Trh mrch: Děcka nejsou v pohodě

Publikováno: 22.06.2014 21:14 | Jan Prchal

Andrea si zakládala na tom, že nikdy není nemocná. A hrdě to prezentovala všude, kde mohla. Jenže poslední týdny ji trápila prudká nevolnost. Bylo jí špatně ráno v metru. V poledne během obědové pauzy. Odpoledne u kadeřníka. Dokonce i večer v Národním. A když začala být malátná, donutil ji Martin jít k doktorovi. Tehdy se jí udělalo špatně znovu, když jí lékař oznámil, že na tenhle stav si bude muset zvyknout a prostě přetrpět. Ještě asi tak osm a půl měsíce. Zatímco doktor gratuloval nastávajícím tatínkovi, Andrea se tvářila, jakoby ji čekalo krizové řešení problému. Celou cestu od ordinace k výtahu ani jeden nepromluvil.

To je super. Ty nemáš radost,“ zeptal se natěšeně Martin.

Nevím jestli to dítě chci,“ vzala mu nadšení Andrea.

Dveře výtahu se zavřely a oni z rodičovského nebe v třináctém patře začali padat zpátky do bezdětného přízemí.

142__22.6.2014

Zdroj: Tumblr

Často se na nezaujatý názor ptáme druhých. Chceme slyšet skutečně dobrou radu, která nebude upřednostňovat klady a popírat zápory. Jak si ale můžeme být jistí, že ten druhý má úmysly skutečně čisté? Nepřizná pravdu, aby nás nezranil. Neodkryje svoje pravé city, aby nás neuvedl do rozpaků. A často řekne to, co si myslí, že chceme slyšet, aby nám zavřel pusu.

Když má pro vás přítelkyně dobrou zprávu většinou to znamená, že sehnala závěsy v barvě polštářů na sedačku, její vysněnou kabelku zlevnili na polovinu, nebo se jí podařilo zarezervovat stůl v oblíbené restauraci. Jenže Valerie taková nebyla. Dobrá zpráva se mohla týkat jen jedné věci. Práce. Moje tušení bylo správné. Milánská centrála firmy jí nabídla aby vedla divizi propagace pro východní Evropu.“

Páni, to je pecka,“ netajil jsem nadšení. Jo, fakt jsem měl radost.

Jo, ale znamená to, že do týdne musím odjet do Milána.“ A ticho. „Chci abys tam jel se mnou.“

Přiznám se, že jsem si vždycky egoisticky myslel, že nějak nezapadám tam, kde žiju. Jo, vím jak to zní. Vlastně mi to i hodně lidí říkalo a říká. Že nějak... přerůstám. Jako když máte kousek puzzle, která se barvou i tvarem hodí. Zdánlivě. Když ji ale chcete zasadit na volné místo skládanky, nesedí tam. Barva je moc výrazná, tvar příliš komplikovaný. A teď jsem měl šanci zkusit zapadnout někde jinde. Nebo alespoň se dostat do stejné barevné palety. Tak proč prvotní pocit byl strach?

I když jsem si myslel, že to budu já, kdo bude skórovat u oběda, tak mě překvapivě překonal Martin. Dítěti fakt nemůžu konkurovat. Dítě jsem nečekal. Tohle je přesně ten moment, kdy polknete svou novinku, svoje problémy a užíváte si štěstí toho druhého. Evidentně to platí nejen ve vztazích partnerských ale i přátelství. Nicméně nemohl jsem se ubránit drobné poznámce.

Popravdě... asi si tě nedokážu představit jako tátu.“

Já sebe taky ne. Ale hrozně mě ta představa baví.“

Vždyť tys děti nikdy nechtěl.“

A tys nikdy nechtěl žít nikde jinde mimo město. A teď tam pojedeš se šílenou workoholičkou, ktero znáš měsíc?“

1:1. Nabízelo se to, aby to někdo řekl. V tu chvíli jsem byl rád, že alespoň někdo. Když ne já.

Další den jsem šel běhat s Patrikem. Jak jsme se opírali o zábradlí a vydýchávali se, všiml jsem si, že jeho Nike mají svou nejlepší dobu už dávno za sebou. Vlastně byly jak z reklamy na tetanus.

Co je? Hraješ si na děvčátko se sirkami?“

Jak bude čas, musím si zajít koupit nový. Mám toho teď moc.“

Jo, já vím. Mluvil jsem tvou Janou. Říkala, že sis vzal směny na víc. Děje se něco?“

Patrik nejprve několikrát zakroutil hlavou. Ale pak řekl: „Víš co... zařizujeme byt a... nějak ty výdaje prostě naskákaly. Popravdě já bych si dokázal představit rok žít bez dekoračních polštářků, ale Jana ne. A já jí neumím říct ne.“

Existuje spoustu věcí, které spojují partnery. Ale současně je tolik věcí, co je může rozdělit. Někteří šťastným úsměvem maskují fakt, že nejsou šťastní. Jiní raději popřou svoje potřeby jen proto, aby jiného udělali šťastným. A někteří se rozhodnout pohnout ne proto, že by to skutečně byl dobrý směr, ale protože se bojí, co by znamenalo, kdyby zůstali stát na místě.

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!