Reflexe soudobých médií

American idol
23.10.2010 14:45 | Pavel Lopušník

Naše dvě hlavní, nynější mediální otázky[1] 

Média a svět. Ve dvacátém a jednadvacátém století takřka „manželský“ vztah. Jenže stejně tak jako  manželství v současném rozvodovém boomu, způsobený mnoha sociálními faktory, začíná i tento vztah, už jen naivními blázny považovaný za harmonický, pociťovat své první „manželské“ problémy, které nutně mohou vést k rozvodu. Kdyby k němu došlo, rozhodně by připomínal scény z filmu Kramerová versus Kramer a nutno podotknout, že v takovémto případě bychom se my, jakožto čtenáři a diváci, nacházeli v situaci dětí, o které se rodiče přou a hodlají k tomu využít všech (legálních i nelegálních) prostředků. Jak této nezáviděníhodné situaci předejít? Nebýt dětmi a nebýt těmi, kteří jsou závislými na okolním dění , ale aktivně se nad současnou situací zamyslet. Prvním krokem k zamyšlení je pak ochota pokládat si otázky.

Otázka první: Má smysl se vůbec dívat na televizi?

Jak je možné, že naše audiovizuální kultura to dotáhla tak daleko, že prim dnes hrají převzaté show, plně oddané komerčnímu prostoru, namísto toho, aby v televizi převládaly pořady s nějakou stabilnější obsahovou hodnotou? Lze dnes televizní zábavu chápat jako znak kulturnosti národa, nebo se její vliv váže pouze na jednu sociální skupinu uživatelů? Tyto podotázky se „derou“ na mysl dnešnímu divákovi televizních pořadů, ale ten raději volí bezpečí konzumního života, který už není sto reflektovat okolní dění a nechává se pouze bavit, duchovně vyprázdněnou, jalovou zábavou.

Když si Andy Warhol zvolil jako hlavní námět svého „obrazu“ láhev Coca Coly doprovodil to úvahou, která se stala takřka legendární. Na láhvi nadnárodní značky jej lákala ta úžasná svoboda: pít stejný nápoj jaký pije královna či leckterá hollywoodská celebrita. Warhol se na tuto možnost díval svýma dětinskýma očima a poněkud naivně vnímal tento fakt jako nejjasnější prezentaci spotřební demokracie. Dnes, v době konzumně poněkud unavené, už víme, že tato možnost trochu připomíná otroka, který „zbošťuje“  pánův bič. To, co Warhola fascinovalo na populární kultuře, personifikované lahví Coca Coly, fascinuje současného diváka globálních show. Mít svých deset vteřin slávy, bez aktivního přispění, bez vysilující vůle, bez schopností něco umět, znát, něco ovládat, nad něčím uvažovat, o něčem přemýšlet. Připočteme- li k tomu důrazu na formu (formát, čistota obrazu, volný prostor pro komerci) spíše než na obsah, připomíná soudobý, televizní divák dítě, stojící někde v cukrárně uprostřed nepřeberného počtu zákusků. Jistě, má absolutní svobodu si vybrat, ale lehce se mu může stát, že se přesytí. Nabízí se jediná varianta, jak se neúčastnit tohoto mezinárodního, digitálního cirkusu. Nekoupit si vstupenku. Vzhledem k absurdnímu zpoplatnění televizního a rozhlasového prostoru, neustále obhajovaného výrobou čím dál tím stupidnějších pořadů, proti který vlastně nelze nic namítat, protože byli posvěceny státem a jsou tudíž legální, případně si je údajně volí velký počet uživatelů, je tato možnost vlastně neuskutečnitelná. Skutečnou volbou tak zůstává nedívat se, což v současném kontextu jalové společnosti, beroucí vše, co média prezentují, jako zákon, připomíná postoj antického cynika, který se raději ukryje do sudu, než aby vystoupil vně světové Agory, jako jiný antický filosof, jehož za tento hrdinský čin čekal likér z bolehlavu.  Má tedy smysl se dívat na televizi, když v dnešní době už nestačí jenom tak existovat? Nejsou koneckonců nediváci televize šikanovanou minoritou, jakou v minulosti byli afroameričané, židé, ženy a homosexuálové či lesbičky v rámci kulturního, (Sic!) či jak se dnes často omílá civilizovaného euroamerického světa?

American idol

Skutečného  idola tyhle soutěže vlastně nikdy nenašly a ani nenajdou    česká obdoba
A teď zkuste najít několik rozdílů oproti předešlému obrázku

 

 

 

 

Otázka druhá: Má smysl vůbec číst každodenní tisk?

Existují dnes vůbec nějaké seriózní listy, nebo v rámci globálního trhu dochází k neustálé cirkulaci těch samých zpráv, těch samých komentářů a těch samých analýz? Není současná každodenní žurnalistika vlastně v krizi a nenahradil už jí zcela bulvár? Čtenář dnes je postaven před dva druhy textů, v rámci každodenního mediálního sdělení. Za prvé jde o jakési střípky bibliografií typu – ten dnes udělal to, protože už ve svém životě udělal tohle apod. Za druhé jde o prostý popis události, bez hlubší analýzy, kterou, jak novináři rádi tvrdí, jejich čtenáři vlastně nechtějí číst a pokud se někdo o nějakou takovou analýzu pokusí, velice často jde o abstraktní rádoby filosofický akt, absolutně nerespektující kontexty a souvislosti. Nedivme se tedy, že místo, které postupně uvolňuje seriózní tisk, zaplňuje bulvár, jakožto ideální zábava mas. Aktuálnímu dění pak je věnováno jenom malé místo a to ještě takovému dění, které přitahuje pozornost masového publika. Daleko větší prostor je věnován kuriozitám, jejichž funkce je pobavit. Pryč je tedy doba Havlíčka, Čapka, Masaryka, kteří chtěli skrze mediální sdělení vzdělávat. Tuto vzdělávací funkci média sama vnímají jako potenciálně nebezpečnou, protože od vzdělání není daleko ke kritikám, založeným na potřebě hlubší reflexe či sebereflexe. Má tedy vůbec smysl číst denní tisk? Stávat se součástí masy, která přistupuje na pravidla manipulativní mediální hry? Nebylo by lepší, stát se flegmatickým liberálem, jenž sice ví, co se kolem něj děje, ale raději se soustředí na něco docela jiného?  

bulvár 1

bulvár 3
Není Vám to zdůrazňování červené barvy v titulcích už podezřelé bulvár 4
Bulvár z nás udělal skot, reagující na červenou barvu látky, kterou nás pomyslný matador provokuje. I malé dítě ví, že zvíře agresivně reaguje na pohyb a nikoli na barvu.

 



[1] Parafráze kdysi slavného článku H.G. Schauera. 

Hodnocení článku:



Komentáře

Sony končí s kazetovými walkmany Sony končí s kazetovými walkmany Pokud již patříte ke střední generaci, pak byl váš první hudební přehrávač jistě právě walkman od Sony (nebo podobné značky).... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!