Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce

Publikováno: 06.12.2010 22:29 | Veronika Vránová

Miloš Matula absolovoval FAMU, je filmovým a hudebním producentem, žurnalistou i PR a reklamním specialistou. Již od útlého věku se zajímá o starověký Egypt a tento jeho koníček vyústil v téměř dvacetileté studium „amarnského období“ v Egyptě – tedy dobou vlády faraona Achnatona a jeho věhlasné manželky, krásné Nefertiti. V roce 2005 začal pracovat na scénáři plánované výstavy o Achnatonovi a Nefertiti v ČR, ale z materiálů pro scénář nakonec vznikla kniha. Ta by měla předznamenat další projekty, spojené s touto neobyčejnou dvojicí na egyptském trůně. Nedávno vyšla tvoje kniha „Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce“. Co tě zaujalo na Achnatonově osudu?

Achnaton

Těch věcí je více. Postavil se proti zkorumpovanému Amonovu kněžstvu. Šel za svým snem, za svou vizí: postavil nejprve v tehdejším Vésetu (Thébách) v karnackém okrsku postupně čtyři chrámy zasvěcené bohu Atonovi, jehož služebnictvo čítalo téměř sedm tisíc osob. Z toho lze usuzovat, že se nejednalo o skromné svatostánky na počest boha Atona, ale o obrovské chrámy nového kultu uváděného do věčného Karnaku. Odhaduje se, že největší z nich měřil na délku víc jak šestnáct set metrů a byl pravděpodobně nejrozlehlejší církevní stavbou v dějinách lidstva. Později založil k poctě svého boha Atona, slunečního kotouče, nové sídelní město ve středním Egyptě, které nazval Achetaton – Město zářícího Atonova obzoru. Miloval svou velkou královskou manželku Nefertiti natolik, že ji v desátém roce své vlády povýšil na faraona spoluvládce. Svou matku, která zastávala kontakt se zahraničím a byla něco jako ministr zahraničí, povýšil do božského stavu. A hlavně: byl velký vizionář, prorok nového náboženství Atonova kultu a toto učení předával všem svým poddaným. Byl i velký filozof, autor velkého básnického díla nazvaného Hymnus na boha Atona, který se dostal i do bible – žalm 104 je vlastně okopírovanou částí tohoto Achnatonova hymnu. Lze tedy říci, že bible zajistila Achnatonovi nesmrtelnost. Rovněž je zakladatelem nového výtvarného stylu, dnes nazávaným jako amarnský podle dnešního arabského názvu Achetatonu – Tell el Amarna, zkráceně Amarna. Avšak co je pravděpodobně nejdůležitější: Achnaton přišel s náboženstvím světla a lásky a hlásal stejné myšlenky jako o několik století později Ježíš Kristus. Vyznával humánní politiku, spíše než o válečné výboje usiloval o mírové smlouvy a nejvyšším bohem stanovil sluneční kotouč, který nazval Atonem, čímž položil, dle mnohých historiků, základ monoteismu. I to vedlo už Sigmunda Freuda k domněnce, že Achnaton se musel znát s Mojžíšem, který mohl být veleknězem v jednom z chrámů zasvěcených Atonovi – Slunci v Achnatonově městě Achetatonu.

Je těžké objevovat život starého Egypta?

Aby mohl člověk porozumět starověkému Egyptu, musí znát nejen hieroglyfy, ale i magii. Ve starém Egyptě neexistovalo slovo označující „náboženství“. Nejbližší slovo podobného významu bylo „magie“ – heka. Podobně jako maat je heka principem personifikovaným božskou bytostí. Aby člověk poznal heku, je nutno s tímto principem vstoupit do živoucího vztahu. Pochopení magie tak, jak byla praktikována ve starém Egyptě, je velice složité a brání nám v něm obrovské překážky. Po staletí byli lidé na křesťanském západě zrazováni od těch vztahů k duchovnímu světu, které nebyly posvěceny oficiálním náboženstvím. Magie a s ní i celý okultismus byly považovány za nebezpečnou odchylku od norem víry a uctívání stanovených a prosazovaných církví. A neplatí to jen o křesťanství. Paracelsus již kdysi řekl: „Magie je nejvyšší moudrost a znalost nadpřirozených sil… je dosahována získáním vyšší duchovnosti a činí člověka schopným vidět a cítit věci ducha.“

Achnaton

Je vůbec možné porozumět starověkému Egyptu?

Duchovní svět starých Egypťanů není pro nás, příslušníky západní kultury 21. století, snadno přístupný. Magické a symbolické představy se odvíjejí paralelně a mnohdy se navzájem neoddělitelně prolínají. Ve svých úvahách nesmíme zapomínat, že obyvatelům starověké země na Nilu byla naše rozumová logika cizí. Nežili ve světě pojmů, nýbrž ve světě obrazů. Můžeme tedy považovat za mírně pošetilé, že egyptští umělci zobrazovali nebe v podobě krávy, že nějaký brouk byl uctíván jako bůh Slunce nebo že z tohoto Slunce vedly paprsky zakončené lidskýma rukama, jak tomu bylo v období egyptské 18. dynastie za panování faraona Achnatona.

Ví se něco o místě posledního odpočinku Achnatona a Nefertiti?

Odborníci si s tím skutečně lámou hlavu dodnes, nejen v souvislosti s Nefertiti, ale i s Achnatonem a téměř celou jeho rodinou. Víme přesně jen jedno: známá je pouze mumie Achnatonova syna Tutanchatona, který je spíše znám pod jménem Tutanchamon, když vládl v Egyptě jako faraon. Vzpomínám si na příhodu, která se udála někdy před čtyřmi, pěti lety, když britská egyptoložka Joann Fletcherová prohlásila, že našla mumii Nefertiti. Byla z toho zprvu velká senzace a poté velký skandál. Jednalo se o tři mumie, uložené v jedné z bočních zazděných síní v hrobce Amenhotepa II. Mumie byly vážně poškozeny, stopy po násilí se nacházely všude kolem. Byly výsledkem nedbalého balzamování, anebo řádění vandalů? Tyto mumie pocházejí z doby, kdy Egyptu vládl faraon Achnaton. Nejzachovalejším z těl byla mumie mladší ženy. Mohlo by jít o královnu Teje? Když Teje zemřela, muselo jí být přes padesát let. Testy ale prokázaly, že mumifikované ženě nemohlo být více než 35 let. V takovém věku zemřela Nefertiti… Teje by tedy pravděpodobně odpovídala věkem mumii, nazývané starší žena, ale ta byla silně poškozená. Teprve letos v únoru, po vydání mé knihy, přišel Zahi Hawass, což je generální sekretář Nejvyšší rady Egypta pro památky, s tím, že mumie tzv. starší ženy je skutečně mumií královny Teje, Achnatonovy matky. O Achnatonově mumii se spekuluje rovněž hodně dlouho a to v souvislosti s velmi poškozenou mumií z hrobky KV 55. Pokud tělo uvnitř rakve v této tajemné hrobce skutečně náleží Achnatonovi, což není možné dosud s jistotou říci, pak bychom náhle získali obojí: tělo i místo posledního odpočinku krále, který chtěl změnit směr lidských dějin a náboženství. Skutečností však je, že neexistuje žádný důkaz o přesných okolnostech Achnatonovy smrti a není ani známo, zda byl vůbec pohřben v Egyptě. Egyptolog Ahmed Osman identifikuje Mojžíše s faraonem Achnatonem a je přesvědčen, podle mnoha indicií, že byl Achnaton spolu se svými věrnými vyznavači Atona vyhnán z Egypta na Sinaj. Tomuto tématu se ve své knize „Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce“ věnuji podrobně.


Text: Veronika Vránová
Foto: Archiv

Achnaton

Hodnocení článku:



Komentáře

4 x Stylová zásada moderního muže 4 x Stylová zásada moderního muže Styl je složitá věc - jednou se mění, jindy zase přetrvává. Co však obvykle vydrží déle, než proměnlivý styl jsou právě praktické... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!