Trh mrch X: Alma Mater

Trh Mrch
15.05.2011 20:33 | Alex Lenoir

Podnik ukončuje svou činnost ve chvíli, kdy je návrh odhlasován na zasedání představenstva, valné hromadě, ustanoveno na základě rozhodnutí soudu nebo majitele subjektu. Tím je zrušen. Následuje hluché období, během něhož je vymazán z obchodního rejstříku, tím ztrácí právní subjektivitu a tak oficiálně zaniká.

Každý druh podnikatelského subjektu pak má vlastní náležitosti. V akciové společnosti o tomto faktu rozhoduje valná hromada, která vychází z obecných pravidel pro zrušení obchodní společnosti. Likvidátor v první řadě splní výplatu u věřitelů a likvidační zůstatek pak následně rozdělí nejprve mezi akcionáře - držitele prioritních akcií a teprve poté podělí ostatní členy. Rejstříkový soud pak společnost vymaže z obchodního rejstříku.

To byl scénář, který si Oliver plánoval. Nedokázal si totiž představit, že musel zajistit zrušení akciovky bez likvidace. Následovala by fúze. A ikdyž už od plínek poslouchal jak vývoj strategii firmy v pěti světových jazycích, najednou zjistil, že o firmě neví nic. Převést jmění zaniklé společnosti na jednoho akcionáře, bylo nemožné. Ikdyby na Olivera dva členové, kteří to už dříve slíbili, přepsali svoje procenta, pořád by to dávalo 70% a k tomuto úkonu je potřeba aby akcionář vlastnil minimálně 90%, a velice složitý projekt obsahující návrh předání a převzetí.

Po osmi týdnech se Oliver s rodiči konečně vrátil do města. Poté co měl otec infarkt, odletěli na Madeiru. Tak zůstali dva týdny. Pak přeletěli na Azory, Kanáry, ve Španělsku je na pláni zastihl déšť, v Londýně se Oliverova matka dojala nad svatebními šaty Kate Middleton a celou výpravu zakončil ve Švýcarskou, kde se otec přejedl čokoládovými kamzíky a museli ho vést na kliniku znovu. Do města se ale otec vracel zdravý a v maximální možné kondici.

Víte jak se říká, že nepřekročíte vlastní stín. Tak to můžu do posledního slova potvrdit. Všechno na co jsem během letního semestru kašlal, odkládal, maskoval, schovával, mě teď dostihlo. Ale z nějakých nepochopitelných důvodů to zase vyšlo a já úspěšně odprezentoval marketingovou koncepci návrhu reklamy pro imaginární podnik a taktéž rozpočet na příští rok. A díky včasnému přihlášení do školního systému a pohotovému kliknutím prstem jsem měl i solidně rozplánované zkoušky. Takže vlastně ideál. To by se však školou nesměly začít šířit zvěsti. Od koho? Od kamaráda jednoho kamaráda, kterej má kamaráda a ten kamarád má bráchu na IBS (podnikatelská vysoká škola) a ten říkal, že Edison College přišla o akreditaci. Jako předseda studentů byla moje povinnost okamžitě svolat zasedání studentského senátu a akademické rady. Rektorka, která nejprve schůzku odmítala, však nakonec pochopila, jaká panika na škole panuje. Během dopoledne totiž na internetu byla zveřejněna zpráva o uzavření další soukromé vysoké školy. A najednou to byl rok 1997 a já byl Tony Blair a rektorka královna Commonwealthu, která odmítá vyjádřit smutek na smrtí princezny z Walesu.

„Vážená paní rektorko, ve vší úctě, Vás tímto jménem studentského senátu vyzývám k oficiálnímu prohlášení nejen ke studentům ale i k partnerům a sponzorům školy,“ pronesl jsem naprosto vážně, důrazně ale přesto se značnou dávkou úcty. Rektorka se zatvářila dotčeně. Pak svůj pohled stočila na tajemnici, která mírně přikývla. Pak se rektorka naklonila k prorektorovi, něco mu pošeptala do ucha a prorektor to odkýval.

O padesát minut později se na školním systému objevilo prohlášení o tom, že škola se v akreditační krizi nepotácí potvrzené všemi členy akademické rady. Možná si akademici udělali drobný exkurz do historie. Zatím žádná revoluce nedopadla pro papaláše dobře. Jo, kdyby gilotiny mohly vyprávět.

Upřímně byl jsem na sebe pyšný, jak jsem to zvládl. Ano, byl. Ikdyž je to sobecký, hnusný, sebestředný a skončím za to v pekle byl jsem rád, jak jsem to vyřešil. Mým úkolem nebylo tlačit vedení školy do kouta, ale neopak. Utnout tu jejich hru na pštrosy a domrskat je k čestnému jednání.

Všechny moje iluze o už klidném zbytku semestru mě však opustily v momentě, kdy mi profesor vrátil finanční koncepci. „Nereálné,“ vydechl. Spíš to bylo oddechnutí, a hodil mi protokol zpátky.

„Dělal jsem na tom půl roku! Je to perfektní!“ ohradil jsem se.

„Vůbec jste tam nezapracoval hrozby,“ povytáhl obočí, jako by byl nějakej vševěd.

Snažil jsem se mu vysvětlit, že to do čtvrteční zkoušky nestihnu přepracovat. To mu bylo zjevně jasné. Proto mi rovnou nabídl, abych se na opakování jeho předmět zapsal do dalšího semestru.

Jeden den si připadáte jak největší king co spasil lidstvo a vzápětí jste ten co prohrál na plné čáře. Co Fantino, kde je můj Jean Valjean?

Koktejl je věc, bez které se neobejde žádná pořádná akce. A právě tento výmysl počátku 19. století oslavil v pátek 13. května své 150 leté výročí.

V baru byly holky, které se bavily o sexu, měly jehlové podpatky a popíjely Manhattan. Byli tu tzv. holanďani, kteří popíjeli pivo s limetkovou šťávou. I věční klasici s rumem a kolu nebo vodka-redbull. A pak jsme tu byli my, kteří pili Martini koktejl. 5,5cl suchého vermutu, 1,5cl ginu, led a oliva. Samozřejmě protřepat! Nemíchat! Jasný, je to buzerace, ale „zatřepaný“ to fakt chutná líp.

„Jednou jsem spal s frndou, která měla bradavky stejně velký jak takhle oliva,“ pronesl Oliver, s chutí zhltl olivu a tím i definitivně vymazal osm mrzutých týdnů, kdy společně s matkou a kardiackým otcem objížděli kardiologem schválená přímořská letoviska, jejichž ovzduší otci postiženého infarktem myokardu prospívala.

Ikdyž ten večer zaznělo na koktejly mnoho narážek, absolutně mě nenapadlo, že některá z nich se mi stane osudnou.

V sobotu ráno mě probudil telefon. Rektorka mi zpětně děkovala za můj přístup k nepříjemné věci a chladnou hlavu. A podprahově mi přitom sdělila, že zápočet z projektového managementu mi nakonec byl udělen.

Nic se prý nemá jíst tak horké, jak se uvaří. Postavte ale před hladového talíř plný horkých, smažených hranolek a zakažte mu, aby se jich dotkl. Jasné rozhodování je jedním z primárních předpokladů dobrého manažera. Jednat rychle a efektivně. Být tak bystrý aby stačil zároveň být efektivní. Z řešení volit to nejlepší, z rizik to nejmenší, že kompromisů ty nejschůdnější. O univerzitách a vysokých školách se často mluví jako o alma mater. Pokud si myslíte, že škola vás dokonale připraví na život, asi vás zklamu. Život si vás doslova poddá ať už s diplomem, nebo bez. Ta slavná, opěvovaná alma mater je jako inkubátor. Ne, je jako film na VHS. A život je oproti tomu necenzurovaná, prodloužená, režisérská verze na Blu-ray discích v HD rozlišení s kvalitním stereo zvukem, která vás ničeho neušetří. Neunikne vám jediný detail a každý moment bude vnímat víc než kdy předtím.

Hodnocení článku:



Komentáře

Co nového na tequillovém trhu? Co nového na tequillovém trhu? Lidé si potrpí na připomínání kvalitních a unikátních příjemných prchavých okamžiků, k jejichž podtržení výborně mozku... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!