těm, které láká Váš styl cestování?

Vždycky cestujte s vírou, přáteli a smyslem pro humor. Všechno ostatní jsou už jen detaily. Nenechte, aby přípravy a shánění vybavení na cestu předčili tu radost z cesty samotné. Nenechte se odradit možnými obavami. Ta nejlepší dobrodružství jsou často ta spontánní. Neupouštějte ze svých snů, věřte jim a držte se jich. Ať půjdete kamkoliv a jakoukoliv cestou, nezapomínejte na svoje přátele. A svoje ego nechte za sebou. V divočině uděláte špatný krok jen jednou. Pamatujte, že musíte zůstat neústupně hledět do tváře nepřízni. Ať už je jakkoliv vysoká, hluboká, nebo má hrůzu nahánějící ostré zuby. Jo, možná spadnete. Ale pak se zase dostanete nahoru. Pokračujte. Vždycky a všude, protože i po té nejtemnější hodině přijde svítání.

Je něco, co byste vzkázal svému mladšímu já?

Asi... že ať se stane cokoliv, nikdy neposlouchej ty, kteří ti budou chtít ukrást sny. Věř mi, existuje jich spousta. Prostě jdi dál a klidně jdi po té méně prozkoumané cestě, i když to může být děsivé jít po ní sám. Pravdou je, že vždycky je to ta nejlepší cesta.

bear_grylls_7

Zdroj: Archiv Beara Gryllse

Hodnocení článku:



Komentáře

Jak pečovat o kvalitní kožené boty Jak pečovat o kvalitní kožené boty Milujeme kvalitu. Milujeme tradici. Milujeme, když cena odpovídá užitku. Obzvlášť se tyto vlastnosti snoubí v případě rámových bot.... Předchozí článek Nejstylovější muži: Styl nemá limit Nejstylovější muži: Styl nemá limit Jsou věci, které nestárnou. Pravdou je, že velké věci nikdy nevyjdou z módy. Móda je hra, která netrestá přešlapy vyřazením na... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!