Žítkovské bohyně zase bohovaly

Publikováno: 13.01.2016 10:18 | Jiří Hofbauer

Oblast Moravských Kopanic na pomezí Česka a Slovenska byla odjakživa opředena celou řadou legend. Především pak dědina Žítková. Denně tady staví jen pár autobusů. A jedním z nich přijíždí i diváci zvědaví na divadelní počin Dodo Gombára podle bestselleru Kateřiny Tučkové, aby na chvíli pocítili sílu místních bohyň. Bohování je prastaré, bohyně a andzjelé tu byli odjakživa. Odjakživa, odvždycky. A bohyně a jejich umění jsou vzácnost, které jinde nemají. Přišel čas rozkrýt jejich tajemství.

zitkovske-bohyne8

Zdroj: Městské divadlo Zlín

Když v březnu 2012 vyšla kniha Žítkovské bohyně, málo kdo tušil, jakým fenoménem se během krátké doby stane. Ještě ten rok kniha získala literární Cenu Josefa Škvoreckého. Do konce roku 2014 se jí prodalo přes 100 000 výtisků. V březnu 2014 pak režisér Dodo Gombár uvedl na prknech Městského divadla Zlín stejnojmenné představení, o kterém se začalo šuškat nejen po celém kraji ale doslova celé republice. A tak stejně jako kdysi za bohyněmi, se do Zlína začali sjíždět divadelní nadšenci z Karlových Varů, Plzně nebo i Českých Budějovic.

zitkovske-bohyne10

Zdroj: Městské divadlo Zlín

Děj více jak tříhodinové kusu ctí knižní předlohu. Hned na začátku se setkáváme s Dorou Idesovou, vystudovanou etnografkou, která díky otevření archivů StB, znovu navazuje na svůj výzkum a pátrá po minulosti své tety, Terezie Surmenové, zvané Surmeny, jedné z bohyň. Vyprávění se zprvu nezdá nijak spletité. S tím, jak Dora hlouběji a hlouběji pátrá v dříve přísně střežených spisech, objevu nové skutečnosti, o kterých neměla tušení. Zjišťuje, že vražda její matky a demence jejího bratříčka Jakoubka je jen vrcholkem ledovce všeho. Celá historie žítkovských bohyň má mnohem dalekosáhlejší kořeny. A že i ona sama, ačkoliv se jako racionálně uvažující vědkyně tomu vzpírá, bouří a brání věřit a uvěřit, v závěru neumí ovlivnit to, kým vlastně je a jaký osud ji čeká.

zitkovske-bohyne12

Zdroj: Městské divadlo Zlín

Kromě hlavní dějové linky lze říct, že představení je primárně o ženách. O ženách globálně. Muži na představení budou spíše nahlížet praktičtěji a do jisté míry pocitově povrchněji. Ženy naopak v každé větě, pohledu a gestu ruky budou hledat sebe. Budou přemýšlet o sobě a svých rozhodnutích, jaký vliv měla rozhodnutí jejich matek, a matek jejich matek. A jakou roli v jejich životě hráli muži.

zitkovske-bohyne25

Zdroj: Městské divadlo Zlín

Samotné bohování si pak divák může vyložit různě. Může věřit, ale taky nemusí. Může ho brát třeba jako... Promyšlený komplot na pacienta, šarlatánství, placebo efekt, alternativní způsob léčby, nebo skutečný zázrak. Ostatně tohle říká i samotná postava Surmeny: „Věř a víra tvá tě uzdraví.“ A přesně takhle, by divák měl přistupovat k tomuhle představí a stejně tak čtenář k literární předloze. Musí chtít uvěřit. Mít otevřenou mysl a být připraven na to, ten příběh přijmout. Pokud do divadla přichází někdo skeptický nebo knihu otevírá s automatickým odporem, nikdy se nedostaví takový požitek, jako ten, kdo si to primárně přijde užít. Prožít. A asi s mu i trochu obětovat. Protože se nejedná o dějově jednoduché a vlastně ani příjemné představení. Samotný příběh je vydatný a náročný. Nejen pro herce, kteří se neustále střídají na jevišti, kde ze sebe vydávají veškerou energii, ale i pro samotného diváka.

zitkovske-bohyne16

Zdroj: Městské divadlo Zlín

Čtenáři znalí díla Kateřiny Tučkové ví, že mladá spisovatelka každý svůj literární počin připravuje několik let. Netvoří čtivou fikci, ale beletrii, která svým způsobem v sobě má prvky historického díla, dokumentu a reportáže. Jde po kořenech skutečných kauz, které velice citlivě přenáší na papír. V jednom rozhovoru se jí zeptali, jestli měla strach se do Žítkové po vydání knihy vrátit? „Měla jsem hrozný strach. Reakce na knihu nebyly jen pozitivní. V knize se objevuje spousta historických faktů, o místních tradicích, samozřejmě o bohyních a také o rodinách, které měly co do činění s bohyněmi. Bylo otázkou, jak ty rodiny to přijmou. Ve finále nelituji ničeho, co jsem napsala a jak jsem to napsala. Místní to přijali. A já se můžu na Žítkovou vracet,“ odpověděla Tučkové po besedě v Žítkové.

zitkovske-bohyne27

Zdroj: Městské divadlo Zlín

Představení Žítkovské bohyně můžete vidět na domovské scéně Městského divadla Zlín a v rámci hostování také v Národním divadle Brno. V hlavní roli Dory, jejíž postava prakticky nezmizí z jeviště, exceluje Hana Briešťanská.

Hodnocení článku:



Komentáře

Jak pečovat o kvalitní kožené boty Jak pečovat o kvalitní kožené boty Milujeme kvalitu. Milujeme tradici. Milujeme, když cena odpovídá užitku. Obzvlášť se tyto vlastnosti snoubí v případě rámových bot.... Předchozí článek Na golf stylově s novou kolekcí od Hugo Boss Na golf stylově s novou kolekcí od Hugo Boss Německá společnost Hugo Boss byla založena v roce 1924, avšak až roku 2003 spatřila světlo světa sportovní kolekce funkčního a trendy... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!