Trh mrch 121: Daleko do nikam

Publikováno: 19.01.2014 20:08 | Alex Lenoir

Miloš si umanul, že až jednou na to bude mít, koupí si Harley-Davidson. A tak v polovině prosince se odhodlal, přestal kolem salonu obcházet jako mlsná liška a konečně vešel dovnitř. Byl si jistý, že neexistuje nic dokonalejšího než Harley-Davidson CVO Breakout. Donekonečna procházel katalog a odpočítával dny do předání. Byl to zvláštní vnitřní neklid, který se občas projevoval mírným třesem rukou nebo zrychleným dechem. Zvláštní bylo, že tohle všechno z něj spadlo v momentu, když měl motorku už doma v garáži. Najednou jakoby byl znovu na nule. Tolik let na tenhle okamžik čekal a teď z něj byl jen odškrtnutá položka v seznamu Co chci stihnout do třiceti.

Máme dotykové displeje, ale chybí nám skutečný dotyk. Jsme obklopeni intuitivními technologiemi, ale sami trochu té intuice postrádáme. Moderní technologie si kladou za cíl překonávat vzdálenost a lidi přibližovat, sbližovat. Proč si ale v závěru připadáme často tak sami? Co když některé vztahy pojí jen a pouze vzdálenost a jistá forma nedosažitelnosti? A když je narušena ztrácí to jediné co je pojí.

Stáli jsem v garáži a dívali se na to dokonale tvarované tělo. Asi jsem neviděl nikdy nic víc sexy. Sorry, Candice. Neměl jsem slov. Neubránil jsem se a musel se jí dotknout. „Ty krávo, vole,“ vydechl jsem jak moje prsty přejížděly přes temně černý lak, kožené sedadlo až k chromovým výfukům.

Neupatlej ji,“ pobídl mě Roman.

Jsem rád, že se vám líbí,“ poznamenal suše Miloš.

Tobě se nelíbí?“ zeptal se Roman.

Líbila se mi celý měsíc co jsem na ni čuměl do katalogu. Líbila se mi každou noc, kdy jsem na ni myslel. Líbila se mi celou cestu na předávačku. Líbila se mi, když jsem ji platil. Ale teď...“ Miloš se zamyslel. „Pořád jsem chtěl, aby to byla skutečnost. A po roce na studených nudlích, 70ti hodinách týdně v práci a prakticky žádným spánku mám všechno co jsem kdy chtěl konečně doma. Myslel jsem si že budu šťastnější. Jenže nejsem a taky se nemám na co se těšit. Tohle byl můj sen. A teď je splněný.“

Při těch slovech se Roman spěšně omluvil s tím, že musí vyzvednout svou přítelkyni na letišti. Zuzana pracovala v Sydney a tak se viděli, když šéf a peníze daly, jednou za tři měsíce. Vím, jak se Roman na tenhle den těšil. Měl všechno naplánované. Po cestě z letiště pojedou přes centrum, kde v restauraci vyzvedne předem objednané tříchodové menu, které doma naservíruje na talíře a bude mistr kuchyně. A protože budou oba unavení přesunou se do ložnice, kde si pustí Ďábel nosí Pradu a usnou dřív, než Andrea prvně obuje boty od Jimmyho Choo. Jenže sotva Zuzana vystoupila z letadla představila mu zcela jiný plán. Na večer mají rezervovaný stůl v Ambiente na Republice. A tak místo romantického večeru ve dvou se to změnilo na hlučný večer ve dvaceti lidech.

Byl to přesný opak toho co si Roman vysnil. Místo toho, aby se choulil v posteli se Zuzanou a sledoval jak Anne Hathaway pobíhá po New Yorku, aby dosáhla své vysněné kariéry, trpěl na sedátku bez opěradla, mačkal se na něj manžel jeden z jejích kamarádek (další z klubu zoufalých partnerů) a díval se jak si dítě naproti němu strká penne do nosu. Lady a Tramp v porovnání s ním konzumovali jako inteligenti. Zuzana se skvěle bavila ve společnosti jejích kamarádek na opačné straně stolu. Roman a Zuzana se neviděli tři měsíce, Vánoce a Nový rok prožili na Skype (stejně jako spoustu jiných věcí) a dělilo je víc jak šestnáct tisíc kilometrů. Pořád si ale přes webkameru byli blíž než teď, když seděli čtyři metry od sebe.

Říká se, že vzdálenost vztahy posiluje. Zatímco mrakodrapy mají ocelovou výztuž, vztahy utužuje vzdálenost a čas. Jenže co když dálka nefunguje jako přirozený a generacemi ozkoušený stimulant, ale od jistého bodu spíš jako tlumič? V závěru si nejsme vzácní, ale jen vzdálení, cítíme se dotčení místo dotknutí, a ten druhý nám není blízký, ale vztah s ním je pro nás až příliš úzký. Z velkých nadčasových, ideálů slevíme na dočasné provizorium a to se stane rutinou. Možná musíme předstihnout minulost, abychom dosáhli současnosti s vidinou budoucnosti. Ať už na motorce nebo pěšky.

220054243_1280

Zdroj: Scout Larue Willis, StyleLikeU, vimeo.com

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!