Honza Musil: Žiju přesně tak, abych se sám za sebe nemusel stydět.

Publikováno: 26.10.2010 11:06 | Michaela Lejsková

Setkáte-li se osobně s Honzou Musilem, možná jako já nabudete dojmu, že tento člověk se bude pravděpodobně vzdělávat a duševně rozvíjet po celý život, a své zkušenosti předával lidem nejen prostřednictvím televizní obrazovky. Má nadání pro jednání s lidmi a dorozumívání. Umí se dobře vyjadřovat a zachovává si životní optimismus i za nepříznivých okolností. Věřím, že si jej najdete každý sám pro sebe v rozhovoru, který probíhal v příjemných prostorách brněnské restaurace Borgo Agnese.


Honza Musil

Honzo, jak si v rámci své profese poradíte s případnou situací: komunikativní moderátor – nekomunikativní host?

Myslím si, že jsem člověk, který když se rozpovídá, tak dostane z lidí kolikrát i to, co v podstatě říct nechtěli. Důkazem toho jsou mé talk show, kde mě před začátkem někteří lidé prosili, abych se jich na některé věci neptal. Akceptoval jsem je a na to, na co nechtěli, jsem se jich nezeptal. Stejně mi to nakonec ve studiu řekli sami.

Všimla jsem si, že často používáte dvojsmysly. V čem shledáváte kouzlo takové komunikace?

Rétorika a čeština jsou kouzelné. Když řeknete nějaký výraz, a trefíte „kladívko na hlavičku“, tak máte najednou dva, tři, nebo i pět významů, podle toho, jaké spojení člověk zvolí. A v tu chvíli vždycky říkám, že odhadnete člověka. I ten největší „svázanec“ v tu chvíli zlidští.

Je to způsob, jakým si otevíráte pomyslné dveře ke komunikaci s lidmi?

Myslím si, že hraní si na to, že mezi lidmi jsou dva břehy a že se musíme odlišovat a mít mezi sebou bariéry, by se mělo zpřetrhat, pokud spolu lidé komunikovat chtějí. Na druhé straně se může stát, že vám někdo přirozeně nesedne, ať už z jakéhokoliv důvodu. Tam ty bariéry zpřetrhávat nepotřebujete.

Nebojíte se, že se necháte odradit prvním dojmem?

Jsem přesvědčený o tom, že jakékoliv prodlužování situace, která pro mě není příjemná, je vlastně v určité dimenzi nadějí na to, že se to může zvrátit.

Souvisí to s tím, že díky vaší profesi máte lepší odhad na lidi?

Možná to tak je, ale já to daleko více přisuzuji věku. V určitém období člověk mnohé přehodnotí, a já cítím, že nechci plýtvat časem. A jestli je i pro tu druhou stranu příjemné, že nebylo plýtváno jejím časem, tak to podtrhuji dvakrát.

Honza Musil

Váš věk je v rozporu s tím, jak skvěle vypadáte! Nějaký zvláštní recept?

Překvapivě to přisuzuji tomu, že málo spím. Že se neunavuji spánkem a jsem ranní ptáče. (Smích.) Paradoxně mě baví stárnout, protože se na mě mladší lidé obracejí o radu. I profesně, když za mnou někdo přijde a chce se poradit, tak cítím, že už mám na to věk a zkušenosti a těší mě být v této pozici. Další věcí je, jak se oblékám, a i na základě toho by mi mnozí můj skutečný věk nehádali. Oblečení z Idolo Fashion je styl, který si představuji jako ideální jak pro volný, tak pracovní čas. V tom jsem stejně vybíravý, jako v hodinkách, které jsou mojí slabostí, a jsem přesvědčený, že hodinky z klenotnictví Fr. Hanák jsou originální a hodně podtrhují osobnost. Měsíční fáze hodinek Tissot, safírová sklíčka, a exklusivní limitovaná edice Gulf od Tag Heuer Carrera mě hodně zaujala.

Jaká jsou úskalí moderátorské profese?

Teď bych se nerad dotknul některého z kolegů, ale můj názor je, že neexistuje úskalí, když je člověk připravený. Úskalí by mohlo přijít, kdybych vzal nabídku dělat třeba zpravodajství, které není mojí parketou. Mohlo by se mi klidně stát, že mě nějaká zpráva pobaví a já projevím emoce svým způsobem, jenomže to do zpravodajství nepatří a vypadalo by to neprofesionálně.

Ani po tolika letech ještě nejste neutrální?

To nejsem, a právě u moderátorů to nemám rád. Moderátor by měl být v první řadě člověk, který dává průchod svým emocím. Největší chybou je, když je moderátor herec.

Veřejnost ale může považovat moderátora za herce. Jak to lidem vyvrátíte?

Pokud moderátor něco hraje, tak mu to nevěřím. Dříve nebo později to prostě praskne a jak pořad, tak i moderátor ztrácejí důvěryhodnost. Například existují moderátoři výborní pro hudební pořady, tzv. showmani, ale kdyby měli zacházet s emocemi lidí a moderovat talk show o nemocech či pocitech, tak jim to prostě nebudu věřit.

Honza Musil

V prostředí moderování vás jistě mohou lidé něčím zaskočit. Není to stresující?

Jestli narážíte na talk show, kde je všechno live, tak tam ten moment překvapení vyloženě očekávám. Dokonce tam lidi k tomu trošku tlačím. Vždycky říkám, že každá promarněná situace, která je překvapením, je špatnou vizitkou moderátora. Improvizace je v tomto případě hodně klíčová.

Který z vašich pořadů byl největší vabank?

To je hezká otázka. Největší vabank byl rozhodně pořad Kolotoč, do kterého jsem nechtěl jít, ale nakonec jsem šel a nahrazoval jsem Pavla Poulíčka. Tehdy jsem to dělal při pořadu Áčko a z původních dvou měsíců byly dva roky. Kolotoč byl tenkrát stereotyp, což byla pro mě velká změna. Pořad měl vysokou sledovanost. Nahradil jsem Poulíčka a začaly chodit nepřátelské dopisy typu ,Vraťte nám Poulíčka‘ a jiné, mnohem silnějšího kalibru. Byl jsem z toho docela rozhozený. Tak jsem požádal produkčního, zda bychom mohli, když už na konci čteme hezké dopisy, číst i dopisy hnusné. A najednou se ta lavina obrátila a začali psát lidé, ať si z toho nic nedělám. Diváci své postoje přehodnotili, a současně jsme udrželi vysokou sledovanost.

Jak je to s útěky moderátorů z rautů, které následují po společenských akcích, jež moderovali?

To právě není o tom, že moderátor uteče, ale že se vzdálí. Osobně jsme to takhle měl od začátku a je to pro mě v podstatě pravidlo.

Dostáváte se tam do role, která vám už tolik nesedí?

Pořadatel mě vždycky pozve, což svým způsobem představuje i jakousi satisfakci za to, že jsem do té chvíle pracoval, a nyní bych měl sejít mezi lidi, kteří jsou jeho hosty. Stále si ovšem myslím, že nejsem na stejné lodi s lidmi, kteří se přišli bavit. Na mně se podepisují faktory jako je únava a pak, já ty lidi ani neznám, a pohybovat se mezi nimi a uzobávat z rautového talíře, to už mi nesedí. Nevychutnám si to a přijde mi neprofesionální, jíst a pít na rautu před lidmi, kteří jsou mými klienty, a proto se raději vzdálím.

Jste v trávení času s přáteli raději konzervativnější?

Jsem, a je o mně také známé, že slíbím, potvrdím a pak to zruším, protože jsem ve své podstatě líný někam chodit. Raději si přátele zvu domů.

Čím to je, že si domov tolik užíváte?

Každý den, i když nepracuji, vstávám reálně kolem šesté hodiny, někdy i dříve. Tak si ten den relativně natáhnu, protože v poměru k pracovnímu vytížení trávím doma zlomek času. Proto jsem doma velmi rád a užívám si to.


Honza Musil


Produkce a text: Michaela Lejsková
Foto: Pavol Bigoš www.bigi.sk
Publisher: časopis Žlutý, Student Agency
Web Honzy Musila: http://www.honzamusil.cz/


Partneři produkce:

Idolo Fashion Klenoty František Hanák Optika Waska Restaurace Borgo Agnese Zapakatel Doma.cz

 

Hodnocení článku:



Komentáře

3+1 o tetování: Pod jehlou 3+1 o tetování: Pod jehlou Není to tak dlouho, co Evropané přinesli do zámoří civilizaci, zejména ohněm a mečem a s pramalým ohledem na to jestli civilizovaní... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!