Trh mrch 96: Za zvuků porna

Publikováno: 28.04.2013 20:33 | Alex Lenoir

Kdo někdy neřekl větu „proč taková pěkná/chytrá/vtipná holka chodí s takovým blbcem“? Já ano a mnohokrát. Některé páry mi prostě k sobě nejdou. Třeba jako teď naposledy. Seděli jsme s Oliverem v bistru když si k vedlejšímu stolu přisedla adeptka na Miss Earth. Oliver mě hecoval, abych ji zkusil sbalit. Ne. Nemám tyhle pipinózní typy rád. Během večera musíte táhnou celou zábavu vy sami a nejsem (ve vší úctě) Michaela Jílková abych to zvládl. Oliver ale neváhal. Naklonil se k ní, něco jí zašeptal, načež se ta Gracie Lou Freebushová zasmála, zakroutila hlavou a odpověděla, že čeká na přítele. Aha, takže přijde i Vin Diesel. Šok byl, když si k ní přisedl náš bývalý spolužák z lycea Roman.

Roman, který kromě Linuxu nikoho nemiloval. Roman, který na lyceu prezentoval semestrální práci na téma Analýza kryptografických knihoven na postranní kanály a teď studuje Matematické metody v informačních technologiích. Zázraky se dějí. Ne že bych mu to nepřál, ale co tihle dva mají společného? Jak tyhle dva mohl kosmos dát dohromady. Z jeho strany bych nějaké kosmické vysvětlení čekal, ale u ní tak maximálně radu z Cosmopolitanu.

Ta Miss Earth se jmenuje Šárka a studuje genetiku. Nemáte někdo popel? Nasypu si ho na hlavu.

Ještě u stolu nás napadlo, že ani jeden jsme nikdy nepoznali bývalé přítele žádné z našich holek. Patrně žádný vztah nebyl tak vážný abychom museli otevírat složku podléhající nejvyššímu utajení – Akta ex. Upřímně, všichni doufáme, že jsme (jsme!) lepší než ten hajzl před námi. Že jsme právě ten přítel, který připadá dostatečně vtipný (a sexy) jejím kámoškám, zajímavý jejímu bráchovi a slušný jejím rodičům. A současně taky poslední, který to všechno bude zosobňovat. Jenže... co když si uvědomí, že udělala chybu a vrátí se k němu?

Oliver a jeho přítelkyně Katka seděli v baru a spokojeně popíjeli drinky. Místo absintové víly se tu však zjevil Bedřich, její expřítel. Oliver doteď žil v domnění (zcela oprávněně), že kluk, který je schopen se rozejít s holkou jakou je Katka musí být absolutní pitomec. A teď před ním stál někdo v košili na míru a panákem šestnáctileté skotské. Oliver lačný toho poznat bývalého přítele Katky svolil, aby si Bedřich přisedl. Tam se stala jeho osudová chyba. Najednou se z rande pro dva stal super pokec pro dva plus (nudící se) jedna.

Viděls' tu upravenou 991 od Gemballa? Je to pecka!“ nadhodil vzrušeně Oliver.

Ale běž! Přidat koncovky výfuku na auto, který je už samo o sobě dokonalý není umění!“ opáčil Bedřich.

Ale zvuk to má dokonalej, to uznat musíš!“

To uznávám.“

Katka mezitím zjistila, že ne všechna světla v baru svítí rovnoměrně a že se jí na ukazováčku loupe lak. Asi bude muset dávat tři vrstvy. Dvě jsou málo. Pak jí zrak sklouznout na její kolena. Pravé koleno má jinak formované než levé. To pravé má daleko hranatější. Asi to bylo tím, jak si v deváté třídě zlomila nohu a pak chodila na rehabilitaci.

Byl na autosalonu v Šanghaji! A léto trávil v Monaku!“ hýkal nadšeně Oliver když se s Katkou vrátili domů.

Škoda že tam nezůstal,“ zamrčela ironicky.

A představ si, že jsme chodili na stejnej seminář marketingu. Není to zvláštní?!“

Jooo, páni. To je šok! Ty sis' nevšimnul jak je do sebe zahleděnej?“ zeptala se ho zcela vážně a čekala jednoznačnou odpověď.

Je to super borec. Proč ses' s ním vlastně rozešla?“ O dost jiná odpověď než čekala.

Napadlo tě, že kdybych se s ním nerozešla, tak bychom nebyli teď spolu?“ zeptala se ho Katka a hodila na Olivera vyčítavý pohled. Ten ale na ni jen tupě zíral. „Dobrou noc!“ řekla Katka a zhasnula světlo v ložnici.

V zimě nás vezme do Alp!“ řekl do nočního ticha Oliver.

Oliver a Bedřich se navíc domluvili, že se potkají v parku a dají si společný běh. Oliver se těšil na nálož uvolněných endorfinů, další super pokec a taky na burger, na který si pak slíbili zajít. To že Bedřich skutečně měl fakt výdrž musel uznat každý. Co ale trochu zaráželo i Olivera, který právě prožíval divnou formu prvotní zamilovanosti, byl zvukový doprovod, který Bedřich během běhu, vydýchávání i protahování vyluzoval. Nebylo to nic obvyklého co dělá normální člověk při značné fyzické námaze ale...

Bylo to jak hlasová stopa z toho nejhoršího německýho fetish porna!“ řekl se značným odporem Oliver.

Tos' někdy sledoval?“ zeptal jsem se ho poněkud zaujatě.

Víš jak to myslím!“ okřikl mě naštvaně.

Proč na mě křičíš?! Poděl se.“

Prostě... Uhh... Ahh.. Zaber! Dělej! Uhh... Pojď do sebe! Ještě! Uhh! Jsi borec! Máš to – dáš to!“ napodoboval zvuky, které dělal při běhu Bedřich.

Ten večer ležel Oliver v posteli a tisknul si k ústům deku jako Haley Joel Osment v Šestém smyslu. Jen místo mrtvých lidí myslel jen na to „zaber chlape, užij si tu bolest“ během ranního sprintu do kopce. Když sebral dost odvahy, opatrně Katce nadhodil, že už asi tuší proč se s Bedřichem rozešla.

Skutečně?“ zeptala se s jistým vítězným nadhledem. „Víš, jedna věc je to slyšet v posilovně. Tam hekají všichni. Ale když jste spolu sami a on na tebe začne dělat jsi chlap, jsi chlap, zvládneš ho... Ne, to už není sranda.“ Jo, tak byl to ten důvod rozchodu.

Tu noc Oliver prakticky nespal. Pořád slyšel ty heky co Bedřich dělal. Nad ránem se mu ale podařilo na chvíli zdřímnout. A zdál se mu sen. Spíš noční můra. V ní se miloval s Katkou. A když se blížili k tomu nejlepšímu odněkud shůry se k němu naklonil Tomáš a začal mu do ucha našeptávat (v jeho případě spíše hekat) stimulující hesla. „Jsi chlap, jsi chlap! Dělej! Máš na to! Zaber! Pořádně! Obuj se do toho víc.“

To ráno byl Oliver v parku jako úplně první. Běžel co to dalo. Měl strach, že by ho mohla doběhnout jeho noční můra. Když si pak Bedřich chtěl domluvit další běh Oliver se vymluvil, že si to Katka nepřeje. Z části to byla pravda. Katka z toho jejich pánského rande opravdu nadšená nebyla. Trvalo to celý týden než se Oliver a Katka milovali. Tak dlouho totiž Oliverovi trvalo zbavit se těch traumatizujících představ.

Všechno má svůj důvod. I když často nevysvětlitelný. Má svůj důvod, proč se dva dají dohromady i proč se rozejdou. Proč se milují a najednou se nemohou vystát. Proč jsou ochotni navzájem tolerovat nedokonalosti toho druhého ale už nepřekousnou jeho slabiny. Pokud nevíme všechno neznamená to, že nutně o něco přicházíme. Některé věci opravdu vědět nemusíme.

Hodnocení článku:



Komentáře

Jan Palach: oheň, který probudil lidi Jan Palach: oheň, který probudil lidi Změny nejsou jednorázové akce. Možná jejich akutní provedení, ale ony samotné jsou trvalým procesem. V roce 1969 hlas lidu nepřekonal... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!