Jak jsem potkal knížete a sám se jím na chvíli stal

kn
05.11.2012 18:35 | Pavel Lopušník

Byl překrásný, slunečný den babího léta. Brouzdám Vídní, občas se zastavím v některé ze zdejších kaváren, ale většinou nakukuji do výloh. Míjí mne turisté i domácí a občas tu zaslechnu češtinu, nebo slovenštinu. Pak se najednou objevím před krámkem, do kterého jsem se hned zamiloval. Docela nedávno jsem značku tohot vídeňského krámku objevil i tady v Praze, neváhal jsem ani minutu a vstoupil.

Když ve Vídni řeknete slovo Knize, dostane se vám, alespoň od té gentlemanské části jejího obyvatelstva, uznání. Značka předního vídeňského pánského krejčovství si už za těch několik století co existuje, vybudovala vynikající pověst. Na ručně šité obleky této značky narazíte takřka po celém světě. Já se však tentokrát nezajímal o pánský oblek, ale o jejich proslavenou vůni Knize Ten.

Tato vůně se poprvé objevila na trhu už ve dvacátých létech minulého století a stala se klasikou, která v sobě spojuje osvěžující noty bergamotu, citrusových plodů, přecházející přes cedrové dřevo, růži, skořici a je završena vanilkou, ambrou a vůní kůže. Právě kombinace vůní kůže a ambry ji dodává jakýsi aristokratický nádech, pro který bývá některými znalci charakterizována jako dekadentní.

Myslím si, že tato vůně podtrhne elegantní styl, založený na silné individualitě. U téhle vůně je výhodou, že je českými muži zatím bojkotována a zaručuji vám, že se v té záplavě mainstreamových vůní od Huga Bosse, Armaniho, Channelu či běžnějších značek spíše sportovních typů vůní jako jsou Adidas či Puma stanete skutečným knížetem.  

 




Připojte se k nám!

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!