Zakázkový švec Michal Pavlas: „Musíte chtít“

Publikováno: 03.03.2017 12:29 | Štěpán Molitor

Michal Pavlas pochází ze třetí generace ševců. Obor vystudoval ve Zlíně, po revoluci se přestěhoval do Prahy, kde začínal v malém sklepním krámku opravováním bot a snil o tom, že jednou bude šít boty celé. Postupně se vypracoval ve špičkového řemeslníka a dnes obouvá mnoho úspěšných osobností.

S námi si povídal o konfekční obuvi, kvalitě a kvantitě, o budoucnosti řemesla a v neposlední řadě i o nové službě, kterou chce v Česku zavést – o měřenkové obuvi. Chlap jak hora, sršící energií a přesto rozvážný. Je vidět, že pro svou práci má vášeň a nestrpí kompromisy. A jeho recept na úspěch? Musíte chtít.

_MG_9764

Zdroj: Nathan Šimčík pro Menstyle.cz

Jak se člověk stane mistrem luxusní obuvi? To není úplně běžné povolání.

To je strašně dlouhá historie. Na začátku je chtění. Musíte chtít. Když máte něco rádi, tak za tím musíte jít. Mít výdrž a vůli a tu pomyslnou laťku si neustále posouvat. Nemůžete nikdy skončit na dosaženém místě. Nesmíte se nechat udolat... Musíte prostě chtít. Zakázkový švec musí porozumět přání zákazníka. Mít pokoru. Mít úctu, nejenom k zákazníkovi, ale i ke spolupracovníkům. Být vyvážená osobnost. Musí chtít sloužit lidem. Na prvním místě není profit, výdělek, ta touha po zisku. Ale primární je posloužit zákazníkovi, udělat ho šťastným a spokojeným přes ten výrobek. To je strašně důležitá složka, která určuje váš budoucí úspěch. Protože když jste v tomto bodě úspěšní, tak se to projevuje tím, že za vámi ti lidé chodí zpátky. Že se vracejí.

A pak věřte, že výsledek se dostaví. A každý máme jinou představu o výsledku. Někdo ji poměřuje ziskem. Obvykle manažer v kanceláři, ten se podívá na číslo a řekne si: „Aha, tak tento rok jsme na tom o 10 % lépe.“  Tady v tomhle byznysu je to úplně jinak. Hnacím motorem je uspokojení zákazníka. Ne peníze.

Umí se čeští muži obouvat?

No, už se to zlepšuje. Je to kontinuální proces a chlapi se v tom začínají orientovat. Problém je, že tu není zavedená tradice kvalitní obuvi. Ona tady kdysi byla, pak se ta kontinua ale přerušila. Vždycky platilo a bude platit, že pokud chcete ve společnosti zaujmout, pokud chcete mít vliv, vlastně vždycky, pokud něco chcete, tak musíte mít čisté a pěkné boty. A stejně tak musíte mít i pěkné oblečení. To je přece základ.

_MG_9745

Zdroj: Nathan Šimčík pro Menstyle.cz

Pěkné boty se dají koupit i v konfekci.

To dají. Ale je tam obrovský rozdíl mezi kvalitní a nekvalitní konfekcí.

Určitě vzhled...

Vzhled, samozřejmě, ale to není ten zásadní rozdíl. U nekvalitní konfekce je totiž ta obuv materiálově vykradená. Tváří se jako obuv, laik to nemusí poznat, ale v podstatě je to takový materiálový exkrement. Úplně narovinu.

Ale existuje přece i kvalitní konfekce. Je takový rozdíl mezi botou na zakázku a kvalitní konfekcí?

Jistěže ano, obrovský. A zase v materiálu. Kvalitní konfekce je zaměřena na maximální výtěžnost. Vysekávači vysekávají z kůže díly tak, aby z toho kusu kůže vytěžili maximum dílů. Navíc konfekce se dnes vyrábí doslova tak, že na jedné lince se vyrábí levé půlpáry a na druhé lince se vyrábí pravé půlpáry. A na konci těchto dvou výrobních linek se tyto levé a pravé sejdou a takzvaný kontrolor je spáruje a takto jsou zabaleny. Ale nemáte zajištěno, že byla vyrobena levá i pravá bota z jednoho konkrétního dílu. Takže se kvalita může lišit i v rámci jednoho páru.

Kdežto žádný zakázkový výrobce neupřednostňuje, aby toho bylo vyrobeno kvantum. Ne že by nehleděl na náklady, ale jeho ekonomika, racionalita, spočívá v něčem jiném. Zakázkový výrobce si vezme levou a pravou a umisťuje díly, ze kterých se skládá obuv, do nejkvalitnější části té usně. Nehledí až tak na nějakou skladnost, na ekonomiku a na výtěžnost toho materiálu. Zajímá ho nejvyšší kvalita budoucích součástí obuvi. A na konci tohoto procesu se zase sejde levá a pravá.

_MG_9746

Zdroj: Nathan Šimčík pro Menstyle.cz

Dobrá, boty na zakázku můžou být kvalitní, jsou ale pro velkou část populace cenově nedostupné...

Právě proto jsme zavedli kromě zakázkové obuvi (bespoke, pozn. Red.) ještě takzvanou měřenku. Aby se snížily náklady na výslednou cenu produktu, tak je potřeba najít způsob, jak obsloužit zákazníka relativně rychle a za nižší peníze, ale přesto kvalitně. Cestou je, že si výrobce jakéhokoli měřenkového produktu, ať už je to košile, oblek, nebo bota, vytvoří takzvanou zkušební sadu. My máme vytvořeny zkušební sady, které si zákazník může nazout a vyzkoušet. A tak se hledá ideální poměr mezi objemem a velikostí té obuvi. A výsledný střih, který zákazník chce, se na to pak napasuje. Ušití bot v tomto případě zabere zhruba měsíc. Díky systému výroby se cenová relace pohybuje kolem 10.000 korun. Obecně vzato, měřenku volí zákazník, který hledá něco kvalitního za přijatelnou cenu. Pokud o ní ví, já jsem přesvědčen, že o ní neví, protože měřenka v Česku prakticky není.

_MG_9750

Zdroj: Nathan Šimčík pro Menstyle.cz

Jaké jsou nejběžnější boty, které zákazníci chtějí?

Klasika je jednokusový oxford (boty s uzavřeným šněrováním, pozn. red.), jednokusová derby (boty s otevřeným šněrováním, pozn. red.), pak je velmi žádaný toe cap ať už s čistou linií špice nebo s ozdobným perforováním. V poslední době je na vzestupu i velmi neformální sportovní sneaker, který si vezmete k blejzru, k džínám.

Co byla naopak nejzajímavější zakázka, kterou jste kdy dělal?

Byly dvě. A obě byly náročné svým pojetím materiálu. Jedna byla z hřbetové části krokodýla, kde jsme dělali kompletní set – obuv, obal na telefon, klíčenku a opasek, všude byly použity tyto prvky z krokodýla. Druhá velmi náročná byla zakázka, kdy jsme dělali kotníkovou botu, co měla tvarovaný nárt. Ta bota byla vyrobena z rejnoka. Rejnočí kůže je velmi špatně poddajná a tam byl problém s tím tvarováním nártu. Tyto dvě zakázky z řemeslného hlediska vnímáme jako vrchol na který jsme si sáhli, který jsme mohli zrealizovat pro naše zákazníky.

_MG_9778

Zdroj: Nathan Šimčík pro Menstyle.cz

A co vlastně obuvnictví v Česku? Jak vidíte budoucnost řemesla?

Špatně. Špatně. Já mám vážné obavy. Nejsou řemeslníci, zmizely školy a teď někdo reaguje za minutu dvanáct. Já se obávám, že bude velký problém dostat tu kvalitu zpátky do nějakých rozumných mezí.

Existuje tady skupina mladých lidí, kteří jsou frustrovaní ve svém současném zaměstnání které je přestalo bavit a hledají nějaké nové životní uplatnění. A neuvědomují si, že proniknout do tohoto oboru není nasedět dva víkendy u youtube a naučit se jak se dělá shoemaking. Oni jsou ale velmi iniciativní a draví a mají pocit že se to zvládnout dá.

Pokud to chcete dělat na nějaké solidní úrovni, tak minimum jsou tři roky učebního oboru. Někdo vám řekne, že ty tři roky jsou mrháním času a školy že nestály za nic. Já jsem přesvědčen že to není pravda. Na to, abyste něco dostal do krve, abyste s tím mohl pracovat kontinuálně pořád dál, potřebujete minimálně 2-2,5 roku učit se pod dozorem a zdokonalovat se. A za tímhle časovým úsekem vás čeká ještě dlouhá etapa, kdy budete muset pracovat sám na sobě. A to si dovolím odhadnout, pokud chcete dělat něco podobného jako my, tak 10 let. 10 let je povinný základ, kdy se z vás stane špičkový řemeslník.

_MG_9755

Zdroj: Nathan Šimčík pro Menstyle.cz

Takže problém je, že lidé nejsou a ti co jsou, tak si myslí, že je to příliš jednoduché a jsou nedočkaví, jestli to chápu správně.

Ano, nedočkaví. A v poslední době se v naší firmě ukazuje ještě jedna věc. Přijmeme mladého člověka a on na to není fyzicky připraven. To totiž vypadá na těch videích na youtube jako cool a funny a easy, ale v naší firmě postupně po týdnu až čtrnácti dnech všichni noví fyzicky odpadají.

Je to až tak extrémně náročné?

Ono se u toho buď dlouho sedí, nebo se u toho dlouho stojí, vždycky ve strnulých pozicích. Mladí, kteří nezvládali běžný tělocvik, nezvládají tohle řemeslo.

_MG_9765

Zdroj: Nathan Šimčík pro Menstyle.cz

Je nějaká rada, kterou byste dal českým mužům ohledně obouvání?

Aby na sobě pracovali. Co se odívání a obouvání týká, vy musíte chtít. Nebo musíte mít někoho, kdo vám nějakou rozumnou formou řekne: „Hele, tohle si neber. To nejseš ty.“ 




Připojte se k nám!

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!