Triumph Bonneville T120: Back to roots

Publikováno: 14.06.2016 10:33 | Jakub Matulík

Hned v úvodu musím na plnou pusu říct, že jsem milovník sportovních a supersportovních motorek. Sám vlastním GSXR a vždycky jsem byl toho názoru, že motorky typu Bonneville jsou pro staré páprdy. Ovšem minulý pátek se můj pohled na věc totálně změnil. Hned po příjezdu do prodejny Triumph Olomouc mě tento „retro bike“ zaujal. Vzhledově totiž odkazuje na původní Bonneville z roku 1956, který se musí líbit každému, kdo jej spatří. Hromada chromu, dvě obrovské hlavy válce, karburátory, klasické vidlice, dva zadní tlumiče, přední kulaté světlo, chromované svody i koncovky výfuku, obrovské kožené sedlo. Prostě a jednoduše styl. Všechno tohle je krásný, ovšem jedna věc musí dostat každého, a to lakování obrovské nádrže. Něco tak precizně udělaného vidíte snad pouze na vozech Rolls Royce. Absolutní nádhera. Triumph je značka, která si v retro bicích vyloženě libuje. Pokud se chcete pokochat těmito krásnými stroji, určitě se stavte v již zmíněné olomoucké prodejně Triumph.

Photo 27.05.16 17 20 13

Zdroj: Jakub Matulík

Ale zpět k T120. Poprvé v celé historii Bonneville se objevil vodou chlazený motor. Ten má v tomto případě obsah 1200 kubických centimetrů. Samotný Triumph tento dvouválec nazývá high torque engine. Již z toho názvu vyplývá, že Triumph nehoní zbytečné koně (79 hp), ale postavil motor hlavně na krouťák (105 Nm). Aby to jelo vod spodu.

Stojím před tímto krásným strojem, v ruce třímám klíč a mám v sobě rozporuplné pocity. Jsem fakt starej, když se mi líbí tahle motorka a chci se na ní povozit. Přichází David a vyzve mě, ať si jdu poslechnout instruktáž k motorce. V hlavě mi proběhne myšlenka: brzda, plyn, spojka, řadička, blinkry atd. Vím, kde jsou, co takový retro stroj může nabídnout víc.“ Přeskočím, klasické vysvětlovaní na to co mě zaujalo. „Tady se zapíná vyhřívání rukojetí, tady na LCD display vypneš ABS, přepneš palivové mapy. Ukazatel zařazené rychlosti, průměrná spotřeba, dojezd na nádrž, trip A, trip B. Jo, motorka je vybavena kontrolou trakce, tak ovšem nejde vypnout.“ Brada mi padá až někde ke kolenům a můj zájem o tenhle stroj vyletěl do výšin. Doprdele, tenhle retro bike, pouze jako retro vypadá!

Photo 28.05.16 14 36 24

Zdroj: Jakub Matulík

Nasadím si helmu, rukavice a najednou si připadám jako totální vocas. Jak si můžu sednout na tak vyšperkovanou motorku v polozávodní přilbě s černým štítkem, v rukavicích s karbonovými kryty kloubu a větrové bundě? Achjo, aspoň že ty hnědé kalhoty a bílé Nike boty usměrňují můj vzhled absolutně nehodící se do tohoto světa. Přichází první nastartování, které vás okamžitě vtáhne do jiné dimenze. Zvuk, který se line z krásně pochromovaných koncovek, je naprosto okouzlující. Žádný šílený rambajz, jak je dnes zvykem. Naopak, krásný jemný, ne moc hlasitý zvuk vysoko objemového dvouválce je přesně ten zvuk, který chcete slyšet z tohoto krásného krasavce. Hned vzápětí vás musí trknout další věc a to klidný sametový chod motoru. Teď trošku předběhnu, ale opravdu motorka nemá skoro žádné vibrace. Dokonce ani za jízdy, se nekonají klasické chyby jako třepaní se zrcátek, nebo vibrace v řídítkách.

Pokud chod motoru je sametový, převodovka tak sametová není. Minimálně při řazení prvního rychlostního stupně. Zmáčknete spojku, sešlápnete řadičku. Ozve se hlasité mechanické křápnuti a rychlost je tam. Boží, říkám si. Alespoň něco retro zůstává. Nejedná se o žádné nepřesné zařazení, nebo něco podobného, naopak všechno krásně zapadá a řadí se skvěle, jen zvuky vycházející z převodovky, jsou prostě RETRO. První rozjetí a přidání plynu. Hned od křižovatky jsem jí trošku naložil a okamžitě přišel úsměv od ucha k uchu. Zvuk boží, ale ta odezva na plyn, ten zátah od spodu, boží. Tohle jsem na motorce ještě nezažil, a že už mám něco odježděné za svůj život.

Photo 30.05.16 7 37 24

Zdroj: Jakub Matulík

Pokud sedíte na nenastartovaném Bonnovillu a máte jej někam parkovat nebo posouvat, nadřete se jako hrom. Motorka působí brutálním těžkopádným dojmem. Tedy jen než se člověk nerozjede. Pokud jsem myslel, že se na svém supersportu dokážu proplétat provozem dobře, tento Triumph je úplně jiný level. Jak ta motorka krásně padá do zatáčky a jak je ovladatelná i v relativně malých rychlostech je neskutečný. Nehledě na to, že díky obrovskému krouticímu momentu je agilita v provozu prostě dokonalá. Město zvládá na jedničku s hvězdičkou. Kdo jezdí z Olomouce na Přerov, jistě zná „rychlostní úsek“, který je hned za ukončovací značkou města. Co přišlo vzápětí, je hned jasné. Plný plyn a skoro v červených řazení nahoru. Wow, doprdele ta motorka fakt jede! Ručička se mi zastavila na 180 kilometrů v hodině, ovšem tenhle „retro“ Triumph by chtěl jet dál. Jelikož se jedná o úplného naháče. Tedy absence všech kapot, štítů a podobně. Člověk by čekal, že v takových rychlostech mu upadne hlava a vytrhnou se ramena z kloubu. Nic takového se tady neděje. Je jasné, že takto rychle nechcete jet dál než pár kilometru. Ovšem, je dobré vědět, že tento krasavec dokáže jet tak rychle bez větších obtíží. Dálnice 1.

Photo 30.05.16 7 36 41

Zdroj: Jakub Matulík

A teď to nejzajímavější okresky. Musím říct, že jsem se do této motorky zamiloval, opravdu. Na okreskách je totiž absolutně skvělá. A je jedno, jestli jedete sám nebo ve dvou. Ve výletovém tempu (100km/h), člověk tomuhle stroji nemůže vytknout vůbec nic. To, s jakou chutí padá tenhle stroj do zatáček, jsem ještě nezažil. Padací výstupky na stupačkách motorky dostaly opravdu záhul, protože i s mou přítelkyní jsme šmirglovaly stupačky v jednom kuse. Jediné slovo, které mi vyvstalo na mysl, je slovo agilní. Je jedno, že to nejede 250, je jedno, že vypadá těžkopádně. Ovšem s jakou lehkostí, jezdí od zatáčky k zatáčce, za to by se nemusel stydět kdejaký naháč. Jediný nedostatek je podvozek, respektive na hezké cestě je vše okey. Pokud se ale dostanete na naše typické české cesty druhé třídy, musíte trošku zvolnit tempo. Jelikož Bonneville je postavený na klidnou pohodovou jízdu, občas když jedete pilu, se vám v zatáčce může zhoupnout. Ne, že by to nešlo ustát, ale je to nepříjemné. Ale, jak říkám, není to chyba motorky, ale spíše našich cest.

Photo 27.05.16 17 40 59

Zdroj: Jakub Matulík

Triumph Bonneville T120 název článku je zpět ke kořenům. Ten název absolutně sedí, jelikož dřív byly motorky vytvořeny hlavně na zábavu, v minulém století ses s motorkou musel prát, ale byla to brutální porce zábavy. A nemusel si jet ani rychle. A tak je to tady. Člověk se veze běžnou cestovní rychlostí, ale úsměv má od ucha k uchu. Zcela bez mučení přiznávám, že mít možnost, tak si tohoto krasavce na cestování s přítelkyní, nebo na výlety po krásné moravské krajině, hned teď koupím. Je to prostě božská multifunkční motorka! Velký díky patří vstřícným klukům z Triumph Olomouc, kteří nám bez okolků, tento stroj půjčili. Díky za skvělý zážitek.

Hodnocení článku:



Komentáře

Back to black: černá jako životní princip Back to black: černá jako životní princip Černá je taková barva, kterou člověk vnímá, když z daného směru neproudí žádné světlo. Ha. Webová definice ale opomíná ten... Předchozí článek Přijďte si do Starbucks pro nové frappuccino S’mores Přijďte si do Starbucks pro nové frappuccino S’mores Potřebujete letní osvěžení? Starbucks právě nyní představuje dvě nové frappuccinové příchutě, které vycházejí z legendární... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!