Pro muže, kteří mají styl

Biovýživa pro stylového muže

náhrada masa

01.02.2010 20:50 | Pavel Lopušník

Není bio jako bio (biovýživa pro stylového muže)

Nedávno jsem v televizi zahlédnul reportáž, v níž se redaktorka pokusila rozptýlit mýty okolo biostravy. Přestože v inkriminovaném pořadu zaznělo mnoho užitečných informací, výsledná kritika byla, dle mého soudu, příliš jednostranná a divák se mohl oprávněně ptát, zda má smysl bioprodukty vůbec kupovat. Možná největší chybou bylo to, když na počátku pořadu moderátorka uvedla, že se hodlá věnovat bioproduktům v hypermarketech, ale na konci svůj kritický soud vztáhla na celou oblast biovýživy. Na druhou stranu si uvědomuji, že vysílací čas krátké reportáže nedovoluje pojmout celou šíři otázek, které se k této oblasti vážou. Některé z nich se pokusíme nastínit v tomto článku.

Podle mého soudu bychom měli nejprve důsledně rozlišovat mezi bio (značkou) a bio (produktem). V prvním případě je bio označením, které může být dobrým marketingovým tahákem. Uvědomme si, že spousta lidí si ještě dnes neoprávněně spojuje biovýživu s dietní stravou. V takovémto případě bych radil zákazníkovi, aby užíval selského rozumu. Pokud se setká v obchodě s bio salámem a na druhé straně etikety se dozví, že byly užity stejné suroviny jako u salámu „nebio", patrně nepůjde zrovna o produkt, který by jeho zdraví prospěl. Zároveň bych možná apeloval na to, kupovat biovýrobky ve specializovaných obchodech, ovšem i tady na vás mohou čekat určité pasti, jak se dozvíte později.

Bioprodukt by měl být produktem, pocházejícím z ekologického zemědělství. To znamená, že podléhá určité kontrole a měl by být opatřen příslušnou značkou. Zdůrazňuji- měl by být, protože se setkáte s výrobky, pocházejícími ze zemí, které jsou možná v biozemědělství dále, ale mohou mít mnohem benevolentnější legislativu, i když v této oblasti je snaha sjednotit evropskou legislativu tak, aby i tyto výrobky byly v určitém souladu se zákonem všech zemí EU.

Výhody naturálních surovin

Mediální svět zplodil dva velké mýty, které obchodu s biopotravinami vlastně škodí. Jde o kult věčného mládí a pevného zdraví. K cynismu současného světa patří i fakt, že to jsou právě sama média, která tyto mýty kritizují. V čem spočívají, a jak souvisejí s biostylem života? Zákazníci, přicházející do specializovaného obchodu, očekávají u potraviny, pocházející z ekozemědělství, nemožné vlastnosti. Jsou jedni, kteří hledají takový druh potraviny, které by mohli, lidově řečeno, sníst kvanta a nejenom, že by si pochutnali, ale ještě by to nemělo vliv na jejich tělesnou schránku. Druzí se zase mylně domnívají, že cena dělá z biopotraviny něco exkluzivnějšího než ve skutečnosti je. Ani jedna ze zde uvedených skupin, vlastně biopotravinu nepotřebuje.

Především výhodou takovéhoto druhu sortimentu je nepřítomnost umělých přísad,[1] které jinak nepřiměřeně zatěžují náš organismus. Na druhou stranu mají pravdu lékaři a odborníci na výživu, kteří tvrdí, že tělo, aby se mohlo bránit nežádoucím vlivům okolí, občas i tyto „nebio"[2] potraviny vlastně potřebuje. Oprávněně upozorňují na určitou přecitlivělost, kterou konzumace pouze přírodních produktů vyvolává. Z tohoto úhlu pohledu je biostyl vlastně stejným druhem spotřeby jako kterýkoli jiný životní styl a platí pro něj zásada, kterou razili už naši praprarodiče: „všeho s mírou".

Racionální strava a stylový muž

Místo pojmu zdravá výživa, marketingem tak snadno zneužitelného, zde budeme hovořit o výživě racionální, zohledňující soudobé vědecké poznatky o životosprávě. Užíváme tohoto pojmenování i s vědomím, že ani věda není ušetřena nátlaku komerčního sektoru. Vzpomeňte si jen na vleklou diskusi o dobrých a špatných tucích ve stravě, nebo sportovcům dobře známý „spor o vaječné žloutky."[3]

Pro stylového muže, dbajícího o své zdraví, představuje specializovaný obchod s biopotravinami určitou alternativu. Najde zde spoustu zajímavých surovin, které by měl do svého jídelníčku zapracovat, minimálně proto, že mnohé z nich obsahují zajímavé látky, zdraví prospívající. Opět však akcentujeme to, co bylo uvedeno výše, aby i těchto výrobků užíval přiměřeně a občas je kombinoval s nebio produkty. Níže uvádíme malý seznam některých z nich, obsahující i krátký popis, zohledňující zásady racionální výživy.[4]

Přílohy

Pro přílohy obecně platí, že čím méně tím lépe. Ne skutečně vás tu nenabádáme k tomu, dát si velký steak a k tomu tři zrnka rýže, ale pro racionální stravu platí, že přílohy povětšinou obsahují tu více tu méně stravitelné sacharidy a ty by měli být „užívány" v určitém množství. Pokud jste jedinec, aktivní během celého týdne, patrně víte, že hlavními látkami vaší stravy by měly být bílkoviny, přijímané rozumně. Z biopotravin úmyslně vybíráme takové přílohy, obsahující sacharidy snadno stravitelné.

- Hnědá rýže (natural).

- Celozrnné těstoviny.

- Kuskus.

- Rýžové nudle.

- Těstoviny Tofu.

Náhrady masa a masných výrobků (alternativní zdroje bílkovin)

Racionální výživa uznává výrobky s rostlinnou bílkovinou jako alternativní náhradu masa a masných výrobků, živočišného původu. Pro stylového muže je to dobrá alternativa, kterou může ve své stravě střídat s bílým, rybím (v přiměřeném množství), králičím, zvěřinou a v menším množství i libovým, červeným masem. Vyvarovat by se měl především uzenin, i když se někdy, především v supermarketech, prezentují jako bio.

- Tofu + výrobky

- Šmakoun + výrobky: jde o výrobek z vaječných bílků tedy živočišného původu, ale řadíme ho sem jako alternativu.

- Sojové maso.

- Seitan - z pšeničné mouky.

- Tempech- Je vyráběn z celých sojových bobů, které jsou později fermentovány.

- Luštěniny - čočka (např. červená), fazole (velké bílé či červené), hrách.

Když vás přepadne mlsná (alternativa sladkostí a výrobků z bílé mouky)

Každého občas přepadne chuť na něco sladkého a i zde se, v rámci racionální stravy, nabízejí alternativy, které v takovéto chvíli můžete využít. Aktivní jedinci tyto chvíle, obyčejně přicházející v období mezi dvěma hlavními jídly, řeší proteinovou svačinou (nápoj, tyčinka). Zde je tedy pár typů i pro neaktivního jedince nejenom k snackům (svačinám) ale i snídaním.

- Výrobky z celozrnné mouky (hlídejte si však tuk a cukr. Zároveň si dávejte pozor např. na pečivo, které je pouze zbarveno a jde vlastně o bílé pečivo).

- Ořechy (v přiměřeném množství - půl šálku). Ořechové krémy, arašídové máslo (nedoslazované. Pozor zejména na výrobky s umělými sladidly, určené především cukrovkářům)

- Karob (karobová čokoláda, karobové krémy - občas doslazované třtinovým cukrem)

- Ovocné džemy (nepřislazované).

Velice dobře si uvědomujeme, že jsme zde plně nevyčerpali možnosti, které oblast biovýživy nabízí. Nešlo mi ani o to, vyčerpávajícím způsobem informovat vás jako čtenáře, protože koneckonců informačních zdrojů je mnoho. Chtěl jsem vás spíše k určitým informacím navést, jelikož výživa je velice subjektivní oblastí (každý z nás je jiný a má jiné potřeby).

Zde se otevírá prostor pro vaše zkušenosti a postřehy. Na našem ezinu najdete nově otevřené diskusní fórum, kde se můžete s námi ostatními, stylovými muži, podělit o nápady a třeba i zajímavé recepty.

[1] Bohužel i tento fakt si musí spotřebitel u určitých výrobků pohlídat a měl by pečlivě číst zadní stranu obalu. Nutné je také otevřeně hovořit o tom, zda informace, tam uvedené, odpovídají skutečnosti a do jaké míry jim je spotřebitel schopen porozumět. Mělo by tedy patřit k jakési etiketě výrobce uvádět pravdivé a širokému spektru spotřebitelů srozumitelné informace o výrobku a výrobě. Osobně si myslím, že je mnohem lepší kupovat tyto potraviny od konkrétního dodavatele, tak jako je tomu např. v Rakousku či Německu než ze supermarketu. To, že se takový nákup může prodražit je nutnou daní, kterou platíme tehdy, pokud upřednostníme kvalitu před cenou.

Sluší se říct, že v některých případech je rozdílná i chuť. Např. jinak chutná ryba, krmená granulemi, pohybově vlastně pasivní a jinak ta, která je v hledání potravy aktivní (má také přirozeně růžovější maso). Některé biofarmy toto při svém chovu zohledňují. Neplatí to však u všech potravin.

[2] Takový druh potravin, který obsahuje umělé konzervanty a barviva.

[3] Zda- li vůbec do sportovní výživy patří, a v jakém množství.

[4] Úmyslně do tohoto seznamu nezařazujeme potraviny např. bezlepkové, které jsou samozřejmě v této biokvalitě ideální, a to proto, že jde o otázku specializovaného oboru medicíny. Také opomíjíme, dle našeho soudu, samozřejmost racionální stravy - ovoce a zeleninu.