George Tokouzis – řecký podnikatel a legendární lovec chobotnic

George Tokouzis
George Tokouzis
09.10.2011 23:30 | Michaela Lejsková

George Tokouzis patří k prvním lidem, kteří na ostrově Rhodos, konkrétně v oblasti zvané Faliraki, začali před více než třiceti lety podnikat a budovat zázemí pro turisty z celého světa.

 

George Tokouzis
George Tokouzis

 

„Ostrov Rhodos je nejkrásnější ostrov, který po dlouhá staletí dobývání a okupování Turky, Italy a po osvobození Brity patří od roku 1947 znovu Řecku. V roce 1975 si Řecko odhlasovalo zrušení monarchie a zavedení parlamentní demokracie. Řecko je zakládajícím členem EU. UNESCO vyhlásilo Rhodos světovou kulturní a přírodní památkou,“ tvrdí George, jehož rodina z ostrova pochází. Rodiče se zde narodili a po většinu života farmařili. „Rodiče jen jednou opustili ostrov a to tehdy, když se rozhodli odcestovat za lepší prací do Ameriky.“


ilustrační obrázek
Faliraki

 

Tam tehdy šestnáctiletý George (řecky Jorgos), nějakou dobu studoval a později začal také pracovat. V Americe zůstali osm let a pak se znovu vrátili do Faliraki. Z uspořených peněz začal George později budovat svůj podnikatelský záměr. Studio a bar, kam lidé z celého světa budou jezdit trávit svoji dovolenou. Rozhodl se dělat přesně to, co umí a k čemu nabízí prostředí ostrova ideální podmínky, a přesně tím stylem, jak ho vychovali jeho rodiče. „Po své matce mám přátelskou a veselou povahu. Byla ve vesnici velmi oblíbená.“

 

rodiče a sourozenci George
Na fotce s rodiči a sourozenci je George jako malý chlapec uprostřed.

 

„Ze začátku jsem měl jen malé studio, kde jsem otevřel pár pokojů jen pro několik hostů. Později, když se začalo dařit, jsem ubytování rozšiřoval o další pokoje a bar. V současné době mám v nabídce šestnáct velmi hezky zařízených pokojů a bar, kde si můžete dát dobrý drink, poslechnou řeckou hudbu a naučit se řecký tanec, uspořádat párty na přání.“


cannon
Kanón, který George vylovil z moře a podle kterého pojmenoval svůj podnik.

 

V Cannon baru, jak se Georgův podnik nazývá, nenajdete restauraci. George se rozhodl nabízet svým hostům pouze snídaně, sám restauraci nezařídil. „Hosty posílám na jídlo k přátelům do restaurací, o kterých vím, že se tam dobře vaří. Oni zase posílají své hosty ke mně na řecké večery, nebo jim u mě nabízejí možnost ubytování se snídaní.  Pracuji svým vlastním stylem a přeji druhým, aby se jim také dařilo.“ Ve Faliraki necítíte mezi podnikateli rivalitu. Místní lidé se dobře znají a žijí spolu ve velmi dobrých vztazích. Ačkoliv vaši dovolenou na Rhodosu dokáže zajistit mnoho cestovních kanceláří po celém světě, v Cannon baru tomu je zcela jinak. A to souvisí se samotným naturelem hostitele.

 


ilustrační obrázek
Apartmá

 

„Nespolupracuji s cestovními kancelářemi, a tak tomu bylo vždy. Lidé, kteří u mě bydlí, tak mě znají, jsou to přátelé, nebo přátelé mých přátel, známí, kteří se o mě dozvěděli. Zamluví si pokoj, koupí letenku a na to nepotřebují cestovní kancelář.“

 

ilustrační obrázek
Christmas party v září? Ano, i takhle se přátelé už více než dvacet let rok co rok v Cannon baru baví.

 

V tomto případě se jistě naskýtá vhodná otázka, zda to není příliš velké riziko, spoléhat se na to, že lidé vždy přijedou, že ubytování nezajistí mnohdy pohodlnější servis cestovní kanceláře. „Je to náročnější v tom smyslu, že se svým hostům musím o to více věnovat, dát jim důvod se ke mně znovu vrátit, doporučit moje služby. Je to těžší, ale je to osobní a přátelské a na tom je moje podnikání postaveno.“


ilustrační obrázek
Cannon bar

 

Jak by měla vypadat ideální dovolená na Rhodosu? „Měli byste mít ideální počasí!“ (smích) O tomto faktu ovšem náš hostitel mluví s nadsázkou, jelikož na ostrově z 365 dní 300 dní neprší. „S tímto je spojená také legenda ostrova, který byl přidělen antickému bohu Slunce Héliovi, a proto se pyšní tolika slunnými dny v roce. Ostatně šestý div světa – Kolos Rhódský – zobrazuje boha Hélia. Je upomínkou na uhájení města před obléháním r. 305 p. n. l. a byl odlit z obrovského rozbitého obléhacího stroje. V r. 227 p. n. l. se Kolos vlivem zemětřesení zřítil.“


George Tokouzis
George Tokouzis

 

 

Faliraki je navíc částí ostrova, kde nefouká tolik jako jinde a pláže jsou převážně oblázkové. „Buďto se rozhodnete prožít svoji dovolenou u vody a budete se opalovat, nebo můžete cestovat zapůjčeným autem, skútrem či lodí, půjčit si koně či zvolit jeden z mnoha programů, které se tu nabízejí. Vše podle vašeho gusta. Ostrov nabízí ideální podmínky pro cokoliv, co se rozhodnete dělat.“ A je tomu skutečně tak. Co by tedy dle George měl každý, kdo navštíví Rhodos, vidět? „Určitě musíte vidět staré město v hlavním městě Rhodosu, kde je nádherná pevnost a také akropoli v městě Lindos. Letoviska Ixia, Trianda, přírodní zajímavost Údolí motýlů, sloupořadí v Kamýrosu a hrad Monolythos.“


mapa Rhodosu
Mapa Rhodosu

 

Většina restaurací má během odpoledne zavřeno. Řekové dodržují odpolední siestu a vězte, že odpočinek po obědě tělu velmi prospívá. Ale jen si nemyslete, že Řekové jsou velcí spáči! Většina jich vstává ještě před východem slunce a začínají pracovat.

 

ilustrační obrázek
Východ slunce nad Středozemním mořem

 

U George se sice nevaří, ale za to se každou sobotu pořádá tradiční řecký večer, kde se servírují grilované chobotnice, kterými je George proslulý. Za svůj život nalovil již okolo třiceti tisíc chobotnic. Ano, vážení, George Tokouzis je žijící legendou a specialistou na chobotnice! „Lovení chobotnic je něco, čeho se nechci nikdy vzdát! Naučil mě to v mládí můj strýček. Moře je můj život!“ dodává George.

 

ilustrační obrázek
Kaplička ve Faliraki

 

A co bychom o chobotnicích, krom toho že jsou velmi chutným a zdravý pokrmem, měli vědět? „Jsou velmi chytré. Dokážou měnit barvy, vypouští dým, který vás zmátne, a ony se v mžiku ztratí v moři. Jejich domečky najdete ve skalách pod mořem. Lovit můžete po celý rok. Vypadají možná strašidelně, ale nejsou nebezpečné. Za svůj život jsem nezažil žádné napadení chobotnicí, nic takového. Možná kdyby byla hodně velká. Nebezpečné druhy se vyskytují u Austrálie, jsou to chobotnice kroužkovité.“


George Tokouzis
George se svým úlovkem

 

Osobně jsem se vydala s Georgem na lov chobotnic a ať jsem pod hladinou hledala, jak jsem hledala, nenašla jsem ani jedinou. Už jsem začínala být zklamaná, že na sobotní večer, pro který jsme se s Georgem vydali lovit, neulovíme žádnou. George mi ovšem odvětil: „Na chobotnici musíš mít dobré oko! Ale neměj obavy, ulovit chobotnici je snazší, než ulovit ženu!“ zavtipkoval a ukázal mi jednu ze skrýší, která byla skutečně velmi nenápadná.

 

ilustrační obrázek
Tyhle chobotničky už se do moře nevrátí

 

A lov, ke kterému potřebujete hák, vidlici, potápěčské brýle a ploutve, mohl začít! Nemohu souhlasit s tím, že ulovit chobotnici je jednoduché, jelikož jen ji najít dá poměrně dost práce, vytáhnout bránícího se hlavonožce z jeho „domečku“ není vůbec snadné. Ale ani jeho síla a mohutný dým nezmohli nic proti tomu, že George byl odhodlaný přinést na břeh několik pěkných kousků. „Chobotnici najdete v deseti centimetrech stejně jako v deseti metrech. Žije ve všech hloubkách. Hlavně musí být klidné moře, kvůli dobré viditelnosti.“ Tuto dobrodružnou výpravu budete muset absolvovat všichni, kdo toužíte po vlastním úlovku, protože jak mě George ujistil, uměle se chobotnice nechovají. Žijí ve volném moři.

 

Michaela Lejsková a George Tokouzis
Michaela Lejsková George Tokouzis při lovu chobotnic

 

A bohužel, ani já, ani žádná jiná žena za celou Georgovu kariéru lovce chobotnic, jsme nepatřily k těm, které by tuto chytrou mořskou příšerku ulovily samy. Zdá se, že toho jsou schopni jen opravdoví muži činu!

 

ilustrační obrázek
Úlovky pro dnešní večer

 

Bláhově jsem se domnívala, že ulovením chobotnice její život končí! Dokonce mě o tom ujistil i jeden Georgův přítel Dinos, který viděl dvě chobotnice doslova odcházet z restaurace! „Je to tak, a ne nadarmo se říká, že chobotnice myslí i chapadly. Musíte ji po vykuchání omlátit asi tak pětadvacetkrát o skálu, dokud neztratí zabarvení a neztvrdne. Čím je tvrdší, tím pak lépe měkne při tepelné úpravě. Omlácení chobotnici paralyzuje.“


George Tokouzis
Paralyzování chapadel chobotnic

 

Pak už tepelné úpravě nic nebrání. Chobotnici můžete připravit hned, nebo ji zamrazit pro pozdější přípravu. „Chobotnici dělám jedině na grilu. To je nejlepší! Nijak ji neochucuji. Je sama o sobě slaná z moře a po ugrilování ji jen nakrájím a pokapanou citronem s pečivem a zeleninou servíruji hostům.“

 

George Tokouzis
Chobotnice dělá George zásadně jen na grilu

 

Hosté u George v Cannon baru jsou vždy vřele vítání a zábava je tu, jednoduše řečeno, velmi živá a veselá, typicky řecká! Ouzo teče proudem, můžete si nabídnout mnoho řeckých specialit, jako například některá z vín. Vína z Rhodosu získala mnohá ocenění. Mezi klasické víno, které se nevyznačuje příliš vysokou kvalitou, ale spíše spotřebou, paří Retsina. Gurmáni ochutnají pálenku Metaxa, nebo Suma, na pevnině zvanou Cipuro.

 

George Tokouzis
Řecký večer začíná!

 

„Když mám ouzo a chobotnice, tak jsem připravený!“ zvesela prohlašuje George. Na zdraví se připíjí všem přítomným a hostitel si neopomene připít osobně s každým svým hostem. Kdo z vás navštíví Cannon bar poprvé, neměl by se vyděsit, když tu a tam přistane na podlaze nějaký ten talíř a roztříští se přímo před vašimi zraky. Nejedná se o žádnou zuřivou hádku. Rozbíjení talířů k tradici, určitému rituálu, který je součástí řeckého tance a atmosféry, patří. „Za jeden večer rozbiju asi 75 talířů. Tento tak trochu bláznivý zvyk patří k atmosféře večera. Všechny jsou ze sádry, aby se nikdo nezranil.“ doplňuje George.

 

George Tokouzis
George Tokouzis

 

Vzhledem k množství a různým národnostem hostů jsem vyzvídala, která země je dle George řeckému naturelu nejblíže, a odkud sem hosté nejčastěji jezdí. „Nejblíže mají k našemu naturelu určitě Italové. Rhodos navštěvují hlavně lidé z Evropy. A rok od roku více sem jezdí turisté z Ruska.“

 

ilustrační obrázek
George, Kathy, Dimitris a Vasilis Tokouzis

 

Pár večerů prožitých v řeckém stylu se zahraničními hosty mě přivedlo k zamyšlení, jaké to asi je pro hostitele po více než třiceti letech, když mu hosté, které sotva naučil tančit a užívat řeckého veselí, odjedou, a přijedou zase noví, které většinou znovu a znovu zasvěcuje do místních zvyklostí a tradic. „Baví mě ukazovat lidem náš život, něco co doma neznají. Mám rád ty okamžiky, kdy jsou lidé díky tomu, co zde se mnou prožijí, šťastní. To je můj život. Ano, jsem unavený, je to vyčerpávající, ale pak přijde zima, ostrov je smutný, otevřeno je jen pár podniků a je tu ticho. Mně by vyhovovalo, kdyby toto období trvalo dvě měsíce a ne pět. Já mám rád kolem sebe lidi a veselo, mám rád hosty ve svém domě,“ vypráví George s nostalgií, který tak, jako své hosty vítá, tak se s nimi musí i loučit. „Trvá mi i několik dní, než se srovnám s tím, že hosté odjeli. Je to náročné na psychiku.“


ilustrační obrázek
Řecký tanec

 

A které země George nejraději navštěvuje? „Mám moc rád Českou republiku. Už jsem tam byl sedmkrát. V Mikulově, Brně, Praze, všude, kde mám přátele, tam rád jezdím. Navštěvuji také Bulharsko, Slovensko a Ameriku, odkud pochází moje manželka.“

Jak jste poznal svoji ženu Kathy? „Když jsem se vrátil z Ameriky, jel jsem tam po třech letech na prázdniny. Tehdy jsme se poznali.


Kathy Tokouzis
Kathy Tokouzis (z rodinného archivu)

Kate navštívila Řecko, kde se mnou byla asi měsíc, zkoušeli jsme spolu žít další tři měsíce v Americe a tam jsme měli katolickou svatbu. Pak jsme se definitivně rozhodli žít ve Faliraki, ale museli jsme se znovu vzít, protože zde náš sňatek z Ameriky nebyl uznán. Brali jsme se v pravoslavném kostele sv. George. Spolu máme dva dospělé syny, Dimitrise a Vasilise.“


manželé
Kathy a George Tokouzis

 

Manželství Řeka a Američanky funguje již celou řadu let a vyvrací povídačky o tom, že manžele může rozdělit kultura. „Dříve si Řekové brali Řekyně, ale za posledních dvacet let už to není pravidlem. Dnes se i v Řecku lidé rozvádějí po dvou, třech letech manželství. A nejde vůbec o to, zda je někdo z páru cizinec, rozvádějí se i řecká manželství.“

 

George Tokouzis
George Tokouzis

 

A jaký je George Tokouzis z mého úhlu pohledu, jak jsem ho poznala osobně po čas mých dovolených na Rhodosu? Žádná slova nedokážou dost dobře vystihnout, jak velké a láskyplné srdce tento člověk, který je skutečně pyšným a nacionálním Řekem, má. Navzdory sebevětší únavě pro člověka vždy najde úsměv, objetí a zájem. Ve svém nitru je George velice bohatý a toto své bohatství přelévá jako vodu do pomyslných nádob našich srdcí. Přála bych vám všem, abyste se s ním mohli setkat a poznali, že všechno je možné a že my lidé jsme na světě skutečně jeden pro druhého, ať už v soukromém či pracovním životě. A že pořád platí to, co platilo odjakživa: že laskavé slovo, opravdový zájem a otevřená náruč jsou klíčem ke každému člověku. A že bychom se měli usmívat, protože nevíme, co nám přinese zítřek, a jak sám George říká: „Myslím, že lidé v Praze, kde jsem je potkával zakaboněné v metru, se na sebe nesmějí, protože mají málo sluníčka!“


ilustrační obrázek
Řecká káva a sladké rohlíčky

 

Kdo toužíte po slunci, po vřelosti, dobrém jídle a pití, historii a kultuře Řecka, kdo chcete dopřát svému tělu i duši energii do dalších dnů, vítejte ve Faliraki, vítejte u George Tokouzise v Cannon baru!

 

George Tokouzis
Zorba a Thea
George Tokouzis

Text: Michaela Lejsková

Foto: Michaela Lejsková

Překlad do angličtiny: Josef Pepson Snětivý

Cannon bar: www.cannonstudios.gr

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

 

loučení s Georgem
English version

 

George Tokouzis – Greek Businessman and Legendary Octopus Hunter

George Tokouzis belongs to the very first people who started business and built facilities for tourists from throughout the world in the isle of Rhodes, concretely in the Faliraki resort.

„The isle of Rhodes is the most beautiful island which, after centuries-long conquest and occupation by the Turkish and the Italians and after the liberation by the British has again belonged to Greece since 1947. In 1975 the Greeks voted for the abolishment of monarchy and the introduction of parliamentary democracy. Greece is a founding member of the EU. Rhodes Island was proclaimed by UNESCO as a world cultural and natural monument,” says George, whose family comes from here. His parents were born here and made their living by farming for the majority of their lives. “My parents left this island only once when they decided to leave it for America to find a better job.”

 

In America then the sixteen-year-old George (Jorgos in Greek) studied for some time and later started to work too. His family stayed there for eight years and then they returned to Faliraki. With the saved money George later started to materialize his business plan – rooms to let and a bar where people from all around the world will come to spend their holidays. He decided to do the things that he is able to and that are supported by the island´s ideal conditions – and exactly in the way of his upbringing. “I have inherited a friendly and joyful character from my mother. She was very popular in the village.”

 

„At the beginning I had only a few rooms, studios for a few guests. Later when my business was going well I extended accommodation capacity by other rooms and a bar. At present I offer sixteen very nicely furnished rooms and in the bar you can have a good drink, listen to Greek music, learn a local dance or organize a party according to your wishes.”

 

At Cannon Bar – as George calls his venue – you can find no restaurant. George decided to offer his guests just breakfast. “I send my guests to my friends to their restaurants about which I know that they will find superior cooking there. They in turn send their guests to me to Greek evenings or they offer them a possibility of half-board. I do it my way and I wish the others to be successful too.”

 

In Faliraki you feel no rivalry among entrepreneurs. Local people know each other very well and get along very well too. Although your holiday in Rhodes can be organized by many travel agencies throughout the world, this does not apply to Cannon Bar – and this is related to the very character of the host. “I do not cooperate with travel agencies – and I have never cooperated with them. People staying here know me, they are my friends or friends of my friends, just people who got to know about me. They book a room, buy an air ticket – and they do not need a travel agency for this.”

 

In this case a question comes up to your mind whether this is not too risky to rely on the fact that people will always come and that it is unnecessary to make use of an often more comfortable service by a travel agency. “It is more demanding in the sense that I have to give more care to my guests, give them a reason to come back to me and recommend my services. So it is harder but at the same time personal and friendly and my business is based on this.”

 

What should an ideal Rhodos holiday look like? “You should be lucky with the weather!” (laughter) But  this is just a joke while there are 300 no-rain days a year in the island. “This is also related to a legend of the island according to which it was given to the ancient god of the Sun Helios, and for this reason there are so many sunny days. By the way the sixth wonder of the world – Colossus of Rhodes – depicts the god Helios. He was a memorial to defending the city against siege in 305 BC and was cast from a giant broken siege machine. In 227 AD it fell into ruins due to an earthquake.”

 

Faliraki is moreover a part of the island where the wind does not blow as severely as in other regions and where the beaches are mainly pebbly. “You either decide to spend your holiday on the beach and sunbathe or you can travel by a rented car, scooter or boat, borrow a horse or choose from many programmes that are available. Everything according to your preference. The island offers ideal conditions for all you decide to do.” And this is true indeed.

 

What, in George´s opinion, should every visitor to Rhodes see? “You must definitely visit the old town in the capital of Rhodos – there is a wonderful fortress and port there, then the town Lindos with its acropolis is worth to see, summer resorts Ixia and Trianda, natural place of interest Valley of Butterflies, colonnade in Kamyros and the castle Monolythos.”

 

Most restaurants close in the afternoon. The Greeks observe midday siesta and you should know that relaxing after lunch is very beneficial for your body. But on the other hand do not think that they are great sleepers! The majority get up as early as before the sunrise and start to work.

 

There is no warm cooking at George´s facility but on Saturdays they organize a traditional Greek evening where they serve octopuses on barbecue, for which George is renowned. In his life he has caught around thirty thousand octopuses. Yes, ladies and gentlemen, George Tokouzis is a walking legend and specialist in these animals! “Catching octopuses is an activity I am never going to give up! My uncle taught me this in my youth. The sea is my life!” adds George.

 

And what should we know about these animals – besides their being a very tasty and healthy food? “They are very clever. They can change colour, emit smoke which will puzzle you and they get lost in the sea within a second... Their homes are found in underwater rocks. You can fish all around the year. Maybe they have a fearful look but they are not dangerous. In my life I have never been attacked by an octopus. Perhaps if it was a gigantic one... Dangerous species live near Australia, they are ring octopuses.”

 

I went fishing with George and despite trying hard I could not find a single one. I came to be disappointed that we would not get any for the Saturday´s evening. But George calmed me down: “You must have an eye for an octopus! But don´t worry, to hunt an octopus is easier than to hunt a woman!” He made a joke and pointed out to one of hideouts, which were really inconspicuous. And the hunt, for which you need a hook, a fork, diving glasses and fins, could start! I can´t agree with the statement that it is easy to catch an octopus because just to find it and pull it out of its “little house” is highly demanding. But not even its power and mighty fume saved it from George´s intention to bring a number of nice pieces to the shore. “You can find an octopus in the depth of ten centimetres as ten metres. It lives at all the levels. The main thing is a calm sea because of a good visibility.”

 

This adventurous expedition has to be undergone by all those craving for their own prey because – as George assured me – there is no octopus “farming”. They live only at the open sea. And unfortunately neither I nor any other woman during all George´s hunting career have ever caught this little sea monster on their own. It seems that just action men are capable of this feat!

 

I was naive to think that an octopus´s life finishes by its being caught. And George´s friend Dinos saw two of them literally walk out of a restaurant!

“It is true, the saying that an octopus thinks by its tentacles. After disembowelling it you have to hit it against a rock until it loses colour and gets hard. The harder it is, the better it softens on being heated. Hitting paralyzes it.” Then it can be heated without any problem. You can prepare it immediately or freeze it for later preparation. “The only way I make an octopus is barbecue. This is the best. I do not add any flavours. It is salty itself from the sea, after barbecue I just cut it, add some drops of lemon juice, pastry and vegetables and serve it to my guests.”

 

Guests are always wholeheartedly welcome at George´s Cannon Bar and entertainment here is, simply said, very energetic – let´s say Greek! Plenty of ouzo, you can also help yourself to a lot of Greek specialities such as some Rhodes wines. They have been given a lot of awards. Let´s mention Retsina - this kind does not belong to wines of superior quality (but of very high consumption). Gourmets will taste Metaxa or Suma, called Cipuro in the mainland. “When I have ouzo and octopuses, I am ready!” claims George happily. People drink to each other´s health and the host never forgets to do this personally with every guest. First visitors should not get scared when a plate breaks in front of them on the floor. This belongs to a certain rite, which is a part of Greek dance and atmosphere. “In one evening I break around 75 plates. This a little crazy custom belongs to the evening atmosphere. All of them are from gypsum in order not to injure anybody,” explains George.

 

In view of a number and various nationalities of guests I wanted to know which country has a national character closest to the Greek one and from where they come most often. “In my opinion the closest character is the Italian one. The Germans, Austrians, British, Czechs, Slovaks and people of Scandinavia belong to my most frequent guests. People from all over the Europe come here. This is also valid for the Russians, the number of which is increasing year by year.”

 

A few evenings spent in the Greek style with foreign guests brought me to consideration what it is like for a host after more than thirty years when guests whom he has just learned to dance and enjoy Greek festivities leave and come in turn new ones whom he again teaches local customs and traditions. “I enjoy showing people our life, something they do not know at home. I like the moments when people are happy thanks to something they experience here with me. This is my life. Yes, I am tired, it is exhausting, but then winter comes, the island is sad, just a few facilities are open and it is quiet here. It would be suitable for me if this period lasted two months, not five. I enjoy being surrounded by happy people – by guests in my home,” narrates George with nostalgia – he welcomes his guests with emotions and sees them goodbye in the same way. “It takes me sometimes several days before I accept that the guests have left. It is psychically demanding.”

 

And which countries do you like visiting best? “I do love the Czech Republic. I have been there seven times. In Mikulov, Brno, Prague, I like visiting every place where I have friends. I also visit Bulgaria, Slovakia and the United States – my wife comes from there.”

 

How did you meet your wife Kathy? “When I returned from America, I went there on holiday three years later. That time we met. Kate visited Greece, for next three months we tried living together in America, where we had a catholic wedding. Then we decided to live in Faliraki forever but we had to get married again, as our American marriage was not recognized here. We had our wedding at St. George´s orthodox church in Kalythies. We have two adult sons, Dimitris and Vasilis.”

 

The marriage of a Greek man and an American woman has been working for many years, which refutes the myths about culture possibly dividing the married couple. “In the past Greek men married Greek women, but in the last twenty years this rule has not been valid any more. Now even in Greece people divorce after two or three years of marriage. And regardless of the fact whether one of the couple is a foreigner, Greek marriages are divorced too.

 

And what kind of men is George Tokouzis from my point of view, as I got to know him during my holidays in Rhodes? No words can fully describe the great heart full of love, which this otherwise proud and nationally-oriented Greek has. Despite the deepest tiredness he always finds a smile, embrace and interest in you. George is very rich inside and he spills this richness like water to imaginary vessels of our hearts. I wish to all of you to be able to meet him and get to know that anything is possible and that we are here really one for the other, both in professional and private life. And that it is still true that a kind word, a real interest and open arms are keys to everyone. And that we should smile because we do not know what tomorrow will bring us. As George says: “I think that people in Prague, when I met them grinning in the subway, do not smile at each other because they have little sun!”

 

If you long for the sun, warmth, good food and drinks, Greek history and culture, if you want to treat your body and soul with energy for the days to come, welcome to Faliraki, welcome at George Tokouzis´s Cannon Bar!

 

Text: Michaela Lejsková

Photo: Michaela Lejsková

Translantion: Josef Pepson Snětivý

Cannon bar: www.cannonstudios.gr

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

 

Hodnocení článku:



Komentáře

Chystáte se na dovolenou? S MUDr. Jaroslavem Foltýnem jsme si vyměnili mnoho užitečných informací! Chystáte se na dovolenou? S MUDr. Jaroslavem Foltýnem jsme si vyměnili mnoho užitečných informací! Mnoho lidí může jistě říci, že ve volbě dovolené nejsou konzervativní, ale v otázce s kým budou cestu realizovat, sázejí... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!