Trh mrch 79: 6 a 1/2 týdne

Publikováno: 16.12.2012 21:28 | Alex Lenoir

Immanuel Kant řekl, že i ta nejupřímnější žena na světě v hloubi svého srdce skrývá nějaké tajemství. Myslím, že to platí nejen o ženách. Věřte, že i když budete sedět se svými nejlepšími přáteli při hře na pravdu v baru každý bude mít nad hlavou obláček tajemství. A jediné co u toho stolu bude čisté bude vodka ve sklenicích a nikoliv svědomí společnosti. Držíme se totiž pravidla, že před svými nejbližšími chceme vypadat naprosto čistí. Jen pozor na zašlou špínu za nehty. Zvlášť když ty prsty nejsou naše.

text_title

Prázdniny v Londýně

Vždycky jsem si myslel, že prázdniny a dovolená jsou od toho aby odpočívalo. Čas pro to nabrat nové síly abyste pak vydrželi klusat do doby než přijde další volno. Po dvou týdnech s Adrianou v Londýně jsem byl všechno jen ne odpočinutý. Každý den nějaký večírek, kurzy bikram jógy, případně hledání odpalovače blesků nebo držení odrazného deštníku. Volné dny jsem trávil tím, že jsem dospával prohýřenou noc na party u Johna a Kate, chodil do muzeí, po knihkupectvích a pak s knížkou seděl v kavárně a psal články, které jsem následně posílal do redakce. Jenže editor z tohoto nového pracovního konceptu redaktor v Londýně moc nadšený nebyl. Když jsem to Adrianě řekl překvapivě chápavě kývla a okomentovala to slovy, že každý máme svoje životní prostředí. Ano, každý máme svoje prostředí.

V den odletu mi u snídaně dala krabici s velkou červenou mašlí. Jakože brzký dárek k Vánocům.

Je možný, že se do čtyřiadvacátýho do Česka nedostanu tak... raději dřív než pozdě,“ odůvodnila svůj dar. V krabici byla sněhová koule s Londýnem – Big Ben, Tower Bridge a London Eye. Rodiče mě od mala utvrzovali v tom, že můžu všechno. Přesto byla jedna věc, kterou jsem nikdy neměl – skleněnou sněhovou kouli. Vím, zní to jako hloupost, ale to byla jediná věc, kterou jsem nikdy nedostal. Až teď. Sněhová koule je jako inkubátor dokonalého světa. Zatřesete s ní, ona se zatřpytí a všechno vypadá daleko hezčí než je.

Veliká gesta nemusejí stát majlant. I malý dárek může být tím nejcennějším.

Zpátky ve městě

Asi to bylo sentimentální náladou Vánoc, že jsem znovu zatoužil urovnat to s Oliverem. Respektive to konečně urovnat. Jenže ani po dvoutýdenní pauze jsem se Oliverovi nedovolal. Číslo bylo buď vypnuté nebo ho nikdo nezvedal.

Procházel jsem městem a myslel na to, že svět asi skutečně skončí, když se s Oliverem nedokážeme udobřit.

Alexi! No čau. Žiješ?“ najednou stál přede mnou šokovaný Oliver.

Ahoj! Já jo, ale co ty. Nech si zkontrolovat telefon. Nedovolám se ti!“ okamžitě jsem se do něj pustil.

Co? Já se ti nedovolám!“ ohradil se ostře Oliver a pak si povzdechnul: „Od plesu...“

A teď?“ zeptal jsem se načež Oliver vytáhl mobil a vytočil na svém mobilu mé číslu. Hrdě jsem z kapsy vytáhl svůj mobil abych mu demonstroval jak maximálně dostupný jsem. Ze sluchátka jeho mobilu se ozvala jen hlasová schránka.

Vidíš! A takhle je to už dva týdny!“

Asi jednomu z nás blbne mobil,“ pokrčil jsem rameny a ihned jsem vytočil jeho číslo z mého mobilu. A přesto že Oliver držel svůj mobil v ruce ze sluchátka se ozývalo hlášení o hlasové schránce. „Co to kurva je?“

Alexi...“ začal závažně Oliver. „Nepřijde ti divný, že od toho plesu kdy Adriana sbalila oba dva naše telefony a šla s nima na záchody tak se vzájemně nedovoláme?“

Co tím chceš říct?“

Zdálo se, že Oliverovi se v hlavě zrodil plán jak zjistit odpovědi na všechny otázky.

6 a 1/2 týdne

Ve čtvrtek jsem s Maxem a Benem potkali u Olivera doma. Oliver nám řekl, že si myslím, že Adriana na plese přesměrovala vzájemně čísla z mého a Oliverova mobilu na další číslo. Otázkou stále bylo proč a co je to za číslo. Podle operátora to bylo to dobíjecí karta koupená v Tescu v den plesu. Zíral jsem na Olivera s otevřenou pusou

Počkej, proč by to dělala?“ musel jsem se zeptat.

Alexi, neznáš ji jako my. Po tom co jsme jí udělali se skutečně psychicky zhroutila. Chápu, že se chce pomstít mně... nám, ale nevím proč do toho zatahuje tebe,“ připustil Oliver fakta.

Ne, to se mi nezdá. Chodíme spolu a ona by tohohle nebyla schopná,“ odmítal jsem jeho verzi.

Znáš ji šest a půl týdne. I Mickey Rourke a Kim Basinger se znali dýl!“

V ten moment mi došlo, že skutečně o ní vůbec nic nevím. Kromě toho, že má ráda vanilkový puding a kódu k jejímu bytu nevím o ní nic. „Jaký je ten plán?“ zajímal jsem se a Oliver nám ochotně vysvětlil co chystá.

Adrianino letadlo z Londýna přistane v 21.15 načež ji ihned letištní ochranka odvede k osobní prohlídce a tam se s ní setkáme. „Pošleme ji tam kam patří,“ uzavřel Oliver.

Londýn, jen tam

Seděli jsem v clubu na baru u terminálu 1 a čekali až nám ochranka oznámí, že „orel přistál“ a dodávali si kuráž sklenkou vína.

Proč se tak klepeš, vole?“ zeptal se mě Oliver a dloubl mě pěstí do kolena.

Děláme dobře, že jo?“ zeptal jsem se rozechvělým hlasem.

Jo!“ ujistil mě a koleno mi pevně stiskl.

Chvíli na to přišel chlápek z ochranky. Prakticky beze slov jsme se zvedli a club opustili. Prošli jsme terminálem za ty těžké nepropustné dveře. Tam už na nás čekal další chlápek se špionským sluchátkem v uchu. S Oliverem se pozdravil a zatvářil se ustaraně.

Tak co máte?“ zajímal se Oliver.

Má u sebe dva mobily. Jeden je prokazatelně pracovní, v druhým má čísla na vás čtyři a spoustu zmeškaných hovorů a omluvných vzkazů. Je to nezpochybnitelný důkaz, že jste celou dobu volali na tenhle mobil,“ vysvětlil vyšetřovatel.

Vešli jsme do vyšetřovací místnosti. Zády k nám seděla Adriana. Byl to zvláštní pocit. Ještě před dvěma dny to byla moje přítelkyně. Moje Adriana. Adriana kterou jsem znal a miloval a... teď holka, která mlátila pěstmi do stolu.

Nechápu co po mě chcete. Mít mobil je trestný nebo co?“ rozčilovala se.

Adriano,“ oslavil jsem ji. Škubla sebou a hodila na mě vyděšený pohled.

Alexi... Co tu všichni děláte?“

Co ty to kurva děláš?“ vyštěkl na ni Oliver. Chápal jsem ho, ale musel jsem ho mírnit.

Adriano, přesměrovala jsi ty mobily?“ zeptal jsem se jí naprosto klidně, protože tohle je jediná správná cesta jak jedna s psychicky labilními jedinci jedna. Bylo vidět, že se Adriana stydí. Přikývla.

To byla tvoje pomsta? Takže teď jsme vyrovnaní,“ znovu na ni nastoupil Oliver.

Adriano, proč já? Co jsem ti kdy udělal já?“ ptal jsem se zoufale a přál si to pochopit.

Ty nikdy nic! Tebe miluju!“ vyhrkla a okamžitě se ke mně vrhla. „Chránila jsem tě. Před nima,“ vysvětlila a kývla směrem k mým kamarádům. „Nechci abys jsi byl jako oni. Jsou to zvířata.“

I na mých kamarádech bylo vidět, že se stydí. A že Adriana nebude jediná, která s následky středoškolské šikany bude žít po zbytek života.

Prásk

Adriana neměla důvod zůstávat a tak nasedla na nejbližší letadlo a vrátila se do Londýna. My zabrali bar v Barceló, ale neslavili jsme. A asi proto, že jsme mluvili už dost, tak jsme raději mlčeli. Každý ale v duchu mluvil k sobě.

Mrzí mě to,“ protnul mlčení Max.

Vím, že jo,“ mrknul jsem na něj.

Chceš být teď raději sám?“ nabídl mi Ben.

Ne! Jste ti jediní co mám,“ přiznal jsem. „Myslela to dobře. Pořád se vás bála. Ona se vás deset let soustavně bála. Zatímco my jsme chlastali a sjížděli Evropu ona se vás bála,“ řekl jsem a zabořil jsem hlavu do dlaní. Pořád jsem přemýšlel jestli to co jsme udělali bylo dobré. Zatímco přátele jsem podporoval, vše odpustil, dal jim druhou šanci, člověka, kterému jsem říkal miluju tě jsem poslal do vyhnanství.

Zloděj křičí

Lidé se často a rádi honosí ctnostnými vlastnostmi. Přímost, důvěryhodnost, poctivost, odpovědnost. Líbí se jim zvuk těch slov a doufají, že když to budou neustále opakovat skutečně se takovými stanou. Nestanou. Je to jako když zloděj křičí, chyťte zloděje. Možná o tom přesvědčí druhé ale sebe nikdy. Ať už jsme mysleli na cokoliv jediné co jsme všichni chtěli, bylo tuto kapitolu trvající deset let uzavřít. A tak jsme si zakázali pocity viny, obviňování a výčitek. Sotva jsme si na důkaz úmluvy připili každému z nás v hlavě naskočilo ale a čistá mysl se začala kalit. Muselo to zajít takhle daleko? Odpustí mi někdy? Nemá v něčem přece jen pravdu? Dokážu vůbec někdy zapomenout..? Každá oprava se jednou ozve a každá jizva někdy zabolí. Otázkou je jak moc na tu bolest budete myslet.

snowglobe
Hodnocení článku:



Komentáře

Nejstylovější muži minulého týdne, díl 97. Nejstylovější muži minulého týdne, díl 97. Je nesporným faktem, že slavní muži jsou trochu více na očích a tedy je i jejich styl pod pečlivým okem veřejnosti. Ani my jsme proto... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!