Dějiny filmu, které o dějinách filmu vlastně nejsou

Dějiny filmu 1
21.04.2010 14:54 | Pavel Lopušník

Na pultech českých knihkupců se objevila nová publikace, napsaná polským historikem a především kritikem Jerzym Plazewskim, nazvaná Dějiny filmu 1895 -2005. Autor si zde vytkl poněkud ambiciózní cíl podat zasvěcený výklad „zvídavým návštěvníkům kina.“[1] Po přečtení však neunikneme dojmu, že tohoto cíle dosaženo ve své podstatě nebylo a takovýto zvídavý návštěvník patrně sáhne po příručkách zcela jiných a mnohem zasvěcenějších.[2]

         

                     

Když se autor rozhodně psát dějiny jakékoli umělecké disciplíny, měl by si především rozmyslet, která díla, které konkrétní ukázky, zvolí jako reprezentativní a tuto volbu by měl (v textu své publikace) dokázat obhájit. Druhým problémem při psaní takovéhoto druhu publikace je zavedení jistého hlediska, na jehož základě praktické ukázky lze třídit. Plazewski si vybral dle našeho soudu tu nejhorší možnou variantu. U kořene jím vybraných filmů stojí jeho (rozuměj subjektivní) kritická reflexe, mnohdy lavírující na hranici mezi planým estetizmem a zevšeobecňujícími postřehy, které občas vnucují divákovi názor (tedy něco, co je v oblasti humanitních věd na pováženou, kdy se ze subjektivního hlediska vytvoří objektivní soud).  Tento nedostatek se projevuje v citovaných filmech hollywoodské provenience,[3] které je ale věnován rozumný prostor, nikterak nepřesahující pasáže o evropské a asijské kinematografii. Za další nevýhodu považuji poněkud zmatečné střídání pasáží o autorech a jejich dílech v rámci jednotlivých zemí a snaha postihnout, co nejvíce, mísící se s autorovou reflexí. Většinu textu tedy zabírá popis jednotlivých filmů a já osobně se nemohu ubránit srovnání s krátkými anotacemi kino či DVD novinek, minimalizující dílo jenom na příběh a subjektivní dojem. V obecnějším hodnocení té či oné kinematografie pak kniha selhává úplně a to ani nehovořím o zcela zbytečných kapitolách, pojednávajících o filmové teorii. Vážný zájemce o tuto oblast zná určitě mnohem sofistikovanější příručky. Sečteno a podtrženo. Jde o jednu z příruček, které svůj význam staví na obsažnosti bezobsažných myšlenek. Ačkoli nejde o publikaci zrovna levnou, její koupí si pořídíte jenom další dílo podobné knihám typu. Dějiny filmu se tak vlastně proměnily na encyklopedii autorem vybraných děl. 

 

Alternativní příručka k dějinám filmu, encyklopedického charakteru. 

                     

Nechci však, aby závěrečný soud vyzněl jako zcela odsuzující. Kniha si svého čtenáře najde a to takového, který se poprvé setkává s fenoménem film a rád by dostal alespoň základní informace o dílech, která by neměla uniknout jeho pozornosti. Na druhou stranu lze podotknout, že absolutně nevhodná je tato publikace pro školáky základní školy či středoškoláky[4] a to z toho důvodu, že pokud autor vedle sebe postaví hollywoodské čistě komerční projekty a art filmy, bez konkrétního odlišení, jakoby říkal, tohle všechno je film vysoké kvality. Je to asi podobné jako kdybyste dílo Haliny Pavlowské postavili vedle Bible. 

 

Recenzovaná kniha: Plazewski, Jerzy – Dějiny filmu 1895 -2005, Academia, Praha 2009.

Datum vydání: Prosinec 2009.

Cena: Od 812,-  do 1095,- Kč.  

 


[1] Z předmluvy českého překladatele této publikace Karla Taberyho.

[2] Nabízí se na českém trhu už málo dostupná publikace Thompsonová, K.,  Bordwell, D.: Dějiny filmu, AMU/ NLN, Praha 2007.  Ostatně tuto publikaci využívají i naše filmové fakulty a supluje tak prozatím nepřítomnou publikaci akademického charakteru (jakési akademické dějiny filmu).

[3] Nevím, z jakého důvodu je třeba uváděn animovaný film Shreck a naopak je zcela vynechán alespoň první díl trilogie Pána prstenů či Harryho Pottera. Obecně však uvádět tyto komerční filmy v publikaci, kde se objevují filmy uměleckého rázu (či lépe diváky a kritikou hodnoceny jako umělecké) trochu zavání chladným kalkulem ze strany autora a kniha tak působí nevyváženě.

[4] Mimochodem autor sám v předmluvě naznačuje, že kniha je pro tuto cílovou skupinu přímo určena. Pro zájemce z této věkové kategorie je podle mého soudu vhodnější publikace: 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete, plnící úlohu poněkud jiné, filmové encyklopedie.

Hodnocení článku:



Komentáře

Lékařská tajemství pro moderního muže, díl 13. Lékařská tajemství pro moderního muže, díl 13. Určitě není nic špatného na tom, věnovat se v rozumné míře vlastnímu zdraví. Kromě vyvážené stravy, dostatku pohybu a ideálně... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!