Petr Koukal na filmovém plátně - Cesta snu má premiéru!

Publikováno: 11.11.2012 23:24 | Michaela Lejsková
Dokument Cesta snu sleduje Koukalovu životní dráhu od října 2010, kdy se dozvěděl hrozivou diagnózu. Mladý sportovec se slibnou kariérou absolvoval operaci varlete a sérii chemoterapií, po níž dočasně přišel mimo jiné i o vlasy. Na své sportovní snažení však nerezignoval, pokračoval v usilovném tréninku a zúčastnil se řady klání na domácích i zahraničních soutěžích. Jeho systematická dřina – provázená překvapivými výhrami, ale i bolestnými neúspěchy – se zúročila letos na jaře. Petr Koukal se probojoval na olympiádu v Londýně, kde byl navíc také vlajkonošem české výpravy. Záběry z tamějšího zahajovacího ceremoniálu, který proběhl 27. července, film symbolicky končí.
Petr Koukal, Cesta Snu

Zdroj: Petr Koukal, Cesta Snu

Dokument Cesta snu má několik vzájemně propletených rovin. Rozhovory s Petrem Koukalem, ale také s jeho rodiči, trenérem a spoluhráči, poodhalují mechanismy vrcholového sportu, kde o triumfu nad soupeřem často rozhodují zdánlivě zanedbatelné náhody či psychické nuance.

Prolíná se s kronikou o příkladné vytrvalosti, jež je jedním ze základních předpokladů úspěchu v jakémkoli oboru lidského snažení. Mozaika, která svým ostrým tempem a prudkými střihy připomíná badmintonové zápasy, je také sugestivním svědectvím o překonávání zdravotních handicapů a psychických propadů. Přerůstá v existenciální drama o mezních situacích, v nichž si musí poradit každý sám.

Petr Koukal, Cesta Snu

Zdroj: Petr Koukal, Cesta Snu

Autentický portrét těžící z protagonistových upřímných zpovědí začal vznikat několik dnů po jeho operaci. Vrací se také ke Koukalově účasti na olympiádě v Pekingu v roce 2008, kterou připomíná jeho tetování na ruce. Film zpestřují výpovědi Koukalovy matky, otce a dalších bližních tohoto výjimečného sportovce, jehož badmintonové dětství ilustrují záběry z rodinného archívu.

Dokument – podmalovaný hudbou Petra Ostrouchova a frázovaný odpočítáváním času do londýnské olympiády – natočil zkušený český střihač Vladimír Barák, jenž spolupracoval na řadě úspěšných filmů (například Pelíšky, Želary, Občanský průkaz a další). Dokument Cesta snu je jeho první rozsáhlejší režijní prací.

Režie:  Vladimír Barák

Námět:  Ivan Křenek

Dramaturg HBO:  Martin Mareček

Kamera:  Tomáš Sysel, Vladimír Barák

Hudba:  Petr Ostrouchov

Střih:  Vladimír Barák

Zvuk:  Petr Kapeller, Michal Holubec, Ondřej Gášek,

 Lukáš Martina

Výrobci:  HBO Europe, Total Help Art T.H.A.

Výkonný producent THA:  Michaela Syslová Kuchynková

Producent HBO Europe:  Tereza Polachová

Kreativní producent HBO Europe:  Hanka Kasteličová

Producent THA:  Ondřej Trojan

Účinkují:  Petr Koukal, Ivan Křenek, Petr Koukal starší,

 Zuzana Koukalová, Peter Hoeg Gade, Martina Benešová 

 a další

Petr Koukal, Cesta Snu

Zdroj: Petr Koukal, Cesta Snu

Rozhovor s Petrem Koukalem

Co bylo pro Vás při natáčení nejsložitější?

V tomto dokumentu je hodně velmi intimních záběrů nebo zpovědí, na které potřebuje člověk dostatek odvahy. Ze začátku těsně po operaci nebo během náročných chemoterapií to šlo ještě celkem dobře, měl jsem jiné starosti než se stydět nebo řešit, co říci a co už ne. Tehdy jsme navíc ještě vůbec nevěděli, zda nějaký fi lm nakonec vznikne. Ale postupně, když se do toho zapojilo více lidí a já se měl po několika měsících vracet k prožitému traumatu a vybavovat si pocity, bylo to hodně náročné. Stejně tak, když do týmu fi lmařů přišel někdo nový, na koho jsem nebyl zvyklý.

Petr Koukal, Cesta Snu

Zdroj: Petr Koukal, Cesta Snu

Vaše zpovědi působí velmi upřímně… Máte nicméně nějaké hranice, za které by jste už filmařům nedovolil jít?

Myslím si, že pokud má mít takový dokument nějakou váhu, musí v něm být všechno. Žádné skrývání nebo zatajování. To, čím jsem si prošel během prvních měsíců léčby, naprosto zbouralo veškeré hranice a myslím, že od té chvíle bylo všem jasné, že v dokumentu nebudou žádná tabu. Navíc jsem film ani neviděl a poprvé ho uvidím až na premiéře. Svůj názor a případné připomínky by byly jistě příliš zaujaté a filmu by nijak neprospěly. Naprosto věřím týmu lidí, se kterými jsem spolupracoval a jsem přesvědčený, že výsledek se bude líbít nejen mně, ale především divákům. 

V čem vidíte hlavní poselství svého portrétu?

Přál bych si, aby tento dokument měl motivační efekt. Aby nemocní nebo jinak nepříjemným osudem postižení lidé uvěřili ve slovo NÁVRAT. Nejen návrat ve smyslu uzdravení, ale také navrácení se do plnohodnotného života ještě silnější, než byli předtím. A ti šťastnější, kteří jsou zdraví a spokojení, snad po shlédnutí tohoto dokumentu získají ještě větší chuť do života!

Hodnocení článku:



Komentáře

Trh mrch 74: City a la carte Trh mrch 74: City a la carte Tento týden jsem se znovu utvrdil v tom, že časopisy prodávají především (a pouze) iluze. Zatímco na stránkách doporučují dekadentní... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!