Interview se zpěvačkou Helenou Vondráčkovou

Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
25.06.2011 12:02 | Michaela Lejsková


Helena Vondráčková patří celou řadu let ke stálicím naší populární hudby. Získala mnohá ocenění a některá si přivezla až ze zahraničí. Ovšem manýry hvězdy, kterou bezesporu je, byste u ní hledali marně. Na naši domluvenou schůzku přišla s předstihem, i když večer před ní měla velký narozeninový koncert v dlouho vyprodaném pražském Divadle Hybernia, který se protáhl do ranních hodin dalšího dne. Přesto byla svěží, plná neutuchající energie a celému našemu realizačnímu týmu dokázala předat vagon dobré nálady. Na setkání s ní se rozhodně nedá zapomenout, patří totiž mezi lidi, se kterými byste se rádi setkali znovu. Šaty pro toto focení jsou ze salonu Magique Moment a boutigue TATIANA Tatiany Kovaříkové, šperky: KlenotY BISAKU, boty Jimmy Choo. Fotografie zhotovil v Alchymist Grand Hotel and Spa fotograf Robert Vano.

Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano, šaty: Salon Magique Moment, šperky: Klenoty BISAKU

 

Začátkem června jste měla v Divadle Hybernia narozeninový recitál, povedl se?

Ano, ten večer dopadl nad očekávání dobře, řekla bych, že přímo suprově! Lidé byli skvělí, reagovali na všechny písně naprosto nádherně, bylo to hodně spontánní i z mé strany. Nijak moc jsem se na to nepřipravovala a odezva zpět ke mně byla výborná, řekla bych, že i taková domáčtější, právě díky tomu divadlu, které je intimnější a příjemnější pro spolupráci s publikem. Vidíte tam lidem do obličeje, do tváří – takové typy koncertů mám ráda. Několikrát došlo i na standing ovation, připadala jsem si jak v Carnegie Hall.

Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano, boutigue TATIANA Tatiany Kovaříkové,šperky: Klenoty BISAKU

 

Pozvala jste si nějaké hosty?

Vybrala jsem si velmi milého hosta. Mariana Vojtka, se kterým jsem zpívala už ve dvou muzikálech. Poznala jsem ho při muzikálu „Mona Lisa“ v Divadle Broadway a v poslední době s ním vystupuji v muzikálu „Baron Prášil“, kde hraje hlavní roli. Je to strašně příjemný a milý člověk, který má hlas jako zvon. Zpívá velmi pěkně a mimo to je vysoký. Sehnat ke mně vyššího partnera bývá totiž docela problém a teď se to povedlo. Navíc je pozorný, takže spolupráce byla výborná. Zpívali jsme písničku z muzikálu „Kráska a zvíře“.

(Pozn. redakce: Tuto píseň zazpívali Helena Vondráčková a Marian Vojtko v rámci koncertu Heleny Vondráčkové a jejích hostů ve Státní opeře, na kterých zazněly největší hity americké Broadwaye za doprovodu Bon Art Pops Orchestra. Dalšími Heleninými hosty byli: Petr Kolář, Bára Basiková, Jiří Korn a 4TET. Ze Slovenska přijal pozvání operní pěvec Miro Dvorský a z Berlína také Vladimír Boldt, původem Rus.)

 

Mohu jen konstatovat, že lituji, že jsem tento koncert neviděla. Musel to být velmi krásný zážitek!

Záznam tohoto koncertu světových muzikálových a filmových melodií vyjde na podzim pro mé fanoušky a milovníky tohoto žánru na DVD a všechny ty melodie jsme natočili i na CD. Asi půjde o dvojCD, protože melodií je tam skutečně hodně.

 Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano, šaty: Salon Magique Moment,šperky: Klenoty BISAKU

 

Dostala jste jistě nejen spoustu květin, ale i dárků – už víte jaké?

Dárky zůstaly zabalené ještě druhý den po koncertě, takže nevím, co tam je, vyjma dárku od manžela. Ten jsem dostala s velkým předstihem před mými narozeninami, poněvadž jsem ho potřebovala a je to iPad, ze kterého mám obrovskou radost. Konečně se to s ním snad na stará kolena naučím. Všechny květiny jsem stihla ještě v noci s kamarádkou Zdeničkou a za pomoci mého muže Martina dát do vany do vody a ráno je paní na uklízení rozdělila do váz a nechám si je v bytě. Největší radost mi dělají růže.

 

Jste velmi činorodá, hned po velkém narozeninovém koncertě jste si s naším magazínem naplánovala focení téměř na celý den. Umíte vůbec lenošit?

No to právě neumím a Martin se vždycky zlobí a říká mi, pojď, dáme si kávu, ale sedneš si a vypiješ ji tady se mnou. Protože ví, že to nevydržím a pokaždé někam odběhnu.

 

Jak tedy relaxujete nebo odpočíváte?

Odpočívám, ale spíš aktivně, to mě víc baví. Sportuji, mám krásnou zahradu, na níž je spousta práce, při které mi většinou asistují moje zvířátka – kočička Míca a fenka Elsa z policejního vrhu německého ovčáka; chodí za mnou, jak se posunuji s nářadím, a koukají, co dělám. Elsa byla jako štěně pěkná divoška a Míca, když se dala do pohybu, byla pro ni jako balonek, ale už si na sebe zvykly a dokonce jsem je přistihla, jak spí spolu v košíku.

Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano, šaty: Salon Magique Moment,šperky: Klenoty BISAKU

 

Je mi známo, že také ráda rybaříte. Jaký byl váš největší úlovek a jaký naopak nejmenší?

Před pár lety na Floridě, když jsme jeli s kamarádem vyloženě na ryby do Mexického zálivu, jsem chytila chobotnici, groupera a aby to nebylo jednotvárné, tak i metr deset dlouhého žraločka. Pan rybář, co jsme s ním na lov vyjeli, ho rozporcoval, filety obalil v těstíčku, přidal k nim salát a musím říct, že to žraločí maso bylo strašně dobré.

 

Chytáte i doma na hausbótu?

Tak tam jsou to štiky, okouni, sumci, a to třeba i dvoumetroví, ale to se nám nikdy nepodařilo chytit. Ovšem ulovili jsme plotice nebo candáta a ten je na grilu také vynikající. Užíváme si tam pohodu, klid a rozmanitost přírody, a navíc, voda je moje znamení, narodila jsem se ve znamení Raka. Celé své mládí jsem strávila v domě přímo u řeky Chrudimky ve Slatiňanech, tam jsme s bráchou chytali vždycky do cedníku malé rybičky. Říkali jsme jim jehly a to byl pro změnu můj nejmenší úlovek. Vždycky jsme je dali do lahví od okurek za okno a dělali jsme jim zázemí. Po čase jsme na ně za tím oknem zapomněli, přišly mrazy a rybky byly ty tam. Sestra nám vozila krmení z Prahy, protože u nás se nedalo koupit, byly to sušené dafnie.

Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano, šaty: boutigue TATIANA Tatiany Kovaříkové, šperky: Klenoty BISAKU

 

Čím jste se ještě bavila jako školačka?

Věnovala jsem se plavání, dokonce jsem plavala závodně za Spartak Chrudim, pak jsem dělala krasobruslení, jezdila jsem i na hory, takže se přidalo lyžování – běžky i sjezdovky, ve Slatiňanech jsem ještě dělala gymnastiku a turistiku, vyzkoušela jsem opravdu všechno včetně tance. Bylo tam i kulturní vyžití v ochotnickém divadélku, pořádali jsme různé akademie, hrála jsem také intenzivně na klavír. Taťka hrál moc hezky, takže jsem to milovala, a moje teta, jeho sestra, krásně zpívala, měla nádherný soprán, takže u nás se stále muzicírovalo a hudba zněla domem od mého útlého mládí.

 

Takže bylo jasné, že budete zpěvačkou?

Ne, tak to zase ne. Já jsem nechtěla být zpěvačkou, ani jsem o tom neuvažovala. Nejdřív jsem chtěla být princeznou, což se mi později splnilo ve filmu „Šíleně smutná princezna“, pak jsem chtěla být doktorkou, ale nakonec jsem uvažovala o tom, že půjdu na konzervatoř. Potřebovala jsem čas na rozmyšlení, a proto jsem šla nejprve na gymnázium, abych si vše rozmyslila. Když jsem byla ve druhém ročníku, přivezl mi tatínek z Prahy přihlášku do soutěže „Hledáme nové zpěváky“, kam jsem se přihlásila a v roce 1964 jsem tuto soutěž vyhrála. Rázem se všechny mé plány změnily. Přítomní lidé z kultury a divadel, rádia a televize mi dali okamžitě nabídky.

 

Jak na to reagovala vaše rodina?

Tatínek řekl: nejdříve maturitu a pak si dělej, co chceš, nebudu ti v tom bránit, naopak tě budu podporovat. Oba rodiče mi byli potom velkou oporou a pomocí, táta ve směru hudebním a maminka zase uměla velmi pěkně šít, odebírala Burdu a z ní čerpala. V jejích modelech jsem vždycky sklidila obrovský úspěch. A protože měla skvělý vkus, patřily mé šaty vždy k těm nejkrásnějším.

Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano, šaty: boutigue TATIANA Tatiany Kovaříkové, šperky: Klenoty BISAKU

 

Jak jste na tom s módou vy?

Móda patří samozřejmě ke každé ženě a zvlášť ke mně a k mé profesi. Provází mě stále, je nezbytným elementem a součástí mých vystoupení. Mám celou řadu rádců a spolupracovala jsem s množstvím těch nejlepších stylistů, módních návrhářů, ať to bylo doma, či v zahraničí, například v Německu a Polsku. Ty tam jsou časy, kdy nám Česká televize šila pro své pořady kostýmy! Dnes si musíme vše opatřit sami.

 

Že vás móda baví, je vidět, ale pozoruhodné je, že jste nikdy neexperimentovala s barvou vlasů. Jste stále blond.

Tak já jsem měla vlasy původně světle kaštanové, ale hned po prvních vystoupeních v televizi jsem barvu změnila. Začala jsem navštěvovat pana Matušku v kadeřnictví v Praze Ve Smečkách, který mi doporučil blond barvu. Cítila jsem se v ní velmi dobře, a tak už mi to zůstalo po celá další léta. Již dlouhou dobu se mi jak o barvu vlasů a střih, tak i o make-up, stará Zdeněk Fencl z Visage Factory.

 

Dnes jste nafotila řadu krásných šatů, kdybyste si měla jedny vybrat, věděla byste které?

Pokud bych si musela vybrat jenom jedny, byla by to těžká volba, protože byly všechny krásné… Dvoje šaty jsou již moje, pořídila jsem si je v boutique TATIANA Tatiany Kovaříkové, se kterou spolupracuji už přes dvacet let, je to vynikající návrhářka, která má vytříbený styl a nadčasové modely. Má úžasnou schopnost a cit pro jevištní zpracování. Pro dnešní focení mi byly nabídnuty šaty ze salonu Magique Moment paní Márii Halahijové. Okouzlily mě plisované šaty, černo-žluto-bílé. (Pozn. redakce: Právě tyto šaty věnovala paní Mária Halahijová zpěvačce při příležitosti jejích narozenin.) Kolekce šatů byly doplněny šperky z klenotnictví BISAKU, které nám je pro toto focení zapůjčilo (zlato, perly atd.…).

Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano, šaty: Salon Magique Moment, šperky: Klenoty BISAKU

 

Vrátím se k soutěži před léty, která rozhodla o tom, že jste zpěvačkou, a k dnešnímu typu soutěže SuperStar. Jsou si podle vás obě v něčem podobné?

Určitě ano, obě daly mladým lidem šanci se prezentovat publiku a byly startovacím můstkem pro jejich další kariéru. Oproti současné SuperStar byla soutěž „Hledáme nové zpěváky“ daleko skromnější a odehrávala se s daleko menší mediální podporou.

 

Je to pro neznámé mladé zpěváky výhoda, vpadnout takhle do showbusinessu?

Je to pro každého zúčastněného určitě šance ukázat svůj talent. Na druhou stranu je to pro každého i veliká životní zkouška, jak se dokáže vyrovnat s tak náhlou popularitou. Ne každý unese tíhu slávy. Záleží také na nich, jakou další cestu si zvolí.

 

V letošní SuperStar byla jedna její část věnována vašim písničkám, měla jste tam svého favorita nebo favoritku?

Líbil se mi tam ten mladičký chlapec, Martin Harich, který měl obrovské charisma a okamžitě si dokázal omotat diváky kolem prstu, a z dívek Gabriela Gunčíková, která skončila na druhém místě, byla velice půvabná s krásnou barvou hlasu, takže mi bylo nakonec líto, že nezískala první místo. Tím, že nezvítězila, není ale ještě řečeno, že o ní v budoucnu neuslyšíme. Bezesporu je to výrazný talent.

 

Chtěla byste v dnešní době začínat? Šla byste do soutěže, jako je SuperStar?

V dnešní době určitě není jednoduché začínat, ale myslím si, že pokud má člověk takovou lásku, jako je zpěv, tak pro to udělá určitě maximum a jde do toho. Proto jsem tenkrát šla do obdobné soutěže i já a udělala bych to znovu. V době, kdy už jsem měla za sebou dlouhodobou a úspěšnou kariéru, hlásila jsem se i na castingy do různých muzikálů.

Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano, šaty: Salon Magique Moment, šperky: Klenoty BISAKU

Nebála jste se neúspěchu? Přece jen jste byla nejen známá, ale velmi úspěšná zpěvačka.

Tak toho jsem se ani moc nebála, protože jsem si byla vědoma svých kvalit, a mimo to je to naprosto běžná praxe i v dalších světových produkcích. Krom toho můj první casting na „Les Misérables“ probíhal v době, kdy tady ještě tak moc neřádil bulvár. Takže i sebemenší neúspěch v castingu by tehdy nebyl tak medializován ve smyslu jako že: „Vidíte, Vondráčková už neuspěla ani tam a tam...“, jak to praktikují nyní, kdy jde o snahu upoutat lidi jakýmkoliv způsobem, třeba i nehorázným, aby na něm vydělali.

 

Bulvár vám sice někdy nepřeje, ale zase jste se letos dostala do širší nominace na cenu Thálie za roli v muzikálu „Baron Prášil“.

Očekávala jsem, že cenu nezískám, ale potěšil mě už samotný fakt, že ta moje role byla tímto pozitivně ohodnocena a že jsem se dostala do širšího výběru. Vážím si toho.

 

Znamená to pro vás výzvu, například že se můžeme těšit na další muzikál?

Něco se rýsuje, ale zatím není ještě ta správná doba o tom hovořit.

Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano, šaty: Salon Magique Moment, šperky: Klenoty BISAKU

 

Je mi známo, že jste získala velmi kladné hodnocení a pěkné kritiky i za dabing. Byla pohádka „Na vlásku“ váš první dabing?

Ne. Na počátku devadesátých let jsem dabovala americkou Disneyovku „Thumbelina“, kde jsem hrála matku a myš a hrozně mě to bavilo, dělali jsme to s Martinem Kratochvílem (Pozn. redakce: Martin Kratochvíl je spoluzakladatelem hudební společnosti Bonton Music.) v jeho studiu. Pohádka „Na vlásku“ byla moje druhá velká dabingová příležitost a bylo strašně příjemné, že mi dvojroli v této pohádce nabídl Vojta Kotek coby režisér a bylo to i přání polského supervisora. Poláci totiž měli pro premiéru této pohádky celoevropskou licenci. Již léta jsem v Polsku velmi populární, i proto vznesli přání, abych to dělala právě já. Je to poutavý příběh mladé dívky – princezny, kterou unese zlá stařena pro její kouzelné vlasy, z kterých pro sebe čerpá věčné mládí. Nakonec ji mladý princ osvobodí a příběh končí happyendem. Vojta byl jako režisér úžasný a naše spolupráce nám oběma přinášela potěšení. Pokud vím, pohádka se těší velké oblibě nejen u nás (vyšla již i na DVD), ale i na celém světě.

 

Začátkem letošního roku jste spustila internetové rádio Vodopád. Kdo vás přivedl k této myšlence a jaké máte pocity z realizace?

Webové rádio Vodopád vymyslela Lenka Dvořáková, která se mi pečlivě stará o mé webové stránky. Vysílání jsme odstartovali v dubnu a dnes na něm najdete asi 600 písní, které jsme z mého repertoáru vybrali. A do budoucna chystáme rozšířit nabídku. Mám radost, že má rádio Vodopád výbornou poslechovost. (Pozn. redakce: Vlastní internetová rádia mají v zahraničí většinou všechny hvězdy, u nás v Čechách je to pouze Olympic a Helena Vondráčková.)

Helena Vondráčková, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano, šaty: Salon Magique Moment, šperky: Klenoty BISAKU

 

Jaké máte v tomto roce plány?

Teď mám několik vystoupení v Polsku, dokonce jedno s Marylou Rodowicz, v Katowicích jsem dělala „velkou televizi“, na Slovensku jsem přijala pozvání do pořadu „Adéla show“, a jinak budu přes léto chystat podzimní koncerty s Michalem Davidem, jejichž vyvrcholením bude 18. prosince velký společný vánoční koncert v pražské Lucerně.

 

Překvapíte nás na podzim třeba dalším hitem od Michala Davida?

Na poslední album „Zůstáváš tu se mnou“ mi napsal dvě krásné písničky. A těším se na další.

 

Kdo přišel s myšlenkou společného koncertního turné?

Začali jsme spolupráci benefičním koncertem v Přerově. Následoval koncert ve sportovní hale v Liberci a měl takový ohlas, že nebylo možné nechat to „jen tak“. Bavilo nás to a těšíme se na podzimní koncerty… Dále jedu svá vystoupení „Helena recitál“, ve kterých bude mým hostem David Deyl. Mezi zajímavé nabídky patří i „Muzikál na ledě“, půjde o obrovskou exhibici ruských excelentních krasobruslařů, kteří získali světová ocenění, a k tomu bych měla živě zpívat. Koncerty se plánují v Čechách i na Slovensku.

 

Jak si vybíráte nové písničky?

V první řadě mě musí hudebně zaujmout, důležitý je následně i text.

Kdybyste si mohla vybrat, od koho byste si přála písničku?

Tak třeba od Stinga. (úsměv)

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Text: Naďa Jandová

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Make up, vlasy a styling: Zdeněk Fencl

Šaty: Salon Magique Moment www.magiquemoment.cz a boutigue TATIANA Tatiany Kovaříkové

Stylistka: Mária Halahijová, Salon Magique Moment

Šperky: Klenotnictví Bisaku, Jánská 12, Brno www.bisaku.cz

Boty: Jimmy Choo, Pařížská 13 www.prospektamoda.cz

Foceno v Alchymist Grand Hotel and Spa www.alchymisthotel.com

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Hodnocení článku:



Komentáře

Jak se liší irská a skotská whiskey? Jak se liší irská a skotská whiskey? Ačkoliv si to řada konzumentů neuvědomuje, irská a skotská whiskey jsou dva zcela naprosto rozdílné světy. Každá je jiná a jinak... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!