Ladislav Blažek: Móda je jako droga

Publikováno: 23.09.2015 17:52 | Jiří Hofbauer

Byla to jediná šance se s ním setkat. Náš rozhovor vmáčkl mezi jednání s italskými dodavateli látek a setkání s marketingovým ředitelem. Setkáváme se v prezentační místnosti, kde je na štendrech vyskládaná nejnovější kolekce. Paradoxně první otázku pokládá on: „Jak se Vám líbí nová kolekce?“ I když je to právě on, kdo stojí za jednou z největších českých módních značek, sálá z něho pokora, ale současně i neskutečná lidská síla. Značku založil ihned po rozpadu Československa, přestál krizi a odolává masivní zahraniční konkurenci. Zatímco většina osobností v podobných rozhovorech mluví často jen o sobě, Ladislav Blažek hovor často stáčí k týmu lidí, kteří s ním značku dennodenně vytváří. Neustále jmenuje další a další lidi a jejich funkce. Cítím, jak jeho iPhone otočený displejem k desce stolu urgentně bručí, ale Ladislav Blažek mluví dál. Když pak procházíme po chodbě, není člověka, na jehož pozdrav by nereagoval a nepřidal podání ruky, nebo alespoň úsměv.

Ladislav Blažek

Blažek nosí Blažka. V obleku z nejnovější kolekce.

Zdroj: Blažek

Tíhnul jste k oblekům a módě od mladých let?

Musíte zohlednit, že jsem vyrůstal v 80. letech. V té době tady byl snad jen jeden krejčovský salon, a to byl Adam. Ten byl rozhodně nad finanční možnosti moje i řady dalších lidí. Já chodil na průmyslovku v Panské, takže jsem vlastně kolem Adama chodil každý den. Ale víte, když je pro vás něco nedosažitelné, což tehdy pro mě Adam byl, smíříte se s tím. Nechcete s tím dále ztrácet čas. Ale že bych se denně zastavoval před výlohou a zasněně koukal na obleky, tak to ne. První oblek jsem měl až na maturitní ples. A myslím, že byl z OP Prostějov, nebo z Krasu.

Pravdou je, že osmdesátá léta úplně pánské módě nepřála.

Přesně tak. Já vždy velice obdivoval dobu první republiky. Fascinovaly mě české filmové hvězdy, které byly nositeli stylu a zároveň módními ikonami. Nejen móda, ale celkově životní styl byl na vysoké úrovni. Po druhé světové válce na to nešlo navázat. Komunisté se snažili toto všechno rozbít – a povedlo se jim to. I když jsem třicátá léta glorifikoval a vzhlížel k nim, nějak jsem se smířil s tím, že ten čas je definitivně pryč a už se nevrátí.

Dalo se v 80. letech nějak odlišit v oblékání? Vytvořit si svůj jedinečný styl?

Tenkrát byla nabídka hodně limitovaná. Fakt, že jste měli známé i peníze, neznamenalo, že jste třeba džíny nakonec sehnali. Když se mi podařilo sehnat první džíny Levi's, byl to velký svátek. Člověk neměl několikery jako dnes. Měl pouze jedny. A to byl současně i vrchol veškerých módních možností.

To dnes zní úplně neskutečně.

Nečekám, že to pochopí někdo, kdo dobu pádu režimu, revoluce a začátek devadesátých let nezažil. Dobu, kdy jste zavření v kleci, nemůžete nic a nikam. Ale pak přišel zlom a doslova během pár dnů bylo všechno totálně jinak. Pro mladého dvacetiletého člověka, který ještě před pár týdny nic nesměl, je to obrovsky inspirující. Ono to dnes zní zvláštně, ale byla to doba, kdy mladí lidé přemýšleli o tom, jak tuhle možnost co nejlépe využít, jak naložit se svým životem a jak tím změnit svět. Když se nad tím zamyslíte, bylo to neskutečně mimořádné období plné euforie. Jsem rád, že jsem tenhle přelom mohl zažít. S tím se začal měnit nejen politický systém, ale i móda a životní styl českých mužů. Jednoduše řečeno – byl jsem ve správnou dobu na správném místě, rychle jsem se zorientoval a step by step jsem na zelené louce vybudoval specializovaný modní dům pro muže.

Bral jste to jako výzvu, jestli to dokážete?

Byla to neskutečná výzva, ale současně to bylo vzrušující a pro mě přitažlivé. Všechno se muselo nastavit, vymyslet a uvést v život. Já měl energie na rozdávání a protože jsem vždy vynikal organizování věcí a měl jsem jasnou představu, čeho a proč chci dosáhnout, podařilo se mi velmi rychle vytvořit vlastní a úspěšně fungující obchodní model. Móda je branže, která není ustrnulá, vládne ohromnou dynamikou. Jsou v ní zajímaví a kreativní lidé. To byly věci, které se mi vždy velmi líbily. Teď jsem mohl být součástí toho všeho. I móda samotná je příznivá pro to vytvořit něco vlastního a odlišného – vlastní značku – a v té se realizovat.

Na střední jste studoval filmařinu, pak Fakultu strojní ČVUT. Jak jste se od filmařské techniky dostal k módě?

Ať už jsem studoval filmařinu, nebo techniku, byl jsem vždy organizátor. Než sedět u stolu a zabývat se daty nebo výkresy, raději jsem věci organizoval. Na průmyslovce byla spousta možností. Na tu dobu to byla poměrně osvícená škola, i díky tomu, že tam učila spousta lidí z praxe. Měli jsme tam i slušně vybavené filmové studio, kde jsme vytvářeli samostatně nejrůznější audiovizuální věci. Dnes má každý chytrý telefon a může si cokoliv natočit. Tehdy to byla vzácnost. I samotné podnikání jsem pojal spíše tímto způsobem a rozhodně tady vidím určitou paralelu. Podobně jako filmový producent nemusí být kameraman nebo střihač, tak není podmínkou pro založení módního domu být krejčí.

Dá se říct, že móda a film mají něco společného?

Určitě. Jsou to dva propojené světy, které se navzájem inspirují. Móda si podobně jako film pohrává s našimi emocemi. Pomáhá nám být tím, kým bychom chtěli být, a prostřednictvím našeho oblečení vysíláme signály k ostatním lidem. Spousta světových značek vyrostla na tom, že oblékly velké filmové hvězdy. Styl se zanedlouho ujal a šířil se světem. Lidé se inspirují v módě tím, co viděli kdysi ve filmu. Já vidím i velkou podobnost mezi výrobou módní kolekce a výrobou filmu. V obou případech se jedná o časově velmi přesně ohraničený projekt, na kterém pracuje velké množství specialistů, a realizace výsledného produktu trvá pouze několik měsíců.

Už jste zmínil Kras a OP Prostějov. Dnes ani jeden z těchto podniků už neexistuje – třeba OP Prostějov, který pro řadu Čechů byl po mnoho let vrcholem ve světě obleků. Teď ale opět vzniká celá řada nových značek, věnujících se pánské módě. Upřímně... Nebojíte se konkurence?

Asi vás překvapím, ale považuji to za výbornou zprávu. Skutečnost, že vznikají nové firmy, které se zabývají módou, je známkou toho, že se móda do Čech začíná vracet a znovu začíná být tématem, které je zajímavé pro mladé muže. Je to rozhodně pozitivní efekt. Konkurence a konkurenční prostředí vás posouvá dál, bezesporu je to motor lidského pokroku a my musíme ještě usilovněji pracovat a hledat cesty, jak se od konkurence odlišit, aby naše kolekce a služby byly jedinečné a poskytovaly našim zákazníkům pocit výjimečnosti. Když nás v roce 2013 zasáhla recese, nepodlehli jsme blbé náladě a s optimismem jsme investovali spoustu energie a peněz do nových věcí. Připravili jsme nový maloobchodní koncept, uzavřeli dvouletou smlouvu s Leošem Marešem, zrušili jsme kolekci golf a sport a ušetřenou energii jsme soustředili na to, co umíme nejlépe, tedy formální a informální oblečení. Kolekce máme dnes užší, více propracované a celkově působí exkluzivnějším dojmem. Zákazníci naši práci ocenili a v letošním roce se nám opět daří, tržby rostou dvouciferným tempem. Svoboda rozhodování a možnost jít neustále kupředu, to mě stále oslovuje. Proto se obklopuji lidmi, které nebaví stát na místě, ale aktivně hledat nové výzvy. Nebudu lhát, že na to konkurence nemá vliv. Má. A neustále se přiostřuje! Hlavně se ale žádná konkurence nesmí podceňovat.

Leoš Mareš během natáčení fashion movie.

_MG_7996

Zdroj: Blažek

I tuto sezónu je tváří značky Leoš Mareš. Když jste se ho rozhodli angažovat, souhlasil jste s tímto krokem od začátku, nebo jste Leošovi postupně přicházel na chuť?

První impuls vzešel ode mě a samozřejmě to byl krok resp. velký krok do neznáma. Chtěl jsem ale zaujmout mladší generaci a současně být první z módní branže, kdo v Čechách udělá takovou věc. Dnes mohu s potěšením konstatovat, že se nám to skvěle podařilo. Fashion movie, který jsme natočili, skutečně neměl obdoby. Ohlasy na to byly úžasné, a to nejen z Čech, ale i ze světa. Dokonce na základě velkého počtu zhlednutí si nás všimli v evropské centrále Google v Dublinu a dávali nás za příklad, jak má vypadat úspěšný motivační fashion movie. Z toho pak máte radost. I když je pořád co zlepšovat, v tu danou chvíli se to nemohlo podařit lépe.

Leoš je docela kontroverzní.

Ano, a přesně to mě na té spolupráci lákalo. Byl jsem si jistý, že se o tom bude mluvit. Přiznám se, že jsme čekali, že zpětný feedback bude více rozporuplný. Že se zákazníci rozdělí na dva tábory – jeden, který ho přijme a ještě více ho to k nám připoutá, a druhý, který se s ním jako tváří značky neztotožní. Dopadlo to ale nad naše očekávání, protože ve většině případů byly reakce skutečně pozitivní.

Proč zrovna Leoš?

Leoš splňoval dvě zásadní podmínky: Móda je přirozenou součástí jeho života. To z něj nedělá jen vhodně vybraného figuranta, ale důvěryhodného ambasadora. Takhle chodí oblečen i ve svém reálném životě. My jsme jeho styl vůbec neměnili. Jeho záběr je neskutečně velký. Vidíte Leoše jak v texaskách, tak kontrastně ve smokingu. Nikdy bych nešel do rizika ve smyslu toho, že si vybereme někoho jen proto, že je populární, a následně ho "narveme" do stylu značky Blažek. To by nefungovalo. Druhá podmínka byla, že lidem není lhostejný, že vyvolává emoce. Jasně, řada lidí ho zbožňuje, mnozí ho nemusejí, ale v závěru o něm všichni mluví. Potřebovali jsme, aby se o tom mluvilo. Jedině tak jsme mohli v lidech vyvolat emoce. Považuji to za velký úspěch. Je to stejné jako móda. Ta musí rovněž vyvolávat emoce. Pokud to tak není, je nedostatečně dobře zpracovaná.

Leoš Mareš a realizační tým.

IMG-20140928-WA0005

Zdroj: Blažek

Je to dva roky zpět, co byl na obálce Forbesu, a spousta lidí se domnívala, že tam nepatří.

Vidíte, to máte pravdu. Když jsem ten rozhovor s ním četl, poprvé mě napadlo, že právě Leoš by mohl být náš nový ambasador. Bylo to v době, kdy jsme začali našim zákazníkům poskytovat službu nákupu se stylistou, a vybrali jsme si Filipa Vaňka, který v té době byl dvorním stylistou Leoše. Krátce na to jsem se potkal s Leošem a nabídl mu spolupráci. Věci do sebe začaly zapadat a já jsem z toho mě opravdu moc dobrý pocit. Chtěl do toho jít a vytvořit něco smysluplného. Oba jsme chtěli víc, než jen udělat pár pěkných fotek k nové kolekci. To jsme dělali dřív, že jsme vybrali krásného kluka z modelingové agentury, který splňoval určité předpoklady naší značky, ale jinak neměl co nabídnout, jak rozvinout kolekci a dát jí ducha. Po focení odjel a už ho nikdo neviděl. Ale Leoš, ten je stále všem na očích a v našich outfitech vypadá skvěle.

Takže jste potřebovali osobnost?

Ano, bez Leoše by na to nikdo nekoukal. Tady se zase oklikou vracíme k podobnosti s filmem. Během příprav natáčení našeho prvního fashion movie jsme museli sestavit malý filmový štáb. Já se na chvíli vrátil do studentských let a moc jsem si to užíval. Moji důvěru dostal mladý režisér Jakub Jahn, který vymyslel výborný scénář a já jsem cítil, jak moc to chce dělat, jak moc ho to baví. Byla to pro nás velká výzva, protože jsme to všichni včetně Leoše dělali napoprvé a měli jsme na to jen jeden pokus resp. jeden natáčecí den. Výsledek byl ohromující.

Má na úspěch značky vliv i Váš osobní příběh?

Věřím, že v tom hraje roli fakt, že lidé vědí, kdo za touto značkou stojí. Pokud se nějaký zákazník chce se mnou zkontaktovat, může mi napsat mail, zavolat, potkat mě. S tím se u jiných zakladatelů značek naší úrovně nesetkáte. Chceme se odlišovat nejen módou, ale i komunikací.

Jak moc mluvíte designérům do vytváření kolekcí?

Přiznám se, že hodně mluvím do výběru dodavatelů, protože to má kromě kreativního i obchodní rozměr. V posledních letech jsme naše portfolio, ve kterém jednoznačně dominují výrobci látek ze severní Italie, hodně zúžili a dodavatele si velmi pečlivě vybíráme. Šijeme opravdu jen z prvotřídních látek, a proto jsme v loňském roce nově navázali spolupráci s dvěma světoznámými textilkami Lanificio Cerruti a Loro Piana. V letošní podzimní kolekci jsou již některé kousky vyrobené z jejich vlny. Je úsměvné, že móda musí být více nadčasová, než se zdá. Zatímco oděvní značky začínají připravovat své kolekce s ročním náskokem, textilky musí pracovat s předstihem dvouletým. Rok předtím, než půjde hotová kolekce na trh, musí tkalci našim designérům nabídnout nové látky, barvy a vzory. Do tohoto procesu ale návrhářům již moc nemluvím.

Ladislav Blažek během tvorby kampaně.

_DSC9252s

Zdroj: Blažek

Dohlížíte na tým během tvorby kampaně?

Nechci být ten, co se upne k jedné věci. Ano, vím, že probíhá focení, ale současně se děje spousta dalších věcí. Není mým zvykem všechno nechat a jen nervózně popocházet po place a hlídat focení. Je pravda, že na každé focení se jezdím dívat. Zásadní jsou pro mě chvíle příprav. Celá organizace, která tomu všemu předchází. Hlavně se zajímám o skladbu realizačního týmu, tedy kdo to bude fotit, kdo bude dělat postprodukci, kdo to bude stylovat. To je část, do níž vkládám hodně energie. Dbám na to, aby vznikl tým lidí, kteří zajistí co nejlepší výsledek. Když máte skvělý tým, není důvod být nervózní a pochybovat o výsledku. Nejsem ale rozhodně ten, co by radil stylistům, zda zvolit kravatu, nebo motýlka, nebo jaký objektiv by měl fotograf vzít do rukou. Je potřeba jít dál a řešit další věci.

Nastala někdy situace, že z radosti a životního snu jste sklouzl k tomu, že Vás to začalo štvát?

Ne. Mým úkolem je posouvat věci dopředu, a to zejména v těžkých dobách. Mou rolí je, abych u toho vždy byl, ať už sám, nebo s týmem, tyto věci řešil. Problémy jsou od toho, aby se řešily. Samozřejmě, že člověk někdy může být z toho naštvaný nebo unavený, ale nikdy jsem nedospěl do fáze, že bych s tím chtěl seknout, nebo značku prodat. Pro mě je důležité, abych měl stále pocit, že tomu mám co dát. Jsem přesvědčen, že pokud člověk chce v něčem vyniknout, může to být jen tehdy, dělá-li to, co ho baví. V opačném případě děláte věci průměrně, ale nikdy ne nadprůměrně. Tento atribut splňuji, protože mě práce neskutečně baví a naplňuje.

Ladislav Blažek a vizual mechandiser Alexandra Krejčí během příprav fashion show Blažek jaro/léto 2015 v La Fabrice.

blazek_kontrola

Zdroj: Blažek

Napadlo Vás, že Praha bude mít fashion week?

Popravdě, já v to věřil! Vážně. Já doufal, že se éra první republiky znovu vrátí. Že se podobně jako v Itálii nebo Francii stane móda opět společenským tématem. Nepopřu, doufal jsem, že to půjde rychleji. Vývoj a návrat módy do českých zemí byl na můj vkus velmi pomalý.

Značka Blažek se bude účastnit nadcházejícího týdne módy, ale více bude cílit na vlastní zákazníky, než na média a odbornou veřejnost.

Ano, prioritně jsme rozesílali pozvánky členům našeho zákaznického klubu, nicméně na media a odbornou veřejnost jsme rozhodně nezapomněli. Naše jarní přehlídka v La Fabrice měla ohromný úspěch a věřím, že pro všechny, kdo se přijdou podívat na tu podzimní, to bude inspirující, příjemný zážitek.

Po 23 letech v oboru, dennodenně obklopen módou a trendy, umíte si ještě pro sebe užít módu?

Jasně, dokážu si to užít každý den. Móda je o posouvání limitů. Myslím si, že v této oblasti nebylo stále vše objeveno. Přichází stále řada věcí nových. Jeden příklad za všechny - žerzejová saka. Italská textilka Dondi Jersey nám nabídla vlněný úplet, ze kterého lze vyrobit sako. Dost jsem se pro to nadchnul. Zastávám názor, že muž chce nejen vypadat dobře, ale současně se i dobře a pohodlně cítit. Pokud je něco strečové a poddajné, přizpůsobí se to. Tohle byl například moment, kdy jsem designéry trochu tlačil do toho, aby o tom přemýšleli a materiál zpracovali. Vzniklo skvělé sako, bez vycpávek, bez podšívky a se zkrácenou délkou. Jako každé sako má klopy a dva rukávy, ale zásadní na tom byla evoluce v samotném zpracování. Krátce po uvedení na trh se sako stalo naším prodejním bestsellerem. Jsem přesvědčen, že je to trvalý přínos módě, který v ní zůstane. Nebo košiloviny, které nakupujeme převážně u italského výrobce Albini. Na každou sezonu nám nabízejí stovky nových barev, vzorů nebo potisků a já se vždy velmi rád, společně s naším kreativním týmem, účastním výběru látek pro naši další kolekci. Opravdu si takové chvíle moc užívám a někdy se dokonce snažím výběr ovlivňovat.

Ladislav Blažek se italským obchodním partnerem.

Ladislav Blažek se svým italským obchodním partnerem.

Zdroj: Blažek

Nedá mi to nezeptat se... Roztrhl se pytel s gentlemanstvím. Jaký je typický zákazník Blažka?

Když přijdete k nám do prodejny, mělo by na vás dýchnout a měl byste pochopit, že kolekce jsou určeny pro muže, kterým není jedno, jak vypadají, a chtějí se i dobře cítit. A to je to, co tvoří z 50 procent gentlemana. Samozřejmě to, jak se chovají, jak vystupují, jaké mají vzdělání a úroveň, je druhých 50 procent. Ale to my neovlivníme. Můžeme jim pomoci v tom, aby vypadali dobře. Není potřeba řvát do světa, že Blažek obléká gentlemany.

Umí Češi ocenit kvalitní českou módu?

Určitá část českých mužů dokáže ocenit dobrou módu. Užívat si a skutečně vnímat její zpracování a kvalitní materiály. Třeba zohledňují i to, že oblečení nebo samotné materiály nevyráběly děti v Asii. Znají původ a osobu, která za značkou stojí. Vyhledávají styl, osobitý design a raději si pořídí méně oblečení, ale musí splňovat jejich vysoké nároky. Pokud by tady nebyla skupina mužů, kteří toto všechno ocení, nebyli bychom tam, kde jsme.

Ještě dvě století zpět bylo oblečení hodně diverzifikované. Poznal jste Brita, Rusa, Japonce, Američana. Není škoda, že dnes je móda hodně propojená? Všichni nosí džíny a temně modrý oblek. Pitti je vzorem všeho.

Pitti je hlavně inspirace. Ať už pro designéry, nebo koncové klienty. Díky internetu a sociálním sítím se informace sdílí neskutečnou rychlostí. Kdykoli se objeví na Pitti někdo v něčem krásném, netradičním, někdo jiný postne jeho fotografii na Instagram a hned to vidí celý svět. Vzpomínám, že první email nám přišel z Itálie v roce 1997. Je to relativně pár let, ale pořád to není půl století. Jsem rád, že se móda vrátila mezi české muže. S blížící se revolucí se od ní upouštělo. Zájem o módu klesal. O módě se v 80. letech nikdo nebavil. Všichni řešili politiku a bavit se o módě bylo skoro neslušné. Móda se dostala na okraj, často až za okraj společenského zájmu. Hrozně tady chyběla kontinuita. Najednou zde vznikla "hluchá" generace, která se neměla od koho učit. V devadesátých letech se lidé začali postupně dívat tam, kde je to nejlepší – Londýn, Itálie, Paříž. To jsou místa, kde je móda důležitá – a představuje často diskutované společenské téma. Ostatně, když se podíváte na české ulice, móda už rozhodně není na okraji zájmu. Je hodně pestrá.

Máte tři dcery. Projevuje se u nich zájem o módní branži?

Uvidíme. Já se zatím nehodlám uklidit na golfové hřiště, právě naopak. Kolotoč módního businessu mě stále moc baví a cítím v sobě velkou chuť a energii do dalšího práce. Dnes ráno jsem někde četl, že většině podnikatelů, kteří zakládali své firmy začátkem devadesátých let, je dnes mezi 60 a 70 lety a intenzivně řeší, zda firmu prodat nebo předat svým následovníkům. Oddechl jsem si, že mi ještě není ani 50 let a tudíž to nemusím aktuálně řešit.

Ladislav Blažek.

blazek_sako

Zdroj: Blažek

Blažek má teď ve znaku lva. Proč právě lev?

Lev je symbol, který jsme vytvořili k příležitosti 20. výročí založení firmy. Líbí se nám, zákazníci ho přijali velmi pozitivně, tak s námi zůstal. Samozřejmě nenahrazuje základní logo, pouze ho doplňuje a používáme ho k decentnímu dekorování našich produktů. Stejně jako Blažek je snadno zapamatovatelný. Proto jsme ve firmě s grafiky hledali motiv, který bude efektní, jednoznačný a všeříkající. Během několika porad jsme došli ke lvíčkovi. Poznáte, když je to "to pravé". Lev symbolizuje sílu a odvahu, což jsou i esence značky, bez kterých by nebylo možné firmu dovést tam, kde je nyní.

Vy sám se cítíte jako lev české módy?

Jsem hrdý na to, co jsem si před 23 lety umanul. Můj sen se stal skutečností. To je bezesporu úžasný, sebeuspokojující pocit. Dokud budu schopen přinášet firmě energii, impulsy a nové nápady, stále se budu cítit dobře. Když vidím, že u nás zákazníci nakupují, hodnotí kolekce pozitivně a že se k nám vrací, to jsou momenty, které vás utvrzují v tom, že chcete být součástí a pokračovat ve své práci i nadále.

O lvu se říká, že je král džungle. Určuje řád teritoria. Vnímáte to také tak, že určujete chod značky?

Když ráno vstávám, dost často na toto všechno myslím. Možnost ovlivňovat věci nebo říci: Budeme dělat takovou kolekci, nakoupíme takové látky... Svoboda možností a rozhodování je úžasná. Na jednu stranu vás svazuje tíha zodpovědnosti, ale na druhou stranu vás povznáší svoboda rozhodování a možnost realizace. To je jako droga.

Ladislav Blažek: Móda je jako droga

Text JIŘÍ HOFBAUER

Jazyková spolupráce PETRA KINCLOVÁ

Odborná spolupráce LENKA ŠTĚPÁNKOVÁ

Hodnocení článku:



Komentáře

Jak pečovat o kvalitní kožené boty Jak pečovat o kvalitní kožené boty Milujeme kvalitu. Milujeme tradici. Milujeme, když cena odpovídá užitku. Obzvlášť se tyto vlastnosti snoubí v případě rámových bot.... Předchozí článek Jak zvládnout a ovládnout motýlky Jak zvládnout a ovládnout motýlky Všechny alternativní způsoby vázání motýlka mi nevycházely, respektive cokoliv jsem zkoušel, tak to nevypadalo reprezentativně a do... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!