Trh mrch 115: Vítězové a potupení

Publikováno: 08.12.2013 20:34 | Alex Lenoir

Pořád se mluví o tom jak nezadané děsí otázky kdy konečně si najdou partnera. Šéfa uspokojíte odpovědí, že vaší jedinou milenkou je vaše práce, rejpavýho kámoše uzemníte větou, že miluje nezávazný sex (ano, už jsem byl poučen), bratrance pošlete do prdele rovnou, ale co chcete říct babičce? Věřte, že ona řadu (prakticky všechny) problémů dnešní společnosti nepochopí. Pravdou ale je, že otázky ohledně vztahu děsí všechny. Bez ohledu na pohlaví, sexuální orientaci nebo stádium vztahu. A nekruťte hlavou. Je to tak! Přemýšlejte. Čeho se děsí pár, který je spolu pět let? Jistě – otázky ohledně svatby! Tradičně následuje odpověď, že o tom ještě nepřemýšleli. Po pěti letech? Vážně? Možná jo, ale na druhou stranu co je vám do toho?! A dál. Pár který už sezdaný je ale nemá děti? Už se učíš přebalovat? A hned by zasloužil pravej hák. Po každé poctivě oddřené etapě vztahu dvou stran následuje zákeřná otázka třetí strany, která jakoby degradovala cokoliv ti dva už odmakali. A vy co máte vztah delší než tři měsíce tak víte, že vztah je práce.

S kámošema máme jasnou úmluvu. Nechlubíme se, ale ani si nestěžujeme. Sdílíme. Připouštím je, v tom cosi lehce kybernetického, ale jde o princip. To že se podělíme ať o úspěch v práci nebo ve vztahu neznamená, že se nad toho druhého povyšujeme. Oproti tomu pokud se zpovídáme z něčeho otřesného, neděláme to s myšlenkou vyvolat v tom druhém pocit výčitek. V obou případech se na toho druhého obracíme jako na člověka, ke kterému máme důvěru s nadějí, že nás vyslechne a pochopí. Nebo se o to alespoň pokusí.

Z vlastní zkušeností vím, respektive mám urputný pocit, že lidé od sebe navzájem pořád něco očekávají. Já sice práci nemám, ale on bere jenom dvacet tisíc. Ale na tom, aby něčeho dosáhli nedělají až tak kvůli sobě, ale spíš kvůli druhým. Kdyby náhodou potkali toho kluka co je šikanoval celou základní školu mohli na otázku Jak to jde? říct: „Jo, celkem jo. Vedu obchodní obchodní firmy kde děláš. A abys' věděl – nebudou žádný vánoční bonusy.“ Jakoby si to nepotřebovali dokázat kvůli sobě a svému dobrému pocitu, ale kvůli docenění druhých, případně jejich špatného pocit z cizího úspěchu. A pokud vytyčeného cíle nedosáhnou snaží se nějak promítnout svůj relativní neúspěch do vás a nějak se s vámi vyrovnat. Proč? Třeba aby neměli pocit, že jsou na tom voru nejistě se pohupujícím od břehu do neznáma sami a že třeba existuje někdo, kdo je na tom ještě hůř než oni.

Winner-Mad-Men-and-Modern-Family-DUH

Zdroj: hitfix.com

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!