Otázky na tělo - s kulturistou Petrem Soukupem v Mlýnci

Publikováno: 24.10.2012 14:15 | Michaela Lejsková

Kulturistika je sport, který vyvolává spoustu rozporuplných reakcí. Petr Soukup k ní má však poněkud jiný postoj, než většina sportovců. Je pro něj důležitá estetika, a přestože nedosahuje gigantických rozměrů, daří se mu vyhrávat.

Petr Soukup, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Nedávno jste se po několika letech vrátil ke kulturistice. Co vás vedlo k tomu, že jste přestal a nyní se vracíte?

Kulturistika je moje srdeční záležitost a dělám ji 27 let. Navíc vzhledem k tomu, že jsem nedávno otevřel fitness RS Gym, tak jsem si říkal, že by nebylo špatné ještě jednou na sebe upozornit. Nyní už je mi 40 let a už bych měl závodit v kategorii masters, ale to by mě nemotivovalo, tak závodím s o generaci mladšíma klukama. Vrátil jsem se proto, že tělo je moje práce.

 

Bylo těžké se po takové době vrátit?

Většinou se comebacky nedaří, ale já se udržuji průběžně na 80% formě, protože se sportem zabývám a navíc mě často fotí. Tím, že jsem osobní trenér, jsem motivací i pro své klienty. Ale člověk přece jen stárne, jinak jsem si připadal před deseti lety a jinak dnes, takže připravit se tak, jak jsem byl zvyklý, vyžadovalo daleko větší vůli a úsilí.

 

A jak tedy vlastně vypadá váš trénink?

Hodně závisí na tom, v jaké fázi přípravy člověk je. Někdy trénuji jen čtyřikrát týdně, ale když se blíží závody, tak mám trénink každý den. Ve finální fázi pak až čtyřikrát denně. Je nutné poslouchat své tělo a podle toho přípravu sestavit.

 

Máte pocit, že se nyní nacházíte v životní formě?

Životní formu jsem měl v roce 2004, kdy jsem uvažoval, že bych přestoupil k profesionálům, ale ukončil jsem kariéru, protože vrcholový sport je velká újma na zdraví a pro kulturistiku to platí obzvlášť. V té hodně závisí i na jídelníčku. Nicméně v době, kdy jsem vyhrával, jsem byl o dvě až tři třídy lepší než ostatní.

Petr Soukup, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Zmínil jste jídelníček, můžete nám popsat, jak tedy vypadá ten váš při intenzivním tréninku a jak v období klidu?

Standardně je to čtyři až sedm jídel denně, ale to mluvíme o období klidu. Tvoří ho méně bílkovin a více sacharidů, aby se člověk zklidnil. Když se blíží závody, tak se pak množství bílkovin zvyšuje a naopak klesá příjem tuků a sacharidů. Proto jsou pak lidé v dietě nervózní. Já jsem teď v dietě tři týdny a také jsem nervózní. (smích) Krátce před závody je příjem bílkovin opravdu vysoký, to jím i v noci, zkrátka každé dvě hodiny. Já nejsem žádný gigant, ale závodím s giganty, takže si jídlo musím maximálně hlídat, abych byl do detailu vyrýsovaný.

 

Jak jste se vlastně ke kulturistice dostal?

Ve 14 letech, ještě za komunistů, jsem šel na vojenské gymnázium a tam byla v té době opravdu intenzivní fyzická příprava. Dnes už si to lidé těžko představí. Bylo to všechno - od gymnastiky po běh, a právě tam to začalo. Nebyl jsem typ, který by chodil do hospod nebo na fotbal, a tak jsem se věnoval sportu.

 

A kdy vás tedy napadalo začít se kulturistice věnovat profesionálně?

Já jsem začal poměrně pozdě, až ve 30 letech. Tehdy jsem si řekl, že když to nezkusím, tak si to budu později vyčítat. Trénoval jsem tak dlouho, až jsem byl přesvědčený, že bych mohl mít úspěch, a pak jsem šel na závody.

Petr Soukup, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Vzpomenete si na ty první závody? Měl jste trému?

Jsou to právě první závody, které se většinou pamatují nejvíc, pak největší úspěch a poslední závody. Ty první pro mě byly oblastní přebor, na kterém jsem skončil druhý, což bylo obrovské překvapení. No, a trému, tu jsem určitě měl, ale ne takovou jako většina lidí, protože předtím jsem pracoval v marketingové firmě, kde jsem byl zvyklý mluvit až před pěti sty lidmi, tudíž mi veřejné vystupování nedělalo problém. Spíš jsem se soustředil na to, abych dobře pózoval, protože jsem detailista a kulturistika je právě o detailech.

 

Co musíte tedy udělat před tím, než vystoupíte na pódium?

Nejdřív je to příprava, kde se přechází z objemové fáze do fáze rýsovací. Poslední týden před závody se už hodně manipuluje i s vodou. Člověk se musí odvodnit a načasovat to tak, aby v den závodů nebyl jen vyrýsovaný, ale aby se voda z podkoží dostala do svalů. Pak je nutné se oholit sehnat si barvy a trénovat pózování. Prezentace samotná je pak velice důležitá, znám plno kulturistů, kteří sice vypadají dobře, ale neumí se prodat.

 

Máte za sebou množství úspěchů na mistrovství republiky i Evropy. Co podle vás stojí za těmito úspěchy?

Klíčem k úspěchu je podle mě to, že člověk musí vnímat a přijímat informace, což většina chlapů neumí. Ale když chce člověk růst, tak to bez toho nejde. Já jsem si z tohoto důvodu našel trenéra Karla Mahra, který mě takříkajíc vychoval a moje úspěchy ukazují, že asi kvalitně. Důležitý je i smysl pro preciznost, protože je nutné načasovat formu přímo na den závodu. Já si dělám poznámky, a to například o jídelníčku, protože kdyby něco nefungovalo, tak je nutné to změnit. A obrovskou roli hraje vůle.

 

Je toho spousta. A co je pro vás tedy při přípravě nejtěžší?

Nejtěžší je celý měsíc před závody, kdy se hrozně trápíte dietou a víte, že to bude ještě horší, že jste v podstatě blízko a přitom strašně daleko. Připravujete se třeba půl roku před závody, ale ten poslední měsíc je nejdelší. Poslední dny je to pak už jakási setrvačnost, kdy množství kulturistů už nevydrží a poruší dietu, ale já si říkám, že když už jsem se trápil tak dlouho, tak to ve finále přece nepřeruším. Ale je to těžké, například tři dny před závodem vůbec nepijete, a to už o sobě skoro ani nevíte.

 

Máte i nyní nějakého trenéra?

V současné době jsem se připravoval sám. Když už totiž o sportu něco opravu víte, tak trenéra většinou ani mít nemusíte. Hodně lidí ho potřebuje kvůli tomu, aby jim pomohl podporovat pevnou vůli, ale já jsem často naopak ještě trenérovi říkal, aby mi přidal.(smích) Takže já jsem ho měl spíš proto, abych se úplně nezničil.

Petr Soukup, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jak se takováto tvrdá příprava slučuje například s rodinným životem?

Při přípravě na závody člověk skoro vůbec není doma. V rodinném nebo partnerském životě to tak vždy odnáší partnerka. V posledních fázích se z člověka stává robot, a proto můj rodinný život jde zatím stranou. Nechci tím nikoho trápit. Partner totiž v podstatě ani nemůže pochopit, co se děje, proč se ten druhý chová, jak se chová. Obvykle takovéto vztahy končí rozchodem. Chlapi jsou nervní.

 

A věnujete se tedy ještě něčemu jinému než sportu?

Já se v současné době věnuji svému fitness RS Gym, které mám v Hostivici. A věnuji se mu dost intenzivně, protože konkurence je velká. Snažím se tak využít toho, jak vypadám, k propagaci fitness, ale třeba i pro Klokánek, se kterým spolupracujeme.

 

Jakým způsobem spolupracuje fitness centrum právě s Klokánkem?

S Klokánkem spolupracujeme dlouhodobě, například u nás cvičí jejich děti a děláme pro ně přednášky o výživě.

 

Vraťme se ale k samotném fitness centru. Co vás vedlo k jeho založení?

Já jsem jednou přišel do fitness, kde jsem byl jako trenér, a všiml jsem si, že majitel tam vyvěsil ceduli „Vše za 10 korun“. Najednou jsem zjistil, že i když jste dobří, máte výsledky, vážete na sebe lidi a dokážete jim něco předat, tak stejně nestojíte majiteli ani za to, aby vám to sdělil a slušně s vámi jednal. Najednou jsem si uvědomil, že záleží sice na mně, kolik klientů budu mít, ale že hlavní slovo má stejně majitel. Právě v té době jsem si pak řekl, že je na čase mít něco svého.

Petr Soukup, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jaká pravidla tedy dodržujete pro to, aby bylo vaše fitness kvalitní?

V dnešní době je prvním předpokladem pro úspěch v jakémkoli oboru to, aby byl člověk profesionál a opravdu věděl, o čem je řeč. Nic nejde rozjet jen tak, že nakoupíte a vybavíte. Musí vám to být blízké. Samozřejmě je třeba mít prostředky na kvalitní vybavení. V mém případě jsou to posilovací a aerobní stroje a speciální sál s kvalitní podlahou, ideální například pro děti, těhotné ženy a všechny, kteří mají problémy s kyčlemi nebo koleny. Nicméně věřím tomu, že když člověk opravdu chce podnikat a stěžuje si jen na to, že nemá finance, tak to nemyslí doopravdy. Pokud člověk opravdu o něco usiluje, tak se najde dost lidí, kteří jsou ochotní ho finančně podpořit. V neposlední řadě potřebuje člověk kvalitní tým lidí. A to je na tom to úplně nejtěžší.

 

Je vaše fitness něčím specifické?

Ano, třeba tím, že jsme svázaní s různými druhy byznysu. Například máme své vlastní zdravé menu v pizzerii nedaleko centra.

 

Vy sám klienty ve fitness trénujete. Má to i pro vás nějaký prospěch?

Potkáváte a poznáváte lidi. Já se specializuji na ženy, protože ženy víc naslouchají a je úžasné, jak jsou klientky šťastné z pohybu a ze svých úspěchů. To vás neuvěřitelně motivuje a inspiruje.

 

Věnujete se i nějakým jiným sportům?

Když něco děláte na profesionální úrovni, tak je to docela problém, protože vám hrozí, že se nějak zraníte. Na jiné sporty pak navíc ani nezbývá čas a to mě docela mrzí.

Petr Soukup, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jak se díváte na užívání různých podpůrných preparátů?

Ve vrcholovém sportu jsou bohužel různé prostředky a preparáty, ale nikde se o tom nemluví. Je to tabu. A schválně je to tabu, protože je to obrovský byznys. To, že někoho chytnou, je spíš náhoda. Je to všechno tlakem na stále větší výkony a rekordy. Jasně je to vidět na tom, jak sportovci vypadají dříve a jak dnes a jaké podávají výkony.

 

Jak často se tedy setkáváte s antidopingovou kontrolou?

Když jsem byl ještě v reprezentaci, tak jsem byl monitorovaný každý den – kde se nacházím a co dělám. Komisaři pak chodí na namátkové kontroly. A absolvoval jsem jich opravdu hodně.

 

V kulturistice jste už dlouhou dobu, jak se tento sport mění a vyvíjí?

Kulturistika, stejně jako ostatní sporty, se stále více specializuje. Je tak nutné se sportu opravdu maximálně věnovat, pokud chce člověk něčeho výrazného dosáhnout. V kulturistice tak můžete vidět čím dál tím větší lidi. Jde to až do extrémů a mě se to po pravdě vůbec nelíbí. Vede to například k tomu, že všichni vypadají stejně a sportovci se nedožívají moc vysokého věku.

 

Je nutné mít v tomto sportu nějakého sponzora? Případně sháníte si je sám?

Česká republika je úspěšná v mnoha sportovních odvětvích. Ale nefungujte to tak – dejte mi peníze a já něco udělám. Lidé si vás najdou a sponzory seženete, až když jste úspěšní. Dnes už se ale zaměřuji spíš jinak. Například jsem nafotil akty, které sponzoroval můj sparingpartner a ze kterých bude vytvořený kalendář. Výtěžky z tohoto kalendáře pak půjdou na konto Klokánek. Takové propojení má podle mě smysl.

Petr Soukup, foto: Robert Vano
Foto: Robert Vano

 

Jaký máte aktuální cíl?

Ten jsem si splnil svým comebackem a nyní už se budu soustřeďovat zejména na udržování. No, a samozřejmě se chci maximálně věnovat svému fitness centru.

 

Co považujete ve sportu za svou silnou a co za slabou stránku?

To se dá shrnout do jedné věty. Je to sice dar, ale tak trochu i prokletí. Je to má obrovská vůle a tah na bránu. Ve sportu to sice využijete, ale zároveň jste jeho otrokem.

 

Jak na vaši postavu reagují ženy?

Ženy reagují kladně, a to i ty, kterým se kulturistika jinak nelíbí.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 


Text: Kateřina Poulová

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Vytvořeno ve spolupráci s restaurací Mlýnec v Praze www.mlynec.cz

Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-7-2012-1.html

Produkce: Michaela Lejsková

Korektura textu: Květa Strnadová

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

Hodnocení článku:



Komentáře

BondGirls BondGirls Svůdné oči, přitažlivé tělo a minimálně jedna společná noc. Bondgirls jsou vždy ty nejkrásnější ženy své doby, ale nikoliv... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!