Trh mrch: Chyť ji, když to dokážeš

Publikováno: 23.03.2014 21:13 | Alex Lenoir

Probudil jsem se prudkým škubnutím. Jako by mi moje tělo dávalo signál „Hele, vole, vstávej.“ Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval kde jsem.

Co dnes budeš dělat?“ zeptal jsem se Jí a usrknul si espressa.

Proč se ptáš?“ zatvářila se podezřívavě.

Jen tak. Zajímá mě to.“

Ok, Alexi tohle nemusíš dělat. Nemusíš se mě ptát jak se cítím, jak mi je nebo co budu dělat. K ničemu tě to nezavazuje. Jen spolu spíme,“ vysvětlila mi a konečně odložila módní časopis, který mezi námi tvořil bariéru.

Možná chci něco víc než večer přijít, ráno si vypít kávu a odejít.“

Tak chceš na cestu ještě namazat rohlík? Promiň ale kromě posledního čísla Bazaaru, láhve vína a sáčku loupaných mandlí tu víc nemám. Ale dám ti dvacku a kup si po cestě loupák.“

Proč tohle co se tu snažíme vybudovat pořád shazuješ?! Co mám ještě udělat, abys mě začala brát vážně?!“

Alexi, věřím, že jsi hodnej kluk, ale...“ to byl ten moment, kdy po ale může následovat cokoliv. „Pokud si s tebou začnu cokoliv víc, tak se každý detail z našeho vztahu se bude objevovat každou neděli na netu a bude ze mě ta holka ze sloupku.“

Těžko někdo pozná, že jsi to ty.“

Ale budu to vědět já. Mám tě ráda ale... nechci jít se vztahem na Trh.“

Jak se pozná, že váš vztah je to pravé? Jak poznáte, že tahle práce má budoucnost? Co nám zajistí, že z milenců se staneme partnery a z asistentů team leadery? Často jsem mluvil o tom, že se musím na něco těšit. A že na každé věci je nejlepší to těšení. Protože když se nám přání splní, dostaví se jistý pocit prázdnoty. Co teď? Musíte si zase hledat nový cíl, novou vizi. Jenže co když splněná přání nejsou konec. Jen jste dosáhli jisté úrovně, kterou následuje další náročnější ale napínavajší stupeň. Více překážek, ale současně více odměn. Co když už opravdu nastala doba se stáhnout a některé věci si nechat pro sebe?

TM_130

Zdroj: blogspot.com

Ve středu jsem se sešel s kamarádem Vladimirem na oběd v Ambiente. Jeden z mých problémů je, že se neumím přetvařovat. Jakmile se mi v hlavě děje nějaký myšlenkový balast, ví o tom úplně všichni.

Co je, vole?“ zeptal se mě a v puse převaloval výseč sýrové pizzy.

Co bys poradil někomu, kdo se neumí rozhodnout?“

Vladimir poctivě dokousal, pak se hluboce zamyslel. Čekal jsem na spásnou myšlenku. „Silnější pes mrdá.“

Jo, nelze upřít, že na tom víc, než jen něco pravdy bylo. Možná jsem gaučová čubka, která jen čeká, co přijde. A využívá situací, které jí naskytnou. Ale nikdy neskloní čumák k zemi a nejde po stopě příležitosti.



Další den jsem si dal běh s Martinem. Poctivě jsme klusali šest kilometrů až k mostku, kde se vždycky vydýcháme. Doufal jsem, že on mi dá méně násilnou radu jak se rozhodnout. Ale místo strečinku vytáhl iPhone a telefonoval. Než se ale vrátil do kanceláře, jednu větu mi věnoval. „Ať si takovej člověk udělá třeba SWOTku a uvidí.“ Jasně. Erekci si dám do hrozeb, a sexuální nevyhraněnost do příležitostí.

Byl to dokonalý příklad toho, že i když se za něčím ženeme, tak jsme ochotni kdykoliv zpomalit, či se přímo zastavit, pokud se naskytne něco lepšího, něco pro nás důležitějšího. A někdy se umíme i na místě otočit a běžet zpátky.



Konečně v pátek jsem doufal v pořádný pokec. Nakonec jsem stál v prodejně s cestovníma zavazadlam a místo toho, aby někdo poslouchal mě, tak jsem kýval na výklad prodavačky o důležitosti integrovaného TSA zámku. Co to kurva je?

Jedu na rok do Austrálie. Studovat, pracovat. Lara se vrací do domů a chce, abych tam jel s ní,“ pochlubil se mi Adam.

Páni, to je... velká změna!“ vážil jsem slov.

Jo, ale řekl jsem si, že je hloupost bát změny. Stejně přijdou, ať chceme nebo ne. Jde jen o to ji chytit v ten správný čas. Takhle si alespoň o nich rozhodnu já sám. Budu na to líp připravený.“

V životě si musíme umět vybrat. Je to jedna z věcí, které se musíme naučit. Pořád se mluví o tom, jak nemůžeme mít všechno. Proč mít všechno, když můžeme mít sice jen něco, ale přitom ty správné věci? Ano, možná je jako správné cítíme jen teď. Ale ty skutečně správné, opravdové věci mají neomezenou trvanlivost.



Můj nejdelší vztah? S Městem. Jsem Malý Princ a Město je moje Planeta. Nemůžu se ho nabažit v poledne pro jeho ruch. Zbožňuju ho v podvečer, kdy se ponoří do rudé barvy západu slunce. Závidím mu jeho noční lesk. Ale úplně nejvíc ho miluji ho ráno pro jeho svěžest a všudepřítomnou naději. Všechno bylo možné. Nový den, nové příležitosti.

Postavil jsem před nás dvojitá cappuccina a mrkvový dort.

Chtěl jsem ti říct, že nechci jít s naším vztahem na Trh,“ řekl jsem rozhodně.

Počkej, to myslíš vážně? Alexi, nechci abys opouštěl co máš rád,“ řekla spěšně.

Možná... opouštím co mám rád. Ale jen proto, abych dostal to, co tolik miluju.“

Nejen na sobě, ale i při pohledu na lidi kolem sebe zjišťuji, že jak jde o práci, tak nemáme limity. Ne, vážně, jsme magoři. Dokážeme se překonávat, vyvíjet maximální úsilí a ochotně se měníme podle toho, co si šéf zamane. Ctíme pracovní dobu, nasazení, účastníme se tenisových, golfových a dalších podělaných korporátních akcí, týmově si připíjíme fernetem, i když ho nenávidíme, a ochotně si kolem krku utahujeme kravatu (p)oddanosti. Když se pak při odchodu do práce podíváme do zrcadla, často se nemůžeme poznat. Proč se tak ochotně kvůli práci, která nás mnohdy ani nebaví, měníme k nepoznání, ale od toho pravého partnera čekáme, že nás přijme přesně takový jací jsme. A pokud se po nás chce něco víc, bereme to jako omezování? Pořád se říká, že na tom pravém protějšku nic z jeho negativ nevadí. Co když právě ten druhý člověk by mohl být ten pravý důvod, kvůli kterému stojí za to se změnit.

Pozn. redakce: Alex Lenoir dál žije ve Městě. Je svobodný a šťastně zadaný. Pracuje jako marketér.

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!