Mužské mýty, díl 2. Jak je to vlastně s tím špenátem?

Publikováno: 12.05.2010 16:56 | Petr Hájek

Každý z nás občas udělá nějakou tu chybku. V některých zaměstnáních je to poměrně fuk (špatně doručené noviny se zkrátka vymění), v jiných to je obrovský problém (operace srdce). Každopádně jedna chyba se s námi táhne již druhé století a stále nemíní zmizet...

 

 

 Ach ten Pepek Námořník! Člověk ho prostě musí mít rád navzdory těm jeho podivnostem: sice vypadá, jako kdyby hlavu používal kromě řeči i k přitloukání hřebíků, mluví jako skutečný podivín, začal více bitek, nežli leckterý zkušený vytloukač hospod a to ani nemluvíme o tom, že má rád děvčata pěkně anorektického typu. Nás dnes ale nebude ani tak zajímat jeho okouzlující charisma, jako spíše zdroj jeho síly: špenát.

 

 

Bohužel to ale vypadá, že veškerá sláva, kterou si dnes špenát stále nárokuje, náleží spíše jedné jediné chybě z 19. století následované mírnou agrikulturní zápletkou konspirativního rázu. Jde o to, že v roce 1870 jistá německá studie, která později posloužila jako základ pepkózního šílenství o generace později, uvedla nesprávný údaj o obsahu železa, resp. uvedla jej tak, že posunula desetinné místo o jedno políčko vpravo. Pro osoby nenávidějící matematiku v libovolné formě dodáváme, že to znamenalo vznik fámy, která zajistila vznik dojmu zdánlivě rekordního obsahu železa ve špenátu. Jinými slovy, kvůli běžnému překlepu to vypadlo, že má špenát 10x tolik železa než mu skutečně náleželo (postavil se tak mimochodem na úroveň masa).

 

 

Jako výsledek této věci se celé generace chudáků musely cpát neustále špenátem a to vše jen díky dojmu, že to z dotyčné osoby udělá Supermana. Chyba je stará právě 140 let, takže oslavte prosím její výročí tím, že tento blud nebudete akceptovat. A mezi řečí to někdy prohoďte i nad špenátem doma či v práci.

 

 

A teď k oné konspiraci. Je zajímavé, že populární encyklopedie Britannica dodnes u špenátu obsah železa nezmiňuje vůbec, zatímco její dětská verze o něm říká: „Je bohatý na železo". V konečném důsledku tedy nemá cenu jíst špenát jen kvůli železu, srovnatelné množství ho najdete i v řadě lépe chutnajícího ovoce. Tím ale samozřejmě nechceme špenát nějak kuchařsky snižovat, jen je zkrátka fakt, že si nárokuje něco, co mu nepřísluší.

Hodnocení článku:



Komentáře

101 tipů pro grilování, díl 1. 101 tipů pro grilování, díl 1. Ke grilování člověk nemusí mít 2 vysoké školy a IQ nad 140, nicméně rozhodně to není činnost, do které by se jeden měl vrhnout... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!