Hotel, který vám změní život - Designhotel Elephant

Publikováno: 09.06.2014 23:29 | Michaela Lejsková

Znalost cizích jazyků je v dnešní době obrovsky důležitá. A byla to právě touha se v této oblasti zdokonalit, která přiměla Milana Šváru vycestovat do zahraničí, což následně formovalo jeho další profesní směřování. Při práci na vlnách Atlantiku si splnil sen a také si uvědomil, co od života dále očekává a co je pro něj důležité. Nakonec se vrátil do domovského přístavu, do České republiky, a svou současnou kariéru bere jako závod, ve kterém chce dostatečně zúročit dosavadní trénink a uspět. Aktuálně z pozice generálního ředitele Designhotelu Elephant Prague.

12

Milan Švára, foto: Lenka Hatašová

Kdy se u vás probudila touha realizovat se v hotelové branži?

První impuls přišel zřejmě od mé matky, která se dlouho v restaurační a hotelové branži pohybovala, a tak jsem měl mnoho příležitostí okusit atmosféru hotelů. Bylo pro mě vždy inspirativní vidět, jak se jednotliví zaměstnanci dokážou starat o hosty. V tu dobu jsem si ovšem takovou odpovědnost a odbornost u sebe nedokázal představit.

Vystudoval jste střední hotelovou školu. Co vám toto studium dalo pro vaši kariéru?

Byla to jedna část skládanky, kterou člověk musí absolvovat. Pět let studia hotelové školy mi poskytlo dostatek času k tomu, abych se rozhodl, jakému odvětví hotelové branže se budu věnovat. Dalších pět let mě pak utvrdilo v tom, že jsem se spletl. (smích) Skutečný profesní život a profesní realita začíná až po studiu.

482646_10151467762933276_208978508_n

Designhotel Elephant Prague

Poté jste ovšem odjel studovat do zahraničí. Proč jste se tak rozhodl?

Mé rozhodnutí bylo jednoznačné. Studium jazyka a konkrétně angličtiny. Po absolvování pohovoru na pozici, o kterou jsem stál, mi bylo řečeno, že mé jazykové schopnosti nejsou dostačující, a to byl začátek mého zvažování cesty do zahraničí.

V jakém smyslu považujete zahraniční školy odlišné od těch českých?

Je to již delší doba, co jsem naposledy seděl na přednášce, ale zahraniční školy mě lépe seznamovaly s praktickými příklady nežli s teoretickými. Přednášející byl většinou profesionál z praxe, který s námi diskutoval o konkrétních situacích. Toto jsem dříve v českém školství nezaznamenal. Vypracovávání vlastních návrhů na řešení nejrůznějších situací vás pak přiměje se nad nimi více zamyslet a zároveň si o nich něco přečíst.

Na jaké první pozici jste se ve svém oboru realizoval?

Mé první skutečné zaměstnání bylo na pozici kuchaře.

Jakým způsobem a podle jakých kritérií jste hledal první zaměstnání?

Tenkrát byl mým hlavním kritériem hotel s dobrým jménem, kvalitním zázemím zahraniční společnosti a viditelnými investicemi do kvality služeb pro hosty. Tehdy to byl pětihvězdičkový hotel Dvořák v Karlových Varech, kde jsem několik měsíců pracoval jako kuchař, než jsem vycestoval do zahraničí.

Jak jste se při těchto začátcích cítil?

Mám sportovního ducha a vždy chci podat maximální výkon. V tu doby jsem nebyl zdaleka zkušený na to, abych jej mohl podávat, a zbývalo mi tedy jen dělat více než ostatní, abych zkušenosti získal co nejrychleji a mohl se cítit lépe.

Nějakou dobu jste se realizoval na zaoceánských lodích. Proč jste zvolil právě je?

Lodě pro mě měly několik důvodů a tím prvním, nejzásadnějším byla exotika této práce. Byl to sen, který se mi splnil, jelikož jsem mohl cestovat na místa, kam bych se nikdy nepodíval, učit se v mezinárodním prostředí, získat dril skvěle fungující společnosti Royal Caribbean a zároveň si vydělat velmi pěkné peníze, což umožňoval tehdejší dolarový kurz.

1

Milan Švára, foto: Lenka Hatašová

Čím je práce na zaoceánské lodi specifická?

Velmi krátce. Zaměstnanci jsou armáda poskytující perfektní služby.

Netrpěl jste zpočátku mořskou nemocí či klaustrofobií?

Trpěl, tedy tou mořskou nemocí. Myslel jsem si, že loď, která uveze tři tisíce pasažérů a sedm set zaměstnanců, se nemůže na moři houpat. Mýlil jsem se, osmi- až desetimetrové vlny Atlantického oceánu rozhoupou a takový kolos.

Nakolik se to liší od práce v běžném, neplovoucím hotelu?

Je tam jedna zásadní věc, kterou si člověk uvědomí, až když je na lodi. Tedy já si to uvědomil, až když jsem tam byl. Po práci na pevnině pověsíte uniformu na hřebík a jdete domů. Jdete tam, kde je to vaše, kde si můžete dělat, co chcete, kde chcete a kdy chcete. Na lodi je neustálý dril, kdy člověk pracuje cca 12 hodin denně a po práci loď jen tak neopustí. Je její součástí v případě nenadálých situací. Ano, chodili jsme v přístavech ven, ale s vědomím toho, že se musíme za pár hodin vrátit a jít zpět do služby. Pracovalo se sedm dnů v týdnu po dobu sedmi měsíců.

11

Milan Švára, foto: Lenka Hatašová

Proč jste se rozhodl s tímto typem práce skončit?

Absolvoval jsem dva kontrakty, tedy 14 měsíců nepřetržité práce a života na lodi, a uvědomil jsem si, že pro svůj život potřebuju mít onu svobodu se po práci sebrat a jít relaxovat mimo své pracoviště. To byl hlavní důvod, proč jsem si po celou dobu práce na lodi šetřil finanční prostředky na cestu do Austrálie, kam jsem odjel studovat a pracovat.

Co vám toto období vaší kariéry dalo?

Díky práci na lodi jsem získal představu o tom, jak má správně vypadat práce ve službách a jak se mají zaměstnanci chovat k hostům, aby je učinili spokojenými. Také jsem zjistil, jaké to je pracovat v kolektivu, kde je 32 různých národností, a naučilo mě to velkému respektu a toleranci ke svým kolegům. Když jsem posléze pracoval jako manažer restaurace a dostal jsem do rukou životopis číšníka se zkušenostmi na zaoceánské lodi, přijal jsem ho téměř bez pohovoru, jelikož jsem měl důvěru v jeho kvality.

528422_10151467778513276_612644791_n

Designhotel Elephant Prague

Kdybyste se mohl znovu vrátit do svých kariérních začátků, postupoval byste stejně?

Naprosto stejně.

Co byste obecně poradil mladým lidem, kteří by se hotelnictví chtěli věnovat?

Ve službách je potřeba mít srdce, které je ochotno s radostí pomáhat jiným, i když zrovna člověk nemá náladu. To je zásadní postoj, se kterým musí člověk před hosta předstupovat. Profesní dovednosti se dají naučit.

Co byste označil za největší „školu“, když pomineme studium?

V tomto případě se musím opět vrátit ke zkušenostem z lodi a k mé práci v Austrálii. Byla to škola života, kde mi každý den přinášel nové výzvy, které nyní beru jako samozřejmosti spojené s naší profesí.

Z jakého důvodu jste se rozhodl pro návrat do České republiky?

Mám rád životní styl, který jsem v České republice měl a mám. Myslím, že by nám jeho rozmanitost mohl leckdo závidět, ale jak se říká – nelitujeme toho, co jsme nikdy předtím nezažili. A tak pochybuji, že Australané budou mít radost z pálení čarodějnic, Indové z vyjížďky na kole a Jamajčané z lyžování.

Co vás po návratu nejvíce překvapilo?

Možná je to otřepané, ale byli to lidé. Konkrétně zatrpklí, podráždění a neustále si stěžující lidé. Byl to takový celkový dojem z toho, když se člověk po sedmi letech vrátí ze zemí, kde se k sobě umějí lidé chovat tolerantněji a své problémy řeší s větším nadhledem. Mohl jsem srovnávat několik kultur a toto je něco, na čem u nás musíme ještě zapracovat, aby se nám zde žilo lépe.

Jak náročné bylo poté sehnat v České republice zaměstnání?

Já jsem na nic nečekal, jelikož jsem se bez práce vždy cítil nesvůj, a do nového zaměstnání jsem nastoupil do jednoho měsíce po návratu. Vzhledem ke zkušenostem, co jsem měl, a výběru povolání jsem neměl se získáním práce problém.

Za svou kariéru jste vystřídal několik luxusních českých hotelů. Co vás vedlo ke změnám?

Pokud mám být upřímný, tak to byl vždy kariérní růst a tomu odpovídající finanční ohodnocení.

Vnímal jste mezi jednotlivými hotely výrazné odlišnosti, nebo si byly svým způsobem podobné?

Hotely, ve kterých jsem pracoval, než jsem nastoupil do současné pozice, si byly velmi podobné. Kultura mezinárodních hotelových řetězců je téměř totožná.

8

Milan Švára, foto: Lenka Hatašová

Co pro vás znamená vaše současná pozice generálního ředitele Designhotelu Elephant?

Znamená pro mě start závodu, ve kterém chci uspět, jelikož jsem pilně trénoval. Designhotel Elephant byl do této chvíle spícím klenotem, který je potřeba vyleštit a využít jeho plný potenciál.

Čím je pro vás tento hotel výjimečný?

Je to onen nevyužitý potenciál, který se díky svému novému majiteli a jeho investicím do tohoto projektu již ukazuje. Skloubením produktu, lokality, kvalitních služeb a dobrých obchodních dovedností našeho týmu již vstupuje mezi silné hráče pražského hotelnictví.

3

Milan Švára, foto: Lenka Hatašová

Hotel je designový. Co to v tomto konkrétním případě znamená?

Z mého pohledu je to určité nevšední charisma a styl hotelu jako celku. Záleží na vkusu každého hosta a většinou se za slovem design skrývá něco nestandardního.

Co znamená značka LE Hotels, se kterou se Elephant nově spojuje? 

Jedná se o nově vzniklé seskupení tří hotelů patřících stejnému vlastníkovi. LE Hotels Group vzniklo zejména z důvodů vzájemné provázanosti služeb a prezentace těchto hotelů.

 

Co je cílem a náplní tohoto seskupení? 

Cílem je optimalizace nákladů, kde například obchodní a rezervační oddělení pracuje pro všechny tři hotely. Vytváří se tak možnost přeprodeje kapacit v jiném hotelu, pakliže poptávaný hotel je již plně obsazen.

 

Jaké jiné hotely patří do skupiny?

Jsou to Grandior Hotel Prague, Grand Majestic Plaza a Designhotel Elephant Prague.

540809_10151467768908276_1140917452_n

Designhotel Elephant Prague

 

Nabízíte i catering. Lze ho využít i mimo hotel? 

V tuto chvíli se soustředíme na nastavení procesů v rámci nově otevřeného baru a restaurace v hotelu Grandior. Cateringové služby ve větší míře nyní nejsme z důvodů nedostatečné vybavenosti schopni pokrýt samostatně. Dokážeme však případné cateringové akce zajistit v rámci spolupráce s našimi subdodavateli.

 

Je v hotelu nějaká inovace, kterou byste rád zmínil?

Nemyslím si, že jdeme inovativní cestou, ale cestou podpory lokálního trhu, kdy hotel podporuje české výrobky a dodavatele. Ať už se to týká vybavení pokojů, či restaurace, z devadesáti procent je vše navrženo a vyrobeno v ČR. Inovací, kterou bych zmínil, je použití kvalitních materiálů, jako je například vysoce kvalitní bezpečnostní a zátěžový vinyl na podlahách v konferenčních sálech a restauraci. V dalších veřejných prostorách používáme kámen.

 

Jak vypadá běžný pracovní den generálního ředitele?

Na začátku každého dne si procházím hotel, zdravím se s hosty a zaměstnanci, kontroluji, zda jsou všichni na svých místech a s patřičným úsměvem na tváři. Také se zajímám o chod hotelu během večera. Poté následuje každodenní ranní meeting se všemi manažery jednotlivých oddělení, kdy se řeší operativní záležitosti na celý den. Poté se již věnuji schůzkám s klienty, dodavateli a pravidelným interním meetingům. Samozřejmě, že to celé je obklopeno povinnostmi vůči majiteli, provozními povinnostmi a nemalou část tvoří komunikace a kontakt s hosty.

Kolik hodin denně vám práce zabírá?

Běžný den mi zabere deset hodin. Nyní, když otevíráme nové části hotelu, je pracovní doba delší.

Kterou část své práce máte nejraději?

Má předchozí pozice obchodního ředitele ve mně ponechala nejlepší pocit z nového potvrzeného obchodu. Pokud jsme v prodeji našich kapacit úspěšní, je spokojený jak majitel, tak i zaměstnanci, kteří svou spokojenost přenášejí na hosty. Samozřejmě jsem velmi rád, pokud je zpětná vazba od hosta pozitivní, jelikož to nám přináší další a další hosty.

S jakými obtížemi se musíte nejčastěji potýkat?

V současné chvíli jsou to zejména provozní záležitosti, které se týkají funkčnosti hotelu. S rozrůstajícími se kapacitami čelíme vyšším nárokům na technické vybavení a to znamená větší finanční investice.

A co naopak vnímáte jako největší odměnu za svou práci?

Mou odměnou je tato práce, dobří kolegové a hosté, kteří mi po svém odjezdu poděkují s tím, jak se jim u nás líbilo.

2

Milan Švára, foto: Lenka Hatašová

Jak se cítíte, když ráno vstupujete do hotelu?

Myslím, že podobné pocity prožívá herec kráčející na pódium, jehož cílem je tleskající divák. On by to nedokázal bez podpory svých kolegů a bez diváků by jeho vystoupení nedávalo smysl.

Kdo jsou vaši nejčastější hosté?

V současné chvíli zaujímají horní příčku v návštěvnosti turisté vyhledávající nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou. Nespokojí se s málem, ale také nevyžadují luxus. Je to ideální kombinace jak pro turisty, tak v této době i pro korporátní klienty. V rámci národností vedou Rusové, Australané, Angličané, Němci a severské státy.

Které vaše služby jsou nejžádanější?

U nás jde především o ubytování s dobrou snídaní. Přidané služby jako přístup k internetu, která je tou nejžádanější, poskytujeme zdarma.

Jakými kanály hotel v zahraničí propagujete, abyste přilákali turisty?

Odpověď na tuto otázku by byla velmi rozsáhlá, jelikož každý trh si žádá jiné aktivity a jiné komunikační kanály. Jednoduše vzato se jedná o B2B prodeje přes cestovní agentury anebo B2C prodeje přes online kanály. V rámci kongresové turistiky jsou to zahraniční cesty, internetové portály a spolupráce s lokálními agenturami.

544128_10151467780293276_461394591_n

Designhotel Elephant Prague

A jak to funguje v České republice?

V rámci ubytování je podíl českého trhu minimální. Zde poskytujeme spíše naše konferenční kapacity, které nabízíme lokálním firmám a agenturám.

Sledujete nějak hodnocení hotelu například na serverech TripAdvisor či Booking?

Ano, řekl bych neustále.

Do jaké míry se jimi podle vás turisté řídí?

Myslím, že zde mohou hovořit konkrétní čísla. Za posledních třicet dnů navštívilo stránky našeho hotelu na TripAdvisor 14 300 potenciálních hostů. Je to obrovské číslo a kvalitní komentáře zde mají veliký vliv na finální výběr hotelu. Sám se jimi při cestování řídím.

Jak vnímáte Prahu coby turistickou destinaci?

Praha není jen matkou měst, ale perlou měst. Cestoval jsem hodně a viděl spoustu míst a měst, ale Praha, pokud ji tak mohu popsat, je magická a má své kouzlo. Myslím, že odsud odjíždějí hosté spokojeni, a potvrzují mi to pokaždé, když mám možnost se s nimi o Praze bavit.

7

Milan Švára, foto: Lenka Hatašová

V čem vidíte naopak největší mezery?

Praha potřebuje jednoznačně zvýšit svou marketingovou činnost v zahraničí a více se „ukazovat“. Myslím, že pokud bude magistrát dobře investovat do těchto činností, mnohonásobně se to jemu i občanům Prahy vrátí.

Co je pro vás osobně největší motivací k práci?

Vidět za sebou pozitivní čísla v obsazenosti a tržbách hotelu, která mají rostoucí tendenci.

Podle jakých kritérií vybíráte zaměstnance?

Já většinou nedám na první dojem. U mě se jedná a celkový dojem, který získám během osobního pohovoru. Člověk, se kterým se bavím, mě musí zaujmout svým postojem k práci, přístupem k hostovi a musí ve mně vyvolat pocit, že si s ním mám o čem povídat. Jedná se většinou o lidi, kteří mají celkový rozhled a vědí, čeho v životě a své profesi chtějí dosáhnout.

Dokážete rychle poznat člověka, který vyhovuje vašim představám?

Bohužel nedokážu a již jsem se o tom několikrát přesvědčil ať už v tom negativním, či pozitivním slova smyslu.

Jaké odlišnosti vnímáte v hotelnictví v České republice a ve světě?

Myslím, že by se české hotely měly více otevřít zahraničním zaměstnancům. Vytváří to pozitivní mezinárodní prostředí, kde se dá předejít spoustě kulturních předsudků a nedorozumění mezi hosty a zaměstnanci. Myslím, že ve srovnání se zahraničím zde tato věc chybí.

8

Milan Švára, foto: Lenka Hatašová

Co ještě by si měly vzít české hotely od těch světových a naopak ty světové od českých?

Češi jsou ve své podstatě a ve většině případů dobří pracovníci, kteří znají své povinnosti a je na ně spolehnutí. Díky tomu máme smysl pro organizovanost a čistotu. Ne vždy tomu tak je v zahraničních hotelech a například v námi oblíbených destinacích jako Řecko, Itálie, Španělsko, Egypt jsou hygienické standardy na nižší úrovni než u nás.

Jakým způsobem a jakým směrem se podle vás hotelnictví v současné době vyvíjí?

Jdeme správným směrem. Klademe důraz na servis a přístup k hostům. Snažíme se zdokonalovat hotelové služby celkově, i když to v posledních letech nebylo vzhledem k důrazu na snižování nákladů jednoduché. Nyní se začíná lépe dýchat a Praha v rámci roční obsazenosti rostla. Bohužel na úkor průměrné ceny, ale to bylo zapříčiněno konkurenčním bojem hotelů a narůstající kapacitou. Pokud nás nepřekvapí nenadálé události, jako jsou povodně, sopečné mraky nebo teroristické útoky, které mají na cestování zásadní vliv, měl by se cestovní ruch vyvíjet pozitivně.

549191_10151467784163276_151145109_n

Designhotel Elephant Prague

Jakou největší proměnu jste zaznamenal za svou kariéru?

Pokud se jedná o proměnu týkající se mě osobně, tak to bylo období, kdy jsem se z operativy hotelu, to znamená manažerské pozice v rámci restaurací, začal věnovat obchodu pro hotely. Co se týče hotelnictví celkově, tak to bylo v roce 2008, kdy se Praha dostala z pozice jednoho z nejdražších evropských měst na pozici jednoho z nejlevnějších evropských měst v rámci ubytování. Toto bylo zapříčiněno ekonomickou recesí a boomem nově otevřených hotelů v Praze.

Podle jakých kritérií si vy sám vybíráte hotel?

Je to asi v tomto pořadí – lokalita, cena, hodnocení hostů.

Kam nejraději vyrážíte na dovolenou v Česku a kam v zahraničí?

V rámci České republiky je to slapská přehrada, kde je v létě obrovská možnost aktivit, nebo je to okolí Nového Jičína, odkud pochází moje manželka. Ze zahraničí jsou mými nejnavštěvovanějšími místy rakouské Alpy nebo italské moře.

Děkuji za rozhovor

 

Text: Petra Kuncová

Foto: Lenka Hatašová www.lenkahatasova.com

Vytvořeno ve spolupráci s hotelem Designhotel Elephant Prague www.hotel-elephant.cz a GrandioR Hotel Prague www.hotel-grandior.cz

Korektura textu: Alžběta Strnadová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

559863_10151467782948276_293057962_n

Designhotel Elephant Prague

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!