Trh mrch 55: Jak jsem umlčel svou matku

Publikováno: 13.05.2012 20:32 | Alex Lenoir

Zjistil jsem, že v mém okolí výrazně přibylo lidí s tetováním. I ta krásná, slušná holka co sedí přede mnou na přednáškách z ekonomie má na levém zápěstí vytetované datum svého narození. Dříve se tetováním vyznačovali námořníci, vězni a podobní podvratní živlové. Dnes si anorektické holky místo jogurtu o polední pauze stihnou zajít do salónu na novou kérku. Kamarád, který svoje tetování bere jako formu sebevyjádření má každý zásah tetovací jehly do své kůže důkladně rozmyšlený. Největší tetování, které mu zabírá celou levou ruku, diskutoval se svým tatérem šest měsíců. Ten čas nebyl na to, aby překonal strach z bolesti, ale aby si uvědomil, že to tak skutečně chce.

Trh Mrch 55

Pod kůži

V pondělí dopoledne jsem se potkal s Daliborem a Martinem na silné espresso v Coffee Fusion. Zrovna když jsem upíjel oblíbené mocca Dalibor nám hrdě oznámil, že rozhodl nechat tetovat.

Proč mě to tak zaráží? Dali je neskutečně nestálý. Jeden týden nosí pola od Lacoste, další týden triko z metal shopu s oprýskanou fotkou Nirvany a pak zásadně sportovní dresy Adidas. Jenže z trika do pola se převléká daleko jednodušeji než z označkované do holé kůže.

„Víš co, půjdem za roh do drogerie, koupíš si obtisk kotvičky, dáš si ho na biceps a večer si ho smyješ,“ navrhl jsem mu daleko výhodnější alternativu.

„Kašlu ti na obtisk! Chci inkoust pod kůži! Jehlou do masa. A ty to tetování půjdeš se mnou vybrat!“ rozhodně na mě ukázal prstem.

„Vyhráls' hlavní cenu,“ uchechtl se Martin.

To mám za trest nebo za odměnu, myslel jsem si.

Tattoo Story

V tetovacím salónu se však situace ukázala ještě závaznější než se na první poslech zdála. Dalibor si přál na rameno vytetovat jméno holky, s kterou právě chodí. Když jsem se ho ale zeptal na její příjmení zatvářil se jako kdybych po něm chtěl sestrojit rotační kužel s podstavou v rovině danou středem O a poloměrem r o výšce v.

„Jo, tak za to ta bolest fakt stojí,“ konstatoval jsem.

Jenže Dali byl tak šťastný. A řekněte svýmu kámošovi do očí, že vztah na kterým tvrdě maká nevydrží.

„Fakt to chceš?“

„Jo,“ utvrdil mě v rozhodnutí.

Matka Flora

V květinářství jsem na Den matek objednal kytici pivoněk. Monika Kmodrasová, jedna z nejlepších floristek v městě mě decentně upozornila, že právě kvůli tomuto svátku zvedla Flora Holland, holandská burza květin, ceny o 10 až 15 %. Zdá se, že může můžeš projevit city, ale bude tě to něco stát.

Nejméně bolestná cesta

Já osobně tetování nemám. Rád věci obměňuji a to tohle umění moc nenabízí. Ale pokud bych se někdy k takovému kroku odhodlal bylo by to tetování pod levou klíční kost. Slovo Věřím.

„Česky?!“ divil se Dali.

„Ano, česky.“

„Hej vole, česky neee... Ale slyšel jsem, že mandarínština teď dost letí.“

„Ne, česky.“ Pokud má být něco na trvalo, chci tomu rozumět. Musí to být v té nejjasnější podobě a ne skryté v šifrách.

Nevím co to rozhodlo, ale Dalibor se nakonec tetovat nenechal. S Danielou ši do Sanu Babu a tam si koupili buddhistické náramky. Ušetřili po všech stranách.

Bez syna neodejdu

V neděli ráno jsem mámě předal kytici pivoní. Mezi květy byl na drátku naaranžovaný malý porcelánový drozd. Bylo to něco dětinského, mamánského a tesklivého zároveň. Když mi to floristka navrhla, přišlo mi to nejdřív morbidní. Silně mi to totiž připomínalo ty osamocené, truchlící hrdličky co jsou na některých starých hrobech. Jenže tohle byl drozd. A byl jako živý. Ale co symbolizuje? U dvou hrdliček na náhrobku, z nichž jedna má vyvrácenou hlavu, je to jasné. Ale tady porcelánový drozd mezi pivoněmi říkal: „Tady mě máš, jsem náhrada za tvého syna, který si teď musí odskočit za přítelkyní.“ Najednou mi to přišlo líto. Moje matka byla Sally Fieldová, která si snaží udržet mou pozornost. Ten kdo ji umlčel květinovým niqabem nebyl nikdo třetí, ale já sám. Dal jsem jí ho proto abych mohl být se svou novou láskou, u které nevím jestli to bude natrvalo, nebo je do příštího úterý.

Partnerem, partnerkou, přítelem, přítelkyní, se stáváte jen na určitý čas. Ale rodičem a dítětem jste navždy.

Nikdy nebo navždy

Láska má různé podoby. Mateřská, partnerská, přátelská. Ale lze je srovnávat? Nebo mohou se vzájemně vylučovat? Snad je pochopitelné, že člověk miluje vícero lidí na různých úrovních (pozicích). Přesto se osoby na některých těchto pozicích mohou střídat. Pokud v sedmnácti slibujeme holce, že ji „navždy budeme milovat“ lžeme? Nebo jen v eufórii z toho nádherného momentu říkáme to, co skutečně cítíme a chceme aby to tak bylo?

Můžete se zbavit otravného kamaráda, který vám spamuje zeď na Facebooku, vytrvalé holky, která vás pořád láká na rande, šéfa, který neví co je to konec pracovní doby i pozůstatků jakkoliv dlouhého a pevného vztahu, který se vám dostal pod kůži. Jenže rodinné svazky jsou něco, co nepřekreslí ani ten nejpreciznější tatér, ani nezbrousí ten nejlepší estetický chirurg.

Hodnocení článku:



Komentáře

Nejstylovější muži minulého týdne, díl 69. Nejstylovější muži minulého týdne, díl 69. Je nesporným faktem, že slavní muži jsou trochu více na očích a tedy je i jejich styl pod pečlivým okem veřejnosti. Ani my jsme proto... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!