S Pavlem Bočkem za sluníčkem!

Publikováno: 31.07.2013 00:26 | Michaela Lejsková

Jak zařadit děti nemocné leukémií do alespoň trochu normálního života, to je každodenní téma pediatra Pavla Bočka. Jeho usilovná snaha přináší kýžené výsledky: co možná nejlépe a nejužitečněji prožitý čas a možnosti, které děti mají. Z pohledu lékaře může být lidský život velmi křehký. Pavel Boček si víc než kdokoliv z nás uvědomuje jeho skutečný význam právě proto, že onkologické oddělení je jeho působiště. Všechny sny o lepším životě jsou krásné, ale realizace není tak snadná. Dobrá zpráva je, že každý z nás může proměnit svoji příležitost pomoci v lepší pocit a šanci pro někoho dalšího.

Pavel Boček, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

O jaké děti se sdružení Sluneční paprsek stará?

Staráme se o děti, které prodělaly nádorové onemocnění. Slovo „staráme“ nevystihuje přesně podstatu naší péče o ně. Děti s onkologickým onemocněním jsou postaveny mimo běžný dětský život, plný her radostí i povinností ve škole. Zásah do života, ať už vlastním onemocněním, či léčbou, je nesmírně značný.

 

Jakou pomoc jim nabízíte?

Snažíme se, aby se po náročné léčbě i po prodělaném základním onemocnění mohly aktivně zapojit zpět do života. Jedním z postupů je i účast na ozdravném pobytu u moře, kde se snažíme zmírnit například pozdní následky onemocnění i léčby. Nesmírný význam má také kolektiv, přítomnost ostatních dětí a určitý táborový duch, který je umocněn tím, že děti měly společný osud a třeba si už nemyslely – stejně jako jejich rodiče, že se ještě někdy podívají k moři.

 

Vaše cesta do sdružení, jaká byla?

Byla trochu trnitá, jelikož ozdravnými pobyty se zabývám už od roku 1992, kdy jsme jezdili s dětmi na Šumavu. Poté pod hlavičkou a záštitou Výboru dobré vůle do Řecka. Vyzkoušeli jsme i jet pod patronací Mořského koníka či později pod hlavičkou Kapky naděje. Občanské sdružení Sluneční paprsek vzniklo díky dlouholetým zkušenostem a entuziazmu lidí, kteří se těchto ozdravných pobytů také zúčastnili. Chtěli jsme vytvořit organizaci, která by garantovala kvalitu těchto pobytů. V minulosti totiž docházelo ke střídání organizací, které pobyty připravovaly, což zapříčinilo, že samotná realizace probíhala každý rok jinak. Také způsob financování byl spíše nahodilý, nesystémový, částečně hrazen státem, rodiči nebo různými charitativními organizacemi. Relativně stabilní tak byl spíše jen okruh lidí, který s dětmi na ozdravné pobyty jezdil a pečoval o ně.

Pavel Boček, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Zhodnotíte-li svoji činnost, v čem je zásadní a co obnáší?

Zásadní je, že se o děti stará náš tým, který tvoří lékaři, fyzioterapeuti, výchovní pracovníci, ale i animátoři, a společně vytvářejí osnovu, jak má takový ozdravný pobyt vypadat.

 

Na jaká úskalí nejčastěji narážíte?

Narážíme na nepochopení smyslu ozdravných pobytů a na názor, že my dospělí se tam jedem rekreovat. Tito kritici si asi neuvědomují, jak náročné je starat se o děti u moře, a to ještě děti s individuální péčí. Ta zodpovědnost je neměřitelná. Navíc lidé, kteří na ozdravné pobyty jezdí, tak často činí z vlastní dovolené.

 

Co pro vás může být řešením, odpovědi na vaše otázky ve spojení s pomocí veřejnosti?

Neustále se snažíme o pobytech informovat, a to nejen laickou veřejnost, ale i odbornou. Smutné je, že oficiální místa – ministerstvo zdravotnictví a Všeobecná zdravotní pojišťovna – mlčí a nepomohou.

 

O jakých úspěších za poslední roky můžete hovořit?

Úspěchem je, že lidé, sponzoři a partneři a i jiné neziskové organizace náš projekt podporují, a tak můžeme ozdravné pobyty vůbec uskutečnit. Tou druhou stranou úspěchu jsou dopisy od dětí, jejich rodičů a opakovaný zájem se zúčastnit dalších ročníků.

Pavel Boček, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Ráda bych si udělala představu o vašem týmu. Kolik lidí se věnuje činnosti ve sdružení?

Ve sdružení jsou lidé spojení s tím hlavním, co je předmětem naší činnosti – lékaři, fyzioterapeuti, vedoucí neboli výchovní pracovníci. Řada z nich se rekrutuje z našich bývalých pacientů, a tak může přinést nejen profesní, ale i osobní náhled a větší empatii pro děti.

 

Kdo jsou vaši pravidelní podporovatelé?

Je to OS Život dětem, společnost CarollinumEPLCONdWhirlpoolKlub přátel dětských domovů a desítky dalších. Lze je nalézt na našich webových stránkách.

 

Mohl byste mluvit v souvislosti s dobou o rozličném přístupu ze strany sponzorů?

Určitě. Ekonomická krize se promítá i do charitativní činnosti, a tak dnes musíte být opravdu jasně definovaní, s jasným projektem, jasnou cílovou skupinou. Partneři vědí, že za jejich peníze pojede k moři jedno či více dětí, a ta konkrétnost a adresnost je důležitá.

 

Jaké jsou obyčejně osudy dětí, o které se staráte?

Záleží na tom, jakým onemocněním dítě trpí a jak úspěšná byla léčba, či nedošlo k pozdním komplikacím. Osudy jsou mnohdy smutné, jindy plné optimismu, ale zpravidla ta pomyslná jizva na duši i těle zůstává.

Pavel Boček, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Můžete mi povědět některý z příběhů, který vás zvláště zaujal?

Ošetřoval jsem jedenáctiletou dívku s těžkým nádorovým onemocněním prodloužené míchy. Na světě se podařilo vyléčit jen asi tři pacienty s podobným onemocněním. Díky jejím rodičům, vůli a statečnosti té dívky se podařilo ji vyléčit. A nejen to! Dnes má rodinu, dvě zdravé děti, z nichž jednomu jsem za kmotra. Řada příběhů tak šťastně nekončí. Ale mezi moje přátele se zařadili i rodiče, jimž dítě na nádorové onemocnění zemřelo, přesto udržují kontakt, svěřují se či pomáhají OS Sluneční paprsek.

 

Co vám osobně činnost přináší a co vám bere?

Přináší mi radost a uspokojení ze smysluplné práce. Bere mi čas, který bych mohl věnovat sobě či blízkým, ale oni mají pochopení.

 

Kdybyste měl dát lidem radu, jak nejlépe proměnit svůj život, jaká by byla?

Asi bych řekl – každý je svého štěstí strůjce. Ale ta rada by zněla: Každý musí začít od sebe, starat se o sebe somaticky i duševně, a jen pokud sami v sobě nalezneme pokoru, rovnováhu a klid, můžeme ji předávat dál.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Oficiální stránky Slunečního paprsku: www.slunecnipaprsek.cz

Vytvořeno ve spolupráci s restaurací Zlatý Had www.zlatyhad.cz

Korektura textu: Alžběta Strnadová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Hodnocení článku:



Komentáře

Karel Hynek Mácha, české poezie pán Karel Hynek Mácha, české poezie pán Je skvělé, když víte, že Máj je lyricko-epická báseň a poprvé vyšel v roce 1836. Je ohromné, když se s někým můžete podělit... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!