Portréty: fotografie osobností roku 2014

Publikováno: 25.12.2014 20:19 | Jiří Hofbauer

Berte to jako další vánoční dárek, poděkování za 9000 fanoušků na Facebooku nebo možnost nahlédnutí do zákulisí Menstyle. Během každého focení vznikne 500 až 700 snímků. Je to dost. Z nich fotograf Tomáš vybere kolem 50 finálních snímků, které dál upravuje. Z finálního počtu padesáti kusů vybíráme 10 až 12 kousků, které se dostanou do článků a tak k vám, čtenářům. Výběr fotek je jedna z mých nejoblíbenějších a současně nejstresovějších etap. Každému focení předchází hodiny příprav, pak jistý čas strávíte na focení a když konečně dorazí hotové fotky, je to jistá satisfakce za všechno to úsilí. Proto trpím za každou fotku, která se na Menstyle nedostane, a skončí na externím disku. Rozhodl jsem se, že zvláště některé snímky stojí za to, aby konečně spatřily světlo světa a některé se znovu připomněly, protože se staly pro nás během tohoto roku ikonické. Snímky, které nepoužijeme nejsou špatné. Mnohdy právě naopak. I když mají nádhernou kompozici, barvy, stíny, světla, nehodí se mezi ostatní. Jsou to často nádherné snímky, plné děje a pocitů. Ostatně posuďte sami.



Erik Martin Lawart: luxus znamená mít život na míru

Švec Erik Martin Lawart v lednu otevíral sérii letošních rozhovorů. Focení i rozhovor probíhalo neskutečně přímo a jasně. Žádná přílišná stylizace snímků, ale spíše faktické zachycení reality v tom nejpůsobivějším světle, jaké je bylo možné. Stejně tak odpovědi bez jakékoliv vaty a velice jasně formulované názory. Chlap na svém místě.

portrety_1

Zdroj: Jiří Čermák



Helena Třeštíková: Blbým tématům jsem se ubránila

První dámu českého dokumentu jsme zcela cíleně zvolili na listopad, tedy dobu, kdy jsme si připomínali 25 let od sametové revoluce. Přiznám se, že když jsme rozhovor domlouvali, tak mě ani ve snu nenapadlo, že nás paní Helena pozve k sobě domů. A tak jsme seděli u Třeštíků doma, pili kávu a debatovali o tom, kam kráčí český dokument. Fotili jsme na střeše, kde byl dechberoucí výhled na Prahu, a taky v její pracovně, kde na stěně visel odlitek posmrtné masky Jana Palacha od Olbrama Zoubka, na polici se blýskal křišťálový Český lev a všude kolem byly videokazety popsané jako Manželské 1, 2, 3, Marcela, Katka.

portrety_2

Zdroj: Tomáš Škoda Photography

Napadlo nás Helenu vzít dolů, na dvorek a nafotit několik snímků na (společenském) dnu. Fotili jsme ji s balkóny v pozadí, ale ona najednou focení přerušila se slovy, že už se na to nemůže dál dívat. Šla k popelnicím, které stály u zdi a posbírala odpadky, které vypadly, když někdo do popelnic vysypával vlastní koš. Pak se vrátila před objektiv a teprve pak byla schopná pokračovat. Takhle vypadá člověk, který i když se ocitne na dně (dvorku), zůstává na společenské výši. Stejně jako postavy jejích dokumentů.

portrety_3

Zdroj: Tomáš Škoda Photography



Stanislav Gálik: móda vám nedovolí zůstat stát na místě

Rozhovor i focení probíhalo, jak říká fotograf Tomáš, tak trochu na punk. Velice rychle a bláznivě. Stanislav nám na focení dal hodinu. Pro vaši představu, Ladislava Špačka jsme fotili tři hodiny. Nicméně jsme to stihli, protože jsme museli. Stanislav celou dobu vtipkoval a to neskutečně časově napjaté atmosféře ulehčilo.

portrety_4

Zdroj: Tomáš Škoda Photography



Šéfcukrář Martin Beránek: chci si život vychutnat, ne jen osladit

Martin od momentu, kdy jsme začali rozhovor domlouvat, tvrdil, že se na Menstyle nehodí. Jenže my na stránkách Menstyle ukazujeme to nejlepší z nejlepších. A Martin k tomu nejlepšímu rozhodně patří. Slíbil, že na focení nachystá něco málo. On ale připravil 3 dezerty, které vymyslel speciálně pro naše focení. A zatímco nám padala brada, on o všem mluvil jen tak mimochodem. Musím vzpomenout, že jsme na uvítanou dostali skleničku prosecca a lanýže z 90% čokolády s chilli. A to nebylo ani půl desáté ráno! Finále focení bylo přímo v restauraci. Tam jsme ochutnávali jeho výtvory a dokončovali rozhovor. Napjatě nás pozorovala skupinka rakouských turistů. A když Martin rozbořil křehkou architekturu sladkého, pomerančového dezertu ozvalo se hurónské „Oooooooo“ a masivní potlesk. Nikdo nepochyboval, že se Martin na Menstyle nehodí.

portrety_5

Zdroj: Tomáš Škoda Photography

portrety_6

Zdroj: Tomáš Škoda Photography

portrety_7

Zdroj: Tomáš Škoda Photography



Urban Exploration: Nezvaní návštěvníci

Spoustu fotek vzniklo i při výpravě s lidmi na urbexu. Článek si našel řadu odpůrců, kteří kritizovali, že je to jako návod pro pitomce. K smíchu je, že jeho kritici jsou ti z řad tzv. vykradačů, o kterých se v článku píše. Naopak lidé, kteří do světa urbexu vidí, ho chválili za objektivnost. O několik měsíců později, co vyšel článek, vznikla fotografie, na které je právě Kamil během jedné z našich výprav. Ani nevěděl, že ho fotím. I v téhle myšlence byl skvělý odkaz na urbex. Někdy nejsi sám, i když to tak vypadá.

portrety_8

Zdroj: Jiří Hofbauer



Martin Mester: motivuje mě nadšení druhých lidí

Jeden z nejúspěšnějších českých kulturistů v kategorii Men's Physique byl před letními prázdninami tím správným nakopnutím. Smyslem rozhovorů je ukázat člověka i z jiného pohledu. A my se chtěli dostat pod Martinův věčný úsměv. Popravdě jsme chtěli vyčerpanou, odevzdanou fotku. Bez šance. Navíc Martinovo nadšení je až nakažlivé. Nakonec jsme z Martina vydolovali tenhle snímek. Působí neskutečně čestně. Přesně takový, jaký je Martin i ve skutečnosti.

portrety_9

Zdroj: Archiv Martina Mestera

portrety_10

Zdroj: Archiv Martina Mestera



Petr "Kenny" Burian: Život je jeden velký start

Na říjen jsme chtěli někoho relativně neznámého, ale přesto machra ve svém oboru. Oslovili jsme Petra Buriana, který se věnuje renovaci historických motorek. Focení s Kennym se domlouvalo měsíc dopředu. Zařídilo se oblečení a rozplánovali jsme exteriéry v brněnské cementárně. Nakonec ale bylo všechno jinak. Kennymu se v noci před focením narodil syn a celý proces se tak posunul o několik hodin. Když Kenny konečně dojel, bylo mu úplně jedno, že jsme měli štendr plný věcí s poslední kolekcí Blažka a fotograf Tomáš se strachoval o světlo. Na displeji telefonu nám ukazoval svého syna. Ten den jsme stihli jen focení. Rozhovor se totiž neustále svažoval k jeho prckovi. Celý den jsme pak zakončili grilovačkou, která se protáhla až do ranních hodin.

portrety_11

Zdroj: Tomáš Škoda Photography

portrety_12

Zdroj: Tomáš Škoda Photography



Anet Antošová: víc než jen holka s pěkným zadkem

Anet Antošová se ukázala jako kontroverzní. Dostali jsme hodně zpráv, že úroveň Menstylu jde dolů, a že Anet na naše stránky nepatří, a že nejsme dostatečně gentlemani. Já si vždy myslel opak. Anet je talentovaná, úspěšná, mladá, krásná, chytrá žena a ty rozhodně na Menstyle patří. Navíc celý rozhovor jsme pojali s maximální mírou úcty. O tom vypovídá i název Víc než jen holka s pěkným zadkem. Rozhovor se stal jedním z nejúspěšnějších a přes prvotní rozpaky, které text vyvolal, já si za ním naprosto stojím a jsem rád, že jsme jej dělali.

anet_11

Zdroj: Foto by Honza Fučík

K rozhovoru jsme vybírali z fotek Veroniky Verve Kotkové. Byly to nádherné, dokonalé snímky. Možná až moc. Chtěli jsme Anet vidět víc přirozenou. Proto když jsem viděl fotky Honzy Fučíka z tréninku, kde je Anet bez make-upu, bylo to to pravé. Fotografie skutečně zachycují pohyb a energii. V rozhovoru se nakonec neobjevila fotografie od Derecka Harda pro Ecellent Bastards. Fotografie totiž nijak nevypovídá o tom, co Anet dělá. Proto se nehodila, ale fotografie je nádherná v tom, co zachycuje. Anet má velice přímý, do jisté míry tvrdý pohled. A pokud někdo tvrdí, že je Anet tvrdá, má pravdu. Ale především sama na sebe.

portrety_13

Zdroj: Dereck Hard for Ecellent Bastards



David Gandy: pravý britský gentleman

Rozhovor s Davidem Gandym byl zlom. Trvalo to tři měsíce, než jeho management souhlasil. Ale výsledek stojí za to a nelituji toho času, co jsme na tom strávili. Vznikl tak unikátní rozhovor, který je první autorský a Davidem autorizovaný český rozhovor. Dokonce anglickou verzi objevil jeden italský magazín a požádal nás o jeho uveřejnění. Rozhovor přeložili do italštiny a skutečně vyšel. Jen místo Menstyle nás označili za GQ Czech. Pořád nevím jestli mě to má mrzet nebo těšit.

portrety_14

Zdroj: David Gandy Archive

portrety_18

Zdroj: David Gandy Archive



Ladislav Špaček: první muž české etikety

Když jsme vybírali osobnost na měsíc září, chtěli jsme skutečně osobnost. Významnou, respektovanou, co něco znamená. Současně je září návratem do školy, takže by měla být do jisté míry mentorská, být vzorem, inspirativní, vůdčí. Nehledali jsme v zahraničí, ale chtěli jsme, aby reprezentovala češství. A pořád by měla být nositelem aspektu módy. Jak vidíte, měli jsme (speciálně já) spoustu požadavků.

A tak jsme si hráli se slovy a přemýšleli, že oslovíme někoho, kdo se jmenuje Václav nebo má příjmení Čech. Celé září jsme chtěli pojmout jako oslavu českých mužů. Oslava... Slavit... Slavný... Ladislav. Čech... Czech... Ček... Špaček. Bylo to osvícení ve třetí minutě.

portrety_15

Zdroj: Tomáš Škoda Photography

U takového velkého focení může naskytnout spousta problémů. Já už se na ně předem psychicky připravuji. Jenže všechno probíhalo skvěle. Měli jsme zajištěný krásný prostor v Grand Café Orient v centru Prahy, oblečení bylo v požadovaných velikostech a čas k nám bylo milosrdný. Ale tím mužem alfa byl pan Špaček. Mohl přijít dřív, čímž bychom nebyli nachystaní a začal by stres. Mohl se zdržet, a tím by se to všechno zpozdilo. Ale on přišel naprosto přesně. A měl na sobě košili s francouzskou manžetou, temně šedé džíny, hnědé polobotky, pilotky na očích a nikdo by si nedovolil říct, že není gentleman.

Další věc byla samotné oblečení, které nám exkluzivně poskytli v salónu Knize v Pánské pasáži. Vždycky je tam to riziko, že se fotografovanému nebude líbit oblečení, které vyberete. Ale když pan Špaček zavtipkoval, zda v rozpočtu nemáme volné finance na sako z hnědého tvídu, věděl jsem, že vybrali správně.

portrety_16

Zdroj: Tomáš Škoda Photography

Já už asi rok nosil v hlavě fotku inspirovanou Supermanem, kdy Clark Kent ze sebe rve košili a pod ní má hrdinskou pláštěnku. Napadlo nás znak S vyměnit za českého lva. Zeptali jsme se pana Špačka, jestli by si vzal obyčejné bílé triko s potiskem státního znaku, které jsme předtím nechali prudce vyrobit. On řekl, že ano, šel na toalety a s klidem si to tričko natáhl. Když vycházel hned jsme ho fotili. A bylo to ono. Dokonalá fotka strážce českého stylu a prvního muže české etikety.

Současně jsem chtěl, aby focení obsáhlo i odkaz na Václava Havla. Někteří kluci z redakce se děsili nápadu, že bychom panu Špačkovi kasali nohavice. Proto jsme ten odkaz museli trochu skrýt. Aby tam zůstal, ale nebyl tak očividný. Když si pan Špaček sedl na parapet, významně si povytáhl pravou nohavici. Všechny nás překvapil svými ponožkami v národních barvách. Měl modro-bílé proužkované ponožky s červenou patou. Byl to tak trochu jeho soukromý vtípek. Ale nám se skvěle hodil.



Michal Horáček: Bez odvahy nejde nic

Už od ledna jsem věděl, jaký by měl být prosinec. Velkolepý. Podle toho jsme vybírali i osobnost k rozhovoru měsíce. Myslím, že Michal Horáček byl skvělou volbou. Je to neskutečně talentovaný, schopný, inspirativní člověk, rád dodám renesanční. Během rozhovoru jsem zjistil, že není téma, ke kterému by neměl co říct. Ať je to politika, historie, literatura hudba, umění, společnost. Popravdě, vyžadovalo to hodně energie z mé strany, abych stačil proudu jeho myšlenek. Abych stíhal vnímat všechno, co mi říká a přitom jsme dokázal dostatečně pohotově a smysluplně reagovat.

Úměrně k jeho osobě jsme plánovali i focení. Domluvili jsme galerii, kostel, restauraci, zajistili oblečení, přemluvili k pózování drožkáře. Když jsme pak panu Horáčkovi prezentovali koncept focení, ukázalo se, že má úplně jinou představu. Chtěl něco daleko méně pompézního a pro něj přirozenějšího.

Rozhodli jsme se maximálně ctít jeho přání. Shodou úžasných náhod jsme narazili na 1. Podzemní antikvariát v Hybernské ulici. Problém u těchto míst je, že lidé, kteří je většinou vlastní, jsou povzneseni nad něco jako jsou lifestylové magazíny, módu a známé osobnosti. A tak jsme tam zavolali a lehce nejistě se ptali, zda bychom tam mohli fotit. Majitel pan Michal Hulla byl z tohoto nápadu nadšený a když jsme zmínili, že tím foceným bude právě pan Horáček, měli jsme vyhráno.

Kdybych měl definovat tohle focení jedním slovem, bylo by to magické. Rozhovor i focení jsme dělali za plného provozu antikvariátu. Lidé nás pozorovali, a i když jsem věnoval maximální pozornost Michalu Horáčkovi, slyšel jsem, jak si přihlížející špitají: „To je přece Michal Horáček.“ Mezi všemi těmi regály a stohy knih to bylo do jisté míry zastavení času.

Něco podobného se opakovalo, když jsme fotili exteriéry na Masarykově nádraží. Michal Horáček tam skromně postával u skleněných vitráží, nijak na sebe neupozorňoval, ale i tak jindy rušné nádraží zpomalilo na polovinu své normální rychlosti. Sotva jsme dofotili, přišel za námi jeden z partu kluků, co nás pozorovali, a zeptal se nás: „To je ten milionář, co olizuje lžičky?“ Nešlo to popřít.

portrety_17

Zdroj: Tomáš Škoda Photography



Často se mě známí i lidi z okolí ptají, jestli jsem byl nervózní, když jsme fotili Špačka nebo Horáčka. Já jsem nervózní při každém focení. A je jedno jestli fotíme kluka z lakovny nebo pana etiketu. Focený člověk se musí vždy cítit dobře. A naší povinností je, ho zachytit tak nejlépe, jak umíme. Já se naučil nepodceňovat žádné focení. Pro někoho třeba i jen hloupý snímek talíře těstovit do food reportu.

Kdo sledujte Facebook, víte, že v pondělí jsme fotili jednu z nejvýraznějších osobností české módy. Jakub Polanka bude jedním ze tří českých králů, kteří se v lednu na Menstyle objeví. Kdo jsou ti další dva? Sledujte Menstyle a již brzy se to dozvíte.

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!