Ing. arch. Tomáš Rousek, M.Sc. – space architekt, ředitel společnosti A-ETC.net, spolupracovník NASA

Ing. Arch. Tomas Rousek, M.Sc., foto: Robert Vano
Ing. Arch. Tomas Rousek, M.Sc., foto: Robert Vano
24.08.2011 12:10 | Michaela Lejsková

Uvažujete o jiné planetě jako o svém dalším místě bydliště? Taková představa není vůbec nereálná! Touto problematikou, která nám do budoucna přinese nové možnosti a řešení, se Tomáš Rousek zabývá již patnáct let. Kladete si otázky, jak je možné uvažovat o životě na jiných planetách, když tam není pro nás základní věc, jakou je kyslík? Ano, i zdroj kyslíku je otázkou raketově se rozvíjejícího výzkumu v tomto oboru a pro Tomáše Rouska to nepředstavuje žádný problém! O tom všem jsme si povídali v restauraci Mlýnec, kde také Robert Vano pořídil krásné fotografie!

Ing. Arch. Tomas Rousek, M.Sc., foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Kde vzniká poptávka po nových projektech ve vesmíru?

V podstatě to je další krok evoluce života v naší sluneční soustavě. Trvalo to několik miliard let, než jsme se dostali do tohoto stadia, a je teď na nás, abychom lidi, rostliny i živočichy rozšířili z naší malé rodné planety dále. Zelená tráva může jednou růst po půlce galaxie… Konkrétní poptávka dnes vzniká na základě programů agentur, vizí politiků či potenciálu vesmírné turistiky.

ilustrační foto
Foto: oficiální zdroj

 

A čím konkrétně se zabýváte vy?

Jsem pozemský i vesmírný architekt a designér, takže se v rámci vesmírných projektů zabývám především obytnými stavbami a internetovou propagací NASA. Podílel jsem se na návrzích základen na Měsíci a oběžné dráze, vesmírného hotelu a lodí pro cesty k asteroidu a na Mars. NASA mi loni nabídla pracovat na výzkumu umělé gravitace. Například třeba při dlouhých cestách na Mars, kde může být důležitá pro zdraví astronautů, a později pro cesty turistů a třeba i zvířat.

ilustrační foto
Foto: oficiální zdroj

 

Jak to vidíte s časovým rozsahem vývoje a realizace schopnosti projektů?

Když takový projekt zpracovávám, tak uvažuji o tom, že za dvacet let bude vývoj zase někde jinde. Některé projekty mohou být použity až za dvacet let, ale přitom jsou realizovatelné již dnes. Na rozdíl od jiných, které mohou spoléhat na budoucí technologie. Na Standfordské univerzitě v USA mají například jedno oddělení, které se zaměřuje právě na projekty s výhledem padesáti let dopředu. Amerika má velký zájem mít v této oblasti velký náskok před zbytkem světa.

ilustrační foto
Foto: oficiální zdroj

 

Momentálně probíhá jakási mediální vlna, která vypovídá o tom, že Američanům došly finanční zdroje na podporu vesmírného průmyslu. Houston má, zdá se, na pár let s raketoplány „utrum“, což potvrdil i americký prezident. Co jako spolupracovník NASA soudíte o této situaci vy?

Ironií je, že prezident Obama rozpočet NASA navyšoval, zatímco média informovala, že NASA přišla o peníze. Ve skutečnosti byl program pozastaven, aby se přesměroval přímo na Mars, ale politici se nemohli dohodnout, ve kterém volebním obvodě budou peníze utraceny. Výsledkem je astronomické mrhání lidskými zdroji a penězi. Co se týče raketoplánů, ty způsobily, že jsme posledních čtyřicet let neletěli dále než na oběžnou dráhu a drahým provozem blokovali vzdálenější mise, na Měsíc a na Mars.

Nyní se, doufám, odstartuje nová éra dobývání vesmíru, která bude zahrnovat soukromé firmy a turistiku. Vše by se pak řádově zlevnilo a stalo dostupnější. Majitel raketové firmy SpaceX se nechává slyšet, že jsou schopni raketu na Měsíc postavit za „pouhých“ 50 miliard korun, místo americkou vládou odhadovaných 340 miliard korun.

Ing. Arch. Tomas Rousek, M.Sc., foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Předpokládáte, že bude reálné žít na jiných planetách, ačkoliv se to jeví dost problematické?

Z mnoha důvodů je dobré zálohovat si možnost dalšího života i jinde než na naší planetě. Pokud zůstaneme pouze na naší planetě, tak se snižuje možnost přežití budoucích generací. Podívejte na naši Zemi z velké dálky, třeba z vedlejší galaxie. Uvidíte zde malou planetku na periferii galaxie, kde krátce vzplál organický život. A je teď na nás, zda ten život zase zhasne, nebo zda se ze svého inkubátoru rozšíří. Napadá mě i přirovnání k pěstování rostlin, nyní je přesně doba na to, abychom uvažovali o přesazení do většího květináče.

 

Kdo jsou v současné době lidé, kteří mají eminentní zájem o cestování do vesmíru?

Co se týká široké veřejnosti, jsou to většinou lidé zvídaví a bohatí. Většina vesmírných turistů jsou lidé, kteří vydělali peníze v internetových firmách. Doposud se tyto cesty týkaly vojáků a vědeckých výzkumníků, nyní je již možné uvažovat o rozmachu turismu a o hotelích, a brzo pak může přijít doba, kdy to bude úplně normální. Je to stejné jako u letectví – nejdříve létali letadly pouze nadšenci a sebevrazi, pak vojáci, pak aristokracie a boháči a teď je létání doslova levnější než chodit pešky.

ilustrační foto
Foto: oficiální zdroj

 

Znáte nějaké lidi, kteří si koupili letenku do vesmíru?

V České republice si ji zatím koupilo asi pět lidí. Dle mého soudu tyto statistiky zájemců půjdou brzy nahoru. Je mnoho lidí, kteří by určitě částečně bydleli i ve vesmíru.

 

Kde byly vaše začátky v této oblasti, co se týká vizí?

Pracuji jako designér od svých šestnácti let a poté jsem vystudoval architekturu. Před šesti lety jsme uspořádali výstavu Futura Pragensis, na níž byly vystaveny futuristické vize Prahy, a která z Národní galerie putovala asi po deseti městech v Evropě a Americe. A tam jsem prezentoval řadu vizí počínaje úpravami Nuselského mostu, až po Novou Prahu na Marsu. Osídlení Marsu se pak pro mě stalo životní výzvou a začal jsem se tomuto tématu věnovat. Postupně jsem se dostal na International Space University (Mezinárodní vesmírnou universitu) a pak do NASA.

 

Jaké jsou předpoklady pro studium Mezinárodní vesmírné university? A kdo byli vaši spolužáci?

Předpokladem je určitě předchozí vysokoškolské vzdělání a pak nadšení pro vesmír. Byl jsem překvapený, s jakými lidmi jsem se ve Štrasburku sešel. Měl jsem spolužáky z dvaceti pěti národů a z mnoha oborů, od inženýrů až po právníky a businessmany. Výměna zkušeností i spolupráce v tomto prostředí byly velmi inspirativní.

ilustrační foto
Foto: oficiální zdroj

 

Jak jste své studium vnímal po sociální stránce?

Díky tomuto studiu jsem poznal výborné lidi z celého světa, získal jsem větší přehled a kontakty. Každou chvíli jsem byl v jiném státě, od Kalifornie přes Francii a Německo až po Rusko. V tomto směru opět musím odkázat na vynikající možnosti v rámci mezinárodní komunikace, které nám dává třeba Facebook aj. Komunikace se všemi lidmi poté, co jsme se každý rozešli zase do jiného koutu světa, probíhá velice pružně a rychle. Ještě před desítkami let jsme neměli představu o tom, jak pro nás dnes mohou být počítače užitečné. A pro změnu dnes si sotva umíme přestavit, že za dalších pár desítek let budeme trávit dovolenou na Marsu, a později třeba i celý lidský život.

 

Mnoho lidí představu pobytu na jiné planetě, nebo třeba technikou nahraditelné lidské zdroje vítá, ovšem na druhou stranu mnozí zásadně odmítají si něco takového byť jen představit. Určitě se také setkáváte s tím, že si lidé nové technologie odmítají vpustit do života…

Ve všech ohledech se vyvíjíme a to platí i pro naše postoje, byť jsou zprvu konzervativní. Věřila byste tomu, že komunikace bude vypadat tak, jak ji vidíte dnes, třeba před padesáti lety? To už snad trochu ano, ale co třeba lidé v 15. století? Dříve se hovořilo o telepatii a dnes spolu můžeme mluvit v okamžiku, kdy si vzpomeneme a to bez ohledu na to, kde se nacházíme. Kámen mudrců hledali alchymisté po staletí a nenapadlo je, že místo zlata bude potřeba především křemík, aby mohl být vytvořen smartphone. A vývoj jde dál a s ním celá společnost.

 

Jak vypadá současný život na Marsu anebo na Měsíci?

Možná už na Marsu život je, díky bakteriím na našich sondách. Co se týká života na bázi uhlíku, tak jedním z nutných faktorů k životu je voda, která tam je.

 

Ing. Arch. Tomas Rousek, M.Sc., foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Ale pokud je tam jenom voda, tak to ještě k životu nestačí. Jak si myslíte, že vyřešíte nepřítomnost vzduchu?

Je to opět jen technická výzva. I vzduch se dá vytvořit uměle, stejně jako všechno.

 

Továrnou na kyslík?

Například. Dneska už je všechno možné, stačí chtít se tam vypravit.

 

Podle čeho se vybírají lokace na odzkoušení projektů pro pobyt ve vesmíru?

Projekt je umístěn podle toho, jaký je konkrétní účel výzkumu. Mohou to být oblasti od laboratoří v Moskvě, přes pouště v Arizoně až po suché údolí v Antarktidě, kde jsou klimatické podmínky nejpodobnější Marsu, mnohdy i drsnější.

ilustrační foto
Foto: oficiální zdroj
 
fotografie s logem, navrženým pro projekt v Arizoně

 fotografie s logem, navrženým pro projekt v Arizoně
Foto: oficiální zdroj

 

Uvažujete o něčem, co by mohlo být ne nemožné, ale co představuje trochu větší problém v zajištění životaschopnosti třeba na Marsu?

Jednotlivá zařízení na zajištění života již fungují, ale problémem je dlouhodobá spolehlivost a mimořádná riskantnost při vesmírných letech. Proto bychom nejdříve měli postavit základnu na Měsíci a vše mnohokrát otestovat, než se odvážíme dále.

 

Na jakých projektech aktuálně pracujete?

NASA pomáhám zdarma s přípravou nové sekce webu zaměřené na umění inspirované vesmírem, nabídli mi i dělat kurátora propagačního programu na nová média a umění. Jinak jsem ředitelem mezinárodní agentury A-ETC.net pro architekturu a design. Pro firmy jsme schopni navrhnout designy od loga přes weby a reklamy až po administrativní budovu. V současnosti pracujeme asi na dvaceti projektech – od e-shopů až po domy. Jsou to například futuristické spa do Dubaje, interiér obchodního centra, soutěž na Rezidenci Rooseveltova II v Bubenči apod. Založili jsme portál s nabídkami práce ve vesmírném průmyslu SpaceJobCenter.com… To je také jedna z nových věcí.

 

Kde všude a na jakých výstavách jste sám vystavoval?

Vystavoval jsem projekty počínaje Národní galerií v Praze až po přední kanadskou galerii DX v Torontu, celkem to bylo asi 16 výstav. Výstavy nás velice baví, je to možnost jak inspirovat lidi a představit jim to, co nás může čekat v budoucnu. Společně s médii mají výstavy velkou sílu – například se teď staví Trojský most za miliardu a půl, jehož vizi jsme vymysleli s kamarády pro výstavu Futura Pragensis v roce 2005. Poté, co naše vize vyšla v mnoha novinách, na titulce časopisu, či v kalendáři jedné korporace, tak pravděpodobně inspiroval i zadání magistrátu a nyní skutečně roste nad řekou bílý oblouk.

ilustrační foto
Foto: oficiální zdroj

 

Které architektonické styly vás nejvíce oslovují?

Mám rád starověký Egypt, gotiku, moderní stavby ze šedesátých let minulého století, hi-tech stavby, miluji stavby od Zahy Hadid a Asymptote…

 

Nemohu zde nezmínit architekta Kaplického, který pracoval pro NASA stejně jako vy. Jaký je váš názor na jeho tvorbu?

Jan Kaplický byl architekt, jehož práci obdivuji. Jeden z mých nejoblíbenějších architektů, který dělal špičkové stavby po celém světě. Jen tady v Praze mu to úplně dobře nevyšlo.

 

Který Kaplického projekt považujete za méně zdařilý a naopak?

Myslím si, že „chobotnice“ na Letné nebyl jeho nejsilnější projekt. Hned další design „rejnoka“ do Českých Budějovic je v porovnání s „chobotnicí“ mnohem elegantnější. Když jsem však viděl v médiích vytisknutou podobu „chobotnice“, a když jsem potom ten návrh viděl na vlastní oči na výstavě soutěže, tak to byl skutečně rozdíl. Stříbrnou až zlatou barvu noviny vytiskly jako zelenou a zdvihla se vlna nevole. Tím bych se chtěl vyjádřit k tomu, že média opravdu mohou zkreslovat a projekt v nich zveřejněný může vypadat ne úplně tak, jako ve skutečnosti. V tomto bych se projektu „chobotnice“ rád zastal.

 

Jak jste na tom jako architekt s manuální kresbou a jak toto umění vnímáte ve světě techniky?

Já osobně rád kreslím! Ale řada architektů již nekreslí, to je pravda. Nasekají to rovnou v počítači. Baví mě vizualizace, dává člověku skvělé možnosti, ale současně je omezující. Kreslení více podněcuje fantazii.

Ing. Arch. Tomas Rousek, M.Sc., foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jak byste popsal svůj rukopis, coby architekt?

Baví mě digitální styl informační doby, organická architektura, komplexní struktury. Nová éra digitální architektury je současně architektonická revoluce, která člověka inspiruje k tomu, aby ukázal, že tady je nějaká budoucnost, kterou stojí za to dál transformovat a posouvat se. Dalších dvě stě let nelze žít ve stejných domech a nelze je ani stavět stejným způsobem.

 

Míříte, předpokládám tam, že při stavbách domů uvažujete o tom, jak nahradit lidské zdroje?

Ze statistického hlediska, vždy když něco selže, je to v drtivě převyšujícím procentu lidský faktor. Zabývám se mimo jiné robotickou výstavbou, kterou jsem zkoumal i v rámci NASA. Na Zemi je to zatím pořád poněkud v plenkách, ale ve vesmíru to je nejlevnější a nejrychlejší řešení.

 

Děkuji za rozhovor.

ilustrační foto
Foto: oficiální zdroj

 

 

Text: Michaela Lejsková

Foto: Robert Vano

Ilustrační fotografie: archiv Tomáše Rouska

Foceno v restauraci Mlýnec v Praze www.mlynec.cz

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Ing. Arch. Tomas Rousek, M.Sc.
Foto: Robert Vano
Hodnocení článku:



Komentáře

Chystáte se na dovolenou? S MUDr. Jaroslavem Foltýnem jsme si vyměnili mnoho užitečných informací! Chystáte se na dovolenou? S MUDr. Jaroslavem Foltýnem jsme si vyměnili mnoho užitečných informací! Mnoho lidí může jistě říci, že ve volbě dovolené nejsou konzervativní, ale v otázce s kým budou cestu realizovat, sázejí... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!