Rozhovor s návrhářem Josefem Klírem při otevření jeho nového ateliéru

jkj111
27.08.2010 14:14 | Michal Vošahlík

Návrháře Josefa Klíra a jeho módní kolekce sledujeme už dlouho, protože Klír je návrhářská hvězda v tuzemsku prostě neobdobná a jeho modely nám pořád berou dech. Dříve jsme se zúčastnili třeba křtu kalendáře Josefa Klíra pro rok 2010 nebo uvedení nové linie brýlových obrub Josef Klír Eyewear včetně průvodních módních přehlídek. Tentokrát jsme nechyběli při slavnostním otevření nového ateliéru Josefa Klíra v ulici Vinohradské 53, jež se uskutečnilo dne 24. srpna 2010.

Během slavnostního večera jsem si procoural všechna tři podlaží ateliéru, potkal jsem všechny tři kmotry ateliéru, tedy Ilonu Csakovou, Leonu Machálkovou, Terezu Černochovou, a ochutnal jsem všechny tři long drinky, které nabízel pult s míchanými nápoji. Interiér ateliéru byl vybavený nábytkem a doplňky výhradně z dílny Josef Klíra, na každém kusu proto byla patrná jeho značka a známka originality. Jakkoli to může nabýt vulgárního významu, ohromily mne i toalety v posledním podlaží ateliéru, jimž se nemohou vyrovnat žádné z těch, které jsem dosud navštívil v pětihvězdičkových hotelech. Pro každého návštěvníka toalety byl připraven jeho vlastní textilní ručník a prostory místnosti byly obloženy úchvatnými dlaždicemi s Klírovými tvůrčími znaky.

Josef Klír mi poskytl rozhovor sotva několik minut před slavnostním otevřením ateliéru. Povídali jsme si spolu u Klírova vlastního baru osazeného doplňky z výroby Swarovski Elements, nálada byla uvolněná a já se stihl zeptat úplně na vše, co mi šlo hlavou.


Michal Vošahlík (MV): Představte si situaci: Znám slečnu, která si předsevzala, že se vdá jen tehdy, když se bude vdávat ve svatebních šatech od Klíra. Uvědomujete si, že na Vaší tvorbě může záviset, zda bude mladý pár sezdán, nebo ne, a možná že na Vás závisí ještě mnohem více?

Josef Klír (JK): To mne, abych pravdu řekl, nenapadlo, i když si myslím, že už jsem něco zažil. Byly to třeba dopisy od lidí, kteří jenom na základě toho, že poznali jméno Josef Klír, nesmyslně požadovali parfém, který já jsem ani nikdy nevytvořil.

Svatební šaty jsou ale velice intimní a důležitá záležitost. Tak k nim přistupuju. Protože nevěsta chce vypadat tak, jak si podvědomě v hlavě vysní, a protože je důležitý, aby ten den nejen vypadala dobře, ale aby se i dobře cítila. Což jsou podle mne dva aspekty, které hrajou velkou roli v tom, jak si člověk uchová svatební den v paměti. Takže je to velká zodpovědnost, když na mně leží takováhle úloha. Záleží to na té slečně, měla by zvednout telefon nebo napsat mail, protože určitě to není nic, co by nebylo realizovatelné.

MV: Ale jak nesete, že je na Vás taková zodpovědnost?

JK: Já si myslím, že jsem zodpovědný člověk, takže ke všem těmto věcem přistupuju zodpovědně.

MV: Známé jsou především Vaše dámské modely a róby, a to nejen svatební šaty. Vím, že šijete i pánské modely. Můžete přestavit svou nabídka pro muže?

JK: V podstatě je to stejné jako u dámské módy, protože ať už jsme byli na Malé straně nebo teď přestěhovaní na Vinohradech, tak hlavní gró byla a je zakázková tvorba. To znamená, že šijeme věci na míru s tím, že mimo toho vytváříme autorské přehlídky, fotíme kalendáře, nebo připravujeme modely, které je možné v ateliéru zakoupit.

Nechci říkat, že je to samozřejmé, protože ono by to nemuselo být až tak samozřejmé, ale je pravda, že těch pánských modelů je vždycky míň. Nabídka pánských modelů, ať už extravagantních nebo na běžné nošení, je vždycky menší. A hlavně i ten zájem ze strany mužských zákazníků je menší, protože mužští zákazníci jsou rozhodně výjimky. Nicméně dá se říct, že to portfolio, které pro muže nabízíme, je stejné jako u dámských modelů, to znamená od plavek až po kožichy.

MV: A co byste navrhl pro mne? Kdybych neměl představu, ale přál bych si jeden oblek do zaměstnání a jeden oblek pro volný čas. Takže jednou business a podruhé casual. V obou případech nositelný model, který by nesl Váš tvůrčí rukopis.

JK: Ten klírovský rukopis lidé častokrát hodnotí, až když vidí finální podobu. Určitě je dneska doba, kdy oblečení hodně splývá, a musím říct, že mne mrzí, že zmizelo rozlišování mezí tím, když jdou lidé do divadla nebo ven. Nejvíc v šoku jsem byl z toho, když jsem zjistil, že kamarádka modelka byla ve Vídeňské opeře, měla na sobě šaty ode mne a říkala, že si jí tam cizinci fotili s údivem, protože tam většina lidí byla v džínách. To mně přijde smutný, je to všechno daný uhnanou dobou.

Co se týká Vás, tak by to byla záležitost kvalitního materiálu. U každého kusu, u každého modelu je hrozně důležitý, aby se vhodně zvolil materiál podle nositele. Ruku v ruce s tím je důležitý střih, který když je jakkoli špatně zvolený, tak jde celý dojem dolů. Myslím si, že Vás by neměl být žádný problém obléct.

MV: Považujete tuzemskou nabídku oděvů pro muže za uspokojivou, když tedy uvážíme i konfekci?

JK: Co se týká nabídky oblečení, určitě se musí řešit konfekce, protože zakázkových krejčovství bohužel ubylo. A neubyly kvůli tomu, že by jejich krejčí nedělali svou činnost s láskou nebo dobře, ubyly totiž kvůli tomu, že zakázkové krejčovství přebíjí právě konfekce. Existuje strašná spousta značek, ale já určitě nechci bojovat s žádnou konkurencí, protože chci jít svou vlastní cestou. Nabídka je dneska velká, každý má možnost vybrat si podle svých financí a podle svých nároků. Každý má možnost se zajímavě obléci ať už do práce, nebo klidně extravagantně.

MV: Nakupujete sám v obchodech s konfekcí?

JK: Já moc v obchodech s konfekcí nenakupuju. Většinu věcí mám šitých na míru a vlastně jsem ani v poslední době neměl čas, abych proběhl obchody a zjistil, co kde je.

MV: Vystudoval jste Střední průmyslovou školu textilní v Liberci. Měl jste příležitost navrhovat podle sebe a zároveň se tím živit hned po maturitě, nebo jste na takovou příležitost musel čekat?

JK: První ocenění jsem získal už právě na střední škole, když jsem vyhrál Mladého módního tvůrce, a bylo to pro mne první velké nakopnutí. V té době byla každá textilní průmyslová škola zaměřená na něco jiného, my jsme byli zamření hodně technicky, to znamená na střihy a technologie. A díky tomuto ocenění a technické orientaci jsem získal už na střední škole příležitost začít spolupráci s Ivetou Bartošovou. Takže už od začátku jsem se vyhnul tomu, abych šel pracovat do továrny, a vydal jsem se svou vlastní cestou. Potom jsem měl úžasnou další příležitost, když jsem začal pracovat v soukromé firmě v Praze, tvořili jsme kostýmy pro divadelní a televizní představení. Vytvářeli jsme podle návrhů kostýmy třeba pro pohádku Nesmrtelná teta. Takže se dá říct, že jsem pořád šel svou cestou, nikdy jsem nezapadl do nějakého koloběhu.

MV: Vzpomenete na něco, co Vám výrazně pomohlo ve vývoji Vaší kariéry od jejího začátku až po současnost?

JK: V každé době je důležitý potkat správný lidi a být na správném místě. Určitě jsem měl lineární postup, není to o tom, že by mně vynesla jedna wow akce. Nejvíc ze všeho mi ale pomohla škola, díky své mamině jsem šel studovat obor oděvnictví. Měl jsem fantastický profesory a dodnes mám v hlavě takové hlášky, jako že „mezioperační žehlení je devadesát procent úspěchu“, a spoustu dalších rad, se kterými když se sžijete, tak se ve vší tvorbě odrazí.

MV: A naopak uškodilo Vám něco stejně výrazně?

JK: Nevím, beru to tak, že každý neúspěch se děje z nějakýho důvodu a že by to měl být podnět k tomu, aby se člověk zvednul, šel dál a snažil se. Takže určitě nikdy nebrečím nad rozlitým mlíkem, protože k životu to patří. Zažil jsem spoustu situací, v nichž jsem se rozhodoval, jestli s tou kariérou fláknout a jít dělat něco jinýho.

MV: Když jste hledal prostory pro Vaše nový ateliér, dostal jste nabídku, kterou nešlo odmítnout, nebo jste se musel smířit s kompromisem?

JK: Vůbec ne. Sice byl prostor na Vinohradské 53 dost velkej, ale při vstupu, když nás prováděla sama majitelka, úžasná a hodná paní, to byla láska na první pohled.

MV: Takže splnění snu?

JK: Určitě.

MV: Mají pro Vás ulice Vinohradská nebo čtvrť Vinohrady nějaký speciální význam?

JK: Má to pro nás význam, je to součást naplnění toho snu, protože mám Vinohrady rád a chtěl jsem být zase jinej než řada těch butiků v ulici Dlouhé a podobně.

MV: Byl jsem při představení linie brýlových obrub Josef Klír Eyewear, všiml jsem si i Vaší spolupráce s výrobcem náramkových hodinek Prim. Uvažujete o dalších spoluprácích? Co třeba doplňky interiéru, design technických zařízení nebo šperky?

JK: Když se podíváte třeba na sedačku, na které zrovna sedíme, tak už tady v interiéru je vidět takové to moje flirtování s home designem. Hned vedle nás v místnosti je bar, který jsme kompletně ošutrovali doplňky od Swarovski, kamínky jsme polepili celou ledničku od Red Bullu, a dokonce i samotné plechovky. Nebráním se ničemu. V poslední době rozšiřujeme portfolio třeba o různé barevné a tvarové variace porcelánu.

Hodnocení článku:



Komentáře

Na cestě s Michalem Dvořákem a DJ Luccou. Na cestě s Michalem Dvořákem a DJ Luccou. Ve jménu svých hudebních a rodinných snů jdou ruku v ruce hudebník Michal Dvořák a jeho partnerka Lucie Kvasnicová, známá coby DJ... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!