Trh mrch 62: Nezmarné léto

Publikováno: 01.07.2012 20:22 | Alex Lenoir

Na léto a prázdniny jsem se vždycky těšil. Byly symbolem zaslouženého odpočinku po 10 měsících dennodenního pracovního a studijního nasazení. Letos bych se ale bez nich obešel. Ne proto, že by uplynulý rok byl o něco méně náročný. Vlastně spíš naopak. Ale z toho důvodu, že jsem nevěděl, co po dvou bezstarostných měsících bude. Jediné co je jisté je titul Bc. před mým jménem. Jindy prázdninová romance ve stylu Rozmarného léta říznuté rozmařilostí a zahálkou se pozvolna měnilo v horor Tajemství loňského léta.

Trh Mrch 62

Alma Pater

Ačkoliv povinnosti na vysoké škole pro mě oficiálně skončily, ukázalo se, že mám závazky vůči škole střední. Byl jsem pozvaný na konec školního roku, abych krátce promluvil na mém bývalém lyceu. Krátký přednes o mém dosavadním úspěchu. Slíbil jsem to už dávno, zapomněl na to a teď už to nešlo zrušit. Neměl jsem strach. Tři roky vysoké školy mě z trémy a pochybností o mém projevu vyléčily. Čeho mě však uchránit nedokázaly budou pohledy náctiletých, kteří měli pocit, že mají všechno na háku, vládnou světu a všichni na ně čekají.

Moje obavy (předpoklady) se naplnily. Zvlášť pak trojice borců ve čtvrté řadě, která na mě civěla s výrazem Manekýne, vole, vo co ti jako de? Na otázku proč už nepokračuju v psaní pro Ekonomický journal, jsem zalhal. Do odpovědi Psaní na volné noze se toho vleze hodně.

Šťastné a veselé

Přesně minutu po osmé hodině v úterý mi zazvonil telefon a veselý ženský hlas mi oznámil, že jak změnili ty pravidla tak ty už zase neplatí, a že mě teda zase berou. Museli jsme si to dát se slečnou dvakrát dokola než jsem pochopil, že mi volá pracovnice studijního oddělení Metropolitní univerzity.

„Takže já si značím, že s váma počítáme. Díky, díky. A nezlobte se. Těšíme se na vás. Šťastné a veselé prázdniny,“ vysypala ze sebe a zavěsila.

Moje první myšlenka, poté co jsem se dozvěděl, že mě vzali na školu a nebudu tak muset prodávat třešně na náměstí? Šťastné a veselé se přejí Vánoce a ne prázdniny přece...

Men's Guide

Na středu se mi podařilo domluvit si schůzku s Norbertem Michlovským, šéfredaktorem časopisu Men's Guide. Zakázal jsem si od toho cokoliv slibovat. Pokud nic nebudu očekávat, o to bude menší zklamání jestliže to nevyjde. Cestou na schůzku jsem však neodolal a ve výprodeji si koupil mokasíny, kolem který jsem toužebně chodil už měsíc. Třeba mi přinesou stěstí.

V jedenáct hodin jsem vešel do café Au Gourmand. Norberta jsem znal z jeho editoriálů. Před sebou měl otevřený diář, na uchu telefon a na ruce kvalitní hodinky. Moje budoucnost, pomyslel jsem si. Norbert stále telefonoval, ale kývnul na mě a naznačil aby si přisedl. Poslušně jsem sedl a čekal až hovor vyřídí.

„Zítra jde do tisknu červencový číslo a ti experti, co si hrají na redakci, pořád neví jestli dát nejdřív rozhovor s Vojtou Dykem nebo článek o olympiádě. Já jsem Norbert. Dáte si víno?“ pospojoval Norbert věty, že jsem nevěděl na co reagovat dřív. Měl jsem pocit, že nejen mluví, ale především myslí o poznání rychleji než já. Víno jsem odmítl; bylo jedenáct a já ještě nesnídal.

Norbet mluvil, hodně a dlouho, o časopise, o své práci, o budoucnosti, o své přítelkyni a já seděl a měl jsem pocit, že by bylo vhodné reagovat. Ale nevěděl jsem na co a ani jak.. neměl jsem co říct. Tak moc jsem mu chtěl odpovídat. Ale jakoby ani nebyl prostor na tu moji odpověď. Vystačil si sám. Když skončil, napil se vína a opřel se o židli. Pohled stočil pod stůl. Já raději taky.

„Pěkný mokasíny. Must-have v dubnovým čísle,“ řekl vážně, ale hned se silně zasmál. „Já je tehdy koupil za plnou cenu. Teď je mají za polovinu. Banda!“ a smál se zase.

Teď se naskytla šance něco říct. Honem! Dělej, něco řekni! Cokoliv! „Já je koupil před hodinou za tu polovinu,“ vypadlo ze mě a já si říkal, že kdybych se najal jako vlastní PR tak se hned na místě vyrazím.

„Takže... do červencového čísla tě nedostaneme. Na srpen je to už taky dost rozebraný. Ale září je tvoje,“ řekl Norbert a zalistoval v diáři.

„Moje?“ divil jsem se a ne zcela přesně chápal co se kolem mě děje.

„Příští týden je redakční rada, bylo by dobré, abys tam byl. Zastavíš se na personálním a podepíšeš smlouvu od 1.9. Doufám, že nic nemáš. Ještě dnes ti pošlu podklady a jaká témata chystáme. Kamil, kterej bude od září na rodičovské ti všechno vysvětlí...“ úkoloval mě a já jen tiše kýval. Evidentně se mu těch několik článků co jsem mu poslal líbilo natolik, že se mě hned rozhodnul přijmout. Do bistra jsem vcházel jako autor na nejisté volné noze. O dvě hodiny později jsem vyšel na ulici jako redaktor časopisu s velkým egem. Z velké části k tomu dopomohly tři skleničky chardonay. Mokasíny z výprodeje mi tak nakonec skutečně to štěstí přinesly.

Škola zlomených srdcí

Když jsem si ten večer organizoval diář, který se znovu začal plnit povinnostmi, které mi mailovali z redakce, objevil mi na facebooku vzkaz od Heleny Svobodové. Žádní společní přátelé, ale oba dva jsme studovali na lyceu.

Helena Svobodová
Ahoj ;) Doufám, že to není moc troufalé, ale v pondělí jsem tě viděla u nás ve škole. Ten projev se ti moc povedl. Z těch kreténů ve čtvrté řadě si nic nedělej. Jsou to blbci. Chtěla jsem ti říct, že... se mi líbíš. A chci tě poznat.
Pa Helena

Vzkaz od krásné holky, který dotáhl celý týden k dokonalosti.

Those Lazy Hazy Crazy Days Of Summer

Najednou léto znovu získalo tu výjimečnou atmosféru oddechového času. Zase jsem byl ochotný užívat si dva měsíce těch líných, mlhavých, bláznivých dní léta, o kterých nevíte co nebo koho vám přinesou do života. Všiml jsem si zvláštní věci. Když se vám daří, dosahuje vytyčených cílů, nejednou je pro vás vše dosažitelnější a máte pocit, že vše je možné. A já měl po dlouhé době pocit, že můžu všechno a moc jsem si přál, aby mi ten pocit vydržel co nejdéle.

Hodnocení článku:



Komentáře

Nejstylovější muži minulého týdne, díl 75. Nejstylovější muži minulého týdne, díl 75. Je nesporným faktem, že slavní muži jsou trochu více na očích a tedy je i jejich styl pod pečlivým okem veřejnosti. Ani my jsme proto... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!