Toto shromáždění nebylo povoleno

Publikováno: 14.11.2014 08:25 | Aktualizace: 18.11.2015 08:00 | Jiří Hofbauer

Šestadvacet let. Je to moc nebo málo? Při přípravě tohoto projektu jsme si v redakci uvědomili, že pro řadu z nás je to vlastně celý náš život. Já, který se narodil v srpnu 1989, jsem sice revoluční ročník, ale nepamatuji si z něj vůbec nic. Možná, že až za dalších pětadvacet se mě budou ptát, jak vzpomínám na to, když premiér rozdával jedničky, prezident obnovil horory... pardon, hovory z Lán a jak se těším na otevření tunelu Blanka.

Když jsem se narodil, bydleli jsme u prarodičů na vesnici mimo Prahu. Rodiče vzpomínají, že jeden den ještě před listopadem se po návsi neslo, že u Štanclů spí Havel. Kdo je to Havel? Nějakej disident z Prahy.

Když se o tomhle bavíte s dvacetiletými kamarády, často na vás koukají, jakože se to stalo někdy hrozně dávno, tak dávno, že už to vlastně ani není pravda. Možná to zní zvláštně a dnes to už těžko chápeme. Tehdy nebyl internet, tedy ani sociální sítě, nebylo tolik rozvinuté zpravodajství, noviny měly omezené možnosti informovanosti. Dnešní doba to naopak táhne spíš opačným směrem. Informací je tak velké množství v tak vydatném toku, že sotva stačíme zpracovat jednu zprávu, už si vyžaduje pozornost jiná. Pravdou ale je, že každá doba má své ikonické výjevy, které si lidé budou pamatovat i za sto let.

Mám moc rád tenhle snímek od britského fotografa Briana Harrise. Je to vlastně pohled od Národního muzea přes sochu svatého Václava na Václavské náměstí. Myslím, že už nikdy nebylo na Václaváku tolik lidské energie, euforie a nadšení.

wenceslas-square-1989-copy 2

Zdroj: Brian Harris

Nejznámější fotografií je ale snímek Herberta Slavíka. Určitě jste jej viděli v učebnicích, na výstavách nebo třeba na přebalu knihy Toto setkání nebylo povoleno. Myslím, že tím něčím, co dělá tu fotografii výjimečnou, je výraz ve tváři příslušníka VB i studentky. On plní svou povinnost služby, ona potřebu svého vzdoru.

1989 2

Zdroj: Herbert Slavík

U příležitosti šestadvacet let od sametové revoluce jsme oslovili české osobnosti, a zeptali se jich, jak vzpomínají na události 17. listopadu 1989. Přitom jsme nechtěli jen vznosné myšlenky, ale spíše osobní (až do jisté míry intimní) vzpomínky.

theme_nemcova

Zdroj: Archiv Miroslavy Němcové

theme_horacek

Zdroj: Archiv Michala Horáčka

theme_spacek

Zdroj: Tomáš Škoda Photography

theme_novak

Zdroj: Archiv Martina Nováka

theme_motejlek

Zdroj: Archiv Miroslava Motejlka

theme_moravek

Zdroj: Archiv Vladimíra Morávka

theme_knizak

Zdroj: Archiv Milana Knížáka

theme_trestikova

Zdroj: Tomáš Škoda Photography

theme_wollner

Zdroj: Archiv Marka Wollnera

theme_zlatuska

Zdroj: Archiv Jiřího Zlatušky

theme_vales

Zdroj: Archiv Lukáše Valeše

theme_kubisova

Zdroj: Archiv Marty Kubišové

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!