Sbohem nezdravá Evropo

oliver 1
14.11.2010 14:12 | Pavel Lopušník

Pokud patříte mezi milovníky nejrůznějších pořadů o vaření, patrně už jste se setkali s těmi, které neodpovídají zajetému formátu, obvykle vysílanému v komerčních televizích. Připravuje je a spoluvytváří Jamie Oliver, kuchař, kterému se podařilo navždy přeměnit pohled na muže v kuchyni. I jemu také vděčíme za to, že se středomořské (meditterano) kuchyni dostalo zasloužené pozornosti, a že se díky svým tradičním surovinám stala základem moderní, zdravé gastronomie. Pořady, o kterých tu mluvím, však nepředvádí Jamieho pouze jako kuchaře, ale jako organizátora, který usiluje o trvalou změnu stravovacích návyků. Na jeho straně stojí nemilosrdná statistika, usvědčující většinu státu světa z mrhání mnohamiliardovými prostředky, vynakládanými na jistěže pohodlné, ale velmi nezdravé, až život ohrožující stravování. Příčinu tohoto stavu (a je teď zcela lhostejné zda jde o kontinent, ostrovy či zámoří) hledejme v podceňování kvality výživy a naopak zdůrazňování kvantity,[1] dále pak v odvěké lidské lenosti, v neposlední řadě, ve vítězství byrokracie nad rozumem a snahou něco změnit.

 oliver 2

Možná, že budu označen za naivního, ale stále se domnívám, že většina rodičů své dítě miluje a hledá určitou hranici mezi zodpovědností a skutečnou výchovou,[2]vedoucí k uvědomělému a samostatnému životu vychovávaného jedince. Milují- li tedy rodiče své dítě, pak mi není jasné, proč jej mnohdy vědomě směřují ke stylu života, který přímo ohrožuje jeho zdraví. Navíc zákon hovoří v tomto bodu jasně, rodič má zodpovědnost za své dítě, nikdo jiný. Moderní rodiče si svou rodičovskou úlohu značně zjednodušují a své právo zodpovědnosti přesouvají na někoho jiného (dosti často na instituce), když je jim však toto právo připomenuto, reagují podrážděně a co více, vymýšlí mnoho argumentů, které mají jejich konání (ať už je činěno z jakýchkoli pohnutek) omlouvat. Když Jammie Oliver vstupuje do školních jídelen v Anglii či USA, aby už navždy proměnil nezdravý způsob stravování, ovládaný byrokracií a velkým usnadněním práce, podobá se Cervantesovu rytíři, bojujícím s větrnými mlýny. Oliver je totiž nucen bojovat hned na „čtyřech frontách“: s dětmi, které jsou navyklé na nezdravé školní stravování (připočteme- li si k tomu, že suroviny, ze kterých jsou jídla, nebo spíše ohřáté polotovary vyráběny, obsahují látky, které bych se nebál označit za vyvolávající závislost[3] a to v nadměrném množství), s rodiči, pro které je způsob, jakým se děti ve školní jídelně stravují, vlastně pohodlný, protože jej pak mohou směle praktikovat doma a ještě to omlouvat věčným nedostatkem času, dále pak s pracovníky jídelen a veřejných kuchyní, kteří vždy upřednostňovali kvantitu nad kvalitou a jakákoli změna je z jejich strany už „a priori“ pociťována jako špatná, v neposlední řadě také se státním aparátem, který nikdy nepřál jakýmkoli experimentům, ať by byl třeba ku prospěchu věci a spíš svým charakterem změny dusí už v zárodku. Proč Oliver tuhle dobrovolnou, profesní „sebevraždu“ páchá, je otázka jiná. Především je to otec, má, pokud se nepletu, dvě dcery a vidí, že se kolem nich děje něco špatného. Dále je to profesionální kuchař, který má profesní zkušenosti se středozemní kuchyní, kde čerstvé suroviny vítězí nad polotovary a umělými pochutinami, ohrožujícími dětský vývoj a lidské zdraví obecně. V neposlední řadě je to populární osobnost (celebrita), která se rozhodla svou popularitu využít aktivněji, než jen jezdit po světě, podepisovat trička a hovořit o světovém míru a záchraně deštných pralesů. Oliver je také představitel momentálně menšinového druhu gastronomie, kterou čeká jednoho dne světlá budoucnost. Je to totiž gastronomie, která zdůrazňuje fakt, že kvalita je vlastně dostupná všem, ale musíme se ji, my všichni, naučit oceňovat[4] a aktivněji využívat.

 oliver 3

 Evropa a Evropská Unie zvlášť, se snaží emancipovat se od ostatních nadnárodních celků,[5] které ve světě jsou. Ráda zdůrazňuje svou jedinečnost, multietnicitu a otevřenost k novým myšlenkám i přes nadvládu dlouholeté tradice. To, co ovšem vidí evropské struktury jako pozitivum, se při bližším pohledu, skrze konkrétní problémy jeví ve zcela opačném světle. Na problematice nezdravého stravování si lze ukázat, jak přes zdůrazňování jedinečnosti kontinentů, nás obyvatele tohoto světa trápí tytéž problémy. Hovoří se o obezitě, nejrůznější alarmující tabulky tento strašák dneška ještě více „zaobalují“ do odpudivějšího hávu, pravdou však je, že problém se nachází někde docela jinde a pouhé vymícení problému jménem obezita[6] nezmizí. Oliver na tyto problémy upozorňuje po svém a nutno říct, že se mu to zatím nedaří. Jak by také mohlo, když jsou veškeré jeho kroky už předem odsuzovány. Bude nám tedy ještě dlouho trvat, než pochopíme, oč se tu tento kuchař snaží, a obávám se, že si budeme muset počkat několik generací, než bude jeho práce  plně oceněna. Zatím nám nezbude nic jiného, než společně zvolat- „sbohem nezdravá Evropo“, s vědomím, že to bude ještě hodně dlouho trvat, než tento náš hlas někdo vyslyší.

oliver 1



[1] Myslím si, že tohle myšlení stále ještě přežívá z dob, kdy na trhu nebyl dostatek potravy a tak hodně znamenalo dobře.

[2] Podotýkám, že současný trend tzv. liberální výchovy, za skutečnou výchovu nepovažuji, protože mi to spíš asociuje poněkud zvracené představy J. J. Rousseaua, o jehož pedagogických zásadách, jsou- li brány dogmaticky, jako je tomu dnes (třeba i nevědomě), můžeme směle pochybovat.

[3] Cukr, sůl, éčka a jiné chemické konzervanty.

[4] Nikoli penězi, které bohužel hrají v součastném stravování důležitou úlohu.

[5] Jakkoli to bude v hyperglobálním „státě“, který jednoho dne vznikne, vlastně nepodstatné.

[6] Někdy si myslím, že tento problém ani snad vymícen být nemá, stačí se podívat koho všeho vlastně živí (lékaři, dietologové, specialisté na zdravé stravování, prodejci zdravé výživy apod.). Ti všichni by jednoho dne mohli být „bez práce“.

Hodnocení článku:



Komentáře

2010 CMJ Fashion Awards aneb inspirujte se ve stylu neznámých rockových hvězd 2010 CMJ Fashion Awards aneb inspirujte se ve stylu neznámých rockových hvězd „Kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde," praví nám jedno domácí přísloví, které se samozřejmě vztahuje i na styl. Tentokrát... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!