Rozhovor s Michaelem Hejčem – houslistou, který vyprodává kluby

hej1
04.02.2011 11:58 | Michal Vošahlík

Nejen na dveřích vozů v pražském metru, ale i na každém rohu po České republice si nelze nevšimnout plakátů předních klubů, na nichž se opakuje jméno Michael Hejč. Muzikant, který má za sebou úspěchy v artificiální hudbě a je schopný vystupovat jako sólista ve filharmonickém orchestru, se začal objevovat se svým nástrojem – houslemi – i v klubech vedle DJs. Jeho vystoupení však nelze považovat za rozmarný úlet pro zpestření večera, Hejč totiž kluby vyprodává a lidé chodí právě na něho.

Michael Hejč koncertoval nejen s Paulem van Dykem nebo Michalem Burianem, které zná nepochybně každý vymeták tanečních akcí, ale berou si jej k sobě i popoví muzikanti ke spolupráci na svých albech nebo turné, spolupracoval s tureckou zpěvačkou Asli, s Petrou Janů, Martinem Maxou, Láďou a Terezou Kerndlovými, Darou Rolinc nebo Viktorem Dykem. A konečně se mu rýsuje i spolupráce s Celine Dion.

V roce 2007 vydal Hejč své debutové album s roztomilým názvem Hejčkání a letos zúročí svou slávu v albu k připravovanému turné Angel's tour 2011.



Viděl jsem Vás hrát na pražské Sensation White a na koncertu Paula van Dyka v obou případech v roce 2008. Pokaždé pro mne Váš houslový doprovod znamenal úžasnou exhibici. Z čeho vznikla taková spolupráce s Paulem van Dykem a s Michaelem Burianem?

Začalo to tak, že můj management oslovil Michaela Buriana s tím, že by mohl předělat skladbu Vltava, kterou jsem již předtím nahrál, a tím začala naše spolupráce.



A jak vypadala spolupráce konkrétně s Paulem van Dykem, opakovaně celosvětově nejlepším DJ podle magazínu DJ Mag?

To byl podobnej případ, protože Burian a Dyk spolu jezdí na společné turné a znají se spolu. Než jsem se dostal na tyhle taneční akce, tak jsem taneční hudbu nevnímal, takže pro mne byl Dyk absolutně neznámej člověk. Poprvé jsme se viděli až na Sensation White. Rovnou jsme šli naostro do toho. My jsme profíci, tak žádnou přípravu nepotřebujeme.


Takže k žádnému předchozímu kontaktu mezi vámi vlastně nedošlo? Jak se přesto dokážete umělecky sladit?

Naše spolupráce byla taková, že Paulu van Dykovi jsem předal svou houslovou linku, aby jí on následně zapracoval do svého setu. Když jí zapracoval, mohli jsme se střetnout na pódiu.


S Michaelem Burianem jste v roce 2007 spolupracoval na uvedené skladbě Vltava, taneční úpravě Smetanova originálu. Tahle skladba Vás výrazně zviditelnila. Máte mimo ní ještě další vydané singly?

Zanedlouho vydám své nové album, které bude obsahovat sedm skladeb, a v podstatě každá z nich může být i singl.


Dovolím si naprosto odhadnutelný a asi i zoufale běžný dotaz: Jakou cestou jste se dostal od klasické hudby k populární?

Teď jsem čekal spíš otázku: V kolika letech jsi začal? Od klasiky k popině jsem se dostal spoluprací s tureckou zpěvačkou Asli, která mne k tomu přitáhla, a mně se to tak zalíbilo, že jsem se rozhodl u populární hudby zůstat.


A jak byste žánrově vymezil hudbu z Vašeho připravovaného alba, ke kterému se uskuteční turné Angel's tour 2011?

Určitě je to taneční hudba, promítl jsem tam prvky techna, prvky funky i reggae. Je to všehochuť. A turné proběhne úplně bez DJe, jenom housle, tanečníci, fire show a hosti.


Divák na turné bude teda spíše sedět, stát nebo tančit?

Pro umělce je určitě lepší, když jeho divák stojí. Na druhou stranu mně by asi unavovalo poslouchat dvě hodiny housle, takže většina diváků bude nejspíš sedět.


Budete na svém albu spolupracovat s některými dalšími umělci?

Na albu budou spolupracovat Carl Lope nebo LayDee Jane. Některé skladby budou předělaná klasika, některé budou přímo pro mně napsaný.


Shledáváte hru na hudební nástroj za činnost sexuálně atraktivní?

To by měli zodpovědět lidi, kteří mně vidí hrát na pódiu.


Tak já tu otázku ještě změním. Podařilo se Vám někoho uchvátit svou hrou na housle?

Úplně v pohodě, někdy za mnou běhaj' fanynky na diskotékách. Ale nevím, jestli je to jenom kvůli těm houslím.


Všiml jsem si, že hrajete na housle, které nemají žádné dutiny. Hraje takový nástroj na principu snímačů podobně jako elektrická kytara? A lze potom takový nástroj pojmenovat jako elektrické housle?

Asi jo, já se v tom zas tak nevyznám. Určitě se ale dá říct, že to jsou elektrický housle. Takže když tyhle housle nejsou zapojený do mixážního pultu, tak prostě nehrajou. Jakmile já své housle neslyším z odposlechu, tak vlastně neslyším skoro nic. A už se mi i několikrát stalo, že jsem neslyšel vůbec nic, protože i tohle je v České republice možný.


Kolik houslí používáte na vystoupeních a měníte je podle svého outfitu?

Klasické housle mám asi šestery, elektrický mám jen jedny a zrovna ty elektrický se mi hodí ke všemu oblečení.


Platíte za známého metrosexuála. Zakládáte si na takové pověsti? Nemyslím to přitom nijak vulgárně, protože zrovna já si na své pověsti metrosexuála zakládám.

Já jsem akorát dostal cenu Oscar Melnice módy, to je všechno. Jsem ale schopnej vylézt ven i v teplákách. Přesto možná jsem metrosexuál, protože mám rád módu a často přitom provokuju.


A nějaké libůstky nebo speciality ve svém stylu máte?

Skutečnost, že se líčím, je docela taková libůstka. Kdybych nebyl houslita, tak se budu živit vizážistikou.Móda v Čechách je dost otřesná, spíš nakupuju v zahraničí, protože oblečení ve velikosti XS se tu špatně shání. Ve svém šatníku mám i něco z dámského oblečení, což je taky docela speciální.


Předpokládám, že si musíte poměrně úzkostlivě chránit své ruce jako svůj nástroj.

Ne, to jsou jenom takový řeči. Nevěřte všemu, co říkají umělci. Dělám úplně normální práce, prostě na sebe dávám pozor jako normální člověk. Ale taky jsem zlobil, těch mých zranění už bylo. Jednou jsem třeba měl odjet na mezinárodní soutěž a zlomil jsem si ruku v rameni.


Vraťme se zpět k tomu klubovému životu. V takovém prostředí je spousta splašených holek a kluků, alkoholu, drog. Jak moc se poddáváte klubovému životu?

Drogy vůbec. Ale před hraním si vždycky dávám dvě piva, ani ne kvůli trémě, ale kvůli chuti. Když je člověk v klubu, tak je blbý, aby pil džus. Ale po hraní jezdím rovnou domů.


S kterými umělci byla spolupráce nejzajímavější?

Spolupráce byla nejúžasnější s Petrou Janů, se kterou jsem měl v zahraničí turné, což byla sranda po celou dobu. Jenže každý chce slyšet nějaký ty zábavný historky a mně připadá, že já je furt nemám.


A s kým byste ještě chtěl spolupracovat?

Třeba s Michaelem Jacksonem. Smůla. Ale třeba i živí umělci by se našli, například George Michael je úžasněj zpěvák, pokud teda není ještě zavřenej.

Hodnocení článku:



Komentáře

7 citátů o otcovství 7 citátů o otcovství Možná se na potomky teprve chystáte, nebo jich už pár máte, za obou konstelací se ale dnes můžete pobavit nad několika trefnými... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!