Trh mrch: Vím, co jsme udělali letos v létě

Publikováno: 20.07.2014 19:50 | Jan Prchal

Pánská jízda. Zní to tak bezstarostně. Sejde se parta kámošů a společně sdílí všechno co je trápí, těší, řeší práci, přítelkyně, auta, život. Kamarádi ke všemu mají pochopení, jsou nám oporou a vždy mají na jazyku dobrou radu. Jenže někdy jsou chvíle, kdy ani oni sami neví jak dál. A tahle bezradnost dá vzniknout plánu a věří, že mu i uvěří.

Pokud by přišla policie je po nás. Musíme se ho zbavit tady a teď,“ rozkázal jeden z nich.

Co chceš dělat?“ zeptal se druhý.

Sedneme do auta a pojedeme do Města. Mám známýho právníka. Pomůže nám,“ navrhl třetí.

Nepovezu ho v kufru auta až do Města. Po cestě jsou mraky cajtů s posranejma čoklama. Odhalej nás.“

Ne. Musíme se ho zbavit ještě tady.“

Co když ale zjistí co jsme udělali. Co když to prohlídne. Je to laciný!“

Co jsem já udělal. A nezjistí. Dnes v noci to všechno skončím. A zapomenete na to.“

Tam uprostřed lesa tři přátelé vymysleli plán, který měl jen jednu malou chybu. Slyšel je i někdo čtvrtý.

Sir-Neave-21

Zdroj: Sir Neave



O dva dny dříve.

Ve středu jsem se potkal s Martinem a Patrikem na fish & chips. Konečně se jisté věci uklidnily a my jsme se smířili s nudnou verzí léta v centru města. Jen turisti a my. Jenže Patrik přišel s nápadem.

Hele, je tohle je fajn šance někam vyrazit. Dvě noci mimo Město. Pivo, tráva, holky,“ lákal nás Patrik.

Já si jen vezmu prášek proti alergii, sklo a kondomy a jedeme,“ poznamenal Martin.

Nemohl jsem si odpustit otázku: „Fakt chceš jet někam na fest?!“

A my fakt jeli. V Jeepu Wrangler bez bočních dvěří z roku raz dva a za doprovodu Highway to Hell co repráky stačily. Kdyby nás stavěla technická kontrola tak jdeme okamžitě na Mírov za ohrožení veřejné bezpečnosti.

Jsi magor! iPhone mi to spočítal na 70 minut. Tys to strhnul za 43! Pořiď si nálepku Sebevrah na palubě, vole!,“ doporučil Patrikovi Martin.

Ty taky věříš všemu, co ti nakuká ta Jobsova hračka! Jsi rád, že jsme tu. Celou dobu v autě jsem pozoroval jak se nemůžeš dočkat až zasuneš!“ vrátil mu to Patrik. Ok, takže přátelská intimita pokořena.

Nevěřím na náhody. Podle mě má všechno smysl. Důvod. Podstatu i následek. Děje se tolik věcí. A sakra přece se nedějí bezdůvodně! Jak jinak si totiž vysvětlit, že zrovna tady na louce daleko od Města jsem u stánku s pivem v davu potetovaných narazil na Roba.

Robertovi táhlo na sedmadvacet. Makal jako prodavač v jednom hipstershopu v centru Města. Když měl chuť něco občas nafotil pro H&M nebo Asos. Poznal jsem ho snadno. Pod nátělníkem se mu na zádech rozpínala andělská křídla, pod každou z klíčních kostí se mu paralelně slétaly dvě vlaštovky a celou levou ruku mu pokrýval motiv Očistce a Nanebevzetí Panny Marie. Měl platinově blond vlasy, které teď schovával pod čepicí kšiltem dozadu. Jeho tatík seděl asi v pěti dozorčích radách a máti nedělala nic (u nás říkáme v domácnosti).

Kriste, Honzo! Rád tě vidím!“ vydechl a objal mě.

Já tebe taky! Tebe bych čekal spíš na Tomorrowland než tady,“ zasmál jsem se. „Tohle je kamoš Patrik.“

My se asi známe. Včera... v Becher stanu...“ okamžitě zbystřil Robert.

Ajo... jasný,“ přiznal Patrik.

Nikdo jiný kromě mě si toho nevšiml. Ale mezi nimi proběhl oční kontakt a předání informací. Chtěl jsem se napojit. Chytnout jejich frekvenci. Ale Patrik to odbyl slovy. „Prostě jsme se už potkali.“

Později ten den se Martin přehraboval v kufru auta. Mezi spacákem, žabkami a karimatkou našel balíček. A ne. Nebyla to lékárnička. Něco se dělo. A my museli zjistit co.

Nechápete to,“ zakroutil hlavou Patrik. „Neberu kokain. Snažím se ho prodat. Potřeboval jsem peníze a žádná banka mi nepůjčila. Protože kromě telefonu, jedněch džínů a rozpadajících se tenisek nemám nic. A pak jsem dostal kontakt na Nikolaje. Řekl, že mi dá šanci si to odmakat. Jen jsem si nemyslel, že...“

...že ti dá pakl kokainu a ty musíš ho prodat. A tím mu vrátíš prachy. I s úroky,“ doplnil Martin.

Nemám šanci to prodat. Pokud mu ráno nepřinesu prachy, zavolá na mě policajty. Budu obviněnej z přechovávání, prodeje, šmelení, lichvy... je to v píči celý.“

Není. Něco vymyslíme,“ řekl jsem. Nevěděl jsme co. Ale přece vždycky se dá něco dělat, ne?

Jo, a co?“ zeptal se Patrik a uchechtl se. „Musíme se ho zbavit tady a teď,“ rozhodl.

Řekneme, že ti vykradli stan a ten kokain vzali s sebou,“ navrhl jsem.

Co když to prohlídne. Je to laciný!“ poznamenal Martin.

Dnes v noci to všechno skončím. A zapomenete na to,“ uzavřel Patrik

Bylo to přesně ve chvíli, kdy se Patrik smířil s tím, že peníze nesežene. Díval se na tábor a dunící stage. Pokud platí, že spása přichází v za pět minut dvanáct, sedělo to přesně. Jeho mobil mu ukazoval 23:45.

Zdar,“ pozdravil ho Robert. „Kolik toho ještě máš?“

Dost,“ zbystřil Patrik.

Ok, vezmeme si to všechno,“ řekl jsem.

Nenecháme tě v tom,“ přidal se Martin.

Dobří přátelé skutečně s vámi pojedou kamkoliv. I do neznáma. Na cestu, která nemá cíl, nemá jistou trasu a ani jasně určenou dobu návratu. Dobří přátelé na vás nikdy nezapomenou. A v případě nouze vám vždycky nabídnou svou vlastní rezervu. I s tím rizikem, že oni sami zůstanou na nule.

Ve středu se Robert a Patrik v centru potkali na oběd.

Hej, ještě jednou díky za ty prachy a vůbec,“ začal Patrik. „Já...“ začal ale pak raději uhnul pohledem.

Není za co,“ mávl rukou Robert.

Víš... Nemůžu se nezeptat. Proč?

Před dvěma rokama našli v podchodu mrtvýho kluka. Nova z toho měla žně. Podle pitevní zprávy jel v koksu. Nikdo to o něm nevěděl. Zkolabovalo mu dýchání a pak odešlo srdce. Ufetoval se. Našli ho pět metrů pod schodama. Zlomenej vaz. V době pádu byl už dvě hodiny mrtvej. Uzavřelo se to jako sebevražda. Byl to můj brácha,“ překvapil ho Robert. „Půjčil si, stejně jako ty, prachy od Nikolaje. Byl moc hrdej, abych mu je dal já nebo táta. Nechci abys dopadl jako on.“

Ticho.

Cos vůbec udělal s tím kokainem?“ navázal volně Patrik.

Řekněme, že jsem ho trochu naředil a poslal klukům do Bartolomějský. Oni už ví přesně co s tím. Dluží mi to.“

Z letního festivalu si lidé přiváží hodně vzpomínek. Vzpomínky na náhodný sex, další velkou lásku, nepovedené tetování, solidní kocovinu, několik telefonních čísel, bolavé zápěstí nebo solidně naraženou čelist. Jsou ale i případy, kdy lidé získají víc než si vůbec myslí. Přátele a ztracenou rodinu. Jenže jsou tu i tací, kteří touží po dávce své oblíbené drogy. Odplata se má podávat sice za studena jenže čím déle kvasí, tím je v ní i více jedu. A někdo dost dlouho čekal, až bude moc uštknout v té nejpříhodnější chvíli.

Hodnocení článku:



Komentáře

Ranní rituály novodobých gladiátorů Ranní rituály novodobých gladiátorů V průběhu věků se bojovníci vždy připravovali na bitvy rozličnými rituály. Mezi samuraji meditace, ve Tróje vzdávání obětí Bohům,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!