Trh mrch XXXII: Bližší kamarád než kabát

Publikováno: 20.11.2011 21:49 | Alex Lenoir

Muži všeobecně těžce snáší vybíraní, nakupování a všechny ty další procesy s tím spojené. Naposledy jsem si to vyzkoušel na vlastní kůži když jsem si dva týdny vybíral sluchátka Monster Beats ze 3 barevných variant. Od začátku jsem věděl, že vyhrají ty jasně červené, které budou krásně doplňovat můj červeno-šedý obal iPadu. Těsně před tím než jsem potvrdil objednávku v eshopu jsem se rozhodl pro bílé. A nelituju. Protože ani jedna z barev není lepší nebo horší. Každá je svá.

Trh Mrch

Přišel, viděl, zaplatil

S oblečením je to stejné. Ženy nakupují stylem, co by kdyby... snad by... a co tohle... to by šlo dohromady s tím a tamtím... Začínají v devět ráno sotva se zvednou rolety obchodů a končí s posledním zaměstnancem. Jenže muži nechtějí strávit v obchodech celý den. Jeremy Langmead, kreativní ředitel značky Mr.Porter, který dříve působil jako šéfeditor britského Esquire řekl, že co se módních rad týče, jsou časopisy nedomyšlené. Na svých stránkách vám magazíny ukážou saka našpendlená na proporčních modelech nafocených z lichotivých úhlů. Řeknou vám, že když si koupíte právě tohle, budete cool. Na závěr přidají seznam adres obchodů. Ale to je vše. Oproti tomu internetové obchody suplují virtuální vedoucí ruku stylisty. Automaticky vám nabízejí a doporučují produkty, které by vás mohli zajímat v souvislosti s vašimi předchozími nákupy nebo právě prohlíženému zboží. Rozhodnutí je přesto jen na vás.

Já osobně razím heslo „Přišel, viděl, zaplatil.“ Pokud mě něco nezaujme okamžitě, vím, že bezcílné bloumání mezi regály je zbytečné. Navíc mi pak (zvlášť v tomhle ročním období) začne být horko, obyčejně se mi chce na záchod, takže znervózním a budu se potit. A najednou je z lehkomyslné činnosti životní drama.

Proto bylo skoro neskutečné, že jsem ve vitríně uviděl kabát, tzv.prvopohledový. Něco uvidíte a víte, že je to ono. To, co nebylo ono, byla cena. Za kabát by tak padl celý jeden novinářský plat plus něco z ušetřených peněz. A to mi ještě z účtu nestrhli peníze za nákup v iTunes Store. Myslete jinak – KECY! Proto jsem se snažil nákup kabátu odůvodnit tím, že ho potřebuji protože... bude zima a já nemám...černý... klasický kabát... s kovovými knoflíky. Jo, lžu sám sobě.

Beaujolais nouveau

Nadešel třetí čtvrtek v listopadu a to znamená beaujolais nouveau! S Maxem, Benem a Davidem jsme měli v restauraci zamluvený ten nejlepší stůl už měsíc. A ikdyž já mám na červené víno alergii mladé beaujolais si rád dám.

„Une bouteille de Beaujolais nouveau, s'il vous plaît,“ hrdě jsem objednal láhev vína u pěkné servírky.

Měli jsme v plánu vypít několik lahví vína a sníst celé několichodové menu. Max dokonce kvůli tomu od rána nejedl, aby si to víc užil. Jenže David si objednal jednu sklenici vína a z menu si vybral jen předkrm a desert. Prý hodně jedl přes den. Když jsme zaplatili a rozloučili se, šli jsme s Davidem ještě kousek spolu. Po několika desítkách metrů neřekl ani slovo.

„Řekneš mi, kvůli čemu máš tuhle super náladu?“ nevydržel jsem to a zeptal se Davida.

„Nemám peníze. A to, co jsem teď dal za jednu skleničku nakyslýho vína a posranou zaječí paštiku, bylo na jídlo do konce týdne! Tak to je!“ štěkl na mě David a tvářil se zoufale.

„To byla králičí paštika...“ řekl jsem se zvláštním důrazem na slovo králičí.

„Kurva, to je jedno! Nemám prachy!“ obořil se David.

Nedokonalost sama

Další den sem se rozhodl vejít do obchodu a obětovat vyšetřené peníze za kabát.

„Mohl bych si zkusit ten kabát, co máte ve výloze?“ požádal jsem zdvořile prodavačku.

„No, jako zkusit si ho můžete,“ reagovala slečna odměřeně.

V ten moment jsem přišel o radost z nákupu. Stál jsem před zrcadlem v tom dokonalém kabátu a zjišťoval jsem, že není vůbec dokonalý. Spíše byl zelený než hnědý, navíc nechával na oblečení malé žmolky a vůbec nedělá tak dobrou postavu jak se zdálo, protože na té anorektické figuríně byl sepnutý tak, aby vypadal co nejlépe. Bylo mi to líto. Jedna věc mě však mrzela ještě víc. A ta byla důležitější.

Rezerva(ce)

Seděl jsem v brasserii La Gare, upíjel víno a vnímal tu atmosféru. Lidé se spolu bavili, překřikovali se, navzájem si dávali ochutnávat z talířů, číšníci otvírali další lahve vína. David mě pozdravil a zdráhavě si přisedl. Číšník mu ihned nalil víno z lahve, ačkoliv David protestoval. Z náprsní kapsy bundy jsem vytáhl obálku s logem banky.

„Takže ty jsi mě pozval na jídlo, abys mě úplně ponížil,“ odfrknul David.

„Pozval jsem tě proto, že vidím, že jsi nešťastný. Mám nějakou přebytečnou rezervu, která mi nebude chybět,“ řekl jsem a posunul obálku k němu.

„Nevím, kdy ti to budu moct vrátit,“ pokrčil rameny.

„Já na to nespěchám.“

Přítel spekulant

Peníze mezi přátele nepatří. Vím to a řídím se tím. Peníze už rozbily mnoho vztahů i rodin. Jenže tentokrát to byl opačný problém. Jako klín do polínka, štípala Davidova finanční situace naše přátelství. Proto jsem se rozhodl pro tento krok. Ikdyž se ze mne stal spekulant na trhu s přátelstvím. Ale já mám jistotu, že cena této akcie může jen růst.

Navíc jsem zjistil, že pocit pomoci druhému mě zahřeje u srdce víc než kabát. Zima bude trvat jen pět měsíců, ale přátelství vydrží mnoho sezon.

Hodnocení článku:



Komentáře

Chystáte se na dovolenou? S MUDr. Jaroslavem Foltýnem jsme si vyměnili mnoho užitečných informací! Chystáte se na dovolenou? S MUDr. Jaroslavem Foltýnem jsme si vyměnili mnoho užitečných informací! Mnoho lidí může jistě říci, že ve volbě dovolené nejsou konzervativní, ale v otázce s kým budou cestu realizovat, sázejí... Předchozí článek "Michelinská hvězda je jako Oscar v kuchařském světě." Když něco chcete opravdově zažít, dělat či poznat, vydejte se tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů.... Další článek

Víte o něčem, co by zajímalo i další naše čtenáře? Pošlete tip redakci!