Jak být fit až do cíle v životě i sportu

_MG_5640 hotovo
03.01.2015 13:11 | Michaela Lejsková

Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch nejpovolanějších chybí. Ale to není vše. Také se musíme naučit léčit naši planetu, která si to zasluhuje snad ještě více. Vždyť jsme to my, lidé, kteří ji po dlouhá tři století průmyslové revoluce ubližujeme. „Věda se dělá na papíře, ale neaplikuje se v praxi,“ říká zakladatel oboru aplikované imunologie a automobilový závodník RNDr. Josef Šmarda.

_MG_5230 hotovo

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

  

Kam jste se v oboru, který jste založil, za poslední dva roky posunul? Co vás dnes nejvíce zaměstnává?

Aplikovanou imunologii jsem založil už před třiceti lety a mám pocit, že teprve nyní začíná nabývat těch správných rozměrů. Je to pro mě takový splněný sen, něco o čem jsem tenkrát pouze snil. Začali se objevovat lidé, kteří se zajímají o své zdraví a chtějí se udržovat v dobré kondici a i sportovat. V neposlední řadě mají také finanční prostředky, což mou práci usnadňuje. Testy, pomocí kterých těmto lidem pomůžu odhalit stav jejich těl, můžou být finančně náročnější, neboť se zčásti dělají v Americe a v Německu.

 

Co vás vlastně k založení aplikované imunologie vedlo? 

Imunologie jako věda je dnes již velmi prozkoumaná, hodně se o ní píše, ale tyto poznatky se neaplikují. Proto jsem toto slovní spojení zavedl, aby lidé, kteří mají určité deficity imunologie, aplikovali tyto vědecké poznatky k vylepšení úrovně svého života.

 

Obracejí se na vás spíše muži či ženy? 

Obojí. Muži se na mě obracejí, protože například chtějí v pokročilejším věku sportovat, ale zdravotní stav jim to nedovoluje. Nebo jsou to přímo vrcholoví sportovci, kde je jejich stoprocentní výkonnost nezbytná. Ženy poté chtějí být samozřejmě ke zdraví také krásné. Celkově největší problém představuje slabá imunita. Například moje babička porodila deset dětí a zemřela den po svých stých narozeninách. Dříve byly ženy mnohem odolnější, měly lepší imunitu také proto, že měly více dětí. Dnešní ženy mají jedno či dvě děti, a tak jejich imunitní systém není zdaleka tolik ozkoušený.

 

Čím je tohle všechno způsobeno? 

Například v jídle byl lepší materiál, bylo výživnější. Lidé se dnes nestravují správně.

 

Co nám v potravě tolik chybí? 

Jednou z takových látek je třeba fosfor, kterého byl dříve dostatek. Sice ho dnes v potravinách najdeme, ale jen v malém množství, a navíc je velmi, velmi rozmělněn. V zemědělství sice snaha dohnojovat fosfáty existuje, ale není to ten správný organický fosfor, který potřebujeme. Například taková celulitida, která je dnes velkým problémem u mladých děvčat, je záležitostí právě fosforu. Jeho nedostatek způsobuje, že buňky v tělech dívek nejsou dostatečně chráněny fosfolipidy.

Dále se setkávám s absolutním nedostatkem zinku. Ten je jak antioxidantem, tak tvůrčím elementem, který je základem mnoha tuctů hormonů a enzymů. Podobně jako fosfor je i zinek v přírodě velmi rozmělněn. Stejně tak rostliny, které nám lidem poskytují potravu, mají téměř osmdesátiprocentní deficit zinku. Důsledkem toho je zahnívání jídla, přestože se lidé snaží proti němu bojovat různými chemikáliemi. Z chemického hlediska je to banální záležitost. Když nedáme dostatek zinku a zinkových sloučenin do pneumatiky, rozpadne se. To ví každý technik. Mrzí mě, že stejná logika nedochází inteligentním lidem, profesionálům ve farmaceutickém průmyslu.

_MG_5363 hotovo

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

 

Co se tedy stalo s přírodou za posledních sto let? 

Odpověď je jednoduchá. Problémem je obrovské množství znečišťujících látek. Více než sedm miliard světové populace na zemi produkuje neskutečné množství látek, ale přitom vůbec nejsme schopni tyto látky zpracovávat a necháváme jimi zanášet zeměkouli. Člověk „nadužívá“. Užíváme například obrovskou spoustu energie, od běžných spotřebičů až po auta. V České republice jsou ohledně životního prostředí lidé ještě poměrně ukáznění.

 

Kde byste řekl, že je situace nejpalčivější?

Šokující pro mě byla návštěva Nového Zélandu. Pro něj představuje jeden z nejhorších problémů ozónová díra, protože tam přicházejí atmosférické posuvy z hustě obydlených zemí, např. z již zmiňované Číny či Indonésie. Přitom je na Novém Zélandu nádherná příroda a žije tam přiměřený počet obyvatel. Ale nikdo s tím nic nedělá. Naopak, problémy se maskují, zametají se pod koberec.

 

Jako lidé bychom se asi měli ptát sami sebe, jak je možné, že to necháváme dojít tak daleko. Jaký je váš názor? 

Nikde nic ze Země nezmizí. To, co se nám vypaří z hrnce, nám také spadne na hlavu. Někteří politikové si snad myslí, že některé výpary se doslova „vypaří“ a nějakým záhadným způsobem se pak dostanou někam mimo atmosféru. Takovéto uvažování je ovšem katastrofální. Každý se přece už na základní škole učil Mendělejevův zákon… to co vstupuje do reakce, z ní taktéž vystupuje. Environmentální problematika je ignorována, hodně se o tom mluví, ale nic se nedělá.

_MG_5475 hotovo

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

 

V čem myslíte, že je problém? Na co se čeká? 

Nevím, na co se čeká. Snad na to, až to bude tak špatné, že koncerny budou zachraňovat Zemi v daleko horší situaci, než je nyní, a vydělají na tom více peněz. Může se jim to ale velmi vymknout z rukou. My víme, jak Zemi vyléčit, ale neaplikujeme to. Tento a příští rok se bude lámat chleba.

 

Jak se tohle všechno odráží na nás, jednotlivcích? 

Environmentální poškození jsou obrovská a stejně tak zásadní jsou poškození lidských organizmů. Dokazují nám to například ebola, lepra čí ptačí mor, které se vyskytují v civilizovaných zemích Evropské unie. Vyskytují se například celé šarže streptokoků, které nám lidem dělají velké problémy s bolestmi v krku, a které se před dvaceti lety vyskytovaly pouze ve vemenech krav. A mohl bych pokračovat. Máme znalosti, ale neaplikujeme. Aplikujeme pouze tam, kde jde o peníze, a to o nemalé.

 

Jak to myslíte?

Například taková automobilová firma by nikdy nezanedbala testování jediného šroubku. Důvod je jednoduchý. Kdyby totiž musela později do výroby zasáhnout (tzv. product recall), stálo by ji to mnohonásobně více. Nezajímá ji člověk. Pouze byznys. A tak je to všude.

 

To je dost děsivá představa… 

Ano, to dozajista. Peníze jsou hnacím motorem při rozhodování (main decision making factor), s čímž mám jako člověk kardinální problém. Někdo musí procitnout a zachránit lidstvo. Staráme se o peníze, ale nestaráme se o lidi. Je potřeba o tomto komunikovat s těmi správnými lidmi, kteří mohou posunout tuto ideu dál k těm, kteří mají moc něco změnit. Například k ministru zdravotnictví.

_MG_5318 hotovo

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

 

Co byste mu poradil?

Víte, ministr zdravotnictví by mohl velice jednoduše celému dění pomoci už jenom tím, kdyby si uvědomil již zmiňované slovo “léčit”. Stačilo by, kdyby v nemocnicích na příjmu zaměstnal zodpovědný personál a kdyby to byli lidé příjemní. V tom okamžení by polovina pacientů byla vyléčena. Často se setkávám s nepříjemným personálem, který je nespokojený se svou prací nebo se svým platem. Inteligentní lékaři opouštějí nemocnice a dostávají se k nám takoví, kteří ani nemluví česky. Podle toho situace v našem zdravotnictví také vypadá. Takže dostaňme slovo léčit ven. A začněme dělat něco pro to, aby se zeměkoule uzdravila.

 

Co může dělat každý sám za sebe? 

To je velice široká otázka. Nejvíce ale člověk prospěje sobě i přírodě, když bude žít více přírodním způsobem života. Člověk je zrozen pro pohyb, tedy by se měl více hýbat. Je všežravec, tudíž by pro sebe měl volit pestrou stravu a ne stravu z běžných řetězců a rychlého občerstvení. Také by neměl zapomínat na původ potravin, ze kterých si jídlo připravuje. V neposlední řadě by měl mít stále na zřeteli, že veškeré potraviny, i bio či organické nejvyšší kvality, mají i přesto téměř sedmdesátiprocentní procent nedostatek látek, které jsou velmi důležité pro výživu našeho těla. Od vitaminu A až po zinek. A tyto látky by si měl člověk doplňovat ze zdrojů, kterým věří.

 

Zdroje, kterým věřím… to je pro laika oříšek. Jak takový zdroj najít? 

Cena je obvykle přímo úměrná kvalitě. Kvalitní suroviny, které jsou k výrobě použity, jsou často drahé. Zásadně doporučuji používat pouze doplňky z organických zdrojů. Já sám používám suplementy vyšší cenové kategorie, protože tak mám jistotu jejich kvality.

_MG_5519 hotovo

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

 

Jak s jistotou zjistíme, co našemu tělu chybí? 

Doplňky je nejlépe volit u specialisty na základě detailních testů krve, moči a stolice. Já sám se tímto zabývám již několik let a troufám si říci, že jsem pomohl k vyšší výkonnosti nejednomu sportovci, či lidem s roztroušenou sklerózou nebo s autismem. Je velmi důležité užívat produkty, které jsou naprosto organické.

 

Jak takové testování konkrétně funguje?

Nejprve se provede detailní vyšetření biochemie a metabolismu z krve, moči, stolice. Na základě těchto vyšetření, z nichž část se dělá v zahraničí, se udělá obrázek o fungování těla na biochemické rovině a nasadí se příslušná kůra, která spočívá v produktech a potravinových doplňcích, které člověku vyrovnávají konkrétní problémy.

 

Lidé čím dál častěji hledají alternativy v přístupu ke svému zdraví, snad i z nedůvěry ke zdravotnictví. V čem byste řekl, že současné světové zdravotnictví pokulhává? 

Největší problém vidím v tom, že se léčí především podle peněz a podle pojišťovacích tabulek. Takto se léčit nedá, protože pojišťovny nemají žádnou představu o stavu konkrétního pacienta.

_MG_5550 hotovo

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

 

Vypadáte ve skvělé kondici, jste vrcholový sportovec. Jak to na prahu šedesátky děláte? 

Mnoho lidí mi zcela otevřeně říká, že někteří moji vrstevníci jsou už pryč. Vždy jim na otázku „Jak to děláte?”odpovím: „Vím jak se starat o své tělo, kde mu přidat a kde naopak ulevit.”

 

V roce 2012 jste se stal mistrem automobilové série PZ Trophy v rámci seriálu Porsche Sports Cup Deutschland.

Měli jsme úžasnou sezónu, dosáhli jsme opravdu neskutečných výsledků. Byli jsme absolutně nejlepší tým ze všech seriálů.

 

Co stojí za takovým úspěchem? 

Především vynikající příprava vozů, také samozřejmě sponzoři, kteří na vše přispěli, bez nich by to všechno bylo nereálné. Podporu k závodění a také k tréninkům jsme tedy měli dobrou. V neposlední řadě ale přispěl k úspěchu také fakt, že v našem týmu byly zastoupeny tři generace na vyrovnané výkonnostní úrovni. To je v motoristickém sportu unikátní situace.

_MG_5825 hotovo

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

 

Co pro svou výkonnost děláte konkrétně vy? 

Vedle tvrdé fyzické přípravy užívám denně kolem sta tablet suplementů, které selektuji dle toho, jaký ten den zrovna mám. Vše podřizuji tréninku. Všechny doplňky jsou samozřejmě na organické bázi, jsou to třeba enzymy, které nám ve stravě chybí. Například když si dnes vezmu jablko, je postříkané chemikáliemi a osvícené, aby na něm nebyly bakterie. To znamená, že jablko nemá už tu hodnotu, kterou by mělo, kdyby se k nám dostalo z čisté přírody. Aby mi tedy jablko něco dalo, musím k němu dodat potřebné enzymy. Dále užívám prostředky na čištění žaludku a střev, antioxidanty, či přípravky na citlivé tkáně.

_MG_5700 hotovo

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

 

Někdo to řeší vlastní produkcí. Máte zahrádku? 

Na takové věci bohužel nemám čas, ale jistě je to aspoň nějaká cesta. I tak ale musíme počítat s tím, že i tyto naše přírodní produkty budou vystaveny ozónové díře a kyselým dešťům. Produkty z vlastní zahrádky nejsou ozářené, mohou být i chutnější, přesto k nim budeme muset přidat nějaké suplementy.

 

Jak vypadá váš jídelníček? 

Jsme přesně to, co jíme. Stravuji se zdravě, vybírám si z kvalitních potravin, například na biofarmách, nebo ve vybraných obchodech. Zvláště maso si dopřávám kvalitní, rozhodně nejsem vegetarián. Také se vždy zajímám o původ potravin. K tomu všemu samozřejmě přidávám výživové suplementy.

 _MG_5245 hotovo

Josef Šmarda, foto: Robert Vano

Téměř to vypadá, že ten, kdo denně nedoplňuje vitamíny a další látky, jako by nebyl. Dá se vůbec bez nich dnes žít? 

Teoreticky by to možné bylo, ale pouze za předpokladu, že bychom produkovali potraviny jako před sto padesáti lety, kdy byla příroda zdravá, neznečištěná. Museli bychom hnojit přírodně, kompostovat, používat chlévskou mrvu bez chemie či hnojit kvalitní zeminou. Existují například drcená čistá hnojiva ze dna oceánů. Tyto poklady ještě na Zemi máme, je jen otázka, jak je využijeme.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Hana Robinson

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Vytvořeno ve spolupráci:

Designhotel Elephant Prague www.hotel-elephant.cz

Grandior Hotel Prague www.hotel-grandior.cz

LE Hotels Group www.le-hotels.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz

 

_MG_5735 hotovo

Zdroj: Josef Šmarda, foto: Robert Vano

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek BMW X1 xDrive18d: ideální kompromis do města BMW X1 xDrive18d: ideální kompromis do města Vítejte v České Republice. V zemi, kde dálnice vypadají jako slavné Rallye Dakar, kde si silnice první třídy spletete s autokrosovou... Další článek