Pozdravy ze Sydney

Publikováno: 22.01.2014 08:53 | Jakub Pavlovský

Rozhodl jsem se, že si udělám rok volna, než nastoupím na vysokou školu. V angličtině pro to mají zajímavý výraz „gap year“. Nabízelo se několik měst, kam bych mohl jet na delší dobu, abych si zlepšil angličtinu. Nakonec to nečekaně vyhrálo kosmopolitní australské město Sydney.

sydney_Sydney Opera House

Zdroj: Jacobs Art

Již pár dní po mém příletu do Sydney jsem s potěšením zjistil, kolik Britů zde trvale žije nebo jen dočasně pracuje či cestuje. Mám rád Brity a také jejich nenahraditelný přízvuk. Všichni jsou příjemní a pozitivní.

Nemusím připomínat, že v Austrálii se jezdí vlevo. Pro Evropana, který nebyl ve Velké Británii, na Maltě či na Kypru, je to alespoň po několik prvních dní menší problém. Já jsem si ještě nezvykl, ale lepším se. Stále se dívám vlevo, když čekám na přechodu, a potom mě překvapí zprava projíždějící auto nebo autobus třicet centimetrů před obličejem. Rovněž chůze a eskalátory jsou opačně než u nás. Chůzi vlevo dodržují místní jenom občas, někdy chodí vpravo a případně se na chodníku spojeném s cyklostezkou vyhnou cyklistovi jedoucího podle předpisů. Každopádně bych si na to měl rychle zvyknout, hlavně kvůli své vlastní bezpečnosti.

Během prvních jízd autobusem jsem si všiml, že drtivá většina cestujících má v uších sluchátka. V Praze a jiných evropských metropolích je to rovněž běžné, ale v Sydney je takových lidí mnohem víc. Po ránu má každý rád své soukromí, v průběhu kterého se připravuje na nadcházející pracovní den. Naopak méně lidí vidím s knihou v ruce, což je například v Praze velmi oblíbená činnost zkracující čas cestování.

Sydney nabízí mnoho možností lidem, kteří mají rádi umění. První místo, kam jsem zavítal, byla Art Gallery of New South Wales ve velkém parku v centru města. Galerie se mi moc líbí, myslím, že tam budu chodit často. Každou středu je akce s názvem Art After Hours, v ten den je galerie otevřená až do 21 hodin. Jakmile vejdete dovnitř, zjistíte, že se neplatí vstupné (mimo dočasných výstav) a že tam dokonce můžete zajít i do kina. V tomto úžasném kině promítají mnoho filmů, vždy vztahujících se k nějaké výstavě. Momentálně probíhá americká výstava, a proto i všechny filmy jsou americké.

sydney_Art Gallery of NSW

Zdroj: Jacobs Art

Co rozhodně v Sydney během letních měsíců nemůžete vynechat, jsou pláže. Já jsem navštívil Coogee, Bondi a Manly Beach. Na další se ještě chystám. Coogee Beach je menší a možná méně oblíbená než ostatní dvě. Plno lidí je však všude, každý si přeci chce užít slunce naplno. Na co tady na místních plážích rozhodně dbají, je bezpečnost. Můžete plavat pouze v částech vyznačených vlajkami, vždy vidíte několik plavčíků se záchranářskými pomůckami a člunem, jeden z nich je dokonce v moři a upozorňuje plavce na to, že jsou již za bezpečnou zónou. Někdy je omezující být v moři na padesátimetrovém úseku se všemi, ale jde přece o bezpečnost.

sydney_Bondi Beach

Zdroj: Jacobs Art

sydney_Coogee Beach

Zdroj: Jacobs Art

Samozřejmě v každém městě je několik věcí, které vám více nebo méně vyhovují. V některých městech je toho víc, v jiných jste naopak naprosto spokojení.

V Sydney mi vadí dvě věci. První je, že místní autobusy nehlásí zastávky a tím pádem nikdy nevím, kde mám vystoupit. Ze začátku to bylo příšerné, vysloveně jsem se za sebe styděl. Obvykle se totiž v novém městě rychle zorientuji, mám mapu a naplánované trasy. Tady jsem pokaždé vystupoval někde jinde, vždy špatně.

Druhou věcí je klimatizace. Klimatizace je v mnoha případech nepříjemnou záležitostí. Venku je příjemných 30 stupňů, ale když vejdete do autobusu, vlaku, obchodu, budovy i třídy, okamžitě na vás dýchne chladný vzduch lednice. Proto i v letních měsících s sebou nosím svetr. Nejraději bych přidal i šálu nebo deku, ale to už bych vypadal opravdu divně. Pravidelně se ve třídě ptám, jestli náhodou už není čas vypnout klimatizaci. Často slyším negativní odpověď, Australané mají očividně teplotní rozdíly rádi.

Na druhou stranu je tady jedna věc, která mě vysloveně baví. Při čekání na zastávce musíte na řidiče autobusů mávat, jinak kolem vás projede a máte smůlu. To se mi také samozřejmě stalo. Jednou jsem na něj zamával pozdě, řidič sice zastavil, ale potom mi dal jasně najevo, aby se to už neopakovalo.

sydney_My first blood donation

Zdroj: Jacobs Art

Jednoho dne jsem se rozhodl, že zajdu do Donor Center, kde můžete darovat krev, plasmu nebo krevní destičky. Poradili mi, abych se zaregistroval online. Asi po třech dnech mi volal jeden ze zaměstnanců centra, abych mu potvrdil termín a zodpověděl několik otázek. Hovor trval jedenáct minut, stále se učím místnímu přízvuku, proto mi některé otázky nebyly jasné napoprvé. V den odběru mi na recepci dali vyplnit dotazník a napít. Odběr dopadl podle mého očekávání dobře. Sestřičky byly velice milé a usměvavé, ale postěžovaly se na málo dárců.

Vytvořeno ve spolupráci s Jacob's Art & Jacob's Post.

Čtěte také:

Víkend v Římě: vzpomínky na věčné město

Monako není jen Monte Carlo

Paříž je vždy dobrý nápad

sydney_1

Zdroj: Jacobs Art

sydney_2

Zdroj: Jacobs Art

sydney_3

Zdroj: Jacobs Art

sydney_4

Zdroj: Jacobs Art

sydney_5

Zdroj: Jacobs Art

sydney_Sydney Opera House 2

Zdroj: Jacobs Art

sydney_theme

Zdroj: Jacobs Art

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!