Do Národního tenisky nepatří

Publikováno: 04.01.2015 14:33 | Jakub Pavlovský

Lidé jakoby se přestali umět správně oblékat. Někteří bohužel ani nezačali. A přitom to není tak těžké. Myslet vážně návštěvu krásné historické budovy Národního divadla v bílém obleku bez kravaty a v bílých teniskách snad ani nejde. Ale ano, jde. Češi umí i tohle. A zdaleka to není ten nejhorší příklad. Pokud se neumím náležitě obléknout, tak na podobná místa raději nechodím. Národní divadlo je národní památkou, která si zaslouží za všechna ta léta a za všechna ta představení trochu větší úctu, například projevem společenského chování návštěvníků.

Tím, jak se obléknu, dávám všem přítomným najevo, jak je ctím a skrytě říkám, co si o nich myslím. Na svatbu či na pohřeb byste taky nepřišli v teniskách…

andy

Zdroj: Andy Murray by Mario Testing for Vogue

Muži a kluci si celkem oblíbili vytahané obleky, které vyndali z dědovy skříně. Ale vězte, že děda svůj oblek nosil před 30 a více lety. Tehdy se nosily jiné styly a střihy, které dnes už v módě a celkově ve společnosti nejsou přítomné. Tedy alespoň by neměly být (pokud nejde o vkusné retro kousky). Zaprvé se v nich sami určitě necítí příjemně (už jen možná díky nechápavým pohledům lidí) a zadruhé tím stoprocentně neuchvátí žádnou slečnu. Když už se chystám do Národního divadla a mám na sobě oblek, který mi (přinejmenším trochu) padne a mám čistou bílou košili zapnutou až na poslední knoflíček u krku, tak si vezmu kravatu. Bez kravaty je oblek s plně zapnutou košilí jako štědrovečerní večeře bez svíček – půjde to, ale opravdu tomu něco chybí!

A co ženy a slečny? Původně bílá halenka dnes již poněkud zešedivěla, svérázně sestřižena sukně, silonky (jako byste soutěžily, která bude mít větší oka) a boty na rozviklaném podpatku… div, že nespadnete nebo si nevyvrknete kotník. Jednoduché doporučení. Pokud neumíte nosit podpatky, tak je nenoste vůbec. Samy si tím kazíte celkový dojem i zdraví nohou a pravděpodobně i své vlastní sebevědomí.

Špatný nápad je taková ta snaha „vypadat dobře“, že na sebe naplácám všechno, co najdu doma, v naději, že to nakonec bude vypadat dobře. Těžko a nikdy! A nejhorší je říkat si: „Je mi jedno, jak vypadám, stejně to nikdo neřeší a nikdo si toho nevšímá." Špatně! Každý si všímá vždycky všeho a to do těch posledních detailů. Lidé jsou v tomto neuvěřitelně bystří.

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek BMW X1 xDrive18d: ideální kompromis do města BMW X1 xDrive18d: ideální kompromis do města Vítejte v České Republice. V zemi, kde dálnice vypadají jako slavné Rallye Dakar, kde si silnice první třídy spletete s autokrosovou... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!