Trh mrch XLII: LOVE, vole

Publikováno: 12.02.2012 19:52 | Alex Lenoir

Je jedno, jestli s někým chodíte, nebo jste nezadaní. Jestli máte vztah fungující, krachující nebo jste teprve v začátcích. Marketingové oddělení všech značek a jejich reklamní masáž vás přímo nutí koupit svému miláčkovi cokoliv. Parfémy, čokolády, květiny, šperky, knihy, psací potřeby, košile, spodní prádlo, boty, šaty, kravaty a motýlky... ten výčet nekončí! Spoléhají totiž na to, že pokud lidé uvidí, že se nějaký produkt prodává, budou ho chtít logicky i ti další. Proč si myslíte, že tolik žen si samo kupuje čokoládové bonboniéry a muži si oddávají kvalitním lihovinám? Chtějí jen to stejné, co vidí u druhých.

Trh Mrch 42

Od teď za 2 týdny

Už víc jak týden mi den co den chodí do emailové schránky pozvánky na valentýnské večeře, party a koktejly. Restaurace zvaly na zamilovaná menu, kde jednotlivé porce jsou vždy určeny pro dvě osoby a většinou mají roztomilé, romantické názvy. Na facebooku mě snad už všechny kluby pozvaly na předvalentýnské, valentýnské a povalentýnské párty. Z Valentýna se stala únorová obdoba Vánoc. Dva týdny bláznění před oním dnem, pak den D a pozvolné dobíhání akcí do konce týdne. Schovat se není možno. Je to jako by celé město, celý svět zasypala láska. Nebo alespoň její příznaky. I na benzínce vám k předraženému benzínu místo kávy a koláče nabídnou čímsi napuštěnou růži, která v nezměněném stavu vydrží celý rok.

Partnerská perspektiva

Když s někým začnete žít, začnete ho vnímat jinak. Najednou vidíte všechny ty věci bokem. Odhalí se vám ta přípravna člověka, kterého jindy vidíte jen dokonalého před sebou v kavárně, restauraci, baru. Uvidíte, jak má pomačkaný obličej když se ráno probouzí, a jak mu na jedné straně hlavy odstávají vlasy, uvidíte jak si čistí zuby a že jeho svěží dech není genetická anomálie, ale jen výsledkem dobré dentální hygieny. A že jeho boty se tak nelesknou proto, že každý den nosí nové, ale proto, že se o ně stará. Všimnete si mnoha věcí.

Ležel jsem na břichu, svíral polštář, když mě vzbudilo neustálé tleskání. Inna stála před zrcadlem ve svých těsných džínách a poplácávala si na boky. No, boky, spíš kůží obalené klouby.

„Co to děláš, mazle,“ zeptal jsem se rozespale s jedním okem stále zavřeným.

„Za tohle může tvoje máma a ty její záviny. Žeru, a pak se nevlezu do denimek.“

„Lásko, vypadáš jak reklama na hlad. I teď by do tebe nejraději nacpal máslový croissant.“

Velikost 0

Přiznám se, že Valentýn má pro mě nulový význam. Pokud někoho miluji tak ho miluji stejně v neděli jako v úterý a stejně jako v pátek. Nemusím celý rok čekat na to, abych mu to dal okatě najevo. Snad i proto si mě tak váží v květinářství. Podle mých účtů občas mají pocit, že slavím Valentýna každý týden.

Na ten (ne)slavný valentýnský den jsme byli pozvaní na party do fashion podniku 7Angels. Těsně před tím, než jsme odešli, proběhlo však doma další měření.

Stál jsem v kuchyni opřený o bar, listoval novinami a jedl studené špagety z lednice. A znovu to přišlo. To plácání. Po bocích, po zadku, po břichu. Inna se znovu prohlížela ze všech stran v zrcadle a já se z profilu díval na její úzkostně úzký pas.

„Netušil jsem, že Lanvin dělá i dětskou kolekci,“ řekl jsem vážně.

„Alexi, za tyhle šaty jsem dala celou výplatu a dnes v nich musím vypadat ohromně!“ znovu se prohlídla v zrcadle a pak se přihnala ke mně. „Ty jíš?!“

„Ano, jím. Měli jsme spolu jít na romantickou večeři, ale místo toho jdeme postávat do přetopenýho baru. A dobře víš, že já se o oschlý jednohubky přetahovat nebudu.“

Když jsem viděl jak se Inna nápadně podobá Angelině Jolie věděl jsem, že za oschlou jednohubku pro ni bych i zabil.

Panoptikum lásky

Party byla přesně taková, jak jsem čekal. Spousta lidí co znám, spousta, co neznám, a já myslel jen na to, jestli jsem vedoucímu kurzu psychologie poslal ten aktualizovaný soupis literatury, o který mě žádal.

To, že se pořádají takovéhle skupinové akce, souvisí s tím, že spoustu lidí stále věří v to, že láska není opravdová, dokud ji neukážete dalším lidem. Takže valentýnská párty, kde korzují šťastné, zamilované páry jsou vlastně jako přehlídky psů. Tam také drazí, přešlechtění psi běhají dokola na drahých vodítkách.

Co jsem nečekal, byl můj kamarád Martin, který studuje tělovýchovu, a na party byl v přestrojení za obdařeného, bujného Amora. Vypadal jako ze zvrhlého porno filmu.

„Chcete střelit?“ zeptal se a už už natahoval do svého zlatého luku šíp.

Poděkoval jsem, protože jsem měl strach, že ikdyž byl šíp skoro tupý, Martin by ten šíp mnou určitě prostřelil. Ale musel jsem se zeptat, proč tohle dělá. Proč tu pobíhá skoro nahej, v sandálech a na požádání ukazuje bicepsy.

„Love, vole! Prachy!“ vysvětlil jednoduše.

Jo, další důkaz, že Valentýn je především způsob jak z lidí vytáhnout prachy.

Taky jsme potkal Richarda a jeho rajdu s drahou kabelkou, Dmitrije a jeho týdenní známost v závratně vysoký lodičkách, i toho naivního podnikatele, který svému bimbu... pardon přítelkyni, nechal přifouknout rty a prsa. Tohle není přehlídka! Tohle je panoptikum!

Pak jsem v davu uviděl i jednu ryzí osobu. Bea, krásná holka, která na party byla se svým gay kamarádem, takže se trochu vymykali ze zamilovaného davu.

„Myslím, že Bea se tady dost vymyká,“ pronesla uštěpačně Ina. Nechápal jsem. „Vždyť váží asi sto kilo!“ usmála se.

„Ale podívej se na ni. Jak jí to sluší. Jak o sobě nepochybuje. Cítí se krásná a je krásná. Nekoupí se o dvě čísla menší šaty a nehladoví do nich. Jako někdo...Vybere si to, co jí sluší takové jaké je,“ vmetl jsem Ině do obličeje trest za to její každodenní popleskávání.

„Co to se mnou je?“ posteskla si Inna.

„Nic, jen máš hlad. Jsi trochu popudlivá, když máš hlad. Co kdybychom šli pryč?“ Navrhl jsem a Inna souhlasila. Nasedli jsme do auta a po cestě jsme se zastavili u okénka rychlého občerstvení. Jak se ukázalo dva rybí sendviče, čtvery velké hranolky, jogurt, ovocná taštička, a dva jahodové mléčné koktejly byly nejlepší valentýnské dárky pro oba dva. A konečně jsem pochopil, co znamená, že láska prochází žaludkem. Zvlášť když jsme si pak báječně užili.

Ikdyž původní scénář večera nebyl perfektní, my dva režiséři našeho vztahu jsem si scény, dialogy i kostýmy následně upravili podle svých vlastní představ.

I♥ME

Ikdyž svátek svatého Valetnýna v dnešní podobě myslí opravdu na každého, zároveň na všechny zapomíná. První krok k tomu, abyste se mohli stát něčím Valentýnem, je že nejprve musíte mít rád sám sebe. A teprve když se naučíte tohle, přijměte se, budete vědět kdo jste a co můžete tomu druhému nabídnout.

Hodnocení článku:



Komentáře

Chystáte se na dovolenou? S MUDr. Jaroslavem Foltýnem jsme si vyměnili mnoho užitečných informací! Chystáte se na dovolenou? S MUDr. Jaroslavem Foltýnem jsme si vyměnili mnoho užitečných informací! Mnoho lidí může jistě říci, že ve volbě dovolené nejsou konzervativní, ale v otázce s kým budou cestu realizovat, sázejí... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!