Trh mrch XLI: Viry, mrchy a ořechy

Publikováno: 05.02.2012 19:17 | Alex Lenoir

Lhali jste někdy někomu a bylo přitom zcela očividné, že mu lžete. Že to, co mu tvrdíte do věřících očí, je kec? Mně to udělal ve čtvrtek ráno teploměr. Zatímco ve skutečnosti bylo -13°C teploměr hlásil +28°C. Na to, že si nedokonalí lidé vzájemně nevidí do pusy jsme si už zvykli, ale přesná technika by klamat neměla. Řídit se jen teploměrem vyběhnu ten den v triku a ustřižených kalhotách. Zdravý rozum mi však napovídá, že je lepší nejprve trochu ochladnout, než docela zmrznout.

Trh Mrch 41

Mastičkář

Vybavený pletenou čepicí, rukavicemi s podšívkou a zvednutým límcem na svém nejteplejším kabátě jsem po namrzlém chodníku doklouzal do bistra. Ben a Max už tam čekali. Ihned jsem si objednal čaj z čerstvého zázvoru. Nejen proto, že nejlépe zahřeje, ale také, že je to nejlepší obrana proti virům. O deset minut později na čtvrtou židli dopadl i Oliver. A vedle svého Blackberry si položil krabičku s mastičkou.

„Rozešli jsme se s Kristýnou.“ Přesně před týdnem ji Oliver vzal na večeři do Mandarinu. Po langustinách a mangovém sorbetu mu řekla, že už delší dobu uvažuje o možnosti stýkat se i s jinými muži. Po kratší výměně názorů se rozhodli, že ochlazení jejich vztahu by bylo přínosné a především příjemných zpestřením pro oba. Po vášnivém večerním posledním sexu, známém též jako „šoustačka na rozloučenou“, přišlo chladné ranní probuzení. Kristýna nikde a místo toho...

„Něčím mě nakazila!“ Oliver nám ukazoval dráždivě vypadající pupínky v loktech a předkloktí. „To bude svrab,“ ohrnul nos Max.

„Byl jsem na infekčním oddělení a ta zkurvená doktorka se mě zeptala, jestli si nevařím vlastní pervitin,“ třískl Oliver pěstí do stolu a tvářil se nepříčetně.

„To snad ne?! Cos jí na to řekl?“ zajímal jsem se.

„Že pochybuju o její způsobilosti léčit lidi a pak ještě pár vět... ty už si přesně nepamatuju... A pak mě vyvedla ochranka.“

Už ani nevím, proč jsem se ten večer zeptal Iny, jestli se někdy nechala na něco testovat. Místo krátké odpovědi, na mě vrhla dlouhý, vyčítavý pohled. Až do konce týdne jsme spolu nespali.

Oheň a rum čistí

O týden později jsme šli s Oliverem na panáka do baru Nobilis. Test na infekční choroby, který si nechal udělat, bude hotový ještě až za další týden. Takže ho čekalo dalších sedm Damoklových dní přemítání a vyčítání si, že kdyby před rokem nešel ke kamarádovi na tu pitomou oslavu narozenin ve stylu Star Wars, tak by toho trhlýho kamaráda nezačal pomlouvat s tou půvabnou zrzkou, tudíž by ji nepozval na rande a následně by si ji nenastěhoval do bytu.

„Takže na vině je George Lucas? Takhle o tom nesmíš uvažovat! Protože ty dvě holky, co sedí naproti v boxu, na nás celou dobu čumí a evidentně se jim líbíme.“

„Ne, nemám náladu na nic pohlavního,“ zaškaredil se Oliver.

„Co si dáte?“ zeptal se barman.

„Rum. Čistí,“ vysvětlil Oliver.

Po několika zacapách a výčtu všeho co se mohlo stát, respektive co se nemuselo stát a stejně se stalo, ale kdyby o tom někdo věděl předem, tak teď mohlo být všechno jinak, jsme naznali, že je nejvyšší čas uklidit se domů.

„Ona!“ vykřikl Oliver a vyrazil ke k jednomu ze stolků. „Ty! Nakazila jsi mě svrabem! Po tom posraným šuku před dvěma týdnama vypadám jak malomocnej!“ hysterky ječel Oliver na Kristýnu, která si ovšem taktéž přes černý rolák nenápadně třela předloktí.

„Co? To tys nakazil mě! Lituju, že jsem ti kdy vůbec dala,“ oplácela mu stejnou mincí.

„Dejte si na ni všichni bacha! Rozejde se s váma a ještě vám nechá muňky na památku,“ křičel Oliver na celý bar, ukazováčky mířil na Kristýnu. Tři další holky, které s ní seděly u stolu, jen vyjeveně zíraly.

„Olivere, jdem, to stačí! Stačilo! Jdem!“ tahal jsem svého kamaráda (i jeho draka) pryč z baru.

„Děvko!“ zmohl se Oliver na poslední zteč.

Mnoho povyku pro nic

O týden později dorazily do Oliverovy schránky výsledky testů. Byl připraven na nejhorší. Čekal všechny známé pohlavní choroby včetně toho, že mu upadne do tří dnů od rozlepení obálky. Ale tohle ne. Znovu a znovu kontrolovat svoje jméno a rodné číslo v hlavičce formuláře. Tři týdny strachu, ponižující vyšetření, vyvedení z ordinace lékařky, nakonec scéna v Nobilisu pro... atopická dermatitida v důsledku požití: Ledvinovník západní/Anacardium occidentale.

„Kešu!“ vykřikl Oliver. Na té večeři s Kristýnou oba jedli langustiny, které byly na salátu s kešu ořechy. Okamžitě sáhl po mobilu, a chtěl tu novinku oznámit Kristýně. Uklidnit ji a snad i trochu pročistit vzduch. Na druhou stranu mu dělalo dobře, že ji může nechat v tom strachu trochu vykoupat. Zvlášť když ví, že o nic nejde.

Hodnocení článku:



Komentáře

Chystáte se na dovolenou? S MUDr. Jaroslavem Foltýnem jsme si vyměnili mnoho užitečných informací! Chystáte se na dovolenou? S MUDr. Jaroslavem Foltýnem jsme si vyměnili mnoho užitečných informací! Mnoho lidí může jistě říci, že ve volbě dovolené nejsou konzervativní, ale v otázce s kým budou cestu realizovat, sázejí... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!