Božská Eva Doležalová

28.12.2015 09:00 | Jiří Hofbauer

Je středa dopoledne. Slunce svítí na rušný bulvár Melrose Avenue v Los Angeles. Začíná listopad a i ve městě andělů se pomalu ochlazuje. V jedné z místních kaváren sedí relativně nenápadná dívka. Až když před ni servírka postaví šálek s kávou, dívka se zářivě usměje a nedočkavě si usrkne kávy. Užívá si svou relativní anonymitu. Žádného z těch mužů, kteří se snaží ukrást alespoň jeden její úsměv, nenapadne, že není jen překrásnou ženou, ale světovou topmodelkou. To se však už brzy změní. V patnácti letech dobyla Paříž. Letos na podzim ohromila Čechy jako tvář největšího českého módního svátku MBPFW. Teď chce Eva Doležalová kromě přehlídkového mola prorazit na stříbrném plátně. Jak sama říká: "Změnou myšlení změním svůj svět." Více jak týden nebyla k přehlédnutí v ulicích Prahy. Teď nám dala jeden z nejupřímnějších rozhovorů.

eva_doll_4

Zdroj: Archiv Evy Doležalové

Jaká je podle Tebe nejdůležitější vlastnost muže?

Humor. A respekt k ženám. Když muž není vtipný, nevadí, má jiné vlastnosti, které ho dělají tím, kým je. Ale když muž nemá respekt k ženám, to je konec.

Evo, jak vzpomínáš na celý ten kolotoč kolem MBPFW? Týdenní maraton přehlídek, společenských akcí, focení, rozhovorů. Asi málokdo si dokáže představit, jak je to fyzicky a psychicky náročné.

Určitě to byl úžasný týden, plný nových seznámení a krásných zážitků. Potkala jsem spoustu nových lidí a spojila se opět se známými z minula. Nebyla to zase taková "fuška", alespoň pro mě ne. Ať jsou to přehlídky, večírky, focení - pro mě to není primárně práce, i když mě to živí. Je to radost. Skutečně. Nikdy bych nevzala zakázku, která by mě nebavila. Chci, aby mě má práce reprezentovala, aby bylo znát, že jsem odvedla opravdu kus práce. Třeba jako právě MBPFW, což byl úžasný projekt. Musím poděkovat všem, co se na něm podíleli. Hlavně Lukáši Loskotovi a Václavu Dejčmarovi, bez kterých bych nebyla tam, kde jsem.

Jaké to bylo být tváří MBPFW? Být na plakátech na každém rohu, na panelech v metru, na billboardech podél silnice?

Být tváří MBPFW 2015 byla velká pocta. Na ty okamžiky už asi nikdy nezapomenu. Nechci se opakovat, ale... I díky MBPFW jsem tam, kde momentálně jsem, v Los Angeles. Fotili jsme tu vizuál s Lukášem Loskotem a pamatuji si, jak mi už na focení vizuálu všichni, včetně Lukáše, říkali: "Evo, ty heeerečko, ty tady určitě zůstaneš!" No, a já tady skutečně zůstala. V LA jsem už od května. A je listopad.

eva_doll_1

Zdroj: Archiv Evy Doležalové

Ve 24 letech, kdy je většina mladých holek na vysoké škole a teprve zjišťuje, čím v životě budou, Ty už máš kariéru úžasně nastartovanou.

Je pravda, že jsem vždycky věděla, čím v životě budu. V tomhle jsem měla relativně jasno už odmalička. Spíš máma ze mě chtěla mít každý měsíc něco jiného – nejdřív zdravotní sestřičku, pak sportovkyni, nakonec byznysmenku. Ale já jsem vždycky přesně věděla, čím budu – herečkou. Každopádně jsme si ani jedna nemyslely, že bych se mohla stát modelkou. Já, která mám nohy plné jizev z dětství... To opravdu nikdo nečekal.

Jak Tě vlastně objevili?

Velký podíl na tom má moje babička, která našla v novinách konkurz v České televizi pro desetileté kluky a holčičky do nové komedie "Budu si říkat top Aneb o výchově dětí v Čechách". Musím přiznat, že maminka se nechtěla v této akci za žádnou cenu angažovat. Byla přesvědčená, že mě nevyberou. Já si ale stála za svým. Z těch dvou stovek dívek jsem to byla já, která získala hlavní roli. K modelingu jsem se dostala přes svou kamarádku, se kterou jsem tehdy hrála v divadle. Zeptala se mě, jestli bych s ní nešla na konkurz do brněnské agentury Bohemia. Tenkrát se mi nechtělo, ale přemluvila mě. No - a zafungovalo klasické pravidlo – kamarádka se samozřejmě do agentury nedostala, ale já ano. Získala jsem agenturu a ztratila kamarádku. Také mám jednu výbornou vzpomínku... Když jsem byla na castingu pro Styl a Kabo v Brně, vybrali mě sice do poslední dvacítky, ale už ne do finální desítky. Po castingu jsem šla za Miladou Karasovou a trochu natvrdo jsem se jí zeptala: Proč mě nevybrali? Co je na mně špatně? Co můžu zlepšit? To byl zlomový moment. Paní Karasové se můj přístup líbil a nakonec si mě vybrali.

eva_doll_9

Zdroj: Archiv Evy Doležalové

Z Brna do Prahy je to hodně daleko. Ale z Prahy do Paříže ještě dál. Ty jsi však modeling brala a bereš jako přestupní stanici.

Vždy jsem toužila po práci herečky, ale když ke mně přišel modeling, tak nějak sám od sebe, byla jsem nadšená. Vážně. Mně se skutečně líbilo všude, kde jsem mohla předvádět. Začalo to už v dětství, kdy jsem se zamilovala do babiččiných šátků. Navíc jsem se nikdy nebála cestování, chtěla jsem do světa. Paradoxní na tom je, že ještě v patnácti máma nechtěla, abych šla sama nakupovat do Alberta, na sídlišti v Brně; ale už v šestnácti jsem seděla v letadle - směr Tokio. Takže když se to tak vezme, nic není náhoda, ale modelkou jsem se "náhodou" stala.

Co je pro Tebe příjemnější – představovat nejnovější trendy na mole, nebo pózovat na focení?

Oboje si užívám jinak. Oboje je úžasné! Přehlídka je ale vždycky pecka, protože to je živé, a to se mi na tom líbí. Pro mě je to moje dávka adrenalinu. Nikam neskáču, ani nelezu, ale práce na pódiu je nejlepší.

eva_doll_2

Zdroj: Archiv Evy Doležalové

Praha, New York - Praha, Los Angeles. Máš ještě vůbec čas potkat se s rodinou a přáteli? Dostaneš se do Brna?

Tak, do Brna, jak vždycky říkám – jednou v roce na Vánoce. A to už se blíží! Nemůžu se dočkat, až uvidím brášku a mamku. A také mou poslední, vlastně jedinou kamarádku Terezku, která mi v Brně zůstala.

Co na Tvůj úspěch říká rodina? Nečekali, že budeš žít v Brně, mít manžela a kupu dětí?

Máma bude ráda, když ode mě uvidí alespoň jedno vnouče. Vždycky věděla, že nejsem "formovaná" na to zůstat v Česku, mít zde manžela a kopu dětí. Věděla, že mám jiné sny, ale ve všem mě celý život podporovala. Za to jí moc děkuji. Bez ní by to nikdy nešlo. Vím, že je na mě pyšná, a já jsem jí moc vděčná za to, jak to se mnou prožívá a zvládá.

Kde se teď cítíš nejvíc doma?

V Paříži, to je moje srdcovka. Ale i v Los Angeles je krásně. Bydlet mezi těmito dvěma městy je úžasné.

eva_doll_8

Zdroj: Archiv Evy Doležalové

Jak vypadá Tvůj běžný den?

Abych všechno stihla, vstávám kolem sedmé hodiny ranní. Když zrovna nenatáčím, mám docela odlišný denní režim. Většinou mám v LA pár schůzek denně, chodím na taneční hodiny jazzu a herecké přípravy před natáčením. Poté piluji americký přízvuk. Hodně záleží na čase. Každý den mívám casting na film a většinou se také scházím s mou manažerkou. Po večerech hraji na kytaru a dívám se na filmy.

Na jak dlouho dopředu máš domluvenou práci?

Když jsem ještě intenzivně dělala modeling, teď už je to spíše jen herectví, bylo pravidlem, že o zakázkách se člověk dozvěděl pár dnů, někdy jen pár hodin předem. Zavolají ti - a musíš letět na druhý konec světa. Ale právě tohle jsem na tom měla vždycky ráda. Díky tomu jsem se podívala po celém světě! Dostala jsem se třeba i třikrát na Kubu, do které jsem se zamilovala. V herectví v Los Angeles je to teď jiné. O filmech člověk ví dopředu a má čas se připravit na výkon. Je to hodně o práci a píli, to se mi na tom moc líbí. Modeling byl úžasný. Zažila jsem si krásné chvíle, za které jsem skutečně vděčná, ale herectví je to, co mě dělá opravdu šťastnou. To, co mě skutečně naplňuje.

eva_doll_3

Zdroj: Archiv Evy Doležalové

Co bys poradila holkám, které se chtějí udržet v modelingu?

Dívka určitě musí být stále ve formě, pracovat na sobě i na svém booku, dělat zakázky, které jí do budoucna neublíží, pracovat s dobrými fotografy a dělat si dobrou vizitku na projektech. Určitě také - být všude včas, chodit na castingy. Tenhle byznys je hodně o štěstí a píli. O soustavné práci na sobě samém. Člověk musí zapadat do toho, co se právě nosí, jaký je trend. Když k tomu přidá profesionalitu a maximální oddanost, má na to být vysoko.

S čím se holky, které chtějí uspět, musí smířit?

Nejtěžší na modelingu bylo opouštění lidí, se kterými se seznámíte. Někdy se Vám třeba zalíbí, ale Vy musíte pokračovat dál, na jiný kontinent. Neustálé létání je někdy také náročné. Co je nejtěžší na herectví, nevím. Nejspíše ty začátky, když si člověk všechno buduje. Také vytrvalost a trpělivost.

Máš nějakou vysněnou zakázku? Ať už focení s fotografem, kampaň nebo molo?

Vždycky jsem chtěla fotit s Peterem Lindebergem. Dokáže najít v očích ženy jiskru a vyfotí ji. Dělá ženy silnými a z jeho fotografií je vidět, že si jich váží. Také by bylo skvělé dělat jednu z kampaní pro Miu Miu s Inez and Vinoodh. Vysněný režisér, se kterým bych ráda natáčela, je Roman Polanski.

eva_doll_10

Zdroj: Archiv Evy Doležalové

Jaké je to vidět svůj obličej v časopisech, kampaních, billboardech?

Super! Člověk si ale zvykne a už to není tak vzrušující jako poprvé, ale i přesto... Když víte, že příští týden budete na obálce Elle, je to stále velice vzrušující. Ve filmu i v modelingu raději natáčím a fotím, než se na sebe dívám, ale i to je část mé práce. Vždy se na natočený film podívám dvakrát; nejprve emotivně a poté profesionálním okem.

Co velkého Tě v nejbližší době čeká?

Teď mě ještě před koncem roku čeká natáčení americké komedie, posléze se už budu připravovat na další film, který budu točit v Evropě, v americké produkci. Má role bude komplikovanější, takže to zabere asi více příprav. Ale to se mi na tom líbí.

Říkala jsi mi, že od Evy Doll se vracíš k Evě Doležalové. Jak vlastně vznikl Tvůj pseudonym Doll?

Pseudonym Doll vznikl, když mi bylo 17 let, v modelingové agentuře Premier v Londýně. Jednou jsem si přišla pro svou Sedcard - a na ní prostě stálo "Eva Doll". Přiznám se, že jsem měla chuť jim to omlátit o hlavu. Vážně. Ale tvrdili mi, že se to bude lidem líbit. A pravdou je, že se taky líbilo. Eva Doll bylo moje modelingové jméno, teď se ale chci věnovat herectví, proto se vracím k Evě Doležalové; jak v Americe, tak i v Evropě. Nejenže to působí mnohem seriózněji, ale hlavně je to moje skutečné jméno. Jsem to skutečně já.

eva_doll_7

Zdroj: Archiv Evy Doležalové

Hodnocení článku:



Komentáře

Zelená pro Porsche Mission E Zelená pro Porsche Mission E Projektem Mission E značka Porsche nadále pokračuje v trvale udržitelném růstu. Jen v samotném Stuttgartu-Zuffenhausenu vznikne více... Předchozí článek Poprvé v Česku: YEEZY BOOST 350 Tan z kolekce adidas Originals by Kanye West Poprvé v Česku: YEEZY BOOST 350 Tan z kolekce adidas Originals by Kanye West První modely progresivních YEEZY BOOST 350 v černé a později bílé barvě způsobily ve světě streetové módy doslova poprask. První... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!