Trh mrch 65: Ikea girl

Publikováno: 09.09.2012 21:55 | Alex Lenoir

Víte kdy si uvědomíte, že vám něco schází? V momentě absolutní spokojenosti, kdy se vás nějaký dobrodinec (který neví, že všechno máte) zeptá jestli vám něco nechybí. Netušil jsem, že si to uvědomím v oddělení kuchyňských potřeb v Ikea. V inkubátoru severského klidu a pohody. Místo současného konzumerismu a konformismu. Místo, kde se moc nepočítá s vrozeným stylem, ale za pár korun ho vám (a stovce dalších lidí) ochotně podsunou (prodají) jako váš vlastní.

Trh Mrch 65

Tucet polštářů

Když jsem ve čtvrt na jedenáct zaparkoval před Ikea překvapilo mě kolik lidí nemá v pondělí lepší zaměstnání než nakupovat nábytek. Patnáct minut po otevření. Proč se divím, sám jsem byl mezi prvními veslaři.

„Takže co hledáme?“ zeptal jsem se odměřeným tónem Davida a snažil jsem se opovrhovat přívětivou náladou, kterou na mě působily uměle vytvořené domovy.

„Asi tucet polštářů různých druhů,“ překvapil mě David. „Ty sis nic nevyhlídl?“

„Ne... Čum na ten gauč! Jako ze Základního instinktu!“ nadchl jsem se z koženého sofa, ale hned se vrátil na zem. „Počkej – polštáře? Přijde ti na návštěvu Elton John?“ zasmál jsem se.

David s nadhledem přešel mou poznámku a znalecky hladil nadýchané polštáře. Probíral se polštáři a vysvětloval mi, že kromě stavění polštářových pevností (pokud se stavím na návštěvu) mají důležitější účel a to je upevnění jeho nového vztahu, jinak známého též jako "ten nejlepší vztah na světě."

„Hmm, zhrzení milenci se dva a půl tisíce let vraždí kvůli nepovedeným vztahům a ty to zaplácneš polštářema?“ podivil jsem se.

„Zkombinoval jsem sex, jiskření i tu vatu mezitím,“ přimhouřil oči David.

„Sex jsi řekl jako první. HA! Takže jak se ten zázrak jmenuje?“ vyzvídal jsem.

Davidova odpověď byla delší než jsem čekal: „Alena, Ivone a Lucka.“

„Nech mě hádat – aristokratka, že má tři jména?“

1 = 3

Ne. Jednalo se skutečně o tři různé holky. S Luckou trávil všechny romantické chvilky. Navzájem se krmili jídlem, které ona s láskou pro něj navařila ve svém podkrovním bytě, mazlili a dělali všechny ty věci, kterými se dávají najevo city.

Ivone byla tou, která na romantickou vatu házela jiskry a ta se velice rychle vznítila. Bavili se o Proustovi, Kafkovi, DJI a PXE, zaníceně diskutovali o čemkoliv neřešitelném, totalitarismu a vášnivě se milovali. Hlučně především. Kvůli ní vlastně kupoval ty polštáře. Ivone právě zažívala eru východního myšlení (Hnutí Zenu) a měla potřebu sedět na zemi. Jenže ze sezení pak většinou přešli do milovaní a válet se na studené zemi se Davidovi fakt nechtělo.

S Alenou se chodil ukazovat. Spíš Alenu chodil ukazovat. Byla mistrovské dílo plastické chirurgie a současně politování hodný exemplář naprostého pozbytí inteligence. Nikdo z přátel ji kromě věty „Už půjdem“ neslyšel říct nic jiného. Dokonce se proslýchalo, že to byla jediná věta kterou umí říct. Někdo ji prý slyšel jak říká „Já se nudím,“ ale na to nejsou důkazy.

Čas v tohle panoptikum nábytku běží hrozně rychle. Přes pracovny, koupelny, obývací pokoje a dětské pokoje jsme došli do oddělení skleněných výrobků. Tam mezi tolika křehkými věcmi jsem musel přemýšlet nad odolností, trvanlivostí, časovou funkčností a především účelností Davidova vztahu. Nebo vztahů?

„Vztahu! Je to můj vztah a funguje to ohromně!“ pochválil si David svou trojitou vztahovou matici. „Stvořil jsem super ženu!“

„Super ženu? Tři naivky, a každá si myslí, že každá je pro tebe ta jediná,“ opáčil jsem.

„Zrovna tobě bych to doporučoval zkusit! Uvidíš jak je to neskutečně osvěžující! Máš z nich jen ty dobrý věci! Žádný problémy, otravný kecy, vzdechy... Pokud teda nevzdechá Ivone když spolu,“ raději jsem Davida zarazil v jeho barvitých popisech.

O to jde v kvalitním vztahu? Mít ho bez problémů? Já když chci něco osvěžující tak si dám vodu s citronem. Párům doporučuju si zajet na víkend do Jeseníků. Opuštěná chata v lesích dělá divy.

Byli jsme zrovna v oddělení nástěnných dekorací. Slečna si vybrala plakát a hledala na něj rám. Konečně našla takový, který by barevně korespondoval s motivem plakátu. Rám byl ale malý. Tam jsem pochopil, že ikdyž se zdá, že by to mohlo fungovat, ne vždy to jde.

Jít do Ikea je jako souhlasit se vztahem. V obou případech jdete za nějakou představou – něčím konkrétním. A po cestě k pokladně přiberete další věci, které jste třeba nepřímo chtěli, ale berete je jakou součást toho pořizovacího procesu. Vztah má ale na rozdíl od ložnice jasně dané části, které nemůže vyměnit za větší, menší, světlejší nebo tmavší variantu.

Gen Ikea

Je snad v nás nějaký gen Ikea, který nás přiměji si myslet, že všechno na světě lze poskládat a nakombinovat podle nás? Část A přiložte k části B, spojte částí C. Co vím, vztahy mají jen dvě části (partnery) – jednoho a druhého.

Později ten den jsem se doma skládal odkládací stolek co jsem si koupil. Kdyby všechno šlo takhle lehce. Na papíru napsaný návod v několika jazycích a navíc číslo na linku rychlé pomoci.

V pátek jsem byl na rande. Část A (já) měla upravené strniště na tváři, část B (ona) svůdnou vůni ve vlasech a stejně nedošlo ke spojení. Ani duševnímu ani fyzickému. Vada materiálu? Ani spojovací část C (víno) tenhle nesoulad neprolomila. Jak se zdá poskládat si pefrektní obývák není problém. Vztah takto násilně v celek nepospojujete. Pokud jeho části násilně napasujete do sebe nikdy nebude natolik funkční aby se v něm dalo žít.

Hodnocení článku:



Komentáře

Kompletní transplantace obličeje? Možné! Říká MUDr. Bohdan Pomahač Kompletní transplantace obličeje? Možné! Říká MUDr. Bohdan Pomahač MUDr. Bohdan Pomahač stojí u zrodu rekonstrukční plastické chirurgie. Patří k lidem, kteří pokládají základy a rozvíjejí tento,... Předchozí článek Jak být fit až do cíle v životě i sportu Jak být fit až do cíle v životě i sportu Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového zdravotnictví, a které přesto ve slovnících těch... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!