Trh mrch: My affair lady

Publikováno: 14.08.2016 21:27 | Jan Prchal

Nevím, co mám dělat,“ řekl mi Tomáš. Ale víš. Díval se na mě čekal, že projevím pochopení, snad soucit, že ho podpořím a řeknu něco jako: „kámo, to zase bude dobrý.“ Jenže nebude. A tak jsem to neřek. Tomáš je dva roky ženatej. Maj roční holčičku. A asi devět měsíců udržuje poměr s nějakou holkou z Dejvic.

Nemůžu si pomoct,“ řekl, jakoby tím chtěl omluvit to, co dělá. Neomluvíš. Možná před rokem bych s ním soucítil. A byl na jeho straně. Dnes to vidím jinak. Mnohem víc se umím ponořit do pocitů jeho ženy nebo té druhé... ženy. Pro něj mám

Myšlenka, že tě už nikdy neuvidím... neobejmu... nepřivoním k tvým vlasům. Je to pro mě devastační. Z něčeho, co nemělo být, se stalo něco, bez čeho nevím jak žít.

Dřív jsem neviděl rozdíl mezi „mám rád“ a „miluju tě“. A popravdě jsem na to ani nevěřil. V jisté fázi se „miluju tě“ prostě má říkat. A tak jsem to říkal. Jo, přiznávám; řek jsem to už hodněkrát. Teprve před časem jsem ale zjistil, co ty dvě slova skutečně znamenaj. Jak to člověk pozná? Nešlo mi to jen tak lehce z pusy. Chtěl jsem to říct a chtěl jsem to říkat každý den, ale věděl jsem že je to závazek.

_mg_5752b

Zdroj: Tumblr

Je takový všeobecně zažitý klišé, že o lásce a vztazích obecně se vám nejlépe píše, když jste zamilovaní nebo máte vztah. Omyl. Shakespeare rozhodně nenapsal Romea a Julie, když ho povznášela láska. Musel být hodně v prdeli. Němcová, Fitzgerald, Mácha, Tolstoj... Ti všichni si tím prošli. Vztah je jako výzkum. Teprve až po jeho skončení máte čas na zpracování poznatků. Hodnotu, hloubku, podstatu lásky a citů nejlépe poznáte a skutečně doceníte tehdy, když vám chybí.

Myslím, že jsem nikdy neměl flirt. Vážně. Buď byl sex a pak nic, nebo jsem chtěl všechno. A většinou jsem si k tomu vybíral nevhodné lidi. Ať už na sex, lásku nebo i jen přátelství. Jako bych od určitých lidí z principu vyžadoval něco, co mi nemohli dát. Můj problém je, že lidem kolem mě dávám role. Hodnosti. Pozice. Říkejte si tomu, jak chcete. Cejchuju je a pak od nich něco očekávám. Respektive od nich očekávám to, co sám chci.

Víte, jsou momenty, kdy chápu všechny antický, středověký a viktoriánský hrdinky románů, který se bodaly mečem, pily jed, padaly pod vlaky nebo v lepším případě odcházely do kláštera. Nikdy jsme si nemyslel, že k tomu dospěju i já. Ale jo... Neříkám, že bych myslel na sebevraždu, ale mám pro to pochopení.

Opíral jsem se o umyvadlo a díval se na sebe. Na něho. Na sebe. Nejdřív můj odraz v zrcadle opakoval moje pohyby. Pak se vzepřel a ustrnul. „Miloval bys sám sebe?“

Neuměl jsem si představit naše první setkání. Všechny ty „miluju tě“ a „budeme spolu navždy“. Jak se může stát, že tu láska v jednu chvíli je, a najednou ne? Co jsem chtěl říct? Hnusný věci. Fakt že jo. Třeba jako... Nesnášel jsem tě. Nenáviděl jsem tě. Tak moc jsem na tebe byl nasranej. Proč já? Proč ne já?

Konečně tě zase můžu potkat, aniž bych hledal únikový východ, aniž bych se chtěl schovat, aniž bych se mi chtělo brečet, nebo se snažil opít. Konečně tě můžu obejmout, aniž bych se tě snažil políbit. Konečně... Nicméně...

Miluju, jak voníš.

Miluju, jak vaříš a často o sobě pak pochybuješ.

Miluju tvůj nejistý ranní pohled, který schováváš za prostěradlo.

Miluju, jak ti voda stýkající z tvých vlasů dělá na zádech cestičky.

Miluju tvoje nezkrotný vlasy, v kterých rád jezdím nosem.

Miluju tvoje věčně popraskaný rty.

Miluju všechny tvoje pihy.

Miluju, jak se zamyšleně koukáš do knížek.

Miluju, jak mluvíš o moři.

Miluju tvůj dech na mé ruce, když usínáš.

Miluju, když v horkých nocích se ke mně tiskneš.

Miluju, jak říkáš „to je jedno“ a já vím, že není.

Miluju tě.

Myslím na tebe. Myslíš někdy ty na mě? Nechci slyšet odpověď. Bojím se, že by byla „ne“. A pak by už nebylo v co věřit.

Poznámka autora: Ilustrační fotografie je vybrána v komplexním souladu s dějovým a myšlenkovým obsahem textu. Nemusí nutně odrážet konkrétní výjevy uvedené v textu. Popis osob a míst může, ale nemusí souhlasit se skutečností.

Hodnocení článku:



Komentáře

Back to black: černá jako životní princip Back to black: černá jako životní princip Černá je taková barva, kterou člověk vnímá, když z daného směru neproudí žádné světlo. Ha. Webová definice ale opomíná ten... Předchozí článek Muž roku 2016: 4. Tomáš Dvořák Muž roku 2016: 4. Tomáš Dvořák Se čtyřkou ve finále Muže roku nastoupí Tomáš Dvořák. Student ČVUT z Litomyšle. Vysoký 183 cm a 78 kg živé váhy. Zdroj: Muž... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!