Sydney pohledem Evropana

Publikováno: 02.03.2014 10:56 | Jakub Pavlovský

Mám za sebou první polovinu zaoceánského výletu. Musím říct, že už jenom pomyšlení na odjezd se mi nelíbí. Je skvělé být takto daleko od všeho, co znám. Je to velmi dobrodružné. Ale nechtěl bych zde zůstat na vždy.

sydney_1

Milí a usměvaví obyvatelé Sydney mají také špatné vlastnosti. Pokud bych měl vybrat pouze jednu, pravděpodobně to bude lhostejnost. Jsou lhostejní v tom, jak kdo chodí oblečený a jak kdo vypadá. Na ulici běžně potkáte lidi bez trička, bez bot, v teplácích, lidi neupravené, neučesané, občas i trochu ušmudlané. Všem je to naprosto jedno. Můžete si vyjít na procházku centrem ve sportovní soupravě, bos a s mastnými vlasy a nikdo se na vás nebude koukat nebo se za vámi otáčet. Na jednu stranu je to skvělé, v Praze na vás zírají všichni, ať už na sobě máte cokoliv. Na druhou stranu, lidi to svádí méně dbát o svůj vzhled. Naštěstí je zde dostatek upravených žen i mužů, kterým stále záleží na tom, v čem vyjdou na ulici.

sydney_3

I když mě to nikdy předtím nenapadlo, v Sydney žije, studuje a pracuje mnoho Asiatů. Je to pochopitelné, mají to celkem blízko. Občas se stane, že si nerozumíme, protože naše kultury jsou odlišné. Obecně jsou to ale milí a slušní lidé.

Při mé první jízdě vlakem mě naprosto nadchly nastavitelné sedačky. Je to přitom velmi jednoduchý (a užitečný) nápad. Opěradla sedaček se totiž dají posouvat. Cestuje-li člověk sám nebo v páru, sedí normálně na sedačce pro tři. Pokud ale cestuje větší skupinka lidí, dají se opěradla posunout tak, že se vytvoří jakoby uzavřené kupé pro šest lidí. Celou cestu jsem měl o čem přemýšlet... perfektní nápad.

sydney_4

V Sydney jsou neuvěřitelné dopravní zácpy. Cesta do školy autobusem by mi měla trvat patnáct minut, ve skutečnosti je to ale minimálně třicet pět minut. S tímto časových rozdílem je opravdu nutné počítat, jinak do cíle dorazíte pozdě (nebo nedorazíte vůbec, pokud dostanete nervy a vrátíte se domů). Což se mi samozřejmě několikrát stalo. Nechtěl jsem si připustit, že to opravdu tak dlouho trvá. Autobus stojí na každém semaforu, popojíždí pomalu jako babička nebo dědeček na elektronickém vozítku. Někdy ještě pomaleji. Často mě napadá, že by bylo lepší pořídit si skateboard nebo kolo. Popřemýšlím o tom.

Dopravní zácpy mají ale i dvě výhody. Tou první je, že máte spoustu času na čtení oblíbené knihy, poslech hudby a učení se textů nových písniček, dokončení domácích úkolů nebo na psaní článků či popisků k fotografiím. Ano, všechno z toho dělám pravidelně. Skoro všechny popisky k fotografiím Jacob's Art vznikly cestou do školy nebo domů.

Druhou výhodou je, že se můžete připojit na Wi-Fi, když autobus zastaví přímo před obrovskou prodejnou Apple. Věřte mi, že budete mít dostatek času na zkontrolování e-mailů i Facebooku.

sydney_5

Místní dělají jednu věc, na kterou vůbec nejsem zvyklý. Vždy při výstupu z autobusu poděkují řidiči. Dělají to všichni, i když vystupují ze zadních dveří. Někteří dokonce mávají. Je to milé. Sice někdy nechápu, proč to dělají - za jízdné se zde platí nehorázné částky. Spíše by měli řidiči děkovat nám cestujícím. Začal jsem jim tedy taky děkovat (abych zapadl), ale zezadu na nikoho rozhodně hulákat nebudu.

Celkem mě překvapilo, kolik lidí v tomto velkém městě používá myčku aut. Každé ráno vidím několik aut čekajících v řadě za sebou před pumpou. Je dobré, že se řidiči o své miláčky tak starají. Ano, opravdu to musejí být miláčkové, protože vedle aut stojí pouze muži, kteří pečlivě čistí každý dostupný centimetr svého vozidla poté, co auto projede myčkou.

Poprvé v životě jsem měl příležitost zažít průvod v rámci oslav čínského nového roku. Ten den byl pro mě a kamarádku ve znamení úžasné šestihodinové procházky po Watsons Bay. Nakonec jsme dorazili až na konec průvodu, který byl zpestřen menším ohňostrojem. Mimochodem, lidé v Sydney mají velmi rádi ohňostroje, vidíte je skoro každý týden.

sydney_2

Chtěl bych ještě zmínit Australia Day. Je to národní svátek, který se slaví 26. ledna po celém kontinentu. Ten den mají všichni volno, všude vlají australské vlajky a lidé se scházejí u společného grilování (BBQ). Podle mě jde jen o další příležitost k pití alkoholu, protože co jsem slyšel od svých australských přátel, nikdo z nich tento národní svátek nebere vážně.

Vytvořeno ve spolupráci s Jacob's Art a Jacob's Post.

Čtěte také:

Víkend v Římě: vzpomínky na věčné město

Monako není jen Monte Carlo

Paříž je vždy dobrý nápad

Pozdravy ze Sydney

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!