Trh mrch 86: Hry pro starší a pokročilé

Publikováno: 17.02.2013 20:03 | Alex Lenoir

O půl jedenácté dopoledne zazvonil Maxovi v kanceláři telefon. Zvedl ho a ozvalo se lehké vzdychání. Volala mu Dorotka. Se slovy, že se jedná omyl to položil. Znovu telefon. Zase Dorotka. Znovu zavěsil. Napočtvrté zazvonil mobil. Jeho přítelkyně Petra alias Dorotka. Chtěla ho před valentýnským večerem rozehřát sexem po telefonu. „Jo tak,“ řekl Max a telefon položil.

Všeobecně očekává, že právě na Valentýna zažijete tu nejvášnivější noc celého roku. Více ohňostrojů než na Silvestra, větší výheň než posledního července a víc překvapení než na vánoce. Zatímco první máj je o vzdávání čisté (neposkvrněné) lásky a polibcích pod rozkvetlou třešní, Valentýn si žádá komerční formu oslavu – čokoládu, květiny a sex. Kdysi se se sexem čekalo do svatby. Později byl přístupovým heslem výraz miluji tě a teď stačí několik panáků nebo jakákoliv červená pitomost co koupíte v nejhorším případě i a benzínce. Kromě diamantu od Tiffanyho, ale pak se určitě na benzínce několik let neobjevíte, protože když nemáte auto nepotřebujete ani chodit na benzínku.

Max se v šest večer vrátil z ateliéru domů. Z jednoho ramene spustil na zem brašnu s laptopem, s druhého tubus s výkresy. Z lednice vytáhl Carlsberg, padl do křesla a hleděl (spíš než sledoval) na SSC Neapol proti FC Viktoria Plzeň.

Pa pa pa – žádný pivo! Budeš řídit!“ vytkla mu ihned Petra.

Proč?“ zeptal se jí z posledních sil a zaklonil hlavu a všiml si že v jednom ze stropních světel je prasklá žárovka.

Jdeme na večeři,“ oznámila mu radostně

Dnes? Mazle, celej den jsem řezal karton a patlal se v lepidle. Mám totálně rozřezaný prsty a z těch výparů mám mžitky. Navíc jsme se domluvili, že jsme nad Valentýna povznesení.“

Tak změna. Blokla jsme místa v té restaurace co ji tak všichni chválí. Takže jdeme!“

No, ještě abychom šli někam, kde to stojí za hovno.“

Max vypláchl pusu ústní vodou, na obličej plácl regenerační krém, natáhl si čistou košili a odevzdaně šel slavit večer plný vášně. V restauraci jim nabídli předem sestavené valentýnské menu. Zvláštní pokrmy pro něj a pro ni. V krbu příjemně praskal oheň, venku padal sníh, restaurací prostupovala vůně vanilky a pečeného masa, Max měl v ruce svou Macallanku, před sebou přítelkyni, která podle všeho neměla spodní prádlo, a tak si řekl, že možná by se ten večer dal snést.

Přesně v momentu kdy se snažil elegantně vysrknout ústřici ucítil jak mu Petra přejíždí nohou po lýtku. I když čekala různé reakce Max se zmohl jen na: „To děláš ty?“ Nejbližší stůl byl dva metry od nich. O deset minut později si vychutnával celerovou tapenádu s lanýžovým olejem, když se mu do slabin zabořil její palec. Max si byl jistý, že to malinové souffle si na rty napatlala záměrně. To už ale nezjistil. Doma usnul dřív než Petra stačila z koupelny vyjít v krajkovém prádle, které druhý den po probuzení našel nakopané v rohu.

Maxi, sice jsem tam nebyl, ale Petru znám. A věř mi, že ta souffle jíst umí,“ potvrdil jsem

Myslíš, že byla ožralá?!“ vyvalil oči Max.

Ok. Měl bys přestat přestat čichat to lepidlo, protože ti nejen leptá sliznici, ale navíc i zatemňuje myšlení. Sváděla tě!“

Proč?“

Proč? Nech mě přemýšlet... Protože ji asi nebaví ten váš vzrušující život odehrávající se na poli mezi vchodovýma dveřma a televizí.“ Maxovi si zpětně uvědomil, že když před týdnem Petra měla na sobě ten nestoudný obleček francouzské služebné, chodila po bytě s prachovkou a říkala mu pane domácí asi mělo nějaký význam.

Když se Petra ten den vrátila domů Max tam nebyl. Nečekaně. Napadlo ji, že ho možná těmi zoufalými pokusy o zažehnutí vášně zahnala. Při pohledu na prasklou žárovku jí došlo, že ani pořádně neví jak uvolnit svorky, sundat stínidlo, vytáhnout ze svítidla diodu a vyměnit ji za novou. Ani neví jak vybrat tu správnou. Najednou byla ochotná dát cokoliv jen za to kdyby tady byl. I kdyby třeba s pivem ruce na gauči. A tak z lednice vytáhla pivo a z gauče sledovala Fashion TV. Někdo zazvonil. Petra otevřela dveře. Stál tam Max ve stavařské helmě, kolem pasu sadu nářadím, na nohou gumáky v náručí obrovskou kytici růží.

Zdravím, prý tu něco prasklo. Můžu vám to tam našroubovat?“

Vášeň je zvláštní věc. Vzniká zcela nečekaně a nevinně. A stejně jako se z ničeho rodí i tak z ničeho nic může zaniknout. Proto je nutné se o ni starat, pěstovat si ji, opečovávat, někdy dráždit jindy usměrnit. Nelze ji časově vymezit. Nemůžete si ji naplánovat. Právě ta nepředvídatelnost je na ní to nejdráždivější. Pokud ale někdy pohasne musíme se sami přičinit o jiskru, která znovu zažehne její žár.

Hodnocení článku:



Komentáře

Jan Palach: oheň, který probudil lidi Jan Palach: oheň, který probudil lidi Změny nejsou jednorázové akce. Možná jejich akutní provedení, ale ony samotné jsou trvalým procesem. V roce 1969 hlas lidu nepřekonal... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!