Padesát odstínů šedi: recenze filmového hitu sezóny

Publikováno: 12.02.2015 06:47 | Jiří Hofbauer

V červnu 2011 se na pultech v Americe objevila kniha Fifty Shades of Grey. A z téhle relativně nenápadné knihy, která by se se svou grafikou (šedou kravatu na přebalu) hodila mezi příručky pro účetní, vyklubal knižní hit, o kterém se najednou psalo ve všech ženských časopisech, ženy o něm mluvily u vína a diskutovaly v čekárnách lékařských ordinací. A čtyři roky poté je tady i filmová verze příběhu o trochu zvědavé Popelce a jejím vysněném princi, který má vše a zvláštní choutky jako bonus.

1540344_1646428962251927_8920221275439869533_o

Zdroj: Universal Pictures

Děj filmu poměrně věrně sleduje dějovou linku šestisetstránkové knihy, která zachycuje v mnoha ohledech komplikovaný vztah studenty Anastázie a byznysmena Christiana, který se vyžívá v BDSM praktikách. Před Anou, která je stále ještě panna, tak otvírá zcela nový svět o němž (a hlavně jeho podstatě) neměla tušení. Film tak ve své největší části řeší, jak se Ana vyrovná se svou submisivní rolí, zda se podřídí Christianovým choutkám a jestli on, bude kvůli ní ochoten slevit ze svých dominantní zásad.

10012659_1556124181282406_1127271392734655050_o

Zdroj: Universal Pictures

Pozitivem filmu je rozhodně Dakota Johnson, která svým výkonem drží jakousi citovou uvěřitelnost snímku. Její projev je velice skutečný, má komediální talent a přitom bez patosu obstojí i v citově napnutých partech. Jamie Dornan si po většinu filmu drží výraz, který je spíše nicneříkající než tajemný.

10952358_1641456939415796_8886336955118841058_o

Zdroj: Universal Pictures

Za sebe jsem postrádal konec filmu. Jakýkoliv. Když film skončil čekal jsme něco... cokoliv. Alespoň ještě jeden náladový záběr. Nic. Dá se říct, že jak film začal, tak skončil. Pohledem dvou lidí, kteří v závěru o sobě nevěděli o nic víc, než na začátku jejich intimního dobrodružství. A to co věděli, tak by raději zase zapomněli.

fifty-shades-grey

Zdroj: Universal Pictures

Já na film šel zcela dobrovolně, protože mě skutečně zajímalo, co přinese a jak světovou kinematrografii obohatí snímek, který byl tak napjatě očekáván. Asi jsem čekal více psychologický film. Něco více promyšleného. Víc Larse von Triera, méně Gilmorových děvčat. BDSM je především o psychologické stránce. Není to jen o fyzických úkonech, ale především o prožitku. Režisérka Sam Taylor-Johnson řekla, že chtěla natočit velký milostný příběh. Jenže právě kvůli téměř žádnému vývoji postav je film spíše povídkou z jedné kapsy než srdcervoucí love story. Snímek rozhodně nepatří k macho filmům. Většina mužů se na něj podívá spíše kvůli své přítelkyni. Současně se ale ani nejedná a ryze ženskou záležitost, jakou byl třeba Sex ve městě. Film Padesát odstínů šedi je primárně pro fanoušky knihy.

Fifty-Shades-of-Grey-Trailer-still-1

Zdroj: Universal Pictures

Od filmového hity sezóny jsem čekal, že mě zvedne ze židle, případně posadí na zadek. Jak jsem se v kině posadil, tak jsem se po dvou hodinách zvedl a odešel. Rozhodně to ve mně nevyvolalo potřebu přijít domů a říct: pojď, jdem na to. Ve výsledku dvouminutový, hudbou umocněný trailer (soundtrack se opravdu povedl) ve mně zanechal větší dojem než celý snímek. Nemůžu říct, že by film nudil. Jen nevím do jaké míry je poutavě udělaný, a kdy pozornost zvyšovala moje zvědavost a jakási instatní potřeba vzrušení od snímku automaticky očekávat...  

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek The Evolution of Batman The Evolution of Batman Komiksová postava maskovaného netopýřího muže se poprvé objevila v květnu 1939. Bob Kane a Bill Finger vytvořili typ nového hrdiny,... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!